V Plzni jsme byli taky, dokonce jsem se našel na videu, stáli jste asi 3m za námi🙂 Výtka: trošku jste odbyli moje oblíbené elektrické krásky😋 23:06 Plzeňské Retro ESO - krásný původní nátěr (ale velká zrada od ČD, protože původně bylo ohlášeno Brněnské oranžové Retro ESO 1001) 23:39 nádherná retro Žehlička z Lipenky (bohužel, čím dál častěji je odsud vytlačují ty nudné Pantery) 24:15 no a krása a síla, Bratislavská Aristokratka, není co dodat! Jinak jako vždy děkuji za pěkné video.🛤
Kluci výborné video. Strašně jsem se těšil na tohle video z Plzně🥰 Chtěl jsem vám poděkovat za to video moravský vlakový maratón protože se mi ta hlavní část v Břeclavi tak líbila že jsem se rozhodl si přát k narozením jet do Břeclavi! Asi 3.12. pojedu s tátou do Břeclavi a k tomu ještě k narozeninám možná dostanu můj první stativ! Jupí!!!!!!!! 🥰
Ahojky kluci 😁 luxusní video z národního dne železnice v Plzni 🚞🚈 , každý pátek se těším na vaše videa, zrovna tohle video 👍 je pro mě dareckem k nim 41 narozeninám dal jsem vám jako vždy like 👍👍👍👍 pozdravuj Evičku a simcu zdraví vás šotouš. Péťa 🚞🚈👍👍👍😁😁
Lokomotiva 751 česká a slovenská řada motorových lokomotiv Motorová lokomotiva řady 751 (do roku 1988 T 478.1) je skříňová čtyřnápravová dieselelektrická lokomotiva s uspořádáním pojezdu Bo´ Bo´. V provozu se jí přezdívá Zamračená či Bardotka (podrobněji níže). Jedná se o jednu z nejzdařilejších lokomotiv, které opustily brány pražské lokomotivky ČKD. Vyráběla je v letech 1964-1971. Lokomotiva má elektrický stejnosměrný přenos výkonu. Maximální povolená rychlost lokomotivy je 100 km/h, trvalá tažná síla lokomotivy činí 120 kN, maximální pak 220 kN. Hmotnost lokomotivy je 75 tun. U některých lokomotiv této řady bylo v 90. letech parní zařízení pro vytápění vlaků nahrazeno zařízením pro elektrické vytápění vlaků a lokomotivy byly přeznačeny na řadu 749. Motorová lokomotiva řady 751 Staré označení ČSD T 478.1 Tovární označení Základní údaje Výrobce ČKD Rok výroby 1964-1971 (1973-1976, 1995) Počet vyrobených kusů 230 Provozovatel (ČSD, ČD, ŽSR), ČDC, ZSCS, NTM, VDA Období provozu 1964-dosud Výkon prvotního motoru 1 103 kW Maximální tažná síla 180 kN Maximální rychlost 100 km/h Hmotnost a rozměry Hmotnost ve službě 75 t Délka přes nárazníky 16 500 mm Minimální poloměr projížděných oblouků 120 m Rozchod kolejí 1 435 mm Parametry pohonu Uspořádání pojezdu Bo´ Bo´ Přenos výkonu elektrický stejnosměrný Typ spalovacího motoru K 6 S 310 DR Na začátku šedesátých let dvacátého století se v Československu začíná přistupovat k postupnému plnění plánu elektrizace hlavních a motorizace vedlejších tratí. Do tohoto portfolia patřila i traťová motorová lokomotiva o výkonu přibližně 1 100 kW, schopná nahradit parní lokomotivy ve vozbě osobních vlaků a lehkých nákladních vlaků. Při zadávání projektu ještě nebylo rozhodnuto, zda se má použít elektrický nebo hydraulický přenos výkonu. Proto bylo rozhodnuto o výrobě dvou variant nových lokomotiv: T 478.1 s elektrickým přenosem výkonu a T 478.2 s hydraulickým.[1][2] Základní parametry byly schváleny koncem roku 1962 a poté započaly v ČKD konstrukční práce.[3] Jako první byla vyrobena dieselelektrická verze a první prototyp pod označením T 478.1001 vyjel z továrny v listopadu 1964, druhý pak na jaře 1965.[4] Stejného roku následoval i hydraulický exemplář, označený T 478.2001. Všechny tři stroje byly testovány v osobní i nákladní dopravě a vzájemně srovnávány; dieselelektrické především v LD Brno dolní,[4] hydraulický v Praze-Vršovicích. Druhý jmenovaný však trpěl mnoha závadami a z provozu byl kvůli nim často odstavován. V roce 1966 byla vyrobena pětikusová ověřovací série s elektrickým přenosem a dodána taktéž do Vršovic; spolu se strojem T 478.2001 byla v provozu především na ramenech do Benešova, Tábora a Turnova. Po těchto zkouškách byl definitivně vývoj hydraulické verze zastaven a zahájena výroba řady T 478.1. Stroj T 478.2001 vydržel v provozu u ČSD jako pronajatý do roku 1970[2] a poté byl prodán do hutí Poldi Kladno, kde po přeznačení na T 478.4001 (a později neoficiálně ještě na T 478.4501) sloužil jako vlečkový; ve druhé polovině sedmdesátých let zde i dojezdil a později byl sešrotován. Později byla odvozena verze bez parního generátoru, určená především pro nákladní dopravu; označena byla řadou T 478.2II a vyráběna od roku 1969.
Lokomotiva řady 781, přezdívaná „Sergej“,[1] je dieselová lokomotiva s elektrickým přenosem výkonu. Zkonstruoval ji lokomotivní závod v Luhansku na Ukrajině (od 1970 Vorošilovgrad) v letech 1962-1964. Stroje dodané pro MÁV (maďarské železnice) i jiné železniční správy nesly označení M62. První lokomotivy přišly k ČSD v roce 1966 a byly označeny řadou T 679.1 nebo T 679.5 - lokomotivy pro široký rozchod 1 524 mm na trati Haniska-Užhorod. Později, při změně v systému označování lokomotiv, se původní, Kryšpínovo označení, změnilo na řadu 781, stroje na širokém rozchodu pak byly přeznačeny na 781.8. Základní údaje Výrobce LTZ Luhansk Výroba v letech 1966-1979 Počet vyrobených kusů 601 Provozovatel (ČSD, ČD, ŽSR), privátní dopravci (odprodány do zahraničí) Období provozu 1966-1999 Typ spřáhla šroubovka Hmotnost a rozměry Hmotnost ve službě 116 000 kg Délka přes nárazníky 17 550 mm Minimální poloměr projížděných oblouků 125 m Rozchod 1 435 mm / 1 520 mm Parametry pohonu Uspořádání pojezdu Co´ Co´ Trvalý výkon 1 470 kW později snížen na 1 435 kW Maximální tažná síla 260 kN Konstrukční rychlost 100 km/h Maximální povolená rychlost 100 km/h Typ spalovacího motoru 14 D 40 Druh paliva nafta Jmenovitý výkon spalovacího motoru 1 470 kW Jmenovité otáčky spalovacího motoru 750 Počet válců 12 Průměry válců 230 mm Zdvih pístů 300 mm Zdvihový objem 150,6 l Objem palivové nádrže 3 900 l Přenos výkonu elektrický stejnosměrný ČSD již v této době sice měly k dispozici těžké dieselové lokomotivy tuzemské provenience - řady T 678.0 a T 679.0, ale podle výrobních směrnic RVHP byla výroba těžkých dieselových lokomotiv v zemích východního bloku přidělena Sovětskému svazu. První dodávku tvořila padesátikusová série lokomotiv. Polovina z nich byla určena pro široký rozchod. Celkem bylo do ČSSR dodáno 601 kusů lokomotiv (599 ks pro ČSD, lokomotivy T 679.5026 pro VSŽ Košice a T 679.5027 pro Elektrárnu Vojany). Stroje měly evidenční čísla 001-353, dále 355-374 a 400-600. Čísla 375 až 399 byla rezervována pro stroje dodané na rozchod 1 524 mm (T 679.5001 - 5025). Nová evidenční čísla obdržely lokomotivy po změně na normální rozchod (1 435 mm), č. 354 však nikdy nebylo obsazeno. Celkový počet lokomotiv řady T679 (v provedení T 679.1 i T 679.5) u tehdejších ČSD dosáhl v roce 1979 úctyhodných 599 kusů. Tato lokomotivní řada se tak nakrátko stala historicky nejpočetnějším hnacím vozidlem ČSD vůbec. Až v roce 1981 toto číslo překonal motorový vůz řady M152, jehož bylo postupně dodáno 680 kusů,[2] a který si tak své prvenství udržel nejen do rozdělení ČSD po zániku československé federace, nýbrž i řadu let poté u nástupnických ČD a ŽSR. Konstrukce Editovat Spalovací motor Editovat Spalovací motor 14 D 40 Lokomotivy měly dvoudobý vznětový motor typového označení 14 D 40. Jedná se o přeplňovaný dvoudobý dvanáctiválec se stojatými, vidlicově uspořádanými válci (dvě řady válců uspořádané ve tvaru písmene V). V pracovní cyklu motoru probíhá tzv. souproudý výplach válce. První dodané lokomotivy nebyly vybaveny dostatečným tlumičem výfuku. Hluk spalovacího motoru (SM) bylo slyšet až několik kilometrů od trati. Nový tlumič byl dosazen až od 113. vyrobeného kusu a výkon motoru tak poklesl o cca 50 koní (z 2 000 k na 1 950 k). SM je přeplňován třemi dmychadly, z toho dvě postranní jsou poháněná výfukovými plyny (turbodmychadla). Prostřední, poháněné mechanickým převodem od SM je Rootsova typu („piškotové“) a slouží pro vytvoření přetlaku v karteru při startu SM. Vrtání válců je 230 mm, zdvih pístů 300 mm. Vstřik paliva je přímý, chlazení SM je vodní a zčásti také vzduchové - plnícím vzduchem. Pomaluběžný motor má při zdvihovém objemu 150,6 l jmenovitý výkon 1 470 kW (2 000 k) při 750 ot./min. Přenos výkonu je elektrický stejnosměrný a při volnoběžných otáčkách ukazuje ručka otáčkoměru (je umístěn ve strojovně přímo na motoru) hodnotu 400 ot./min. Motor je hlučný a vykazuje vysokou kouřivost. Stanoviště strojvedoucího bylo ale velmi dobře odhlučněno a vibrace na stanovišti byly minimální. Spotřeba nafty je při porovnání se čtyřdobým SM vyšší. Lokomotiva má nádrž na 3 900 l nafty, spotřeba v provozu dosahuje až 340 l/100 km Brzdové systémy Lokomotiva je vybavena ruční brzdou, která slouží k zajištění odstaveného stroje a působí na dvě dvojkolí přilehlého podvozku, dále pak samočinnou tlakovzdušnou brzdou (tzv. „průběžná“ nebo „vlaková“ brzda, která slouží k ovládání brzd všech vozidel vlakové soupravy, zapojených na průběžné vzduchové potrubí). Je ovládána brzdičem typu ŠKODA N/O (nebo později pak DAKO BS2) z řídícího stanoviště, a přímočinnou brzdou (tzv. „přídavná“ brzda ovládaná třípolohovým kohoutem, později pak brzdičem DAKO BP). Tato brzda působí jen na dvojkolí lokomotivy) Všechny nápravy jsou brzděny oboustranně špalíkovou brzdou. Elektrická část Editovat Každý ze dvou podvozků má tři stejnosměrné čtyřpólové tlapové motory typu ED 107 po 212 kW. Ty jsou napájeny stejnosměrným trakčním generátorem GP 312 o výkonu až 1270kW (trakční výkon cca 1750 koní), který zajišťuje i spouštění spalovacího motoru. Volantový řídicí kontrolér slouží k řazení 15 jízdních stupňů. Regulaci buzení trakčního generátoru zajišťoval amplistat (magnetický zesilovač), který kombinoval následující čtyři vinutí: zadávací (od tachogenerátoru otáček) řídící (od selektivního členu, sledujícího napětí a proud v trakčním obvodu) regulační (od regulátoru otáček) stabilizační (zpětnovazební od budiče) Střídavý proud pro amplistat dodával synchronní budič přes rozdělovací transformátor. Ten zároveň sloužil pro napájení obou transduktorů snímačů proudu a napětí generátoru. Vytápění vlaku Editovat Lokomotivy nejsou vybaveny zařízením pro vytápění vlakové soupravy; pokud se tyto lokomotivy používaly v osobní dopravě, byly v zimním období řazeny do souprav vytápěcí vozy.[3] Provoz Těžké, výkonné lokomotivy byly v provozu velmi oblíbené, zvlášť pro svoji spolehlivost. Vysloužily přezdívku Sergej, v NDR Taigatrommel (bubny tajgy). Jejich SM byl sice hlučný, vykazoval vysokou kouřivost, vyšší spotřebu paliva a výrazně vyšší spotřebu motorového oleje (ta je dána konstrukcí motoru s dvoudobým pracovním cyklem), ale stanoviště lokomotivní čety bylo velmi dobře odhlučněno a to i z hlediska vibrací. Problémy se vyskytovaly s účinky stroje na trať (kolejnice a traťový svršek). Souvisí to s uspořádáním pojezdu a týká se to do jisté míry všech lokomotiv s třínápravovými podvozky. U „Sergejů“ se specifický problém projevil na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Početná lokomotivní řada se rozšířila v provozu na všechny tratě ČSD, kde to dovolila „skupina přechodnosti“ hnacího vozidla (HV). HV byla rozdělena do několika skupin přechodnosti podle toho, jaké silové účinky měl jejich provoz na železniční trať (železniční svršek i železniční spodek). Lokomotiva řady 781 má třínápravové podvozky s poměrně velkým rozvorem krajních náprav a nápravy mají klasické rozsochové vedení. S ohledem na vlastnosti pojezdu byl Sergej zařazen do skupiny HV se zvýšenými účinky příčných sil na traťový svršek. Při provozu lokomotivy se projevilo zvýšené opotřebení (obrus, otěr) na hlavách kolejnic v pojížděných obloucích a s tím přímo souviselo i opotřebení obručí kol lokomotiv. Jízdní plocha obruče musí z důvodu bezpečnosti přesně zachovat předepsaný geometrický profil. Ten se po překročení přípustné tolerance upravuje soustružením. (Využíval se tzv. podúrovňový soustruh - vše probíhalo bez demontáže dvojkolí z podvozku, k obrábění se využívala hnací síla trakčního elektromotoru lokomotivy. Výpadek stroje v provozu se tak zkrátil na minimum, v praxi často méně než 24 hodin. Vyvazovací oprava s demontáží nápravy z podvozku byla vždy násobně delší. V té době se u lokomotiv začal zvýšenou měrou projevovat problém - vyšinutí vodícího dvojkolí (první dvojkolí stroje ve směru jízdy) v oblouku. Problém byl dlouhodobě sledován, ale vliv popsané technologie na nehody v provozu se neprokázal (podezření, domněnka: podúrovňový soustruh-nevyhovující povrchová úprava/drsnost jízdní plochy po soustružení - kolo/jeho zvýšená vnitřní hrana/ „nákolek“ v oblouku stoupá po hraně kolejnice, až dojde k vyšinutí). Dlouhodobé sledování pak odhalilo příčinu. Sousedící nápravy v podvozku jsou navzájem provahadlovány pro rovnoměrné rozložení hmotnosti na dvojkolí. Docházelo k zadírání v uložení vahadla. Vahadlo spočívalo na „hříbečku“ na horní straně ložiskového domku nápravového ložiska. Chybějící mazání způsobilo zadírání vahadla v kyvném uložení, tím byla narušena jeho funkce přenášení sil, a tak docházelo k nebezpečnému odlehčení vodícího dvojkolí. Kolo první nápravy na vnější straně pojížděného oblouku je navíc odlehčeno také vlivem převýšení kolejnice na vnější straně oblouku. Při pomalém průjezdu, kdy na vozidla působí menší odstředivá síla, se těžiště vozidla posune směrem k vnitřnímu kolejnicovému pásu a tam pak spočívá větší část hmotnosti - hmotnost není rovnoměrně rozložena na levé a pravé kolo nápravy.
57:14 myslím že v tu dobu na mě zahoukal brejlovec a mě to málem rozbilo uši😂. Nechci vám zkazit náladu ale asi jste zapomněli na jednu garáž kde byla modelová železnice, vagón chodovaru, a motorová lokomotiva řady 799 "Adéla" Ale jinak super video 👍😄
To je tak boží video 👍👍 Fakt Krásné Vlaky. Udělali jste hodně velkou Radost 👍👍👍👍👍
V Plzni jsme byli taky, dokonce jsem se našel na videu, stáli jste asi 3m za námi🙂
Výtka: trošku jste odbyli moje oblíbené elektrické krásky😋
23:06 Plzeňské Retro ESO - krásný původní nátěr (ale velká zrada od ČD, protože původně bylo ohlášeno Brněnské oranžové Retro ESO 1001)
23:39 nádherná retro Žehlička z Lipenky (bohužel, čím dál častěji je odsud vytlačují ty nudné Pantery)
24:15 no a krása a síla, Bratislavská Aristokratka, není co dodat!
Jinak jako vždy děkuji za pěkné video.🛤
mega video
Díky 🙂
@@simovyvlaky moc mne baví vaše video a pozdravíte mne ve videu prosim
Ta ukázka lokomotiv je boží
Parádní video jako vždy
Jen tak dále
Nádherné video like tatinovi aj Šimčovi aj Tomovi 👍🏻👍🏻👍🏻😃😃😃
Děkujeme Lukáš a posíláme pozdravy 😉😀
Super video 👍 my jsme tam byly taky a bylo to super hlavně ta noční show 🤩
Tak super, že jste si to užili 😉
Kluci velice krásné video!!!
Super video. 23.9. som sa vrátil z Prahy 😀😀😃
Taky jsme byli a mám fotku i s Andym co jezdí na Cargu,jinak opět pecka video
Úžasné video nakoľko som v Plzni nebol vdaka vám som si mohol kompletne pozrieť čo sa tam dialo. Len tak ďalej 👍
Jsme rádi, že jsme tě potěšili 😀
Ahoj Šímovy Vlaky 🙂 zase máte supr natočené video i z národní železnice v Plzni za tohle dávám opět like 🙂👍.
Díky moc🙂
@@simovyvlaky není zač 🙂
Včera začal u nás na tratí č.194 jezdit nová motorová jednotka typu 650 RegioSpider které mají nahradit za regiosprintery 654 na šumavské lokálce 🙂
Viděl jsem. 😀😀
Ahoj Šimčo moc krásné Video jste natočili dávám vám like jste super zatím se mějte krásně a doufám že ty dolní zálezly přijdou.
Ahoj Matěji díky moc za pochvalu a neboj, Zalezly budou Šimča tu stanici zná a líbí se mu😉
@@simovyvlaky To jsem moc rád.
Úžasné video jen tak dále!!!
Díky budeme se snažit 🙂
Hi . Thank for another great video . Hope you all enjoyed the day.. Take care on your travels ..🚂🚅 ..
Kluci výborné video. Strašně jsem se těšil na tohle video z Plzně🥰
Chtěl jsem vám poděkovat za to video moravský vlakový maratón protože se mi ta hlavní část v Břeclavi tak líbila že jsem se rozhodl si přát k narozením jet do Břeclavi! Asi 3.12. pojedu s tátou do Břeclavi a k tomu ještě k narozeninám možná dostanu můj první stativ! Jupí!!!!!!!! 🥰
No tak to je nádhera🙂tak ať se výlet vydaří a máš super úlovky 👍
Také vás mám rád vaše videa jsou super dávám pokaždé Like 🙂
Ahoj Nicolasi, děkujeme ta pochvalu a jsme rádi, že tě baví naše videa 🙂
Ahojky kluci 😁 luxusní video z národního dne železnice v Plzni 🚞🚈 , každý pátek se těším na vaše videa, zrovna tohle video 👍 je pro mě dareckem k nim 41 narozeninám dal jsem vám jako vždy like 👍👍👍👍 pozdravuj Evičku a simcu zdraví vás šotouš. Péťa 🚞🚈👍👍👍😁😁
Dnes jsem byl odpoledne sotit v Brně 🚈 královim poli super úlovky 🚞🚞🚈🚈🚈
Lokomotiva 751
česká a slovenská řada motorových lokomotiv
Motorová lokomotiva řady 751 (do roku 1988 T 478.1) je skříňová čtyřnápravová dieselelektrická lokomotiva s uspořádáním pojezdu Bo´ Bo´. V provozu se jí přezdívá Zamračená či Bardotka (podrobněji níže). Jedná se o jednu z nejzdařilejších lokomotiv, které opustily brány pražské lokomotivky ČKD. Vyráběla je v letech 1964-1971. Lokomotiva má elektrický stejnosměrný přenos výkonu. Maximální povolená rychlost lokomotivy je 100 km/h, trvalá tažná síla lokomotivy činí 120 kN, maximální pak 220 kN. Hmotnost lokomotivy je 75 tun. U některých lokomotiv této řady bylo v 90. letech parní zařízení pro vytápění vlaků nahrazeno zařízením pro elektrické vytápění vlaků a lokomotivy byly přeznačeny na řadu 749.
Motorová lokomotiva řady 751
Staré označení ČSD
T 478.1
Tovární označení
Základní údaje
Výrobce
ČKD
Rok výroby
1964-1971
(1973-1976, 1995)
Počet vyrobených kusů
230
Provozovatel
(ČSD, ČD, ŽSR),
ČDC, ZSCS, NTM, VDA
Období provozu
1964-dosud
Výkon prvotního motoru
1 103 kW
Maximální tažná síla
180 kN
Maximální rychlost
100 km/h
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě
75 t
Délka přes nárazníky
16 500 mm
Minimální poloměr
projížděných oblouků
120 m
Rozchod kolejí
1 435 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu
Bo´ Bo´
Přenos výkonu
elektrický stejnosměrný
Typ spalovacího motoru
K 6 S 310 DR
Na začátku šedesátých let dvacátého století se v Československu začíná přistupovat k postupnému plnění plánu elektrizace hlavních a motorizace vedlejších tratí. Do tohoto portfolia patřila i traťová motorová lokomotiva o výkonu přibližně 1 100 kW, schopná nahradit parní lokomotivy ve vozbě osobních vlaků a lehkých nákladních vlaků. Při zadávání projektu ještě nebylo rozhodnuto, zda se má použít elektrický nebo hydraulický přenos výkonu. Proto bylo rozhodnuto o výrobě dvou variant nových lokomotiv: T 478.1 s elektrickým přenosem výkonu a T 478.2 s hydraulickým.[1][2] Základní parametry byly schváleny koncem roku 1962 a poté započaly v ČKD konstrukční práce.[3]
Jako první byla vyrobena dieselelektrická verze a první prototyp pod označením T 478.1001 vyjel z továrny v listopadu 1964, druhý pak na jaře 1965.[4] Stejného roku následoval i hydraulický exemplář, označený T 478.2001. Všechny tři stroje byly testovány v osobní i nákladní dopravě a vzájemně srovnávány; dieselelektrické především v LD Brno dolní,[4] hydraulický v Praze-Vršovicích. Druhý jmenovaný však trpěl mnoha závadami a z provozu byl kvůli nim často odstavován. V roce 1966 byla vyrobena pětikusová ověřovací série s elektrickým přenosem a dodána taktéž do Vršovic; spolu se strojem T 478.2001 byla v provozu především na ramenech do Benešova, Tábora a Turnova. Po těchto zkouškách byl definitivně vývoj hydraulické verze zastaven a zahájena výroba řady T 478.1. Stroj T 478.2001 vydržel v provozu u ČSD jako pronajatý do roku 1970[2] a poté byl prodán do hutí Poldi Kladno, kde po přeznačení na T 478.4001 (a později neoficiálně ještě na T 478.4501) sloužil jako vlečkový; ve druhé polovině sedmdesátých let zde i dojezdil a později byl sešrotován.
Později byla odvozena verze bez parního generátoru, určená především pro nákladní dopravu; označena byla řadou T 478.2II a vyráběna od roku 1969.
Lokomotiva řady 781, přezdívaná „Sergej“,[1] je dieselová lokomotiva s elektrickým přenosem výkonu. Zkonstruoval ji lokomotivní závod v Luhansku na Ukrajině (od 1970 Vorošilovgrad) v letech 1962-1964. Stroje dodané pro MÁV (maďarské železnice) i jiné železniční správy nesly označení M62. První lokomotivy přišly k ČSD v roce 1966 a byly označeny řadou T 679.1 nebo T 679.5 - lokomotivy pro široký rozchod 1 524 mm na trati Haniska-Užhorod. Později, při změně v systému označování lokomotiv, se původní, Kryšpínovo označení, změnilo na řadu 781, stroje na širokém rozchodu pak byly přeznačeny na 781.8.
Základní údaje
Výrobce
LTZ Luhansk
Výroba v letech
1966-1979
Počet vyrobených kusů
601
Provozovatel
(ČSD, ČD, ŽSR),
privátní dopravci
(odprodány do zahraničí)
Období provozu
1966-1999
Typ spřáhla
šroubovka
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě
116 000 kg
Délka přes nárazníky
17 550 mm
Minimální poloměr
projížděných oblouků
125 m
Rozchod
1 435 mm / 1 520 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu
Co´ Co´
Trvalý výkon
1 470 kW
později snížen na 1 435 kW
Maximální tažná síla
260 kN
Konstrukční rychlost
100 km/h
Maximální povolená rychlost
100 km/h
Typ spalovacího motoru
14 D 40
Druh paliva
nafta
Jmenovitý výkon spalovacího motoru
1 470 kW
Jmenovité otáčky spalovacího motoru
750
Počet válců
12
Průměry válců
230 mm
Zdvih pístů
300 mm
Zdvihový objem
150,6 l
Objem palivové nádrže
3 900 l
Přenos výkonu
elektrický stejnosměrný
ČSD již v této době sice měly k dispozici těžké dieselové lokomotivy tuzemské provenience - řady T 678.0 a T 679.0, ale podle výrobních směrnic RVHP byla výroba těžkých dieselových lokomotiv v zemích východního bloku přidělena Sovětskému svazu.
První dodávku tvořila padesátikusová série lokomotiv. Polovina z nich byla určena pro široký rozchod. Celkem bylo do ČSSR dodáno 601 kusů lokomotiv (599 ks pro ČSD, lokomotivy T 679.5026 pro VSŽ Košice a T 679.5027 pro Elektrárnu Vojany). Stroje měly evidenční čísla 001-353, dále 355-374 a 400-600. Čísla 375 až 399 byla rezervována pro stroje dodané na rozchod 1 524 mm (T 679.5001 - 5025). Nová evidenční čísla obdržely lokomotivy po změně na normální rozchod (1 435 mm), č. 354 však nikdy nebylo obsazeno.
Celkový počet lokomotiv řady T679 (v provedení T 679.1 i T 679.5) u tehdejších ČSD dosáhl v roce 1979 úctyhodných 599 kusů. Tato lokomotivní řada se tak nakrátko stala historicky nejpočetnějším hnacím vozidlem ČSD vůbec. Až v roce 1981 toto číslo překonal motorový vůz řady M152, jehož bylo postupně dodáno 680 kusů,[2] a který si tak své prvenství udržel nejen do rozdělení ČSD po zániku československé federace, nýbrž i řadu let poté u nástupnických ČD a ŽSR.
Konstrukce
Editovat
Spalovací motor
Editovat
Spalovací motor 14 D 40
Lokomotivy měly dvoudobý vznětový motor typového označení 14 D 40. Jedná se o přeplňovaný dvoudobý dvanáctiválec se stojatými, vidlicově uspořádanými válci (dvě řady válců uspořádané ve tvaru písmene V). V pracovní cyklu motoru probíhá tzv. souproudý výplach válce.
První dodané lokomotivy nebyly vybaveny dostatečným tlumičem výfuku. Hluk spalovacího motoru (SM) bylo slyšet až několik kilometrů od trati. Nový tlumič byl dosazen až od 113. vyrobeného kusu a výkon motoru tak poklesl o cca 50 koní (z 2 000 k na 1 950 k). SM je přeplňován třemi dmychadly, z toho dvě postranní jsou poháněná výfukovými plyny (turbodmychadla). Prostřední, poháněné mechanickým převodem od SM je Rootsova typu („piškotové“) a slouží pro vytvoření přetlaku v karteru při startu SM. Vrtání válců je 230 mm, zdvih pístů 300 mm. Vstřik paliva je přímý, chlazení SM je vodní a zčásti také vzduchové - plnícím vzduchem. Pomaluběžný motor má při zdvihovém objemu 150,6 l jmenovitý výkon 1 470 kW (2 000 k) při 750 ot./min. Přenos výkonu je elektrický stejnosměrný a při volnoběžných otáčkách ukazuje ručka otáčkoměru (je umístěn ve strojovně přímo na motoru) hodnotu 400 ot./min. Motor je hlučný a vykazuje vysokou kouřivost. Stanoviště strojvedoucího bylo ale velmi dobře odhlučněno a vibrace na stanovišti byly minimální. Spotřeba nafty je při porovnání se čtyřdobým SM vyšší. Lokomotiva má nádrž na 3 900 l nafty, spotřeba v provozu dosahuje až 340 l/100 km
Brzdové systémy
Lokomotiva je vybavena ruční brzdou, která slouží k zajištění odstaveného stroje a působí na dvě dvojkolí přilehlého podvozku, dále pak samočinnou tlakovzdušnou brzdou (tzv. „průběžná“ nebo „vlaková“ brzda, která slouží k ovládání brzd všech vozidel vlakové soupravy, zapojených na průběžné vzduchové potrubí). Je ovládána brzdičem typu ŠKODA N/O (nebo později pak DAKO BS2) z řídícího stanoviště, a přímočinnou brzdou (tzv. „přídavná“ brzda ovládaná třípolohovým kohoutem, později pak brzdičem DAKO BP). Tato brzda působí jen na dvojkolí lokomotivy) Všechny nápravy jsou brzděny oboustranně špalíkovou brzdou.
Elektrická část
Editovat
Každý ze dvou podvozků má tři stejnosměrné čtyřpólové tlapové motory typu ED 107 po 212 kW. Ty jsou napájeny stejnosměrným trakčním generátorem GP 312 o výkonu až 1270kW (trakční výkon cca 1750 koní), který zajišťuje i spouštění spalovacího motoru. Volantový řídicí kontrolér slouží k řazení 15 jízdních stupňů. Regulaci buzení trakčního generátoru zajišťoval amplistat (magnetický zesilovač), který kombinoval následující čtyři vinutí:
zadávací (od tachogenerátoru otáček)
řídící (od selektivního členu, sledujícího napětí a proud v trakčním obvodu)
regulační (od regulátoru otáček)
stabilizační (zpětnovazební od budiče)
Střídavý proud pro amplistat dodával synchronní budič přes rozdělovací transformátor. Ten zároveň sloužil pro napájení obou transduktorů snímačů proudu a napětí generátoru.
Vytápění vlaku
Editovat
Lokomotivy nejsou vybaveny zařízením pro vytápění vlakové soupravy; pokud se tyto lokomotivy používaly v osobní dopravě, byly v zimním období řazeny do souprav vytápěcí vozy.[3]
Provoz
Těžké, výkonné lokomotivy byly v provozu velmi oblíbené, zvlášť pro svoji spolehlivost. Vysloužily přezdívku Sergej, v NDR Taigatrommel (bubny tajgy). Jejich SM byl sice hlučný, vykazoval vysokou kouřivost, vyšší spotřebu paliva a výrazně vyšší spotřebu motorového oleje (ta je dána konstrukcí motoru s dvoudobým pracovním cyklem), ale stanoviště lokomotivní čety bylo velmi dobře odhlučněno a to i z hlediska vibrací. Problémy se vyskytovaly s účinky stroje na trať (kolejnice a traťový svršek). Souvisí to s uspořádáním pojezdu a týká se to do jisté míry všech lokomotiv s třínápravovými podvozky. U „Sergejů“ se specifický problém projevil na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Početná lokomotivní řada se rozšířila v provozu na všechny tratě ČSD, kde to dovolila „skupina přechodnosti“ hnacího vozidla (HV). HV byla rozdělena do několika skupin přechodnosti podle toho, jaké silové účinky měl jejich provoz na železniční trať (železniční svršek i železniční spodek). Lokomotiva řady 781 má třínápravové podvozky s poměrně velkým rozvorem krajních náprav a nápravy mají klasické rozsochové vedení. S ohledem na vlastnosti pojezdu byl Sergej zařazen do skupiny HV se zvýšenými účinky příčných sil na traťový svršek. Při provozu lokomotivy se projevilo zvýšené opotřebení (obrus, otěr) na hlavách kolejnic v pojížděných obloucích a s tím přímo souviselo i opotřebení obručí kol lokomotiv. Jízdní plocha obruče musí z důvodu bezpečnosti přesně zachovat předepsaný geometrický profil. Ten se po překročení přípustné tolerance upravuje soustružením. (Využíval se tzv. podúrovňový soustruh - vše probíhalo bez demontáže dvojkolí z podvozku, k obrábění se využívala hnací síla trakčního elektromotoru lokomotivy. Výpadek stroje v provozu se tak zkrátil na minimum, v praxi často méně než 24 hodin. Vyvazovací oprava s demontáží nápravy z podvozku byla vždy násobně delší. V té době se u lokomotiv začal zvýšenou měrou projevovat problém - vyšinutí vodícího dvojkolí (první dvojkolí stroje ve směru jízdy) v oblouku. Problém byl dlouhodobě sledován, ale vliv popsané technologie na nehody v provozu se neprokázal (podezření, domněnka: podúrovňový soustruh-nevyhovující povrchová úprava/drsnost jízdní plochy po soustružení - kolo/jeho zvýšená vnitřní hrana/ „nákolek“ v oblouku stoupá po hraně kolejnice, až dojde k vyšinutí).
Dlouhodobé sledování pak odhalilo příčinu. Sousedící nápravy v podvozku jsou navzájem provahadlovány pro rovnoměrné rozložení hmotnosti na dvojkolí. Docházelo k zadírání v uložení vahadla. Vahadlo spočívalo na „hříbečku“ na horní straně ložiskového domku nápravového ložiska. Chybějící mazání způsobilo zadírání vahadla v kyvném uložení, tím byla narušena jeho funkce přenášení sil, a tak docházelo k nebezpečnému odlehčení vodícího dvojkolí. Kolo první nápravy na vnější straně pojížděného oblouku je navíc odlehčeno také vlivem převýšení kolejnice na vnější straně oblouku. Při pomalém průjezdu, kdy na vozidla působí menší odstředivá síla, se těžiště vozidla posune směrem k vnitřnímu kolejnicovému pásu a tam pak spočívá větší část hmotnosti - hmotnost není rovnoměrně rozložena na levé a pravé kolo nápravy.
Super video
Ahoj Tomáši, no máš pravdu🙂 za chvíli začínala show na točně, tak jsme to museli trochu urychlit😀
👍🍀🙂
Děkuji, děkuji, děkuji. další skvělé video. Naprostá nádhera. Ať se vám daří i dál. Na další videa se stále těším 🙂
Tak to máme velikou radost😀
Ahoj šimčo máš dobré videa mám vás rád my máme koťe jmenuje se blesky děkujeme
Ahoj Tomino, tak ať se má kotě u vás dobře 🙂 jestli máš Instagram pošli fotku😉 nám už kotě vyrostlo 🙂 jmenuje se Lily 😉
moc pěkné like 👍🏻
Díky Adame, zdravíme 🙂
@@simovyvlaky diky za pozdrav
Super video Šímo😄🚆😁
Ahoj děkujeme moc za pochvalu 😉🙂
@@simovyvlakynemáte zač
Ten sergej čmelák parní lokomotiva Brejlovec a vagon Československa pošta jel ve Stašově okr Beroun ze směru Praha (čekám na video s Orient Expressem)
Ahoj Jirko, neboj dočkáš se 😉😀
@@simovyvlaky ok
@@simovyvlaky podívejte se na můj kanál tam už to je
57:14 myslím že v tu dobu na mě zahoukal brejlovec a mě to málem rozbilo uši😂.
Nechci vám zkazit náladu ale asi jste zapomněli na jednu garáž kde byla modelová železnice, vagón chodovaru, a motorová lokomotiva řady 799 "Adéla"
Ale jinak super video 👍😄
Ahoj Michaeli, my tam byli, ale video už je takhle ohromně dlouhý tak jsme to tam nakonec nedali🙂
@@simovyvlaky to jsem rád že jste tam byli😄
Ahoj Šímo, dnes 28.10 jsme v praze. Po 12:00 budeme na hlaváku
Tak doufáme, že jste si to parádně užili 😉
Ahoj sem David Kuhn si překrásná slečna si to ty na profilu máš ráda vlaky to je super já taky moc napiš
Já jsem tam nebyl. Bylo to pro mě daleko do Plzně. Kdyby to bylo v Lužné u Rakovníka, tak bych tam možná jel. Ale takhle bohužel.
;-))
Proč jsi nenapsal mi jsme tam bily
Ta tvoje gramatika je hrozná.
Kamo, ty místo do Plzně bys měl vyrazit na doučování češtiny:-)😁👍
@@AutobusCZ-mj5rt tak buď ticho a nevšímej jsi toho
@@tomasklich995 ty taky
@@mataajehovlaky2551 Já jsem ticho. Promiň, ale je to hrozný. To je můj názor.
Super video
Děkujeme Jane🙂