Bezpečnost automobilů Škoda | historické video | crash test Škoda 110 L z roku 1972
Вставка
- Опубліковано 6 лис 2022
- Psal se rok 1972, kdy se v Československu poprvé prováděl nárazový test. Před 50 lety se v Praze na Ruzyni rozjela Škoda 100 L proti betonové zdi, aby se zjistilo, jak po nárazu dopadne auto i jeho posádka.
Více informací zde: auto-mania.cz/prvni-zdokument... - Авто та транспорт
![První kroky [ škoda 100L ]](http://i.ytimg.com/vi/pQuC4nAr0SM/mqdefault.jpg)
Bolo to dobré Auto !!! Hlavne kľudný ŽIVOT !!! Ďakujem za krásny život v socializme a to som nikdy nebol komunista !!! 🇸🇰🇨🇿🇸🇰🇨🇿☘️☘️☘️☘️
Pěkná spolujezdkyně
Škoda 100 prešla testom. Fu mali sme stovku, som rád, že sme nikdy nemali tú česť vyskúšať si “kvalitné prvky pasívnej ochrany” 😂😂.
Škoda len, že v reálnych situáciách sa to poskladalo ako harmonika. Vystužená bola možno pre crash test, ale v skutočnosti sa zlomila v strede a strechu vydulo dohora. Pásy iba vpredu, aj to nie navíjacie iba ručne uťahovacie. Predpisy tej doby tomu tiež nepomáhali, nakoľko bola povinnosť použitia pásov iba mimo obce. Otec ako chirurg/ortopéd ošetroval nejedného chudáka čo havaroval v staršej, či novšej Škodovke. Boli to technologicky archaické autá (už v tej dobe) z alobalu. Ak bola búračka Škoda vs. Lada, tak chudáci v Škodovečke nemali šance, Lada/Moskvič ju buď to zrolovala, alebo rozpolila ak bol náraz z boku. Moskva reálne inovácie nedovoľovala, takže naši síce mali veľa skvelých nápadov, ale hádam by sme neboli lepší ako "veľký brat". A autá bolo treba vyrábať čo najlacnejšie a predávať čo najdrahšie. Taká bola doba. Ale keď to vidím, tak pociťujem kopec nostalgie. Ako by to bolo včera, keď ma vozil dedo na chatu k druhým starým rodičom na prázdniny. Ešte teraz počujem ten motor a cítim tú typickú vôňu interiéru.
Beautiful video. I remember everyone in that time driving around like this. Me and my brother played like that on the back seats of all the rear wheel drive Škoda’s my parents owned. Their 1100 mb didn’t even had front seatbelts. I fitted rear seatbelts to my mums 105s because today she still drives it with her grandchildren.
Vraj prvky pasívnej bezpečnosti :-) ked som videl nehody Skody 100,110,tak všetky boli skrčené,ako papier,pri čelnom náraze už len pri 50-ke velmi malá šanca na prežitie.
A o tej kałuży benzyny pod samochodem ani słowa...
A o té louži benzínu pod autem ani slovo...
And not a single word about that pool of petrol under the car...
Fascinují mě tyhle videa, neboť tu samou škodu 100jsme měli,a přesně takhle jako děti jsme tam jezdili.castokrat jsme se sestrou seděli obráceně a koukali dozadu.bez pásů,bez dětských sedaček.ze můžeme v sekundě být mrtví, nás ani nenapadlo.
Tenkrát se nenosily chytré hodinky ani telefony, stačil rozum vašeho tatínka.
@@fanda789 Rozum mohl mít jaký chtěl, stačilo by být ve špatnou dobu na špatném místě a neštěstí bylo na světě...Tak tomu bylo, je a bude. A ty žvásty, že dřív se jezdilo bezpečněji....
Trochu statistiky:
v roce 1980 je evidováno cca 100 000 autonehod, v roce 2022 necelých 100 000 autonehod, přičemž registrovaných vozidel v r. 1980 bylo cca 1,5 mil., zatímco v r. 2022 cca 8,75 mil. Z toho vyplývá, že dnes máme téměř 6x více aut než v roce 1980 a nehodovost je víceméně stejná, takže je to daleko lepší než bývávalo. A další věc je ta, že se o hodně nehodách v r. 1980 ani nevědělo, protože si to hromada lidí doma vyklepala sama a nikam nehodu nehlásila, což se dnes moc neděje z důvodu pojištění, svědků apod., takže ten rok 1980 bude reálně o dost horší.
Já vím, tohle se velice špatně poslouchá, protože si to starší generace nechtějí připustit, že by dnes mohlo být líp, ale je!
@@dominik2843neviem ako v CZ ale v ČSSR sa hlásila každá nehoda, teraz je to podľa sumy škody, preto sa to nedá presne porovnať.
@@tomistacho7848 Tak o tom tedy silně pochybuji, že se tehdy v ČSSR hlásila každá autonehoda, už jen z absence telefonů a jestliže to někdo neměl pojištěný-což měla tak možná půlka motoristů (mimo firemní vozidla), tak proč to hlásit, když škodu nikdo neproplatí? I dnes se hromada autonehod nenahlašuje, např. sjedu s nepojištěným autem do příkopu (auto bude poškozené-blatník, nárazník atd.), tak si maximálně zavolám odtahovku, aby mi to odtáhla na dvorek a neřeším. A proč? Protože mi to nikdo neproplatí...
A sumu taky neřeším, řeším počet nehod na počet registrovaných aut v daných dobách-tedy hustotu provozu, protože si hromada pamětníků stále myslí, že se tehdy skoro vůbec nebouralo a že dnes nikdo neumí jezdit a je to samá bouračka.
Nejezdím s autem s představou bouračky a neřeším co by v jaké rychlosti ještě vydrželo a co už ně. Řeším kam chci dojet. Kdybych se měl obávat zda auto vydrží, musel bych jezdit maximálně do stovky..
4:01 tohle mě nejvíc rozesmálo
Kdyť při takové bouračce umřeš a oni ríkají jak je to bezpečné a dokonalé
Akorát že to je pravda, na rok 72 byla stovka stále na vcelku dobré úrovni bezpečnosti.
Navíc toto rozhodně není nehoda na jejichž následky by se mělo umírat.
@@eozcompany9856 no tak se ale zlámeš kdyť ti volant vletí do xichtu
Tak to tutáč, ale ještě větší pecka je, jak se tam rozerve ta palivová nádrž a stříká to ve zlomku vteřiny všude dopředu i pod auto. To je nějak ponecháno bez komentáře...
@@martindufek420 jwm, slyšel jsem na to meme:
Wolswagen: Deformační zona je od předku k motoru
Škoda : Deformační zona je od předku k motoru
Měkká příď pohltila značné množství energie nárazu, přední sloupky se mírně posunuly, střecha se však nedeformovala. Tlak přední nápravy jen mírně deformoval prostor pod pedály, posun hřídele volantu o 100 mm, byť v mezích předpisu povolujícího 127 mm, by ale v reálném střetu vedl i u připoutaného řidiče ke zranění hlavy nebo obličeje, ač jeho hrudník byl ochráněn. Toto však bylo obvyklé u drtivé většiny vozů z 60. a 70. let, s výjimkou Volva 240, které bylo o téměř metr delší. Zde přinesl zlepšení kloubový hřídel volantu u Š 742. Největší nebezpečí skýtala palivová nádrž mezi předními koly, obvyklé řešení u vozů s motorem vzadu v 60. letech, až u Š 105/120 přemístěná do bezpečné zóny pod zadní sedadla.
Škoda 100 už měla bezpečnostní hřídel volantu, čili kloubový. Kdyby nebyl, byl by průnik volantu do kabiny mnohem větší. Jinak k té nádrži, souhlasím, ale třeba Porsche 911 ji má na stejném místě dodnes. A problém to nepředstavuje. Je to samozřejmě kvůli vyvážení. Š100 dopadlo obdobně jako jiná auta té doby a velikosti na západě. Pozdější 105/120 atd bylo ale lepší, neboť mělo zcela novou karoserii, lépe dimenzovanou. Je třeba se na to koukat optikou tehdejší doby, ne dnešními normami Euro NCAP. Ty by dobře nesplnila ani Fabia I či II, jelikož jsou dnes mnohem, přísnější než před lety.
@@tomasdusil8273 Škoda 100/110 do roku 1970 měla tuhou hřídel, od 1970 byl vložen deformační člen v polovině tyče, který však nebyl kloubový jako u Š 105/120. Palivová nádrž byla umístěna před osou předních kol, čili přímo v deformační zóně. Ale jinak byla bezpečnost Š 100/110 slušná s ohledem na dobu vzniku a konkurenci ve své třídě, a zejména v zemích RVHP.
@@tomasdusil8273 Š100 z roku 1970 žiaden kĺbový hradel volantu naisto nemala. Mala natvrdo kus tyče s priemerom asi 20mm. Až neskoršie verzie mali tú volantovú tyč v niektorom mieste stenčenú čo malo slúžiť ako deformačná zóna a tam sa mala pri náraze skriviť - ohnúť .
Takže by jsi v tom chtěl sedět čobole?
ty děcka na zadních sedadlech bez pásů...👍😀...taky jsem tak jezdil s bráchou..👍
Zaujímavé je, že už vtedy . v roku 1972 sa robili tieto nárazové testy v rýchlosti 50 km/h. A ešte zaujímavejšie je, že škodovka z nich vyšla takto relatívne dobre. To ale nič nehovorí o tom, akú šancu by mala posádka na prežitie. Pretože dôležité sú aj hodnoty spomalenia G. Ak sú príliš vysoké, môžu sa pasažierom potrhať vnútorné orgány a to je potom exitus...
Možno je to tým, že Škoda 100 mala hmotnosť ~800 kg. Dnes má auto rovnakej veľkosti o tretinu viac...
Rakva na kolesách len sme si to vtedy nepripúšťali....ale zas koncepčne je š100 auto zo 60 rokov preto že sa od predošlej š1000 až tak moc nezmenilo čo sa týka skeletu a karosérie ,tak aká bezpečnosť bola vtedy na západe?
Podstatnou vadou systému bylo, že samotné auto do 50 km/h skýtalo jistou míru pasivní bezpečnosti, ovšem bezpečnostní pásy byly tehdy pouze vpředu a jejich použití bylo povinné pouze mimo obec, kde ve vyšších rychlostech ani nemohly zabránit tragickým následkům. Pokud by tehdy platily dnešní předpisy - rychlost 50 km/h v obci a povinné pásy vpředu i vzadu, byla by reálná bezpečnost tohoto vozu mnohem vyšší než tomu nakonec v provozu bylo.
Dva konštrukčné lapsusy. 1. Palivová nádrž v najnebezpečnejšom mieste pred prednou nápravou. Nejedna posádka škodoviek tejto rady aj pri menšom náraze sa ocitla v plameňoch. 2. Zadný brzdový bubon aj s kolesom namontovaný priamo na poloosu, tá sa často lámala a koleso sa od auta oddelilo. Na predchodcoch, ako napríklad Octávia, bola poloos vsunutá v ložiskovom domci, pri jej zlomení koleso zostalo na svojom mieste. To bol asi výsledok inovačného procesu.
@@viktorbukna8620 Palivovou nádrž v přední deformační zóně uvádím jako největší nebezpečí již v předchozím příspěvku. Ten o pasech byl jen doplňkový. Je logické, že pokud by byly všechny osoby připoutané a po nárazu při vědomí a bez zranění, která by jim znemožňovala opustit rychle kabinu, byla by jejich šance na přežití větší, než pokud by i při nárazu kolem 50 km/h měli otřes mozku, byli v bezvědomí a měli zlomeniny končetin v důsledku nepřipoutání. Co se týče konstrukce zadních poloos, jde nepochybně o krok špatným směrem, primárně se však věnuji bezpečnosti pasivní.
@@viktorbukna8620 Do narazových testu se počítalo s nahuštěným rezervnim kolem
Problém byla tyč řizení, která šla při nehodě směrem do interieru Proti řidiči Absence hlavových opěrek
Již tehdy byla možnost si nechat do Š100 namontovat i zadní pásy, ale málokdo to dělal. Tehdy se bezpečnost celkově moc neřešila.
@@viktorbukna8620 Pokud byl buben správně namontovaný, tedy utažený předepsaným momentem (300 Nm) a byla pod ním vymezovací podložka - při každé montáži se měla jedna přidat, ale maximálně směly být jen tři, tak poloosa neměla důvod prasknout.
Jednoduše jde o to, že buben měl být na poloose bez vůle, nalisovaný na kuželu. Pokud to někdo utáhnul málo, buben se z kuželu uvolnil, na poloose udělal drážku a ta se časem zlomila. V 90% případů byly ty upadlá kola vinou špatné údržby...
U stovky byl problém v nádrži pod kufrem, i tady je vidět, že vytekl benzín. Pratetě stovka při nehodě zahořela, stačila sebrat doklady z přihrádky, vystoupit a auto vyhořelo na plech. 120 měla už nádrž vzadu. Ale pravda je, že v ohledu bezpečnosti na tom v této době nebyla západní auta o moc lépe (neberu v potaz Mercedes a auta této kategorie, která začala zavádět airbag u svých top modelů....ale pořád to bylo v sérii o 10 let později, než je tento film)
Pěkný video 😉👍💯
Crash test při 50km/hod.😅 v době kdy se v obci jezdilo 60km/hod.Myslím,že každých 10km navíc by bylo fatálních. Krásný dokument❤
Dnes se crash test do pevné bariéry stále dělá při 50 km/h...
Jestem Polakiem taką škoda mój tata zabrał mnie ze szpitala do domu.
Jak się urodziłem 1980r
Pycha otců, rakev synů
🇵🇱🇵🇱🇵🇱Poland love škoda❤❤❤
Dobre tak v meste pri mestskej rýchlosti to bolo možné prežiť. To sa mi uľavilo. :-D V opačnom prípade by bola deformačná zóna od predného nárazníku po motor a to nehovorím o plne obsadenom aute čo môže byť cca 350kg ktoré tlačia karosériu proti prekážke patričnou energiou. :-D
Prežiť ako prežiť. Bol si dolámaný. Celé auto vážilo nejakých 830kg. Tak si vieš predstaviť tú tuhosť karosérie.
Tvl to, už je let 😊
Ale co ma prekvapuje ze sa vtedy pokladali za špičku bezpečnosti v Európe? Autá s motormi v predu boli v tych casoch na tom z hladiska bezpečnosti horsie ? Ked zoberiem len vychodny blok v tych rokoch ,moskvič ,žigul, dacia..
Isto neboli lebo fyzika nepustí , motor je dosť veľká hmota a pri tom ak bol v zadu, tak dosť pomáhal tlačiť zotrvačnosťou celé auto pri náraze na rozdiel od toho ak bol v predu, kde absorboval dosť veľa energie samotného nárazu aj keď samozrejme treba brať do úvahy všetky ostatné faktory ak sa zrazí čelne škoda a žigul alebo moskvič čo boli vždy ťažšie autá tak napríklad taká škoda100 je na tom horšie lebo je ľahšia a predná časť auta bola len zopár plechov , bez žiadnej poriadnej výstuhy alebo nejakých nosníkov. Predok ako bola hore kapota kufra bol len z vonka na boku blatník s dierou na koleso takže pevnostne nič moc...pod ním podblatník ktorý bol na spodku zbodovaný s podlahou kufra čo boli len cca 1 mm tenké plechy, a v kufry ležala ešte rezerva čo mohlo trocha pomáhať pri náraze a dole nádrž na palivo cca 32l....nejaké nosníky v podlahe kufra neboli tak ako je bežné dnes.Takže žiadna deformačná zóna ktorá by mala aj nejaké dané vlastnosti ako je dnes bežné . Samozrejme jazdilo sa asi o niečo menej agresívne ako dnes a aj pomalšie , na okreske medzi dedinami stačilo 70-80....Lebo je to rozdiel aj pocitovo pred 45-50 rokmi ísť v škodovke 70 je ako dnes v modernom aute pomali 2x rýchlejšie. Dnes sa lieta bežne cez 100. lebo jazdné vlastnosti sú trocha inde ako vtedy . Ale fyzika funguje rovnako ak sa šmýka tak sa šmýka , síce niečo vie a zachrániť elektronika lebo v predstihu zareaguje na rozdiel od zmyslových schopností individiua za volantom ale ak raz guma nedrží lebo je v zátačke ľad, tak ideš z kola von tak či onak.
@@Vladynko1 veď práve preto píšem ,mal som škodu 100 a prišlo mi to všetko také slabé a k tomu ten motor vzadu čo sa pri náraze tlačí dopredu ako ste pisali
Skoda..... apertura.cofano..laterale.👍🤭😁😎
skoda ze to vtedy sudruhovia neporovnali napr s volvom
No na přímý naráz ty škodovky ať už 722 nebo 742 vydržely celkem dost ale co takový překrytí třeba 25%?
Tak prekryti čtvrtinou pride je mnohdy problém i pro nova auta tam záleží kde to má hlavni podelniky jak daleko od podelne osy vozidla tehdy ta auta nebyla na tohle konstruována
překrytí = death metal
to je úplně stejný jako u EuroNCAP nebo obdobný zkoušky v USA. Náraz do nosníků a všechno je krásné, potom přijde small overlap crashtest ( 25% ) a všechno je jinak..auta se půlí nebo jím lítají pryč dveře. Ono se to lehce říká, ale když už má ten náraz přijít, tak ideálně na celou čelní plochu...ale pud sebezáchovy velí uhnout co to jde...
Nejspolehlivější a nejbezpečnější na světě 🤣🤣🤣🤣🤣🤣🤣🤣🤣🤣🤣🤣🤣🤣🤣🤣🤣🤣
To boli také deformačné zóny že žiadne.To tam sa človek zabil aj pri 40 km/h kdež to pri dnešných nie je problém prežiť aj pri 90km/h
ta nadrz plna benzinu pri celnom naraze,nebola prilis bezpecna
A to ešte treba brať do úvahy ako bolo riešenie napojenie na hadicu ktorou sa palivo plnilo a viedla od blatníka k nádrži. Tiež slabé miesto tam sa to pri náraze zvyklo urvať tá gumová hadica a palivo tade vytieklo von aj keď nádrž ako taká ostala neporušená.
Zlé jazyky vraveli, že škodovka mala prednú deformačnú zónu, ktorá končila pri ,,C,, stĺpiku ... :D Inak nebolo to zlé auto, bohužial vtedajšia doba nedovolovala vyvíjať autá ,ktoré by konkurovali vtedajšiemu západu...
Západu, aj v prvé rade východu...
@@josefsoukup7879 Ano ,bohužiaľ máte pravdu.
как на 40-ой москвич похож. есть что общее.
Moskvič měl motor BMW.