Dobrý den, v čase 4:30 je zmínka o použití "tvarového styku". Zajímalo by mě jak takový styk vytvořím? Jaký je na to potřeba použít nástroj abych měl kužel rozevřený směrem dovnitř? Děkuji za info.
dekuji za prinosne video, ovsem upozornuji, ze obrazek NEodpovida zcela vykladu!!! treba v case 2:54 a dale, autor vyklada o kuzelu reakcnich sil, ktere vznikaji v panelu pri roztahovani trnu, a ktere se od konce trnu v panelu siri kuzelovite smerem k povrchu panelu a na povrchu zasahuji oblast az do 1,5nasobku vzdalenosti hloubky trnu soustredne od stredu trnu.. ovsem samotny kuzel na obrazku je znazorneny s uhlem rovnym priblizne 40stupnum (vzhledem k trnu, neboli vrchol kuzele ma cca 80stupnu)! kdyby mel uhel 45stupnu, v takovym pripade kuzel sil by tvoril kruh na povrchu panelu o prumeru rovnym prave 1-nasobku delky trnu!!! aby kuzel tvoril kruh o prumeru 1,5nasobku, tak uhel kuzele by musel byt presne 56,3st. (arctg 1,5/1 = 56,3st., resp. cely uhel u vrcholu kuzele pak ne 80stupnu, jak je znazorneno na obrazku, v PRIKREM rozporu s mluvenym slovem, nybrz 112,6stupne. kdyby aj ne podle uhlu (jsetli predpokladame, ze uhel sil se zacina sirit hloubeji, nezli je konec trnu, tudiz muze byt i mensi), kdyz jsem si zmeril vzdalenosti R a hef, z jejich podilu vychazi pomer 1,2 a ne 1,5.. nu, jedna vec je matematika, dalsi vec je cit a dalsi vec je uceni obrazem..coz je zamerem videa.. ovsem tady clovek z obrazu nepochopi vec spravne.. a muze akorat ziskat spatny odhad.. nasledne to muze mit fatalni nasledky.. a muze dojit k vyvaleni panelu, jestli se udelaj diry prilis vedle sebe. ovsem nutno dodat, ze muj cit a selsky rozum rika, ze opravdu postacuje ten 45stupnovy uhel, a tedy "zdrava" vzdalenost mezi dvema sousednimi trny SE JEVI BYT POSTACUJICI 2-nasobek delky trnu, a ne 3nasobek, jako to uvadi slovne autor (1,5+1,5).. ovsem ne schematicky. krom toho, autor ten uhel 45stupnu uvadi i v dalsich obrazcich schematicky porad jako 45stupnovy!!!! takze i autor ma "cit nastaven na 1nasobek", a ne na 1,5nasobek, kdyz ho to tedy pri uvadeni videa nerusilo - ty obrazky.. ted opravdu nevim, jestli to je 1,5nasobek, nebo staci selsky rozum, ktery alespon mne rika 1nasobek.. :-))) a ted, babo rad.. :-)
jeste dodatek: opravdu, manualy uvadeji ten 3-nasobek. no, a co se tyce selskeho rozumu, kdy jsem rikal, ze postacuje 2-nasobek, tam jsem zohlednil taky velikost sily v tahu, kterou jsem zamyslel prenaset. v domacich (bytovych) podminkach mi postacuje mensi sila, proto 2-nasobek, ale samozejme, kdyz by jsme chteli prenaset max., vyrobcem deklarovanou silu v tahu, pak i muj selsky rozum rika 3-nasobek vzdalenosti. Priklad: kdyz takova M6 ma deklarovanou silu v tahu v betonu na 4kN pri trhlinovom betone a 7kN pri tuhom betone, to odpovida hmotnosti 400kg, resp. 700kg (presneji odpovida tihove sile, ktera pusobi na teleso o hmotnosti 400kg, nebo 700kg). U takovychhle hmotnosti by mi snad nestacil ani koeficient 3. Pozor, i prodejce obvykle doporucuje nespolehat na maximalni hodnoty udavane vyrobcem (400kg, 700kg), ale doporucuje pouzit bezpecnostni koeficient 2, tedy kterym se tyto hodnoty podeli, a dostaneme silu v tahu, na kterou se muzem spolehat (tedy v nasem pripade 2kN (200kg) resp. 3,5kN (350kg)) no, a v takovem pripade ty vzdalenosti mezi jednotlivyma trny tedy nemusej byt az 3-nasobne.. v dalsim oknu posilam link na technicky list vyrobce
Dobrý den, náš e-výklad jste podrobil opravdu erudované analýze. Postupně se vyjádřím k Vašim připomínkám a doufám, že k Vaší spokojenosti: 1) Animace znázorňující kužel napětí v kotevním podkladu - betonu je pouze přibližná, aby si laik dokázal představit, jak to asi zhruba v praxi vypadá. Směr napětí a tvar a velikost betonu, která je ovlivněna zatížením vneseným kotvami, byly stanoveny na základě praktických zkoušek. Do úvahy byly vzaty jednak tvary kuželů vytržených při porušení a jednak hodnoty, které uváděly tenzometry aplikovatné do betonu. Tedy prosím o určitou míru tolerance k rozporu mezi uváděnými čísly animací pro lepší názornost. 2) Onen 1,5 násobek hloubky kotvení udává mezní hranici ovlivněné masy betonu při povrchu, tzn. že kotva má plnou únosnost pouze v případě, není-li kužel něčím narušený (dutinou, sousedící kotvou, okrajem betonu apod.). Neznamená to ovšem, že by v blízkosti nesměla být umístěna další kotva. Pokud ano, únosnost kotvy klesá podle určitých pravidel. Vzdálenost mezi kotvami, která by neměla být menší, se v technických specifikacích udává jako Smin. 3) A naposledy únosnost kotev: Únosnosti v dokumentu, jehož odkaz jste zveřejnil, jsou dvě: návrhová (Nrd) a doporučená (Ncons). V návrhové únosnosti je započten součinitel bezpečnosti pro materiál 1,5 (bere do úvahy možné materiálové nedostatky betonu a ocele), zatímto v únosnosti doporučené je navíc zohledněn ještě součinitel bezpečnosti pro zatížení 1,4. Charakteristická únosnost uvedená v Evropském technickém posouzení (ETA) je tedy vyšší 1,5x, resp. 2,1x. Závěrem musím říct, že jsem velmi mile překvapen a potěšen Vaším zodpovědným přístupem k problematice kotvení. Ani u některých prof montážních firem se s podobnou mírou zodpovědnosti nesetkáváme. Doporučím Vám však, abyste postupoval stejně jako naši technici - definujte prostorovou situaci (vzdálenost kotev mezi sebou, vzdálenost k okraji apod.), směr a velikost zatížení a kotevní podklad a další nechte posoudit návrhový software C-FIX: (www.fischer-cz.cz/desktopdefault.aspx/tabid-5417/2651_read-6773/usetemplate-detailprint/) případně kontaktujte naše techncké poradce: www.fischer-cz.cz/Domovska-stranka/Nabizime-vice-nez-sluzby/Technick%C3%A9-poradenstv%C3%AD.aspx S přáním mnoha úspěchů v další práci tým fischer
@@kotvenifischer Přeji dobrý den. Moh požádat o radu? Budeme kotvit držáky madel do cihlové zdi. Je možno požádat o radu, jaký typ hmoždinek nebo kotvy by jste doporučil? Madlo je dlouhé 3m a držák madla je na tři šrouby co budou ve zdivu, Předem děkuji odbornou radu a doporučení typu kotvy. Luděk ballon 777 70 80 34 / ballon.balkap@gmail.com (pokud mohu požádat, tak odpověď prosím do mejlu)
@@katarinagulanova9881 Ano, tak to není snadné - vlastně je to nemožné. Ale dám vám tip, jak můžete kotvu nejlépe zamaskovat: 1) Utáhněte kotvu, co to půjde. Pokud je to M6 - M10, pořadí se vám ji přetrhnout a problém je vyřešen. V otvoru ovšem kus kotvy zůstane. Kotvy od M12 výše nepřetahujte. Mohl bych prasknout beton a řešíte vážnější problém. Pokud se kotva nepřetrhla tak 2) Uřízněte kotvu úhlovou bruskou 3) Pomocí čepu zatlučte zbytek kotvy hlouběji do otvoru. 4) Otvor zamaskujte vhodnou hmotou. Obávám se, že to je jediný způsob, jak se kotvy zbavit a zamaskovat kotevní bod. Pokud bylo vaším záměrem kotvu odstranit a do stejného otvoru opět kotvit, tak to je bez sekání do betonu nemožné.
Velmi dobre spracovane a, aspon pre mna, prinosne video, za ktore Vam dakujem.
Dobrý den, v čase 4:30 je zmínka o použití "tvarového styku". Zajímalo by mě jak takový styk vytvořím? Jaký je na to potřeba použít nástroj abych měl kužel rozevřený směrem dovnitř? Děkuji za info.
dekuji za prinosne video, ovsem upozornuji, ze obrazek NEodpovida zcela vykladu!!! treba v case 2:54 a dale, autor vyklada o kuzelu reakcnich sil, ktere vznikaji v panelu pri roztahovani trnu, a ktere se od konce trnu v panelu siri kuzelovite smerem k povrchu panelu a na povrchu zasahuji oblast az do 1,5nasobku vzdalenosti hloubky trnu soustredne od stredu trnu.. ovsem samotny kuzel na obrazku je znazorneny s uhlem rovnym priblizne 40stupnum (vzhledem k trnu, neboli vrchol kuzele ma cca 80stupnu)! kdyby mel uhel 45stupnu, v takovym pripade kuzel sil by tvoril kruh na povrchu panelu o prumeru rovnym prave 1-nasobku delky trnu!!! aby kuzel tvoril kruh o prumeru 1,5nasobku, tak uhel kuzele by musel byt presne 56,3st. (arctg 1,5/1 = 56,3st., resp. cely uhel u vrcholu kuzele pak ne 80stupnu, jak je znazorneno na obrazku, v PRIKREM rozporu s mluvenym slovem, nybrz 112,6stupne. kdyby aj ne podle uhlu (jsetli predpokladame, ze uhel sil se zacina sirit hloubeji, nezli je konec trnu, tudiz muze byt i mensi), kdyz jsem si zmeril vzdalenosti R a hef, z jejich podilu vychazi pomer 1,2 a ne 1,5.. nu, jedna vec je matematika, dalsi vec je cit a dalsi vec je uceni obrazem..coz je zamerem videa.. ovsem tady clovek z obrazu nepochopi vec spravne.. a muze akorat ziskat spatny odhad.. nasledne to muze mit fatalni nasledky.. a muze dojit k vyvaleni panelu, jestli se udelaj diry prilis vedle sebe.
ovsem nutno dodat, ze muj cit a selsky rozum rika, ze opravdu postacuje ten 45stupnovy uhel, a tedy "zdrava" vzdalenost mezi dvema sousednimi trny SE JEVI BYT POSTACUJICI 2-nasobek delky trnu, a ne 3nasobek, jako to uvadi slovne autor (1,5+1,5).. ovsem ne schematicky. krom toho, autor ten uhel 45stupnu uvadi i v dalsich obrazcich schematicky porad jako 45stupnovy!!!! takze i autor ma "cit nastaven na 1nasobek", a ne na 1,5nasobek, kdyz ho to tedy pri uvadeni videa nerusilo - ty obrazky.. ted opravdu nevim, jestli to je 1,5nasobek, nebo staci selsky rozum, ktery alespon mne rika 1nasobek.. :-))) a ted, babo rad.. :-)
jeste dodatek: opravdu, manualy uvadeji ten 3-nasobek. no, a co se tyce selskeho rozumu, kdy jsem rikal, ze postacuje 2-nasobek, tam jsem zohlednil taky velikost sily v tahu, kterou jsem zamyslel prenaset. v domacich (bytovych) podminkach mi postacuje mensi sila, proto 2-nasobek, ale samozejme, kdyz by jsme chteli prenaset max., vyrobcem deklarovanou silu v tahu, pak i muj selsky rozum rika 3-nasobek vzdalenosti. Priklad: kdyz takova M6 ma deklarovanou silu v tahu v betonu na 4kN pri trhlinovom betone a 7kN pri tuhom betone, to odpovida hmotnosti 400kg, resp. 700kg (presneji odpovida tihove sile, ktera pusobi na teleso o hmotnosti 400kg, nebo 700kg). U takovychhle hmotnosti by mi snad nestacil ani koeficient 3. Pozor, i prodejce obvykle doporucuje nespolehat na maximalni hodnoty udavane vyrobcem (400kg, 700kg), ale doporucuje pouzit bezpecnostni koeficient 2, tedy kterym se tyto hodnoty podeli, a dostaneme silu v tahu, na kterou se muzem spolehat (tedy v nasem pripade 2kN (200kg) resp. 3,5kN (350kg)) no, a v takovem pripade ty vzdalenosti mezi jednotlivyma trny tedy nemusej byt az 3-nasobne.. v dalsim oknu posilam link na technicky list vyrobce
tady je slibeny link na priklad technickeho listu vyrobce kotev:
www.ataxtech-eshop.cz/deploy/img/fck/Image/soubory/ATS/FM-ATS-evo%20-%20TL.pdf
Dobrý den,
náš e-výklad jste podrobil opravdu erudované analýze. Postupně se vyjádřím k Vašim připomínkám a doufám, že k Vaší spokojenosti:
1) Animace znázorňující kužel napětí v kotevním podkladu - betonu je pouze přibližná, aby si laik dokázal představit, jak to asi zhruba v praxi vypadá. Směr napětí a tvar a velikost betonu, která je ovlivněna zatížením vneseným kotvami, byly stanoveny na základě praktických zkoušek. Do úvahy byly vzaty jednak tvary kuželů vytržených při porušení a jednak hodnoty, které uváděly tenzometry aplikovatné do betonu.
Tedy prosím o určitou míru tolerance k rozporu mezi uváděnými čísly animací pro lepší názornost.
2) Onen 1,5 násobek hloubky kotvení udává mezní hranici ovlivněné masy betonu při povrchu, tzn. že kotva má plnou únosnost pouze v případě, není-li kužel něčím narušený (dutinou, sousedící kotvou, okrajem betonu apod.). Neznamená to ovšem, že by v blízkosti nesměla být umístěna další kotva. Pokud ano, únosnost kotvy klesá podle určitých pravidel. Vzdálenost mezi kotvami, která by neměla být menší, se v technických specifikacích udává jako Smin.
3) A naposledy únosnost kotev: Únosnosti v dokumentu, jehož odkaz jste zveřejnil, jsou dvě: návrhová (Nrd) a doporučená (Ncons). V návrhové únosnosti je započten součinitel bezpečnosti pro materiál 1,5 (bere do úvahy možné materiálové nedostatky betonu a ocele), zatímto v únosnosti doporučené je navíc zohledněn ještě součinitel bezpečnosti pro zatížení 1,4. Charakteristická únosnost uvedená v Evropském technickém posouzení (ETA) je tedy vyšší 1,5x, resp. 2,1x.
Závěrem musím říct, že jsem velmi mile překvapen a potěšen Vaším zodpovědným přístupem k problematice kotvení. Ani u některých prof montážních firem se s podobnou mírou zodpovědnosti nesetkáváme. Doporučím Vám však, abyste postupoval stejně jako naši technici - definujte prostorovou situaci (vzdálenost kotev mezi sebou, vzdálenost k okraji apod.), směr a velikost zatížení a kotevní podklad a další nechte posoudit návrhový software C-FIX:
(www.fischer-cz.cz/desktopdefault.aspx/tabid-5417/2651_read-6773/usetemplate-detailprint/)
případně kontaktujte naše techncké poradce:
www.fischer-cz.cz/Domovska-stranka/Nabizime-vice-nez-sluzby/Technick%C3%A9-poradenstv%C3%AD.aspx
S přáním mnoha úspěchů v další práci
tým fischer
@@kotvenifischer Přeji dobrý den. Moh požádat o radu? Budeme kotvit držáky madel do cihlové zdi. Je možno požádat o radu, jaký typ hmoždinek nebo kotvy by jste doporučil? Madlo je dlouhé 3m a držák madla je na tři šrouby co budou ve zdivu, Předem děkuji odbornou radu a doporučení typu kotvy. Luděk ballon 777 70 80 34 / ballon.balkap@gmail.com (pokud mohu požádat, tak odpověď prosím do mejlu)
Dobrý den ,co prosím přesně můžu použít k ukotvení závěsné hrazdy do stropu když je strop z dutinového panelu. Děkuji Za odpověď.
Dobrý den, nejjistější by byl šroub do betonu FBS II 10 ULTRACUT (viz. naše stránky). Alternativně můžete použít také mosaznou hmoždinku MS 10 M.
Dobry den, vie nam niekto poradit, ako odstranit z betonu segmentovu kotvu ?
Dobry den. Muzete poslat obrazek kotvy? Nemusi to byt presne ta kotva. Staci obrazek typu.
@@kotvenifischer www.techmat-sk.eu/obchod/action/productdetail/oc/18/product/ocelova-kotva-do-betonu-m10x120mm.xhtml tato
@@katarinagulanova9881 Ano, tak to není snadné - vlastně je to nemožné. Ale dám vám tip, jak můžete kotvu nejlépe zamaskovat:
1) Utáhněte kotvu, co to půjde. Pokud je to M6 - M10, pořadí se vám ji přetrhnout a problém je vyřešen. V otvoru ovšem kus kotvy zůstane. Kotvy od M12 výše nepřetahujte. Mohl bych prasknout beton a řešíte vážnější problém. Pokud se kotva nepřetrhla tak
2) Uřízněte kotvu úhlovou bruskou
3) Pomocí čepu zatlučte zbytek kotvy hlouběji do otvoru.
4) Otvor zamaskujte vhodnou hmotou.
Obávám se, že to je jediný způsob, jak se kotvy zbavit a zamaskovat kotevní bod. Pokud bylo vaším záměrem kotvu odstranit a do stejného otvoru opět kotvit, tak to je bez sekání do betonu nemožné.
Šlo by to jádrovým vrtáním, ovšem vznikne díra o větším průměru