Hardegg, Rakousko

Поділитися
Вставка
  • Опубліковано 16 тра 2022
  • Hardegg (česky Hardek) je hrad v okrese Hollabrunn v Dolním Rakousku. Vypíná se vysoko nad údolím řeky Dyje a vévodí stejnojmennému městu, které vyrostlo v jeho podhradí.
    Název hradu se odvozuje od starohornoněmeckého slova hard = les, -egg = skála, kámen, v přeneseném smyslu pak „pevný dům v lese“.
    První písemná zmínka o hradu se objevuje v roce 1145 v listině Alžběty von Schleunz, kde je jako svědek darování uveden Otto z Hardeggu, v té době však šlo jen o malou tvrz. Prvními majiteli byla hrabata z Plainu a Hardeka (Plain und Hardegg); po vymření tohoto rodu pak zdejší zboží drželi různí majitelé, kteří hrad postupně rozšiřovali, až patřil mezi největší v zemi. Byla vystavěna věž, palác a kaple. Po smrti bezdětného říšského hraběte Michaela z Hardeggu, hraběte z Magdeburgu, přešel Hardegg v roce 1499 do držení Habsburků, kteří jej dále předali dědicům magdeburským, bratrům Prüschenkům, svobodným pánům ze Stettenbergu, dědičným číšníkům na Enži, truchsesům (stolníkům) štýrským, kteří se pak začali zvát říšskými hrabaty zu Hardeg und im Marchland.
    V roce 1501 koupil Oldřich z Hardeggu od bratří Albrechta, Jiřího a Karla Minsterberských, knížat minsterberských a olešnických, za sedmdesát tisíc rýnských zlatých Kladské hrabství a s tím současně i titul hrabě kladský (Graf von Glatz); v roce 1515 se stal jejich švagrem, když se oženil s jejich nejmladší sestrou Sidonií. V roce 1502 obdrželi Heinrich a Sigmund právo razit v Kladsku stříbrné mince.
    V polovině 17. století změnil hrad opět vlastníky a přešel nakonec do držení rodu Khevenhüller-Metsch. Od této doby, po skončení třicetileté války, nebyl obýván a očividně chátral; bydlel zde pouze správce. Po ničivém požáru města Hardeku v roce 1764 si jeho obyvatelé směli rozebírat kámen a dřevo z hradu na obnovu svých domů.
    Teprve kolem roku 1900 začal kníže Jan Karel z Khevenhülleru (známý také jako spolubojovník mexického císaře Maxmiliána proti jednotkám zákonné mexické vlády) s rekonstrukcí hardeckého hradu. Rodinnou kryptu navrhl Carl Gangolf Kayser, který byl v letech 1864-1867 Maxmiliánovým dvorním architektem. Na Maxmiliánovu počest zřídil na hradě muzeum.
    Ve 20. století hrad jako dědictví přešel na rod Pilati z Thassulu na Daxbergu, kterému patří společně s hradem Riegersburg dosud.
  • Розваги

КОМЕНТАРІ •