Trochu mě překvapilo že se neuchytil Wattův regulátor co se používal na parních strojích, ten by se přímo nabízel pro regulaci při větším větru. Místo kompletního zastavení by se rychlost (teoreticky) jen stabilizovala na nějakou nastavenou hodnotu. Ale to by asi dávalo větší smysl u větrných čerpadel s naklápěním lopatek, i když třeby by to fungovalo dobře i tady. Pro odstavení plovákem mě napadlo použít vzdušník a prostě si v něm nafoukat tlak vzduchu (pneu válcem se zpětným ventilem?). Ten by se dal použít pro spínání větších zařízení (třeba nějaká pneumatická zarážka) něčím malým (plovák + ventil SMC V1000 nebo podobná alternativa). Ale to už bude moje profesní deformace :) Válec pro nafoukání vzdušníku by možná šel mechanicky osadit "do série" s čerpadlem. S prázdným vzdušníkem by se choval na ojnici jako měkká pružina a vodní čerpadlo by stálo, se stoupajícím tlakem by se válec zkracoval svůj krok a čerpadlo začalo čerpat.
Je to vlastne skoda, ze kdyz je opravdu silny vitr, nejvic energie, tak se musi naopak vetrniky ale i vetrne elektrarny odstavit. Jinak, mohu se zeptat ty aplikace, kde ouzivate vetrniky na provzdusneni rybniků - osvedcilo se to praxi?
Aktuálně už nikde. Vloni jsem to měl instalované na rybníku Hladov a na tomto, rybník Líbal. Hodí se to spíše jako rozmrazovač, ale v letních měsících není nějaký účinek znát. Málo tu fouká.
K těm nápadům na regulaci - možná je to blbost, ale co kdyby každá lopatka byla na osičce (kolmé k ose otáčení) a z druhé strany by bylo závaží a pružina? Pokud by rychlost větru a tedy i rychlost otáčení lopatek dosáhla nějaké hodnoty, odstředivá síla by překonala pružinu, závaží by se vzdálila od osy otáčení a tím pádem by se lopatky naklopily po směru větru. Něco jako odstředivý regulátor na parním stroji, akorát že každá lopatka by měla svoje závažíčko.
Viděl jsem takovou regulaci používat u prvních malých větrných elektrárnách. Byla to 2listá vrtule, co měla závažíčka a odstředivou silou to natáčelo listy.
Zdravím Vás. Pilně a zaujatě sleduji Vaši práci a oceňuji Vaši poctivost a svědomitost. Můj názor je asi nepodstatný, nicméně z uvedených způsobů samočinného odstavení čerpadla se mi také nejvíce zamlouvá ovládání nádobou v roli závaží, plněnou z výtlačného potrubí. Bezpečné plnění nádoby bych v tomto případě zajistil vřazením automatického regulátoru tlaku do výtlačného potrubí nebo pouze zvednutím konce výtlačného potrubí do potřebné výšky. Navýšení tlaku by nemuselo být velké, takže zatížení a opotřebení čerpadla by se nijak dramaticky nezvýšilo. Jde jen o to, získat stabilní nevelký spád pro plnění nádoby. Hladina v nádobě by pak byla regulována výpustným ventilem řízeným plovákem. Poznámka: samotný plovák s ventilem čerpadlo neochrání v případě, že strouha vlivem počasí zcela vyschne. Přeju Vám zdar v další práci.
Samostatný plovák se nehodí všude. Ale v tomto případě, kdy mám hladinu rybníka 0,5m nad čerpanou strouhou, mám v celku jistotu, že nějaká voda prosákne zpátky. Jinak by se muselo odstavit čerpadlo ručně.
Nejjednodušší by bylo použít částečně naplněnu PET lahev nebo nějakou jinou nádobu vodou, tak aby plavala na hladině. A potom použít stejný princip odstavení větrníku pomocí pootočení směrového kormidla s tím, že potřebný tah dodá váha té lahve. Čili stejný systém jak ten s tím druhým kormidlem, pouze místo horizontálního směru se to převede na vertikální.
@@milangubernat4807 On by byl takový systém málo citlivý na rozdíl hladiny. Aktuálně je zapotřebí stáhnout provázek o cca 0,5m, tolik hladina ani nekolísá. A hmotnost plováku alespoň 5kg, což je opět další potřeba klesnutí hladiny.
Každý den kolem jezdím a v životě by mě nenapadlo, že na youtubu na nej narazím. Krásná prace pane Ďurina.
Velmi zajímavé. Moc díky!
Super práce co děláte velice zajímavé a poučné
Trochu mě překvapilo že se neuchytil Wattův regulátor co se používal na parních strojích, ten by se přímo nabízel pro regulaci při větším větru. Místo kompletního zastavení by se rychlost (teoreticky) jen stabilizovala na nějakou nastavenou hodnotu. Ale to by asi dávalo větší smysl u větrných čerpadel s naklápěním lopatek, i když třeby by to fungovalo dobře i tady.
Pro odstavení plovákem mě napadlo použít vzdušník a prostě si v něm nafoukat tlak vzduchu (pneu válcem se zpětným ventilem?). Ten by se dal použít pro spínání větších zařízení (třeba nějaká pneumatická zarážka) něčím malým (plovák + ventil SMC V1000 nebo podobná alternativa). Ale to už bude moje profesní deformace :)
Válec pro nafoukání vzdušníku by možná šel mechanicky osadit "do série" s čerpadlem. S prázdným vzdušníkem by se choval na ojnici jako měkká pružina a vodní čerpadlo by stálo, se stoupajícím tlakem by se válec zkracoval svůj krok a čerpadlo začalo čerpat.
Nádherné video, tolik zajímavých systémů našich předků. Ty patenty jsou stále platné? Nebo již můžou volně využívat?
Patentům vypršela platnost víc jak před 100 lety, tak se můžou volně používat.
@@rd3d_pumpy Tak to je super zpráva.
Zdravím, renovuji si pumpu od Sigmy Mostar UV 90 , a s pár věcmi si nejsem jistý a vůbec o tom nikde nejde nic najít,...poradil byste mi prosím 🙂
Mostara jsem ještě nedělal, ale teoreticky jej znám, alespoň z katalogů. A kamarád je měl i rozebrané. Když tak můj email: romandurina@seznam.cz
Krasa a diky!
Bravo Romane
Je to vlastne skoda, ze kdyz je opravdu silny vitr, nejvic energie, tak se musi naopak vetrniky ale i vetrne elektrarny odstavit. Jinak, mohu se zeptat ty aplikace, kde ouzivate vetrniky na provzdusneni rybniků - osvedcilo se to praxi?
Aktuálně už nikde. Vloni jsem to měl instalované na rybníku Hladov a na tomto, rybník Líbal. Hodí se to spíše jako rozmrazovač, ale v letních měsících není nějaký účinek znát. Málo tu fouká.
K těm nápadům na regulaci - možná je to blbost, ale co kdyby každá lopatka byla na osičce (kolmé k ose otáčení) a z druhé strany by bylo závaží a pružina? Pokud by rychlost větru a tedy i rychlost otáčení lopatek dosáhla nějaké hodnoty, odstředivá síla by překonala pružinu, závaží by se vzdálila od osy otáčení a tím pádem by se lopatky naklopily po směru větru. Něco jako odstředivý regulátor na parním stroji, akorát že každá lopatka by měla svoje závažíčko.
Viděl jsem takovou regulaci používat u prvních malých větrných elektrárnách. Byla to 2listá vrtule, co měla závažíčka a odstředivou silou to natáčelo listy.
@@rd3d_pumpy Á, takže nic nového pod sluncem. No neva, však vy na něco přijdete :-)
👍
Zdravím Vás. Pilně a zaujatě sleduji Vaši práci a oceňuji Vaši poctivost a svědomitost. Můj názor je asi nepodstatný, nicméně z uvedených způsobů samočinného odstavení čerpadla se mi také nejvíce zamlouvá ovládání nádobou v roli závaží, plněnou z výtlačného potrubí. Bezpečné plnění nádoby bych v tomto případě zajistil vřazením automatického regulátoru tlaku do výtlačného potrubí nebo pouze zvednutím konce výtlačného potrubí do potřebné výšky. Navýšení tlaku by nemuselo být velké, takže zatížení a opotřebení čerpadla by se nijak dramaticky nezvýšilo. Jde jen o to, získat stabilní nevelký spád pro plnění nádoby. Hladina v nádobě by pak byla regulována výpustným ventilem řízeným plovákem.
Poznámka: samotný plovák s ventilem čerpadlo neochrání v případě, že strouha vlivem počasí zcela vyschne.
Přeju Vám zdar v další práci.
Samostatný plovák se nehodí všude. Ale v tomto případě, kdy mám hladinu rybníka 0,5m nad čerpanou strouhou, mám v celku jistotu, že nějaká voda prosákne zpátky. Jinak by se muselo odstavit čerpadlo ručně.
Nejjednodušší by bylo použít částečně naplněnu PET lahev nebo nějakou jinou nádobu vodou, tak aby plavala na hladině. A potom použít stejný princip odstavení větrníku pomocí pootočení směrového kormidla s tím, že potřebný tah dodá váha té lahve. Čili stejný systém jak ten s tím druhým kormidlem, pouze místo horizontálního směru se to převede na vertikální.
@@milangubernat4807 On by byl takový systém málo citlivý na rozdíl hladiny. Aktuálně je zapotřebí stáhnout provázek o cca 0,5m, tolik hladina ani nekolísá. A hmotnost plováku alespoň 5kg, což je opět další potřeba klesnutí hladiny.
Hmm. možná než vrtule Rotor. s ai chipem, já vím jen mecha.
Mali by ste si pozrieť stránku. Antivírus ma k Vám nechce pustiť, vraj obsahuje škodlivý obsah.