Anticharta, mechanismus loajality, dokument 2017

Поділитися
Вставка
  • Опубліковано 5 жов 2024
  • Masivní propagandistická kampaň komunistického režimu proti signatářům prohlášení Charty 77, ve kterém se dovolávali občanských práv, jež se Československo o rok předtím zavázalo v Helsinkách dodržovat, je dnes známá jako Anticharta. Ze strany režimu šlo o pozoruhodně rozsáhlou akci s využitím plejády sdělovacích prostředků a populárních umělců, kteří měli veřejně podpořit politiku KSČ a její tažení proti chartistům podpisem prohlášení „Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru.“ KSČ připravila dvě shromáždění, na kterých umělci před objektivy kamer v Národním divadle v Praze a o pár dnů později v Divadle hudby demonstrovali svoji loajalitu totalitní moci, kterou stvrdili podpisem. Umělci, kteří v ony dva dny na daných místech osobně nebyli, byli vyzýváni, aby svůj podpis dodatečně připojili pod prohlášení. Nakonec jich drtivá většina podepsala. Řada z nich později svůj podpis různými způsoby relativizovala. Film se na základě osobních svědectví signatářů tzv. Anticharty snaží vystihnout parametry akce, díky kterým se režimu podařilo přimět tisíce kulturních osobností k tomuto symbolickému gestu.
    Režisér Pavel Křemen se svým dokumentem vrací na místo činu, do budovy Národního divadla, které se stalo před 45 lety dějištěm prvního shromáždění. Ke konfrontaci vyzývá mnoho tehdejších aktérů - zpěvačku Evu Pilarovou, hudebníka a textaře Františka Ringo Čecha, výtvarníka Theodora Pištěka, divadelníky Jiřího Suchého a Milana Lasicu i interpretku stěžejního proslovu, herečku Jiřinu Švorcovou. Svůj pohled na význam této události přinášejí i tehdejší vrcholní komunističtí funkcionáři Milouš Jakeš a Jan Fojtík. Historický kontext a souvislosti analyzují historici Petr Blažek a Jan Mervald, s odstupem se k události vyjadřuje signatářka Charty 77 a přední publicistka Petruška Šustrová. Na základě překvapivých svědectví i nově objevených archivních materiálů film prohlubuje pohled na to, jak fungoval mechanismus loajality, který komunistický režim sestrojil pro svou podporu.
    Režie: Pavel Křemen.

КОМЕНТАРІ • 16

  • @frantavachal3559
    @frantavachal3559 11 місяців тому +18

    Ze všech co byli tázáni jediná p.Pilarová se k tomu dokázala postavit čelem,bez trapných výmluv.Člověk neví jak by se zachoval,ale uznat chybu a její důvody je správné. Smekám.Výborný dokument,díky.

    • @jansmotlacha1077
      @jansmotlacha1077 9 місяців тому

      Pod uznáním chyby si představuji automatický závazek jednat jinak, kdyby se ta situace opakovala. A v tom je ten problém. Přijali ti, co chybu uznali, tento závazek? Nejsem schopen posoudit, kolik lidí chybu neuzná proto, že by si z tohoto důvodu připadali jak pokrytci a kolik z principu. Ale je tam řečeno, že za celou dobu tam o Chartě nepadlo slovo a pak došlo ke zneužití prezenčky. Jejíž podpis chtěl třeba Werich odvolat poté, co se to dozvěděl. Což vlastně znamená, že chybou byl ani ne tak ten podpis, jako neochota ho odvolat. Což by byla dvojnásobná zátěž. Kolik je takových, kteří by toto skutečně udělali?

  • @ELVIScz
    @ELVIScz 7 місяців тому +2

    Z paní Kantorkový a toho dědka mi bylo vyloženě nevolno, paní Pilarová má mojí hlubokou poklonu a Lanďák je Bůh! 👍👍👍

  • @SimonW.Hunter
    @SimonW.Hunter 11 місяців тому +1

    Skvělej dokument. Děkuju.

  • @branokinko7767
    @branokinko7767 9 місяців тому +4

    Pani Pilarová je jediná ktorá si zachovala tvár.

  • @jaroslav70
    @jaroslav70 6 місяців тому +3

    Jen ať nekecají, tenkrát byli komunisté, protože z toho měli prospěch. Teď jsou zase v jiné straně.

  • @janaja7199
    @janaja7199 10 місяців тому +2

    Prožila jsem tu dobu a jsem šťastná že nejsem ani slavná ani důležitá. Mohl by přijít nějaký režisér a hrat si na svědomí lidstva. Jen aby nepřišli jednou i za nim.....

  • @JanMiklossy
    @JanMiklossy 8 місяців тому +2

    Pre mňa bol najväčším sklamaním postoj Wericha. O čo mohol prísť? Myslíte, že by ho zavreli, alebo inak diskriminovali? Veď v tej dobe už nevystupoval, s filmovaním skončil v 1970, resp. 1972., mal rakovinu, o 3 roky zomrel.Tie výhovorky niektorých umelcov boli viac než smiešne. Oceňujem postoj p. Pilarovej.

    • @jirikasan7851
      @jirikasan7851 5 місяців тому

      Jan Werich zemřel 31.10.1980

    • @JanMiklossy
      @JanMiklossy 5 місяців тому +1

      @@jirikasan7851 A narodil sa 6.2.1905. Antichartu podpísal 27. januára 1977. 1977 a 3 sa rovná 1980.

  • @Alojz4321
    @Alojz4321 11 місяців тому +9

    Ať už Jiřina Švorcová věřila čemu chtěla, tak alespoň neuhnula a nepřevlékla kabát

  • @josefbachmann8565
    @josefbachmann8565 10 місяців тому +2

    Nikomu nic nevyčítám.Jedna zinscenovaná fraška mi nezmění názor na člověka, kterého si vážím celej život.

  • @robertvalentin4475
    @robertvalentin4475 11 місяців тому +2

    Skvelý dokument. Ďakujem/e za info. Smutné však je že stále sa to deje. A preto, v záujme blaha ľudskej spoločnosti, je nesmierne dôležité aby takí ako Švejk je :) sa vedeli spojiť v tejto borbe za svoj lepší zajtrajšok (pre nás všetkých) lebo byť pod nadvládou idiotov :) je pre nás utrpením. Súhlasíte so mnou ?

  • @jansedlak341
    @jansedlak341 8 місяців тому

    Načo je dobré takéto sebamrskanie. Skor je hrozné. Že žiaden z tvorcov totality nebol odsúdený.