@@marekbily8677 jsku to denni spady, ted jsem par dni na tomto stanovisti, podlozky kontroluju a klestiky pocitam kazdy den kdy jsem na stanovisti. Zacatkem srpna jsem do plodiste povesil +- rovnomerne na ramky s plodem pasky s kyselinou stavelovou a glycerinem. Postuoem casu jak se plochy plodu zmensovaly tak vybihajici plod i vcely o nej pecujici byly v mensim a mensim kontaktu se vsemi pasky. V tuhle dobu jsou zimni chomace v kontaktu tak s 1 ci 2 pasky maximalne. Takze bych rek, ze se jedna o klestiky, kteri jsou lecebnym spadem ri dlouhodobem nosici, ale i klestici, ktere vyhazou vcely z bunek po odlihlem plodu a mohou to byt i klestici, kteri spadnou v dusledku kontaktu s paskem se stavelkou - o tom mam ale pochybnosti, protoze zadny z tech klestiku neni zivy a nevim, jestli je tedy mrtvy z vylihle bunky nebo jedtli na te podlozce zahynul chladem. Koncem listopadu se chystam delat pokap KS. Pak budu vedet vic, jak na tom populace klestika je.
Jestli máte úl na teplou stavbu a polohu česna máte před zimou brzy dopředu umístěné, tak není těžké poznat kde "sedí" zimní hrozen i bez podložky. Jinak OK..
ano, úly mám na teplou stavbu. Ale napadlo mě to sem dát a upozornit, jak je to vlastně jednoduché, a že není potřeba s izolátory "cvičit", jako to dělá třeba Sedláček. Těmi podložkami jsem to chtěl jen ilustrovat, že ten chomáč sedí podle česna. Česna mám zúžené jen u letošních oddělků od jejich založení. Kmenovým včelstvům jsem česna zámerně nezužoval. Matky neizoluju, zajímá mě, jak si poradí s volností a zásobami, které pro letošní zimování mají (uspořádání zásob, zvládnutí prostoru). Když máte česno napevno na prostředku a včelaříte na studenou stavbu (třeba právě Sedláček), tak nevíte, jestli se chomáč hne doleva nebo doprava. Když máte česno na straně, nebo máte česno přes celou šířku dna a během léta či koncem léta česno zůžíte, nejlépe na tu stranu, na kterou do úlu vstupují létavky, a současně víte, kde máte pylové desky, tak víte, kde chomáč bude zimovat, a kde umístit izolátor nebo klícku/klips. Což ale takto nezjistíte u OP, kde v plodišti máte jen plod/včely a zásoby a ne pyl a když ještě jako Sedláček máte česno na prostředku, tak ty včely/zimní chomáč může jít kamkoliv.
Do zimy si včely nanosi kolem plodu pásy pylu u OP téměř na každý rámek. S pylem problém zase tak velký není. Cílem izolace matky je její neplodovaní tak celou dobu ani pyl nepotřebují.
@ZdenekKubon jasne, ale ten oyl jsem zminoval jakozto jakousi hranici, mantinel, na ktery a za ktery zimni chomac nepujde. Nevim jak jecto u studene stavby, ale u teple mivam cele pasty pylove, ktere mi prave ohranicuji plodova hnizdo a take pak i ten prostor, veckterem se pohybuje zimni chomac po glycidovych zasobach. Takze kdyz vim, kde mam pylove plasty, tak vim, kam chomac nepujde, tim spis, kdyz je matka zaizolovana, neklade a vcely ten pyl nepotrebuji.
Pokud vám to takto funguje a víte kde bude zimní chomáč a kde izolátor s matkou, tak super. Je pravda, co píše Zdeněk. Pyl si nanosí do OP. Není pravda, že ho tam nemají. Sice dobrá rada pro včelaře, že nemusí šachovat izolátorem, jako p. Sedláček, ale určitě 80% včelařů neizoluje matky a řekla bych, že pouze 10% provádí zimní izolaci. A ti co izolují už mají svoji osvědčenou metodiku.
Na podložkách byl i přítomný roztoč. Jde o přirozený spad? Po jaké době?
@@marekbily8677 jsku to denni spady, ted jsem par dni na tomto stanovisti, podlozky kontroluju a klestiky pocitam kazdy den kdy jsem na stanovisti.
Zacatkem srpna jsem do plodiste povesil +- rovnomerne na ramky s plodem pasky s kyselinou stavelovou a glycerinem. Postuoem casu jak se plochy plodu zmensovaly tak vybihajici plod i vcely o nej pecujici byly v mensim a mensim kontaktu se vsemi pasky.
V tuhle dobu jsou zimni chomace v kontaktu tak s 1 ci 2 pasky maximalne.
Takze bych rek, ze se jedna o klestiky, kteri jsou lecebnym spadem ri dlouhodobem nosici, ale i klestici, ktere vyhazou vcely z bunek po odlihlem plodu a mohou to byt i klestici, kteri spadnou v dusledku kontaktu s paskem se stavelkou - o tom mam ale pochybnosti, protoze zadny z tech klestiku neni zivy a nevim, jestli je tedy mrtvy z vylihle bunky nebo jedtli na te podlozce zahynul chladem.
Koncem listopadu se chystam delat pokap KS. Pak budu vedet vic, jak na tom populace klestika je.
Jestli máte úl na teplou stavbu a polohu česna máte před zimou brzy dopředu umístěné, tak není těžké poznat kde "sedí" zimní hrozen i bez podložky. Jinak OK..
ano, úly mám na teplou stavbu.
Ale napadlo mě to sem dát a upozornit, jak je to vlastně jednoduché, a že není potřeba s izolátory "cvičit", jako to dělá třeba Sedláček.
Těmi podložkami jsem to chtěl jen ilustrovat, že ten chomáč sedí podle česna.
Česna mám zúžené jen u letošních oddělků od jejich založení.
Kmenovým včelstvům jsem česna zámerně nezužoval.
Matky neizoluju, zajímá mě, jak si poradí s volností a zásobami, které pro letošní zimování mají (uspořádání zásob, zvládnutí prostoru).
Když máte česno napevno na prostředku a včelaříte na studenou stavbu (třeba právě Sedláček), tak nevíte, jestli se chomáč hne doleva nebo doprava.
Když máte česno na straně, nebo máte česno přes celou šířku dna a během léta či koncem léta česno zůžíte, nejlépe na tu stranu, na kterou do úlu vstupují létavky, a současně víte, kde máte pylové desky, tak víte, kde chomáč bude zimovat, a kde umístit izolátor nebo klícku/klips.
Což ale takto nezjistíte u OP, kde v plodišti máte jen plod/včely a zásoby a ne pyl a když ještě jako Sedláček máte česno na prostředku, tak ty včely/zimní chomáč může jít kamkoliv.
Do zimy si včely nanosi kolem plodu pásy pylu u OP téměř na každý rámek. S pylem problém zase tak velký není. Cílem izolace matky je její neplodovaní tak celou dobu ani pyl nepotřebují.
@ZdenekKubon jasne, ale ten oyl jsem zminoval jakozto jakousi hranici, mantinel, na ktery a za ktery zimni chomac nepujde. Nevim jak jecto u studene stavby, ale u teple mivam cele pasty pylove, ktere mi prave ohranicuji plodova hnizdo a take pak i ten prostor, veckterem se pohybuje zimni chomac po glycidovych zasobach.
Takze kdyz vim, kde mam pylove plasty, tak vim, kam chomac nepujde, tim spis, kdyz je matka zaizolovana, neklade a vcely ten pyl nepotrebuji.
Pokud vám to takto funguje a víte kde bude zimní chomáč a kde izolátor s matkou, tak super.
Je pravda, co píše Zdeněk. Pyl si nanosí do OP. Není pravda, že ho tam nemají.
Sice dobrá rada pro včelaře, že nemusí šachovat izolátorem, jako p. Sedláček, ale určitě 80% včelařů neizoluje matky a řekla bych, že pouze 10% provádí zimní izolaci. A ti co izolují už mají svoji osvědčenou metodiku.
U OP je nejvhodněji studená stavba a to mají asi všichni optimáci. Klickujeme začátkem-konec září a to ještě není zimní chomáč.