Merci Dr Fils-Aimé pour vote capacité de nous trouver des gens à la hauteur de la classe... Le prof nous donne l'envie de l'écouter àlongueur de journée... Ces desespérés qui ont laissé le pays sont en fait notre réserve pour reconstruire notre chère Ayiti... Merci encore...
Sa sé on bon komansman pou on pi gwo chita palé. Map di nou on gwo Mèsi paské nou arivé pozé lapât ak bon jan présizyon sou pwoblè Ayiti. Pami pwoblèm yo, Ekoloji, sé youń Nan pi gwo tonton a nan mitan pwoblèm yo. On Lot pwoblèm ou di nou gen trop mouń nan popilasyon ok. 12000000 abitan sa yo 3/4 ladan yo sé jèń fanm ak gason ki gen Mwens ke 25 an ki ta sipozé on gwo richès si nou vlé fè péyi tout bon, nou sipozé explowaté l. Sa vlé di nou gen on mendèv ki la ki ap gaspiyé. Ou pa kapab viré péyi sila San moun ou byen ak on ti kras mouń. Nap bezwen on pil bra. Mèsi frèm yo.
La lecture que Théodat propose de la réalité sociopolitique haïtienne est toujours d’une naïveté béate ( Laennec Hurbon défend la même thèse). Comparer les gangs à des négriers est naïf et anachronique. Il faut inscrire l’action des gangs dans la mondialisation de l’économie criminelle, processus dans lequel le patriotisme et le civisme sont le cadet des soucis des acteurs.
52:16 Pa gen peyi ki gen twop moun. Ayiyi Sipèfisi 28000 km2 ak 11.45 millions moun, Beljik sipèfisi 30000km2 ak 12 millions moun, Taywan Sipèfisi 36000km2 ak 24millions moun. Es ke nap dit ke gen twop moun Taywan oswa Beljik?? Pa vini ak kozé oksidanto yo kap dit ke nou twop. Jan ekspè a dil fok gen yon reamenajman teritwa a.
DR JEAN M GEN ANPIL RÈSPÈ POUW MW M SWETÈ WAL FÈ ANKÈT DEPI KILÉ MONTANAW LA KREYE. POU INFÒMASYONW SE DEPI SOU PREZIDAN JOVENEL WI REKETÈ POUVWA SA YO TE FONDÈ MONTANA. POU MOUNE MONTANA YO JOVENEL PAT PREZIDAN. BAY MOUNE ZORÈY YO AK MONTANA W LA.
7 fevriye 1986 a 1990 nou te rate inifikasyon nasyon an Anperè a tap prone ya Sitou ane 90 yo avek reve Aristide sou pouvwa ki te di tout mounn ladanl men makout pa ladanl
Merci Docteur JFA. Merci professeur Théodat
Merci Dr Fils-Aimé pour vote capacité de nous trouver des gens à la hauteur de la classe...
Le prof nous donne l'envie de l'écouter àlongueur de journée...
Ces desespérés qui ont laissé le pays sont en fait notre réserve pour reconstruire notre chère Ayiti...
Merci encore...
Mèsi pou pataj la Dr. JFA, Mèsi paske w fèm tande Professeur Jean Marie Théodat, yon modèl, yon lejand ki soufri pou UEH la🙏🙏🙏
Sa sé on bon komansman pou on pi gwo chita palé. Map di nou on gwo Mèsi paské nou arivé pozé lapât ak bon jan présizyon sou pwoblè Ayiti. Pami pwoblèm yo, Ekoloji, sé youń Nan pi gwo tonton a nan mitan pwoblèm yo. On Lot pwoblèm ou di nou gen trop mouń nan popilasyon ok. 12000000 abitan sa yo 3/4 ladan yo sé jèń fanm ak gason ki gen Mwens ke 25 an ki ta sipozé on gwo richès si nou vlé fè péyi tout bon, nou sipozé explowaté l. Sa vlé di nou gen on mendèv ki la ki ap gaspiyé. Ou pa kapab viré péyi sila San moun ou byen ak on ti kras mouń. Nap bezwen on pil bra. Mèsi frèm yo.
Anpil limyè pou ou frèm,kenbe la👏👏👏
L'intelligence collective c'est qui nous manque dans ce pays.
La lecture que Théodat propose de la réalité sociopolitique haïtienne est toujours d’une naïveté béate ( Laennec Hurbon défend la même thèse). Comparer les gangs à des négriers est naïf et anachronique. Il faut inscrire l’action des gangs dans la mondialisation de l’économie criminelle, processus dans lequel le patriotisme et le civisme sont le cadet des soucis des acteurs.
Bon kouche sole Dr J FA
52:16 Pa gen peyi ki gen twop moun. Ayiyi Sipèfisi 28000 km2 ak 11.45 millions moun, Beljik sipèfisi 30000km2 ak 12 millions moun, Taywan Sipèfisi 36000km2 ak 24millions moun. Es ke nap dit ke gen twop moun Taywan oswa Beljik?? Pa vini ak kozé oksidanto yo kap dit ke nou twop. Jan ekspè a dil fok gen yon reamenajman teritwa a.
Legliz crist la ak lekol pou nou di mèsi pou tèt yo kraza espri viv ansanm ak konbit zansèt nou yo te aprann nou an
DR JEAN M GEN ANPIL RÈSPÈ POUW MW M SWETÈ WAL FÈ ANKÈT DEPI KILÉ MONTANAW LA KREYE. POU INFÒMASYONW SE DEPI SOU PREZIDAN JOVENEL WI REKETÈ POUVWA SA YO TE FONDÈ MONTANA. POU MOUNE MONTANA YO JOVENEL PAT PREZIDAN. BAY MOUNE ZORÈY YO AK MONTANA W LA.
Blan An Pran Tout Entelektyèl NwaYo Vre Pou Pil Fatwa Andan Peyia Et Entelektyèl Andan Peyi Dayiti Prouve Yo Pi Mal Ke Yon Fatwa Vre
7 fevriye 1986 a 1990 nou te rate inifikasyon nasyon an
Anperè a tap prone ya
Sitou ane 90 yo avek reve Aristide sou pouvwa ki te di tout mounn ladanl men makout pa ladanl
Fok gen yon POLITIK de planning fepitit via kontrasepsyon e yon programme dedikasyon seksyel
👑🇭🇹♾️👩🏽✈️👨🏽✈️🌅 TOUT LE MONDE SUIT LA REINE !🏙️👩❤️👨🏝️🏖️🏞️🕌💃🕺💞🌆🌃🧑🎓🧑💻🌇🏗️🧑🏫🌅👨🏽✈️👩🏽✈️♾️🇭🇹👑
Tres bien
Salut Dr JFA !!!
Baz fondman sivilizasyon aysyen an de konbit nasyonal e pataj nasyonal patriyot nasyonlis kont tret konze apatrid patripoch patrisid ki rete esklavajis ou kapitalis sovaj makouto BOUJWA FATRA patripoch sdphtkk dèche imen kanibal Vampiris EKONOMIK .