Popravdě? Když jsem si připravil text co budu rikat, tak jsem se zhrozil ze to bude hodinovy video. A tak jsem se to pokusil stahnout a trochu jsem to prehnal :D Osobne nemam rad ty youtubery, kteri 20 minut kecaji o tom co se stalo, pak 10 minut o tematu a pak zas 20 minut presvedcuji sledujiciho aby dal like a subscribe. A tak se snazim nebyt jako oni.
@@jiribekr no ved ja som to myslel v dobrom, tiez mam nervy ked ma u niekoho dana tema zaujima, ale on keca od veci, alebo robi po kazdom slove prestavku. Ale to zrychlovanie dost pouzivam, realne to pomaha.
@@jklmnpqrst vim o jednom youtube kanale, kde vypravec vzdycky 15 sekund bufferuje do vyrovnavaci pameti a pak vystrili cely zasobnik naraz a zahrne posluchace 4 vetama v 20 sekundach. a pak zas bufferuje. To je asi nejvetsi zlo, protoze se proti tomu neda branit ani zmenou rychlosti prehravani :D
Velký přínos nápadů v hejnu zajímavých, zdánlivě malých detailů. Navíc to možná i ušetří náklady za případný výjezd hasičů :/ Dobrej zdroj není něco, co by měl člověk během práce řešit. Na ten musí bejt prostě spoleh. Dík za inspiraci :)
U CC, tedy režim konstantního proudu. Tady bych byla trochu opatrná a uvažovala ještě o elektronické pojistce. Pokud zdroj umí režim konstantního proudu, tak prostě výstupní proud zalimituje na nějaké hodnotě, která ale i tak může být docela vysoká. Prakticky každé zařízení je paralelní kombinací několika dalších zařízení a v tom je právě ten problém. CC může limitovat nejdříve na maximální hodnotě celkového proudu, která ale už může být destruktivní v případě zkratu nějaké z paralelních větví zařízení. Z tohoto důvodu mají lepší zdroje ještě elektronickou pojistku (OCP). Ta nechá výstupní proud nastoupat na nějakou nastavitelnou hodnotu a pokud je tato překročena, výstup se buď vypne, nebo padne do režimu konstantního proudu s limitací na jedné setině nastavené hodnoty pojistky. A tím se dostávám k jádru věci. Pokud už zdroj umí CC, je velice jednoduché dodělat režim proudové pojistky. V podstatě stačí regulační smyčce CC režimu zavést ukrutnou hysterezi. Nejsnadnější řešení na už hotovém zdroji je vzít signál pro indikační LED CC režimu a s její pomocí (klidně přes optočlen ať si zbytečně nekomplikujeme život) strhnout regulační signál z potenciometru nastavení maximálního proudu někam k nule. Pochopitelně vypínač v tomto řetězu umožní přepínání mezi CC/proudovou pojistkou. Další dobrou vlastností proudové pojistky je to, že se její vybavení dá vytáhnout i do ostatních kanálů, jinými slovy, pokud zareaguje v jednom kanálu, zareaguje ve všech spřažených kanálech. Tohle se velice hodí ve všech zařízeních, kde je potřeba symetrické napájení (typické pro analogové systémy), případně nelze tolerovat ztrátu některého z napájecích napětí. Tam může být nějaký náhodný pád do CC režimu pravou pohromou. Když se to správně navrhne, dá se to udělat dost univerzálně. OCP má svůj protějšek v podobě OVP, která funguje stejně, ale chytá se napětí. Zdroj musí běžet v režimu CC, takže rostoucí zatěžovací odpor znamená i nárůst výstupního napětí. Pokud toto dosáhne nějaké nastavené úrovně OVP, ochrana vybaví a vypne výstup zdroje. Tohle vypadá od popisu v praxi dost nepoužitelně, ale velice se to hodí například při nabíjení kyselých akumulátorů, kde se prostě nastaví nějaký konstantní proud a OVP se nastaví na vypínací napětí pro použití v cyklech. Jakmile ho napětí na accu dosáhne, zdroj se prostě vypne OVP jištěním. Mnohé z levných čínských modulů s displayem OCP a OVP umí softwarově (což je plně dostačující), bohužel to lidé neumí používat a vesměs nechápou k čemu je to dobré. Je to tam trochu zavádějící, dá se nastavit Imax i OCP, přičemž pokud je ImaxOCP, potom zabírá pojistka, nicméně není to nesmyslné, i dospělé zdroje to mají udělané takto, ona VA charakteristika zdroje je spojitá a přechod mezi CV a CC není ostrý, ale má koleno. A pokud se OCP umístí do vhodného místa tohoto kolena, potlačí se krapet její citlivost a dá se tím nastavit nakolik se nechá výstupní napětí zhoupnout a kdy už natvrdo zabere jištění. Třeba u různých pohonů a podobných věcí je tohle velice užitečná vlastnost. Také se tím dají simulovat různá chování v přetížení, prostě má to svoje využití a je to takhle udělané z dobrého důvodu. Do výčtu zajímavých funkcí laboratorních zdrojů patří i čtyřkvadrantové zdroje, které se dokáží chovat též jako zátěž, jinými slovy, pokud začne externí zařízení zvedat výstupní napětí zdroje, potom je zdrojem zatíženo tak, aby se napětí udrželo. Pochopitelně do překročení proudového limitu/pojistky. Obdobně se to chová i v případě konstantního proudu s napěťovou pojistkou/limitací. Pokud si takovou věc budete stavět, tak asi nejsnadnější je vycházet z koncepce výkonový operák, kde držíte výstupní napětí proti nějaké referenci. Doplněno o přesnější měření vznikne přístroj typicky označovaný jako SMU. Dále není od věci si postavit virtuální nulu. Je to věc, která drží na výstupu střed mezi napájecím napětím, ideální je stavět to zase jako výkonový operák a docela to využijete u analogové techniky, protože potom na oživování čehokoliv se symetrickým napájením stačí jediný kanál na zdroji. K samotnému videu. Byla bych poněkud opatrná s užitím schottky diody v usměrňovači. Netvrdím, že to nejde, nebo že je to špatně, ono se to běžně používá, ale je třeba přemýšlet nad závěrným napětím. Taková 1N5817 má strop opakovaného závěrného nějakých 20V a to opravdu není moc. Dá se říct, že většina běžných schottkyho diod se začne otevírat v reverzu někde mezi 40 až 80V, no a v usměrňovači na ní radostně může být dvojnásobek usměrněného napětí, takže se rázem dostáváme strašně snadno pod 30V. Ono se ve zdrojích do 100V běžně nad závěrným napětím diod moc nepřemýšlí (stejně většina z nich chodí do 1000V), jenže jakmile se použije schottkyho dioda, je tahle hranice najednou úplně někde jinde. Není to problém, ale je potřeba o tom vědět. Dále bych začátečníky varovala před koncepcí pulzák za pulzákem, či lineární stabilizace za pulzákem. Totiž. Pulzák má zpětovazební regulaci, lineární stabilizátor také a je docela důležité co se děje v části mezi těmito věcmi. Ty dvě regulační smyčky se dokáží proti sobě rozkmitat a to, co se děje potom, se vymyká možnostem selského rozumu, dá se říct, že člověk vidí takové věci, že se diví i ušima a často i nosem. Ono se to blbě testuje, zvláště když je výstup nastavitelný, to je prostě tolik stupňů volnosti, že ten prostor jednoduše nejde celý projít (ne s vynaložením rozumného úsilí) a pak se může stát, že při určité zátěži najednou napětí mezi dvěma pulzáky periodicky pluje. Ten kmitočet bývá většinou poměrně nízký, ale amplituda nemalá. Tohle málokdo řeší a řešit to začne v momentě, kdy v něčem vyschnou elyty. A vyřeší to tak, že je prostě vymnění s poznámkou, že dnes ty kondenzátory nic nevydrží. Konstrukční vada tam samozřejmě radostně hnije dál. Ono je vždycky dobré si změřit jak ty moduly reagují na skokové změny zátěže, z toho se dovodí chování regulačních smyček, což pak naznačí kde by se mohlo dít nějaké velké špatné. Ony třeba lineární laboratorní zdroje s pulzní předregulací se typicky navrhují tak, že napěťově/proudově je smyčkami vázána lineární část, regulační smyčka pulzáku potom drží konstantní spád na výstupním tranzistoru. Tohle už se nemá jak rozkmitat. Pochopitelně se může rozkmitat kterákoliv z těch zpětných vazeb, ale to je celkem snadné na řešení. Koncepce pulzák za pulzákem má ještě jeden problém a tím je EMC. Totiž. Každý pulzák ze svého vstupu i výstupu emituje nějaké pulzní rušení. To se typicky potlačuje filtrem. Dá říct, že pro nějaké vyšší kmitočty je vstupní i výstupní impedance pulzáku poměrně vysoká a tady právě přichází ten problém. Ty dvě věci za sebou do své spojnice z obou stran emitují nějakou VF energii, která se ale nemá kde vybouřit, neb z obou stran je blokována filtry, čili po těch drátech lítá dokud se nevyzáří. Zase. Není to nepřekonatelný problém, ale musí se o něm vědět a musí se řešit.
Pane jo, No poznámky jsou to na místě, avšak pro posluchače je to video už tak šíleně nahuštěné. A předpokládám, že když někdo bude chtít o něčem vědět víc, že bude vědět co si má vygooglit. Každopádně zde už se jedná opravdu o specialitky, které málokdo využije. K prvnímu odstavci - já CC používám právě jako pojistku. Takže díky CC si můžu jednak napájet ledku, ale můžu mít obvod co si vezme 0,83A a já si pro sicher nastavím 1A. OCP je sice dobrá věc, ale nastavuje se složitěji. Má však výhodu v tom, že v okamžiku splnění její podmínky utne napájení. Každopádně dostatečně nízko nastavené CC stačí často taky. Mám to ověřeno u přehřívajících se schottkyho diod, které začnou vodit v závěrném směru a přetíží mosfet před sebou. S CC proudovým omezením to zdroj držel na proudu, který ještě nevedl k nevratné destrukci mosfetu. Pokud mají být kanály navzájem spřaženy, tak to dělám tak, že si prostě na jednom ADJ kanále nastavím napětí rovnající se nejvyššímu rozdílu potenciálů v obvodu. A zbytek nižších napětí pak dodělám podružnými stabilizátory nebo měniči. Na to použít to jednou za 3 roky to mně stačí. Ale pokud to někdo využije častěji, bude se s tím muset dost trápit aby mu to fungovalo dobře. OVP v dnešním světě tolik využití nemá. Kromě pár ojedinělých použití mě už napadá jen detekce delta U u Ni-MH a Ni-Cd. Tu by člověk někdy paradoxně potřeboval možná i častěji, a přitom je to ještě o level složitější než obyčejný OVP, který se dá jednoduše dobastlit s operákem a relátkem. OCP vs Imax má ještě dobrou funkci že umí potlačit odpor vedení k nějaké té výkonové věci. 4 kvadrant je zajímavá věc , sám jsem to jednou potřeboval pro měření chování nabíječky / vybíječky při různých událostech. Ale stačil k tomu sólo zdroj a sólo elektronická zátěž nastavená na constant voltage Umělá nula se dá udělat různě, nemusí být nutně ve zdroji odporový dělič nebo druhý spřažený zdroj, co dává půlku. Ono mít co kanál, to plusový nebo mínusový napětí taky neni špatný. Třeba u B zesilovačů tim člověk přijde na to, že mu jeden tranzistor moc nesedí když kouká na proud. Pravda, u schottkyn mě to nenapadlo zmínit. Osobně vedu v šuplikách jen 40, 60 a 100 voltové. zdroj za zdrojem a dvě regulace za sebou jsou vždy potenciální zdroj problému, to je pravda. Ale pořád se jedná o nejlepší řešení. Když se začnou dít prazvláštní věci, tak dost často je lepší, než volat knězi aby provedl exorcismus, prostě jen na výstup každého měniče dát odpor, případně posílit trošku kondenzátory, jak keramiky, tak elektrolyty. A je svatej klid. EMC co se přenáší z pulzáku do pulzáku mi v praxi dělalo problém jen jednou. A bylo to kondikama s příliš vysokým ESR. CapXon to vyřešil.
@@jiribekr Napsat koment po Niky je docela problém - není co napsat 😂tak alespoň jedna poznámka - neumím si představit zdroj bez vypínače výstupu, ale co bych rozhodně nedělal, je vypínač před voltmetrem. Pro optickou kontrolu zapnutého výstupu bych raději přidal jednu LED, ale nechtěl bych se připravit o možnost nastavit napětí na vypnutém výstupu a hlavně po vypnutí nevidět nastavenou hodnotu. Hezký den 🙂 Tom
Pokud bych hledal náhradu za svůj těžší zdroj, tak takový, jehož výstupní kapacita bude do 2n2. A hmotnost do 3kg. Ten zmiňuje Niki na konci předposledního odstavce. Umělou zem mám pomocí oz a komplementární dvojice. Jen je tu omezení maximálním provozním napětí Oz, ale většinou je to ±15V, nakonec jsem zdroj doplnil i tímto.
Opět super video! právě stavím svůj vlastní zdroj a potřeboval jsem vysvětlit funkce a efektivity a něco i o zdrojích a ty to zase natočíš více takových videi !!! :D
Asi bych začal rozdělením na spínaný a lineární zdroje. Výhoda lineárního zdroje nízké zvlnění, dobrý činitel stabilizace rychlá odezva na změnu zátěže, nevýhoda čím větší tvrdost zdroje je potřeba narustá potřeba velkého transformátoru a to je hold drahota, dobrý železo něco stojí. Další výhoda jednoduchost zapojení oproti kvalitní spínačce, ne žádné číně je lineární zdroj odost jednodušší záležitost. Nevýhodou lineárního zdroje je účinnost, přebytečné napětí se na stabilizačním prvku přemění v teplo a prostě vyzáří do okolí. Pro začátečníky bych jednoznačně doporučil začít linearním zdrojem jednak pro svoji jednoduchost a zadruhé nemusí se bát, že by špatným zapojením(teda pokuď mu nezačne kmitat stabilizátor :-D) nebo nevhodnou dpskou si přenášel nežádoucí rušení do obvodu připojeného na svorky zdroje. Jednoduchý zdroj může být pro začatek třeba jen pouhý zpětnovazební stabilizátor (jedna zenerka 2 - 3 tranzistory pár odporů a kondezátorů, usměrňovací můstek a trafo zbytek viz. WEB). Pak třeba osvědčená zapojení zdrojů s MAA723(LM723) LM337 a LM317 nebo použití operačního zesilovače v kombinaci s výkonovými tranzistory atd... Spousta konstrukcí vyšlo třeba v Amatérském rádiu a Konstrukční elektronice. Bastlení zdar ;-)
O lineárech vs spíňácích jsem už jedno video měl. Ale pravda, do load regulation nebo output ripple jsem se tam nepouštěl. Každopádně ve vodách lineárů jsem se kdysi plavil. Ten můj první zdroj v krabici od harddisku si zažil opravdu dost různých upgrade, nakonec dal myslím kolem 4A, ale neměl to pořádně kam protopit. V dnešní době mají lineáry smysl jen pro maximálně stovky mA a pro signálovou techniku. Na všechno ostatní jsou spíňáky lepší, a to jen a pouze z důvodu efektivity.
K tomu diodovemu mostiku - Linear ma chip na idealny mostik z MOS-FETov LT4320. K meraniu diod na zdroji - dobry napad. Meraky maju obvykle male napatie. Ale o jednej lastovicke uz viem - Uni-T teraz spravili meraciu pinzetu UT116A s 21V step-up menicom. Konecne.
Pro začátečníka SUPROVÝ VIDEO !! Kde jinde sehnat lidsky vysvětlené informace... Já sám mám zdroje dva.První jsem postavil v r.87 po vojně, ze 723 +dva trandy,běhá do teď.0 - 30 V,0 -5A...( BOŽE,TO UŽ JSEM TAK STAREJ?! ) Druhý jsem viděl a postavil loni.Po shlédnutí China modulu s dispejem,jsem do toho šel. Jen jsem zastáncem transformátorů.Mám,díky bohu,transformátorů na zastavení menšího potoka...
Hezké video, jen se přikláním k jednomu předchozímu komentáři. Zdroj s trafem je nenahraditelný. Zjistil jsem to, když jsem hledal chybu v zapojení a programu. Po změně napájení na zdroj s trafem a lineárním stabilizátorem vše chodilo jak mělo a já jsem mohl zařízení dokončit. Ještě malá poznámka. Pokud vám blesk uhodí do vedení a nemáte správně provedenou instalaci a přepěťové ochrany, tak vám ani 10 varistorů nepomůže. Video ale jinak super.
1) rušení zde existuje, avšak ještě jsem nepřišel do situace, kde by vadilo a nešlo to jednoduše vyřešit např. přidáním kondenzátoru 2) u starých instalací se to dělá někdy těžko, jako třeba u nás. takže před PC a dalšími spotřebiči mám 3 ochrany pro klid v duši. Vím že to není nejlepší, ale lepší než nic. a rozplombovávat hlavní rozvaděč abych přidal svodič, pak zjistit že se musí předělat tohle a tohle a nakonec mít barák měsíc bez šťávy, to se nikomu nechce. kor když půlka z toho všeho je hlína.
Díky za video, je hodně objasňující. Taky přemýšlím nad stavbou, ale nejsem si jistý tím varistorem, kde všude je potřeba? Chci využít starý zdroj z počítače, mám dávat varistor i tam nebo ho má již v sobě? Taky přemýšlím, že bych si pro ten buck boost modul vytisknul krabičku na 3D tiskárně z PLA, nicméně PLA se už při 50°C deformuje.. Jaké teploty tak uvnitř nastávají (zdroj by byl venku)?
Ještě takový detail. U měničových zdrojů, i když mají regulaci výstupního proudu, tak mají na výstupu zapojený poměrně velký filtrační kondenzátor. To může být problém při testování citlivé elektroniky. V kondenzátoru je velká energie a ta při připojení elektroniky ke zdroji může způsobit poruchu či proražení součástky, i když je proud ze zdroje nastaven na minimu. Je to hlavně u čínských měničových zdrojů.
Super video, díky tobě jsem se dal do stavění zdrojů. Už mám postavené dva zdroje jeden otevřený jen v instalatérské krabici bez deklu a druhý krásně zadělaný a teď jsem si objednal další komponenty a budu si dělat jeden “cestovn픡 děkuji moc za inspiraci. Jen jsem se chtěl zeptat jestli je lepší foukat vzduch přes ventilátor dovnitř zdroje nebo naopak vyfukovat ho ven.
Ahoj, potrebujem vyriešiť symetricky zdroj na ozivovanie zosikov, ... chcem kupiť hotove 60V/5A - 2ks, bude to fungovať ak + a - zapojim do serie a pouzijem ako GND, 1 zdroj bude davať +V a druhy -V. Ďakujem!
Opět skvěle udělané video, jen škoda že jsem ho neviděl před 3 roky a koupil za neskutečný peníz lineární zdroj 😅 Nicméně otázka, která mě napadla jako první - co použít jako síťový zdroj ATX z PC? Jsou skoro za pusu, poměrně výkonné a kdo se pohybuje v IT, nejspíš se mu jich válí několik doma 🤔 (samozřejmě nevýhodou je velikost)
ATX zdroj z pc dá jen 12V. tudíž by za ním musel být jedině nějaký buck boost měnič. a ty buck boost měniče nejsou tak výkonné, aby využily tak velký ATX zdroj.
Zdravím Vás, za mě výborné video i váš kanál. Podělil byste se prosím o značení měniče, který má galvanické oddělení. Nedávno jsem takový díl sháněl a byl jsem neúspěšný. Odkaz na prodejce by potěšil. Děkuju
no pokud se jedná o měnič, který dává galvanicky oddělené napětí, tak se dá koupit například od výrobce Mornsun nebo Traco power (v česku), případně nonamové z aliexpressu BxxyyS-zW, kde xx je vstupní napětí, yy je výstupní a z je výkon. Třeba B0505s-1W nebo B1212S-2W.
Samice XT60 do panelu stoji asi 20Kc na TME, samec se nedela ale tu desticku na ne vidim poprve. Mas tip kde koupit v Cr? Napriklad TME.. Jinak ja si taky objednal DPS5020 a hodlam to napajet dvema NTB zdorjema v serii co maji kazdy 19,5V a 6,3A, napojeni prave pres XT60. Urcite me zajima i to zapojeni pres USB C takze jsem si objednal PDC005 15/20V modulek na kterym bych to chtel zkusit. Diky za video.
Samice do panelu je cenove o dost vyse nez bezna samice, ale hlavne jak pises, samec se nedela. Bylo by to kazdej pes jina ves, proto preferuju tu desticku. Navic nemusim mit dalsi prihradku v organizeru konektoru plnou :D V CR jsem tu desticku nenasel, jedine tedy asi zde, nebo si udelat svoji: www.aliexpress.com/item/4000777380900.html
Jo zažil jsem i zdroje, kde PEčko bylo prostě ve vzduchu. Šílenost. Jeden takový zdroj mi dělal všude kolem hrozný rušení, nejspíš naprd kondik mezi primárem a sekundárem, nebo taky něco úplně jinýho, to jsem nezkoumal. Tak jsem od PE z přívodního konektoru natáhl drát na výstupní GND a po problému
mohu se zeptat proc neni u trafo zdroje s vystupnim proudem 5A dostacujici usmernovaci mustek na 8A?? dekuji moc za odpoved (mozna me ta veta celkem zachranila zrovna jsem odesilal desku na frezu)
tak ty jmenocité proudy a výkony jsou pro ty součástky vždy na hraně, a ona pak za chvíli odejde. V případě zrovna můstku už pak mívá dvojnásobný úbytek, topí jak blázen, no, prostě, větší proudy bych radši usměrňoval schottkyho diodama nebo FETama, a hezky je naddimenzovat.
Kdekoliv kde berete součástky. GME, TME, GES, Ali atd
3 роки тому
Já potřebuju vyřešit jiný zdroj. Zkus na to udělat taky někdy video. Snažím se opravovat stará rádia a ty mají napájení buď na 110V nebo 220V nebo 240V. U nás je cca 230V. Všechny napětí jsou střídavě. Nemůžu nikde najít zdroj či schéma na zdroj na tyto napětí z 230 na 220, 110 a 240. Potřeboval bych aby byl výkonný až na 10A a měl výstup na zásuvku. Trafo moc nechci uplatňovat protože trafo stojí z 230V na 220V nebo 110V kolem 3 až 5 tisíc. Jelikož se málo vyrábí a jsou na zakázku. Jsou prostě nestandartní. Potom bych potřeboval zdroj na stejnosměrné napětí 0 až 250V s výstupem kolem 10A. Hold myslím že pomocí měničů co se dají koupit tyto zdroje nepostavím. Pokud by jsi mi ty dva zdroje navrhl budu rád. Jinak ten se střídavým výstupem potřebuju na rádia s trafem jako je Tesla 527A, Tesla Klasik, atd... A s variabilním stejnosměrným výstupem na normální napájení výrobků a napájení rádií bez trafa jako je série Tesla Talisman. Sám nevím jak zdroje navrhnout. Krabičku si mohu udelat vlastní jelikož mám 3D tiskárnu takže pokud budeš chtít mi ten zdroj navrhnout tak jseš limitovanej rozměrama 250x250x250mm.
Tak na to bych koupil autotrafo. Po usmerneni a vyhlazení da taky DC
3 роки тому
@@jiribekr Díval jsem se na autotrafa ale jsou taky dražší a momentálně nemám na něj finance. Čekal jsem spíše s tím že bych udělal nějaký zdroj který je levnější než autotrafo.
@ tak vyšší stejnosměrné napětí by šlo udělat pomocí řízenýho usměrňovače řízenýho regulátoem se zpětnou vazbou. vyšší střídavé pro větší proud jedině střídačem a za ním trafo, nebo pouze trafem, nebo frekvenční měnič
@@jiribekr jde to ještě vyřešit trafem ,které bude mít na výstupu takové napětí o které chcete to vstupní snížit a pak zapojit výstup proti vstupu .Pak trafo nemusí být tak velké .Jen to nebude galvanicky oddělené od sítě .
Muzu napejet starym pc zdrojem 60ah autobaterii? Tam musi byt zatim nejaky proudovy omezovac? Zkousel jsem to zapojit naprimo a ze zdroje se zacalo kourit.
@@jiribekr Tak to napeti by snad ani vadit nemuselo, ale ten proud je problem, nevim jestli existuje nejaka modifikace nebo radeji koupit autobijecku, kterou moc neporebuju. Ten regulovanu zdroj by se hodil vic, ale to si s tema levnyma cinskyma zrojema asi moc nepomuzu.
Jsem zkousel stary trafo + 10A menic s lm25116 a vydrzelo to jen jedno nabiti autobaterie a pak ten menic odesel. Zrejme ho ta baterie zpetne prorazi. Nevim, co dat na vystup nebo jak to ochranit, aby to bezelo.
@@martinhyska1206 Jen 12V napeti by tedy vadilo. Plně nabitá baterie má mít cca 12,8. Nabíjí se při vyšším napětí a to by voko 14,4V. Už snad někde pod 12,5 může aku degradovat, na 12V se pak blíží vybitému stavu a nabíjecím napětím 12V do ní prostě víc nedostaneš.
Takze jestli tomu dobre rozumim, tak kdyz mi multimetr ukazuje 28V AC tak to je ta efektivni hodnota, ale amplitudu to ma tech 37V? Pak kdyz se to usmerni tak tam vyleze tech 37V. Mam tam kondik na 35V, coz je asi blby. Stejne je to nejaky divny, trafo je oznaceny jako 12,6,0,6,12V. Ja to mam hozeny na vytupy 12,12V, takze by tam melo byt 24AC. Muzu to zapojit treba na vestupy 12,6V u takovyho symetrickyho trafa, abych snizil vystupni napeti?
1) ano, je to presne tim, 28VAC je efektivni a 37 je maximalni 2) Ten kondik urcite vymenit za novy, 50V nebo 63V 3) to trafo je budto na 220V, takze v nasi 230V siti dava vic, a nebo je proste nezatizeny, a pri zatezi jeho napeti klesne. 4) Lze vyuzit kteroukoliv odbocku z vinuti, pokud to nebude vic sekundarnich vinuti
nemam krypto, moznosti podpory jsou pres youtube (super diky pod videem, nebo clenstvi), nebo pod kazdym videem s financne narocnym testem zverejnuji cislo uctu
@@jiribekr Ja som objednal ten DPS5020. Akurát do neho bude treba zakomponovať nejakú "undervoltage protection" aby som nemusel neustále sledovať stav aku packov.
Děkuji... Jo a ty vrátný pojistky... Koukal jsem si GMka a nepřijdou mi nějak moc drahý... Jaký je doručení na hodnoty? Nenašel jsem třeba těch 15A, max snad 12
Tak ale do auta namísto 10A pojistky by to asi mohlo být použitelný nebo ne? Třeba na zásuvku nebo když člověk hledá nějakou chybu třeba na okruhu pro rádio...
tie panelove predsa nie je taky problem ani za dobru cenu www.aliexpress.com/item/1005001550715941.html | www.aliexpress.com/item/1005002567733106.html
🙂Sakra výživná videa👍👌✌🤞. Velmi mě zaujal tento velkoplošný světelný zdroj ua-cam.com/video/eDBSUjn_Yd4/v-deo.html. Můžu poprosit o nějaký odkaz? Moc díky a ať se daří, Václav.
1) Nevím proč tam dával ten rezistor 2) Týpek neumí vůbec pájet 3) Motýlkový matky bych tam fakt nedával 4) tu "tesa tape" (izolepa na kabelové svazky) měl omotat po celé délce. Kor vzhledem k tomu že odstranil průchodku a vodiče mu teď jsdou izolací přímo na hranu krabičky 5) Že dal ty nejlevnější banánky za zdroj, budiž, tam velký proudy nepotečou nikdy. Ale na pevné 3/5/12V větve to chce kvalitnější. Tyhle jsou bezpečně jen do 10A. 6) DC konektor female nemusel do krabice vůbec dávat, vodiče male-male nejsou běžné, a navíc použil typ konektoru, který dá sotva jednotky ampér, pří více se roztaví 7) V čase 3:41 našrouboval víčko držáku pojistky přes závit. Tědlech držáků se vyrábí více kvalitových tříd a on má zrovna tu nejhorší. Vypeče se mu to při proudech nad 10-12A (takže bude závod kdo dřív, banánek nebo pojistka) 8) V čase 3:50 použil příliš malý faston na to jaký má průřez vodiče, a ta jemně slaněná lícna mu časem s těmi fousky odcestuje a bude tam mít studeňák 9) V čase 3:58 fal na terminály pojistkového pouzdra faston. Ono to sice jde, ale nedoporučuji to, je tam mizerný kontakt, tohle je lepší pájet. 10) V čase 4:18 je vyloženě vidět že ta capka není určena pro faston konektor a on ho tam stejně dá. Ten banánek se mu vyhřeje už na nižším proudu než 10A Jinak mu musím pochválit clean build, pěkný front panel a fakt, že používal izolaci i kde není třeba. TO provedení ve stole, to jsem teda čuměl jak péro z gauče, a nechápal. Bude mu to překážet, napadá mu tam prach a nepořádek a drobky, a bude muset pořád luxovat nebo vyfoukávat kompresorem věci co napadaly dovnitř. Nakonec mu do USBčka spadne kousek vodiče a nabíječka bude off
@@jiribekr1) Ten rezistor jsem taky nechápal, tak jsem se poptal jinde a říkali že asi kvůli tomu že aby ten zdroj mel nejakou minimální zátěž a nerozkmital se. Myslíš mám ho tam dát?
Pěkné, jen bych se v českém videu vyhnul používání angl. zkratek bez českých vysvětlivek. Radit laikům měnit usměr. diody za schottky diody bez dalšího vysvětlení ( obvykle malé závěrné napětí) je sporné. Lm317 umí konstatní proud, jedno zapojení je v datalistu ( pravda jsou použitý 2 obvody).
Popravdě mám často v elektrotechnice nutkání začít mluvit anglicky, protože některé pojmy nemají v češtině ani pořádný ekvivalent, který by za něco stál. U zkratek se angličtině třeba nevyhnu, protože v češtině by taková zkratka vypadala úplně jinak. Bohužel v češtině je málo odborných článků a v elektrotechnice prostě vede angličtina, a tak mi mnoho pojmů naběhne do pusy dřív v Aj než v Čj.
@@jiribekr Čím víc člověk se snaží poradit a pomoct druhým tím spíš se najde rejpal.Jirko hodně pevných nervů.Dřív jsem chtěl taky pomáhat ale pak jsem vystřízlivěl a uvědomil si že čas který dám druhým tak o ten čas připravím sám sebe. Ne všichni si čas druhého zaslouží.Měla by existovat nějaká vděčnost ale to jsem v jiném světě já vím.
@@smutnasek18 Pro někoho to video přínosné určitě bude, pro mě tam nic nového(zajímavého) není. Až bude, dám to najevo. Stejně tak jako dám najevo i případné chyby, nebo nepřesnosti v informacích, nebo nedostatky z pohledu tvorby ( chyby v osvětlení, střihu) atd, ať už faktické, nebo moje subjektivní . Neberte to jako kritiku typu " nelíbí se mi to, vykašli se na to" . Dělám to proto, aby se dotyčný na to třeba podíval i z jiného úhlu nezaujatého pozorovatele a tím se posune na lepší úroveň. Pokud dotyčnému ty připomínky příjdou zbytečné, nemusí se tím rozptylovat
Super video. Konečně někdo, kdo ví o čem mluví. Perfektní popis a tipy na stavbu zdroje. Nezbývá než souhlasit. 👍
ten zdroj RD6006 sem vzal na test jako novinku a je nejlepší. už maj i 18A verzi. fakt super ovládání, přehlednej displej a hlavně tlačítka.
Nad 6018 s WiFi a USB jsem přemýšlel, umí to do grafu v pc vynést průběh atd. Ale musím si to nějak zdůvodnit, jinak si to nekoupím 😀
Paradne video. Jeden z mala youtuberov, ktoremu nemusim zvysovat rychlost prehravania, skor naopak.
Popravdě? Když jsem si připravil text co budu rikat, tak jsem se zhrozil ze to bude hodinovy video. A tak jsem se to pokusil stahnout a trochu jsem to prehnal :D
Osobne nemam rad ty youtubery, kteri 20 minut kecaji o tom co se stalo, pak 10 minut o tematu a pak zas 20 minut presvedcuji sledujiciho aby dal like a subscribe. A tak se snazim nebyt jako oni.
@@jiribekr no ved ja som to myslel v dobrom, tiez mam nervy ked ma u niekoho dana tema zaujima, ale on keca od veci, alebo robi po kazdom slove prestavku. Ale to zrychlovanie dost pouzivam, realne to pomaha.
@@jklmnpqrst vim o jednom youtube kanale, kde vypravec vzdycky 15 sekund bufferuje do vyrovnavaci pameti a pak vystrili cely zasobnik naraz a zahrne posluchace 4 vetama v 20 sekundach. a pak zas bufferuje. To je asi nejvetsi zlo, protoze se proti tomu neda branit ani zmenou rychlosti prehravani :D
Velký přínos nápadů v hejnu zajímavých, zdánlivě malých detailů. Navíc to možná i ušetří náklady za případný výjezd hasičů :/
Dobrej zdroj není něco, co by měl člověk během práce řešit. Na ten musí bejt prostě spoleh. Dík za inspiraci :)
Hej dekuju.To jsi mi odpovedel presne na to, na co jsem se te ptal u tech step down/up desek. Diky MOC!
U CC, tedy režim konstantního proudu. Tady bych byla trochu opatrná a uvažovala ještě o elektronické pojistce. Pokud zdroj umí režim konstantního proudu, tak prostě výstupní proud zalimituje na nějaké hodnotě, která ale i tak může být docela vysoká. Prakticky každé zařízení je paralelní kombinací několika dalších zařízení a v tom je právě ten problém. CC může limitovat nejdříve na maximální hodnotě celkového proudu, která ale už může být destruktivní v případě zkratu nějaké z paralelních větví zařízení. Z tohoto důvodu mají lepší zdroje ještě elektronickou pojistku (OCP). Ta nechá výstupní proud nastoupat na nějakou nastavitelnou hodnotu a pokud je tato překročena, výstup se buď vypne, nebo padne do režimu konstantního proudu s limitací na jedné setině nastavené hodnoty pojistky. A tím se dostávám k jádru věci. Pokud už zdroj umí CC, je velice jednoduché dodělat režim proudové pojistky. V podstatě stačí regulační smyčce CC režimu zavést ukrutnou hysterezi. Nejsnadnější řešení na už hotovém zdroji je vzít signál pro indikační LED CC režimu a s její pomocí (klidně přes optočlen ať si zbytečně nekomplikujeme život) strhnout regulační signál z potenciometru nastavení maximálního proudu někam k nule. Pochopitelně vypínač v tomto řetězu umožní přepínání mezi CC/proudovou pojistkou.
Další dobrou vlastností proudové pojistky je to, že se její vybavení dá vytáhnout i do ostatních kanálů, jinými slovy, pokud zareaguje v jednom kanálu, zareaguje ve všech spřažených kanálech. Tohle se velice hodí ve všech zařízeních, kde je potřeba symetrické napájení (typické pro analogové systémy), případně nelze tolerovat ztrátu některého z napájecích napětí. Tam může být nějaký náhodný pád do CC režimu pravou pohromou. Když se to správně navrhne, dá se to udělat dost univerzálně.
OCP má svůj protějšek v podobě OVP, která funguje stejně, ale chytá se napětí. Zdroj musí běžet v režimu CC, takže rostoucí zatěžovací odpor znamená i nárůst výstupního napětí. Pokud toto dosáhne nějaké nastavené úrovně OVP, ochrana vybaví a vypne výstup zdroje. Tohle vypadá od popisu v praxi dost nepoužitelně, ale velice se to hodí například při nabíjení kyselých akumulátorů, kde se prostě nastaví nějaký konstantní proud a OVP se nastaví na vypínací napětí pro použití v cyklech. Jakmile ho napětí na accu dosáhne, zdroj se prostě vypne OVP jištěním.
Mnohé z levných čínských modulů s displayem OCP a OVP umí softwarově (což je plně dostačující), bohužel to lidé neumí používat a vesměs nechápou k čemu je to dobré. Je to tam trochu zavádějící, dá se nastavit Imax i OCP, přičemž pokud je ImaxOCP, potom zabírá pojistka, nicméně není to nesmyslné, i dospělé zdroje to mají udělané takto, ona VA charakteristika zdroje je spojitá a přechod mezi CV a CC není ostrý, ale má koleno. A pokud se OCP umístí do vhodného místa tohoto kolena, potlačí se krapet její citlivost a dá se tím nastavit nakolik se nechá výstupní napětí zhoupnout a kdy už natvrdo zabere jištění. Třeba u různých pohonů a podobných věcí je tohle velice užitečná vlastnost. Také se tím dají simulovat různá chování v přetížení, prostě má to svoje využití a je to takhle udělané z dobrého důvodu.
Do výčtu zajímavých funkcí laboratorních zdrojů patří i čtyřkvadrantové zdroje, které se dokáží chovat též jako zátěž, jinými slovy, pokud začne externí zařízení zvedat výstupní napětí zdroje, potom je zdrojem zatíženo tak, aby se napětí udrželo. Pochopitelně do překročení proudového limitu/pojistky. Obdobně se to chová i v případě konstantního proudu s napěťovou pojistkou/limitací. Pokud si takovou věc budete stavět, tak asi nejsnadnější je vycházet z koncepce výkonový operák, kde držíte výstupní napětí proti nějaké referenci. Doplněno o přesnější měření vznikne přístroj typicky označovaný jako SMU.
Dále není od věci si postavit virtuální nulu. Je to věc, která drží na výstupu střed mezi napájecím napětím, ideální je stavět to zase jako výkonový operák a docela to využijete u analogové techniky, protože potom na oživování čehokoliv se symetrickým napájením stačí jediný kanál na zdroji.
K samotnému videu. Byla bych poněkud opatrná s užitím schottky diody v usměrňovači. Netvrdím, že to nejde, nebo že je to špatně, ono se to běžně používá, ale je třeba přemýšlet nad závěrným napětím. Taková 1N5817 má strop opakovaného závěrného nějakých 20V a to opravdu není moc. Dá se říct, že většina běžných schottkyho diod se začne otevírat v reverzu někde mezi 40 až 80V, no a v usměrňovači na ní radostně může být dvojnásobek usměrněného napětí, takže se rázem dostáváme strašně snadno pod 30V. Ono se ve zdrojích do 100V běžně nad závěrným napětím diod moc nepřemýšlí (stejně většina z nich chodí do 1000V), jenže jakmile se použije schottkyho dioda, je tahle hranice najednou úplně někde jinde. Není to problém, ale je potřeba o tom vědět.
Dále bych začátečníky varovala před koncepcí pulzák za pulzákem, či lineární stabilizace za pulzákem. Totiž. Pulzák má zpětovazební regulaci, lineární stabilizátor také a je docela důležité co se děje v části mezi těmito věcmi. Ty dvě regulační smyčky se dokáží proti sobě rozkmitat a to, co se děje potom, se vymyká možnostem selského rozumu, dá se říct, že člověk vidí takové věci, že se diví i ušima a často i nosem. Ono se to blbě testuje, zvláště když je výstup nastavitelný, to je prostě tolik stupňů volnosti, že ten prostor jednoduše nejde celý projít (ne s vynaložením rozumného úsilí) a pak se může stát, že při určité zátěži najednou napětí mezi dvěma pulzáky periodicky pluje. Ten kmitočet bývá většinou poměrně nízký, ale amplituda nemalá. Tohle málokdo řeší a řešit to začne v momentě, kdy v něčem vyschnou elyty. A vyřeší to tak, že je prostě vymnění s poznámkou, že dnes ty kondenzátory nic nevydrží. Konstrukční vada tam samozřejmě radostně hnije dál. Ono je vždycky dobré si změřit jak ty moduly reagují na skokové změny zátěže, z toho se dovodí chování regulačních smyček, což pak naznačí kde by se mohlo dít nějaké velké špatné. Ony třeba lineární laboratorní zdroje s pulzní předregulací se typicky navrhují tak, že napěťově/proudově je smyčkami vázána lineární část, regulační smyčka pulzáku potom drží konstantní spád na výstupním tranzistoru. Tohle už se nemá jak rozkmitat. Pochopitelně se může rozkmitat kterákoliv z těch zpětných vazeb, ale to je celkem snadné na řešení.
Koncepce pulzák za pulzákem má ještě jeden problém a tím je EMC. Totiž. Každý pulzák ze svého vstupu i výstupu emituje nějaké pulzní rušení. To se typicky potlačuje filtrem. Dá říct, že pro nějaké vyšší kmitočty je vstupní i výstupní impedance pulzáku poměrně vysoká a tady právě přichází ten problém. Ty dvě věci za sebou do své spojnice z obou stran emitují nějakou VF energii, která se ale nemá kde vybouřit, neb z obou stran je blokována filtry, čili po těch drátech lítá dokud se nevyzáří. Zase. Není to nepřekonatelný problém, ale musí se o něm vědět a musí se řešit.
Pane jo, No poznámky jsou to na místě, avšak pro posluchače je to video už tak šíleně nahuštěné. A předpokládám, že když někdo bude chtít o něčem vědět víc, že bude vědět co si má vygooglit. Každopádně zde už se jedná opravdu o specialitky, které málokdo využije.
K prvnímu odstavci - já CC používám právě jako pojistku. Takže díky CC si můžu jednak napájet ledku, ale můžu mít obvod co si vezme 0,83A a já si pro sicher nastavím 1A. OCP je sice dobrá věc, ale nastavuje se složitěji. Má však výhodu v tom, že v okamžiku splnění její podmínky utne napájení. Každopádně dostatečně nízko nastavené CC stačí často taky. Mám to ověřeno u přehřívajících se schottkyho diod, které začnou vodit v závěrném směru a přetíží mosfet před sebou. S CC proudovým omezením to zdroj držel na proudu, který ještě nevedl k nevratné destrukci mosfetu.
Pokud mají být kanály navzájem spřaženy, tak to dělám tak, že si prostě na jednom ADJ kanále nastavím napětí rovnající se nejvyššímu rozdílu potenciálů v obvodu. A zbytek nižších napětí pak dodělám podružnými stabilizátory nebo měniči. Na to použít to jednou za 3 roky to mně stačí. Ale pokud to někdo využije častěji, bude se s tím muset dost trápit aby mu to fungovalo dobře.
OVP v dnešním světě tolik využití nemá. Kromě pár ojedinělých použití mě už napadá jen detekce delta U u Ni-MH a Ni-Cd. Tu by člověk někdy paradoxně potřeboval možná i častěji, a přitom je to ještě o level složitější než obyčejný OVP, který se dá jednoduše dobastlit s operákem a relátkem.
OCP vs Imax má ještě dobrou funkci že umí potlačit odpor vedení k nějaké té výkonové věci.
4 kvadrant je zajímavá věc , sám jsem to jednou potřeboval pro měření chování nabíječky / vybíječky při různých událostech. Ale stačil k tomu sólo zdroj a sólo elektronická zátěž nastavená na constant voltage
Umělá nula se dá udělat různě, nemusí být nutně ve zdroji odporový dělič nebo druhý spřažený zdroj, co dává půlku. Ono mít co kanál, to plusový nebo mínusový napětí taky neni špatný. Třeba u B zesilovačů tim člověk přijde na to, že mu jeden tranzistor moc nesedí když kouká na proud.
Pravda, u schottkyn mě to nenapadlo zmínit. Osobně vedu v šuplikách jen 40, 60 a 100 voltové.
zdroj za zdrojem a dvě regulace za sebou jsou vždy potenciální zdroj problému, to je pravda. Ale pořád se jedná o nejlepší řešení. Když se začnou dít prazvláštní věci, tak dost často je lepší, než volat knězi aby provedl exorcismus, prostě jen na výstup každého měniče dát odpor, případně posílit trošku kondenzátory, jak keramiky, tak elektrolyty. A je svatej klid.
EMC co se přenáší z pulzáku do pulzáku mi v praxi dělalo problém jen jednou. A bylo to kondikama s příliš vysokým ESR. CapXon to vyřešil.
Krásná slohovka, pane jo. Palec nahoru.
@@jiribekr Napsat koment po Niky je docela problém - není co napsat 😂tak alespoň jedna poznámka - neumím si představit zdroj bez vypínače výstupu, ale co bych rozhodně nedělal, je vypínač před voltmetrem. Pro optickou kontrolu zapnutého výstupu bych raději přidal jednu LED, ale nechtěl bych se připravit o možnost nastavit napětí na vypnutém výstupu a hlavně po vypnutí nevidět nastavenou hodnotu.
Hezký den 🙂 Tom
Pokud bych hledal náhradu za svůj těžší zdroj, tak takový, jehož výstupní kapacita bude do 2n2. A hmotnost do 3kg. Ten zmiňuje Niki na konci předposledního odstavce. Umělou zem mám pomocí oz a komplementární dvojice. Jen je tu omezení maximálním provozním napětí Oz, ale většinou je to ±15V, nakonec jsem zdroj doplnil i tímto.
Opět super video! právě stavím svůj vlastní zdroj a potřeboval jsem vysvětlit funkce a efektivity a něco i o zdrojích a ty to zase natočíš více takových videi !!! :D
Se základními znalostmi super poučné video.
Díky!
diky Jirko, dovolil som si zdielat tvoje video v skupine Pauls electronics
Asi bych začal rozdělením na spínaný a lineární zdroje. Výhoda lineárního zdroje nízké zvlnění, dobrý činitel stabilizace rychlá odezva na změnu zátěže, nevýhoda čím větší tvrdost zdroje je potřeba narustá potřeba velkého transformátoru a to je hold drahota, dobrý železo něco stojí. Další výhoda jednoduchost zapojení oproti kvalitní spínačce, ne žádné číně je lineární zdroj odost jednodušší záležitost. Nevýhodou lineárního zdroje je účinnost, přebytečné napětí se na stabilizačním prvku přemění v teplo a prostě vyzáří do okolí. Pro začátečníky bych jednoznačně doporučil začít linearním zdrojem jednak pro svoji jednoduchost a zadruhé nemusí se bát, že by špatným zapojením(teda pokuď mu nezačne kmitat stabilizátor :-D) nebo nevhodnou dpskou si přenášel nežádoucí rušení do obvodu připojeného na svorky zdroje. Jednoduchý zdroj může být pro začatek třeba jen pouhý zpětnovazební stabilizátor (jedna zenerka 2 - 3 tranzistory pár odporů a kondezátorů, usměrňovací můstek a trafo zbytek viz. WEB). Pak třeba osvědčená zapojení zdrojů s MAA723(LM723) LM337 a LM317 nebo použití operačního zesilovače v kombinaci s výkonovými tranzistory atd... Spousta konstrukcí vyšlo třeba v Amatérském rádiu a Konstrukční elektronice. Bastlení zdar ;-)
O lineárech vs spíňácích jsem už jedno video měl. Ale pravda, do load regulation nebo output ripple jsem se tam nepouštěl.
Každopádně ve vodách lineárů jsem se kdysi plavil. Ten můj první zdroj v krabici od harddisku si zažil opravdu dost různých upgrade, nakonec dal myslím kolem 4A, ale neměl to pořádně kam protopit. V dnešní době mají lineáry smysl jen pro maximálně stovky mA a pro signálovou techniku. Na všechno ostatní jsou spíňáky lepší, a to jen a pouze z důvodu efektivity.
Ďakujeme moc super👍
K tomu diodovemu mostiku - Linear ma chip na idealny mostik z MOS-FETov LT4320.
K meraniu diod na zdroji - dobry napad. Meraky maju obvykle male napatie. Ale o jednej lastovicke uz viem - Uni-T teraz spravili meraciu pinzetu UT116A s 21V step-up menicom. Konecne.
Ještě doplním, usměrnit jde i mosfetama, je k tomu potřeba ale driver. Takový usměrnění by bylo skoro beze ztrát když to srovnám s diodama
Pro začátečníka SUPROVÝ VIDEO !! Kde jinde sehnat lidsky vysvětlené informace...
Já sám mám zdroje dva.První jsem postavil v r.87 po vojně, ze 723 +dva trandy,běhá do teď.0 - 30 V,0 -5A...( BOŽE,TO UŽ JSEM TAK STAREJ?! )
Druhý jsem viděl a postavil loni.Po shlédnutí China modulu s dispejem,jsem do toho šel.
Jen jsem zastáncem transformátorů.Mám,díky bohu,transformátorů na zastavení menšího potoka...
Hezké video, jen se přikláním k jednomu předchozímu komentáři. Zdroj s trafem je nenahraditelný. Zjistil jsem to, když jsem hledal chybu v zapojení a programu. Po změně napájení na zdroj s trafem a lineárním stabilizátorem vše chodilo jak mělo a já jsem mohl zařízení dokončit. Ještě malá poznámka. Pokud vám blesk uhodí do vedení a nemáte správně provedenou instalaci a přepěťové ochrany, tak vám ani 10 varistorů nepomůže. Video ale jinak super.
1) rušení zde existuje, avšak ještě jsem nepřišel do situace, kde by vadilo a nešlo to jednoduše vyřešit např. přidáním kondenzátoru
2) u starých instalací se to dělá někdy těžko, jako třeba u nás. takže před PC a dalšími spotřebiči mám 3 ochrany pro klid v duši. Vím že to není nejlepší, ale lepší než nic. a rozplombovávat hlavní rozvaděč abych přidal svodič, pak zjistit že se musí předělat tohle a tohle a nakonec mít barák měsíc bez šťávy, to se nikomu nechce. kor když půlka z toho všeho je hlína.
Díky za video, je hodně objasňující. Taky přemýšlím nad stavbou, ale nejsem si jistý tím varistorem, kde všude je potřeba? Chci využít starý zdroj z počítače, mám dávat varistor i tam nebo ho má již v sobě? Taky přemýšlím, že bych si pro ten buck boost modul vytisknul krabičku na 3D tiskárně z PLA, nicméně PLA se už při 50°C deformuje.. Jaké teploty tak uvnitř nastávají (zdroj by byl venku)?
Ještě takový detail. U měničových zdrojů, i když mají regulaci výstupního proudu, tak mají na výstupu zapojený poměrně velký filtrační kondenzátor. To může být problém při testování citlivé elektroniky. V kondenzátoru je velká energie a ta při připojení elektroniky ke zdroji může způsobit poruchu či proražení součástky, i když je proud ze zdroje nastaven na minimu. Je to hlavně u čínských měničových zdrojů.
Jo jeste poznamka k reseni s trafickem. Tam bude docela problem s PFC coz uz je dneska potreba resit aby to nezralo spicky.
@Jiří Bekr Dobry den, napsal jsem Vam prosbicku na email, jestli nejsem moc troufali, dekuji mockrat.
Výborné, poučné video. Vďaka.
Super video, díky tobě jsem se dal do stavění zdrojů. Už mám postavené dva zdroje jeden otevřený jen v instalatérské krabici bez deklu a druhý krásně zadělaný a teď jsem si objednal další komponenty a budu si dělat jeden “cestovn픡 děkuji moc za inspiraci.
Jen jsem se chtěl zeptat jestli je lepší foukat vzduch přes ventilátor dovnitř zdroje nebo naopak vyfukovat ho ven.
foukat dovnitř, viz moje video o chlazení
Zajímavý je proč všechny PC zdroje vysávají ventilátory vzduch ven.
Ahoj, potrebujem vyriešiť symetricky zdroj na ozivovanie zosikov, ... chcem kupiť hotove 60V/5A - 2ks, bude to fungovať ak + a - zapojim do serie a pouzijem ako GND, 1 zdroj bude davať +V a druhy -V. Ďakujem!
Ano, bude to fungovat. Samozřejmě že zdroje musí být od sebe galvanicky oddělené.
Já mám 2 zdroje o třech výstupech a je to furt málo :D
Já mám teď objednaný RD6018W, akorát clo bude sranda
Opět skvěle udělané video, jen škoda že jsem ho neviděl před 3 roky a koupil za neskutečný peníz lineární zdroj 😅 Nicméně otázka, která mě napadla jako první - co použít jako síťový zdroj ATX z PC? Jsou skoro za pusu, poměrně výkonné a kdo se pohybuje v IT, nejspíš se mu jich válí několik doma 🤔 (samozřejmě nevýhodou je velikost)
ATX zdroj z pc dá jen 12V. tudíž by za ním musel být jedině nějaký buck boost měnič. a ty buck boost měniče nejsou tak výkonné, aby využily tak velký ATX zdroj.
Zdravím Vás, za mě výborné video i váš kanál. Podělil byste se prosím o značení měniče, který má galvanické oddělení. Nedávno jsem takový díl sháněl a byl jsem neúspěšný. Odkaz na prodejce by potěšil. Děkuju
no pokud se jedná o měnič, který dává galvanicky oddělené napětí, tak se dá koupit například od výrobce Mornsun nebo Traco power (v česku), případně nonamové z aliexpressu BxxyyS-zW, kde xx je vstupní napětí, yy je výstupní a z je výkon. Třeba B0505s-1W nebo B1212S-2W.
Samice XT60 do panelu stoji asi 20Kc na TME, samec se nedela ale tu desticku na ne vidim poprve. Mas tip kde koupit v Cr? Napriklad TME..
Jinak ja si taky objednal DPS5020 a hodlam to napajet dvema NTB zdorjema v serii co maji kazdy 19,5V a 6,3A, napojeni prave pres XT60. Urcite me zajima i to zapojeni pres USB C takze jsem si objednal PDC005 15/20V modulek na kterym bych to chtel zkusit.
Diky za video.
Samice do panelu je cenove o dost vyse nez bezna samice, ale hlavne jak pises, samec se nedela. Bylo by to kazdej pes jina ves, proto preferuju tu desticku. Navic nemusim mit dalsi prihradku v organizeru konektoru plnou :D
V CR jsem tu desticku nenasel, jedine tedy asi zde, nebo si udelat svoji: www.aliexpress.com/item/4000777380900.html
@@jiribekr jasny ale tak 20kc neni svet. Kazdopadne diky za tu desticku jdu to skusit objednat nez se nam prodrazi ty nakupy z Ciny.
@@Etn1xCZ pozor na to ze niektore zdroje mozu mat vystupy uzemnene, a to by bolo pri pokuse zapojit ich do serie dost nasilne.
@@plainedgedsaw1694 Diky za tip uz jsem si k tomu neco zjistoval. Merill jsem minus na vystupu a zemak na vstupu. Nejsou spojene.
Jo zažil jsem i zdroje, kde PEčko bylo prostě ve vzduchu. Šílenost. Jeden takový zdroj mi dělal všude kolem hrozný rušení, nejspíš naprd kondik mezi primárem a sekundárem, nebo taky něco úplně jinýho, to jsem nezkoumal. Tak jsem od PE z přívodního konektoru natáhl drát na výstupní GND a po problému
mohu se zeptat proc neni u trafo zdroje s vystupnim proudem 5A dostacujici usmernovaci mustek na 8A?? dekuji moc za odpoved
(mozna me ta veta celkem zachranila zrovna jsem odesilal desku na frezu)
tak ty jmenocité proudy a výkony jsou pro ty součástky vždy na hraně, a ona pak za chvíli odejde. V případě zrovna můstku už pak mívá dvojnásobný úbytek, topí jak blázen, no, prostě, větší proudy bych radši usměrňoval schottkyho diodama nebo FETama, a hezky je naddimenzovat.
Super video, mozes prosim ta dat odkaz na tie vratne poistky? Dik
Kdekoliv kde berete součástky. GME, TME, GES, Ali atd
Já potřebuju vyřešit jiný zdroj. Zkus na to udělat taky někdy video. Snažím se opravovat stará rádia a ty mají napájení buď na 110V nebo 220V nebo 240V. U nás je cca 230V. Všechny napětí jsou střídavě. Nemůžu nikde najít zdroj či schéma na zdroj na tyto napětí z 230 na 220, 110 a 240. Potřeboval bych aby byl výkonný až na 10A a měl výstup na zásuvku. Trafo moc nechci uplatňovat protože trafo stojí z 230V na 220V nebo 110V kolem 3 až 5 tisíc. Jelikož se málo vyrábí a jsou na zakázku. Jsou prostě nestandartní. Potom bych potřeboval zdroj na stejnosměrné napětí 0 až 250V s výstupem kolem 10A. Hold myslím že pomocí měničů co se dají koupit tyto zdroje nepostavím. Pokud by jsi mi ty dva zdroje navrhl budu rád. Jinak ten se střídavým výstupem potřebuju na rádia s trafem jako je Tesla 527A, Tesla Klasik, atd... A s variabilním stejnosměrným výstupem na normální napájení výrobků a napájení rádií bez trafa jako je série Tesla Talisman. Sám nevím jak zdroje navrhnout. Krabičku si mohu udelat vlastní jelikož mám 3D tiskárnu takže pokud budeš chtít mi ten zdroj navrhnout tak jseš limitovanej rozměrama 250x250x250mm.
Tak na to bych koupil autotrafo. Po usmerneni a vyhlazení da taky DC
@@jiribekr Díval jsem se na autotrafa ale jsou taky dražší a momentálně nemám na něj finance. Čekal jsem spíše s tím že bych udělal nějaký zdroj který je levnější než autotrafo.
@ tak vyšší stejnosměrné napětí by šlo udělat pomocí řízenýho usměrňovače řízenýho regulátoem se zpětnou vazbou. vyšší střídavé pro větší proud jedině střídačem a za ním trafo, nebo pouze trafem, nebo frekvenční měnič
@@jiribekr jde to ještě vyřešit trafem ,které bude mít na výstupu takové napětí o které chcete to vstupní snížit a pak zapojit výstup proti vstupu .Pak trafo nemusí být tak velké .Jen to nebude galvanicky oddělené od sítě .
Kdysi jsem potřeboval oddělení 220-220 pro měřič prurazneho napětí, tak jsem za sebou zapojil dvě stejné trafa 220/24=24/220
Muzu napejet starym pc zdrojem 60ah autobaterii? Tam musi byt zatim nejaky proudovy omezovac? Zkousel jsem to zapojit naprimo a ze zdroje se zacalo kourit.
To se nesmí naprimo. Zaprvé omezení proudu, a zadruhé autobaterie má plně nabitá 12,8-12,9V. Zdroj da jen 12,0.
@@jiribekr Tak to napeti by snad ani vadit nemuselo, ale ten proud je problem, nevim jestli existuje nejaka modifikace nebo radeji koupit autobijecku, kterou moc neporebuju. Ten regulovanu zdroj by se hodil vic, ale to si s tema levnyma cinskyma zrojema asi moc nepomuzu.
modelářská nabíječka nebo nastavitelný laboratorní zdroj CC/CV poslouží jak na nabití autobaterie, tak i na jiné účely
Jsem zkousel stary trafo + 10A menic s lm25116 a vydrzelo to jen jedno nabiti autobaterie a pak ten menic odesel. Zrejme ho ta baterie zpetne prorazi. Nevim, co dat na vystup nebo jak to ochranit, aby to bezelo.
@@martinhyska1206 Jen 12V napeti by tedy vadilo. Plně nabitá baterie má mít cca 12,8. Nabíjí se při vyšším napětí a to by voko 14,4V. Už snad někde pod 12,5 může aku degradovat, na 12V se pak blíží vybitému stavu a nabíjecím napětím 12V do ní prostě víc nedostaneš.
Mam trafo 28V AC a kdyz tam pripojim mustek s kondikem, tak mi to ukazuje na vystupu 37V DC. Jaktoze je tam takovy narust?
Google : efektivní vs maximální hodnota napětí
Takze jestli tomu dobre rozumim, tak kdyz mi multimetr ukazuje 28V AC tak to je ta efektivni hodnota, ale amplitudu to ma tech 37V? Pak kdyz se to usmerni tak tam vyleze tech 37V. Mam tam kondik na 35V, coz je asi blby. Stejne je to nejaky divny, trafo je oznaceny jako 12,6,0,6,12V. Ja to mam hozeny na vytupy 12,12V, takze by tam melo byt 24AC. Muzu to zapojit treba na vestupy 12,6V u takovyho symetrickyho trafa, abych snizil vystupni napeti?
1) ano, je to presne tim, 28VAC je efektivni a 37 je maximalni
2) Ten kondik urcite vymenit za novy, 50V nebo 63V
3) to trafo je budto na 220V, takze v nasi 230V siti dava vic, a nebo je proste nezatizeny, a pri zatezi jeho napeti klesne.
4) Lze vyuzit kteroukoliv odbocku z vinuti, pokud to nebude vic sekundarnich vinuti
Mate krypto donate adresu? libi se mi vase videa, chtel bych vas podporit.
nemam krypto, moznosti podpory jsou pres youtube (super diky pod videem, nebo clenstvi), nebo pod kazdym videem s financne narocnym testem zverejnuji cislo uctu
Skúšal ste ten Riden DPS50... napájať z parkside akupacku? Bolo by možné spojiť dva aku packy do série a tak z nich dostať cca 40V?
samozrejme ze je to mozne. riden dela i buck boosty, ale tusim jen do 5A
@@jiribekr Ja som objednal ten DPS5020. Akurát do neho bude treba zakomponovať nejakú "undervoltage protection" aby som nemusel neustále sledovať stav aku packov.
@@kamenskypatrik bohužel ty moduly neumí UVP, takže to jedině řešit externě. třeba opamp, tranzistor a relé
@@jiribekr Mám objednaný XH-M609 DC 12V-36V, akurát naň nebudem môcť pripojiť dva Aku packy do série.
Nemáte někdo prosím nápady do čeho bych to mohl dát? Nebi prostě musim objednat kovovou krabičku?
však stačí plastová krabička, například polský kradex, prodává je TME
jde ty DPSka dát dvě za sebe pro větší napětí se stejnym vstupním zdrojem pro DPSka?
Dpska nejsou galvanicky oddělený, takže nejde
Děkuji... Jo a ty vrátný pojistky... Koukal jsem si GMka a nepřijdou mi nějak moc drahý... Jaký je doručení na hodnoty? Nenašel jsem třeba těch 15A, max snad 12
@@4majkl na velký proudy se nedělaji. Někdy plánuju video o nich
Tak ale do auta namísto 10A pojistky by to asi mohlo být použitelný nebo ne? Třeba na zásuvku nebo když člověk hledá nějakou chybu třeba na okruhu pro rádio...
@@4majkl ony ty polyfuse jsou rychlejší než běžný pojistky. Třeba taková 10A pojistka vybaví až při třeba 18A. Do ty doby se jen zahřívá
Měl by jsi odkaz na ten rámeček na XT 60
www.aliexpress.com/item/4000777380900.html
tie panelove predsa nie je taky problem ani za dobru cenu www.aliexpress.com/item/1005001550715941.html | www.aliexpress.com/item/1005002567733106.html
@@marian1slovak tak sláva už se dělají
🙂Sakra výživná videa👍👌✌🤞. Velmi mě zaujal tento velkoplošný světelný zdroj ua-cam.com/video/eDBSUjn_Yd4/v-deo.html. Můžu poprosit o nějaký odkaz? Moc díky a ať se daří, Václav.
Dělá se v 100 a 200W verzi na 12V. Sehnat se dá na aliexpressu třeba. Je to ale už zastaralá technologie. Ale její chlazení je výborný.
ua-cam.com/video/SDymqPkvnT8/v-deo.html
Myslíte že tenhle postup je v pohodě?
Díky moc
1) Nevím proč tam dával ten rezistor
2) Týpek neumí vůbec pájet
3) Motýlkový matky bych tam fakt nedával
4) tu "tesa tape" (izolepa na kabelové svazky) měl omotat po celé délce. Kor vzhledem k tomu že odstranil průchodku a vodiče mu teď jsdou izolací přímo na hranu krabičky
5) Že dal ty nejlevnější banánky za zdroj, budiž, tam velký proudy nepotečou nikdy. Ale na pevné 3/5/12V větve to chce kvalitnější. Tyhle jsou bezpečně jen do 10A.
6) DC konektor female nemusel do krabice vůbec dávat, vodiče male-male nejsou běžné, a navíc použil typ konektoru, který dá sotva jednotky ampér, pří více se roztaví
7) V čase 3:41 našrouboval víčko držáku pojistky přes závit. Tědlech držáků se vyrábí více kvalitových tříd a on má zrovna tu nejhorší. Vypeče se mu to při proudech nad 10-12A (takže bude závod kdo dřív, banánek nebo pojistka)
8) V čase 3:50 použil příliš malý faston na to jaký má průřez vodiče, a ta jemně slaněná lícna mu časem s těmi fousky odcestuje a bude tam mít studeňák
9) V čase 3:58 fal na terminály pojistkového pouzdra faston. Ono to sice jde, ale nedoporučuji to, je tam mizerný kontakt, tohle je lepší pájet.
10) V čase 4:18 je vyloženě vidět že ta capka není určena pro faston konektor a on ho tam stejně dá. Ten banánek se mu vyhřeje už na nižším proudu než 10A
Jinak mu musím pochválit clean build, pěkný front panel a fakt, že používal izolaci i kde není třeba. TO provedení ve stole, to jsem teda čuměl jak péro z gauče, a nechápal. Bude mu to překážet, napadá mu tam prach a nepořádek a drobky, a bude muset pořád luxovat nebo vyfoukávat kompresorem věci co napadaly dovnitř. Nakonec mu do USBčka spadne kousek vodiče a nabíječka bude off
@@jiribekr1) Ten rezistor jsem taky nechápal, tak jsem se poptal jinde a říkali že asi kvůli tomu že aby ten zdroj mel nejakou minimální zátěž a nerozkmital se. Myslíš mám ho tam dát?
No v tom případě můžeš a namusíš, mně osobně se už hodně dlouho nestalo že by se mi zdroj rozkmital
@@jiribekr 3) Taky ne... Nevím proč je tam má
5) Když objednán banánky z Česka je to "záruka kvality" nebo to bude podobný?
V česku (GME apod) je polovina věcí stejně z číny. Jde jen o to vybírat menší nebo lepší kvalitu
1*
Pěkné, jen bych se v českém videu vyhnul používání angl. zkratek bez českých vysvětlivek. Radit laikům měnit usměr. diody za schottky diody bez dalšího vysvětlení ( obvykle malé závěrné napětí) je sporné. Lm317 umí konstatní proud, jedno zapojení je v datalistu ( pravda jsou použitý 2 obvody).
Popravdě mám často v elektrotechnice nutkání začít mluvit anglicky, protože některé pojmy nemají v češtině ani pořádný ekvivalent, který by za něco stál. U zkratek se angličtině třeba nevyhnu, protože v češtině by taková zkratka vypadala úplně jinak. Bohužel v češtině je málo odborných článků a v elektrotechnice prostě vede angličtina, a tak mi mnoho pojmů naběhne do pusy dřív v Aj než v Čj.
@@jiribekr Ano, to je realita která se mi celkem ekluje. Jako mix českých a angl. popisek i když jsou angl. obvykle kratší.
@@jiribekr Čím víc člověk se snaží poradit a pomoct druhým tím spíš se najde rejpal.Jirko hodně pevných nervů.Dřív jsem chtěl taky pomáhat ale pak jsem vystřízlivěl a uvědomil si že čas který dám druhým tak o ten čas připravím sám sebe. Ne všichni si čas druhého zaslouží.Měla by existovat nějaká vděčnost ale to jsem v jiném světě já vím.
@@voitano73 EKLUJE.Čech jak poleno.
@@smutnasek18 Pro někoho to video přínosné určitě bude, pro mě tam nic nového(zajímavého) není. Až bude, dám to najevo. Stejně tak jako dám najevo i případné chyby, nebo nepřesnosti v informacích, nebo nedostatky z pohledu tvorby ( chyby v osvětlení, střihu) atd, ať už faktické, nebo moje subjektivní . Neberte to jako kritiku typu " nelíbí se mi to, vykašli se na to" . Dělám to proto, aby se dotyčný na to třeba podíval i z jiného úhlu nezaujatého pozorovatele a tím se posune na lepší úroveň. Pokud dotyčnému ty připomínky příjdou zbytečné, nemusí se tím rozptylovat
Крутий чувак !
Тільки нічого не розумію що він каже ... .
Well, if you would understand english, then I also have secondary channel: www.youtube.com/@bekrstechnologies/