ANTIDEPRESIVA
Вставка
- Опубліковано 15 жов 2024
- Kde hledat pomoc? Určitě si nejdřív zkuste promluvit s rodiči, popřípadě se můžete obrátit na kontakty uvedené na této stránce:
nevypustdusi.c...
TOTO VIDEO NENÍ PLACENÁ SPOLUPRÁCE.
Obchodní nabídky - fattyspoluprace@gmail.com
Edit by: Artistyf [ / artistyf ]
Stream: / fattypillow
Facebook: / fattypillow
Instagram: / fattypilloww
Music and sounds:
ARTLIST
bit.ly/2YdyTXX
(Get 2 EXTRA months FREE)
EPIDEMIC SOUNDS
www.epidemicsou...
Lidi jinak to že máte nějaké příznaky které vypadají jako ocd, tím trpí asi každý, někteří musí mít srovnané věci jinak se necítí pohodlně atd, sem tam máme nějaké myšlenky každý, problém je až vám to začne značně komplikovat normální život. Neznamená to že všichni teď máte ocd a musíte k psychiatrovi...snad jsem něco podobného ve videu řekl, takže abyste teď doma děcka neběhali s tím že vám Karel řekl že máte ocd a musíte k doktorovi, mluvím zde o problémech KTERÉ VÁM UŽ ZNAČNĚ ZAČNOU OVLIVŇOVAT VÁŠ ŽIVOT!
Ano, skvělý dodatek.
Panebože nevěděl jsme že to máš
Já měl to s tou pokožkou jak to člověka nutí si ji sundat a zase nasadit ale pak jsem se toho zbavil. Po dlouhé době super video.
já svyho tatku neznam a zavidim tem ktery ho maji. Kdyz jsem byla mala tak se mi za to smali ze zadnyho nemam dokonce i muj nevlasti bratr. A reknu vam ze to neni nic prijemnyho i kdyz ho vubec neznam a nikdy jsem ho nevidela. Je zvlastni ze nekoho mame radi a branime ho ikdyz jsme ho nikdy nevideli a nezname ho.
Jop musím merať furt krvný tlak inak mi chodia myšlienky že skapem
Karle,jsem zdravotnik a velmi děkuji za toto video,myslím,že tímto otevřeným videem velmi pomáhate lidem. Ač si to možná nemyslíte,jste silný člověk A máte u mne velký respekt,díky
permanent makeup?
@@MaterinoNurmagomedov ?
Asi si si sám Jedlička spletl diskuzi. V pohode.
Tak já si myslel, že to mám jen já, tu poruchu :-D
Nie je to hrdinstvi. Aspon mne to pride normalne. Nechcem sa nikoho dotknut.
Viem a uvedomujem si zo skusenosti, ze ked o svojom vnutornom svete hovorime co najviac a viacerym naraz, ze mi to pomaha a oslobodzuje..
Vsetko, co akoby vynesieme na svetlo, zacne schnout , rozpadavat sa a nakoniec sa to strati, ak udrzime svoj smer a nepodlahneme vabeniu choroby ci vabeniu znova.
Pre pomoc psychike, je potrebny aj poriadny detox organizmu a nasledne vyzivenie ho (najma B vitaminy vo zvysenych davkach, GABA aminokyselina, horcik vo zvysenych davkach (nie, ak su ledviny chore), vitamin C min.500mg 3x denne, kyselinu listovou, vapnik v normalnej davke, plus byliny ktore regeneruju nervovy system = valeriana, chmel, rumancek, meduňka, kocurnik, třezalka tečkovaná, atd .... Vela potravin bohatych na draslik....
Dostala jsem se po 3 letech z depresí díky lékům. Nikdo nepochopí co se lidem děje v hlavě, dokud to nezažijí.. Nepřeji to nikomu.. Držím všem palce ať jsou brzo v pořádku ❤️
drž se
Mne teda leky uprimne delaly akorat hur, tak jsem se rozhodl je nebrat a proste sem si rekl ze to zkusim bez nich, zlepsil jsem se o hodne to urcite,ale deprese mam porad to uz asi zmenit nejde
Ja jsem v depresích uz 4 roky+ mam panický ataky..snažím se chodit k psychologovi ale nepomáhá to
@@Marvin-rb6je Deprese ti nezmizí z hlavy, ani po lécích, můžou se zlepšit ale nezbavíš se toho.
@@fl3xim442 držím pěsti ať si brzo v pořádku.. :( já mám občas ataky vzteku a dopadalo to tak že jsem se málem několikrát zabila.. proto jsem se rozhodla pomáhat a povídat si s lidmi, kteří tohle prožívají.. vím jak se cítí a snažím se jim pomoct. Udělalo mi radost když jsem jednomu rozmluvila sebevraždu.. několikrát. Bohužel jsem touhle cestou přišla o kamaráda a o mého přítele.. Takže prosím. Drž se, věřím že každý je silný natolik aby mohl bojovat sám se sebou. Já nebojovala a zaplatila jsem velkou daň.. tak neudělej stejnou chybu jako já. Děkuju
Duševní poruchy jsou stále ve společnosti celkem tabu . Máš můj veliký obdiv,
respekt a palec k tomu :)
duševní poruchy jsou výsledkem ateismu nebo paradoxně upadnutím do nějaké sekty, kultu, náboženství, být ovcí nějakého takového kultu je podle mě ještě horší než být ateistou. Řešení? Uvědomit si sám za sebe, že smrt není konec a sám v sobě tuto myšlenku rozvíjet.
@@vc6264 určitě to musí být velká úleva plně věřit a být přesvědčený v to že náš život nekončí smrtí . Jak je to brané v náboženství nebo věřit v reinkarnaci . Problém je v tom uvěření . Já sám si myslím že naše duše má nějaké pokračovaní ,ale i tak mám strach z neznáma a myslím si, že to tak má většina lidí .
@@romanriha6292 ok
Kájo cením si, jak moc jsi otevřenej! Drž se!
antidepresiva jsou svinstvo které je hodno použít v krajním případě a to na nezbytně nutnou dobu. Je potřeba je co nejdříve vysadit jinak z vás udělaj dementa bez duše. V ideálním případě hodného dementa v horším případě sociopatickou osobnost které je všechno úplně jedno, je bez emocí, jakoby bez duše.
Co o tom víš?
@@vaclavbranis1981 to co jsem napsal.
Mi pomohly. Mrzí mě že tobě ne. Doufám že budeš dobrej a to myslím v dobrém.
@@vaclavbranis1981 + to je přesně ono, ztráta soudnosti a koncentrace nahrazována mdlostí a bludy
Děkuji za video. Procházím si tím samým.....ale už 28 let. Tenkrát jsem se opravdu styděla k psychiatrovi jít a mluvit o tom pred druhými, že tam vůbec chodím. Nechápala to ani má rodina. Bylo to moc těžké a je moc dobře že se o tom už teď víc mluví. Je hrozny pocit si sám nedojít do krámu, neustále někoho prosit a vysvětlovat. Kdo nezažil nepochopí. Moc ti fandím a přeji nám všem ať to máme alespoň pod kontrolou a alespoň si ten život užívat a ne jen přežívat. Hezký den a děkuji Majda
S mou depresí a sebevražednými myšlenkami mi hodně pomohlo otužování. Měl jsem nedávno těžké časy protože mě "zradil" člověk kterého jsem bral za toho nejlepšího kterého jsem kdy potkal. Rozhádal jsem se s dalším mým kamarádem, který mi hodně pomohl s mou psychikou a přestal se bavit s lidma které jsem měl moc rád. Myslel jsem si že na mě zapomněli a že už mezi ně nepatřím. Cítil jsem se nedoceněný. Což pro mě jako extroverta bylo docela těžké. Ale to samozřejmě není vše. Před 2 týdny jsem začal se otužovat. Sprchovat se ve studenější vodě a pokoušet se vydržet několik minut ve studené vaně. Díky tomu jsem na sebe pyšný a začal jsem dokonce i pravidelně posilovat. Zvládl jsem svůj cíl vydržet 4 minuty v 5 stupňové vodě, který jsem si vystavil , když jsem začal se otužovat. Po mém úspěchu jsem si uvědomil že mi na sobě záleží. Vím že moje problémy nebyly zas tak hrozné a že si plno lidí zažívá ještě horší věci, ale berte v potaz že mi je 15 a že deprese jsem v tu dobu zažil poprvé takže jsem nevěděl co mám dělat a jak to řešit. Pro lidi kteří mají nějaké problémy tak bych aspoň zkusil otužování. Mě to pomohlo a věřím že i ostatním. Doufám že jste to pochopili, nejsem nejlepší v psaní dlouhých textů.
Ano, ledova sprcha je druh meditace. Dokazes tim myslenky minimalizovat, soustredis se na dech a na klid. Presne tak
Ano otužování je druh terapie. Jednou když jsem měla depresi taky jsem přemýšlela že si zajdu do rybňálu se otužit nakonec jsem si dala ledovou sprchu. Je to lepší než se sebepoškozovat s čím mívám veliké problémy. Přeji mnoho sil do života.♥️
Zkus Wim Hofovu dechovou metodu :)
Tvoje problémy jsou stejně vážné, jako problémy, které se můžou zdát těžší či větší. Každopádně každý si prochází něčím jiným a každý vyrůstal a střetával se s jinými lidmi. Jen proto, že to někdo měl/má horší neznamená, že by lidé měli mávnout rukou nad svými problémy a nebrat je vážně. Jsem ráda, že si začal na sobě takto pracovat. Já si taky procházím něčím co mi hodně negativně ovlivňuje život a ani netuším jak to vyřešit. Ale vím, že každý si něčím musí projít a tak to v životě chodí. Hodně štěstí v tom tvém!
Čau Fatty. Když my bylo 7 let, tak mi umřela máma. Měl jsem úplně to samé co ty. Prošel jsem dveřma, rukama jsem se musel dotknou práhu, kdykoliv jsem prošel. Nebo když jsem šel spát musel jsem říct 100 dobrou noc abych za rok pozdravil všechny lidi na planetě, jinak se něco stane..
měl jsem to od 8 let do 12, 4 roky tohle, každý den. bylo to hrozné. Ale jednou jsem si řekl: ,, až mi bude 12 tak to už nemusim deělat,,
a stalo se, přestal jsem to dělat, a byl jsem šťastný a furt jsem. Mám nevlastní mámu, je boží. Jsme šťastní a zdraví.
Děkuji ti za všechno, co pro nás děláš.
Je fajn, že o tom někdo mluví. I přes to, že žijeme už 21 rokem ve moderním 21. století, jsou mnozí Češi pořád zaujatí proti psychickým nemocem a léčbě. Je to až debilní stigma, člověk pomalu nemůže jít na psychoterapii bez toho, aniž by někdo z okolí z toho nevyvodil závěr, že je člověk "magor". Můj osobní příběh je takový, že u mě začala ve čtrnácti letech nespavost (později jsem zkolaboval na vyčerpání, v sanitce mě museli dávat dohromady), na to se velmi brzy nabalily lehké příznaky deprese. Velikým problémem u depresí je postupný "náběh". Není to ze dne na den, trvá to roky. Člověk někdy nemá šanci postřehnout pomalé změny v chování, v myšlení, v tělesných reakcích. Najednou bývá unavenější, pospává přes den, nechce se mu vstát, nemá chuť dělat věci, které ho dříve tak naplňovaly. Když se o tom zmíní, mnozí si myslí, že je trpící lenoch, že se jenom vymlouvá, nebo to smetou ze stolu s tím, že se špatně vyspal. Depresi to prohlubuje, jedinec netuší, co se s ním děje, co má dělat, a když prozře a napadne ho nápad navštívit odborníka, není to vůbec lehké (doporučuji první navštívit psychologa, já to udělal naopak, a několik let jsem chodil jenom k psychiatrovi a dostával antidepresiva, Neurol a léky na spaní bez dalšího řešení problému). Mí rodiče jsou velmi benevolentní, věci berou s nadhledem, ale až na otázku psychického zdraví. Matka celý život nemůže spát, nechce to řešit. Otec to samé. Bratr si jednu dobu chodil ke mně pro léky na spaní, nechtěl si přiznat, že by měl navštívit odborníka. Rodiče to brali jako nějaké selhání, zejména matka mi řekla, že se musím projít ven, jít do lesa, otec zase naopak měl klasickou odpověď, že kdybych více pracoval, tak by mě to přešlo. Mezitím mi to ovlivnilo dost negativně bývalý vztah, i ten současný. Aby toho nebylo málo, objevilo se OCD. Několik hodin jsem byl schopen sedět v autě a čekat, než se uvolní místo, které jsem si v hlavě označil, že podle statistiky je nejbezpečnější, že mi ho tam nikdo neodře (for fun, psychiatrička mi řekla, ať zaparkuji na první volné místo, zamknu auto, neohlížím se a běžím od auta. V ten den jsem to zkusil a druhý den už bylo odřené). I když bylo volno o dvě místa vedle, stejně jsem seděl a čekal. Zatímco OCD se dá mnohdy zvládnout psychoterapií, i když antidepresiva jsou dobrým doplňkem, tak deprese jsou věcí fyzickou. Často už není cesty zpět jinak, než za pomocí léků. Sekrece neurotransmiterů, jenž mají vliv na přenos informací mezi neurony, je u deprese nízká. A žádná procházka, práce ani návštěva psychologa (bavíme-li se opravdu už o chronické depresi) nezmění. A psychické onemocnění často doprovází další, málokdy bývá samo. Mám úzkosti a panické ataky a v době, kdy jsem to neřešil, byly záchvaty velmi časté. Není příliš příjemné, když tě v práci chytne ataka, máš tep 160, nemůže dýchat, motá se ti hlava a skoro se necítíš jako ty, ale jako kus masa trpící záchvatem, enormně divný pocit. V tento moment je potřeba zajít za psychiatrem a najít správné léky, nebo jejich správnou kombinaci. Nenechte se odradit, většinou se nevydaří napoprvé najít správná antidepresiva. Já osobně jsem začal na lécích, které neměly žádný vliv. Poté jsem dostal léky, které stav ještě zhoršily a navíc jsem si ho nemohl vyhonit ani za tři hodiny a čtyřhodinový sex také nebyl vítaný. Dostal jsem další, tehdy jsem byl mezi prvními v Česku, kdo je měl. A byl to zázrak, stav se začal zlepšovat, vedlejší účinky žádné a najednou jsem začal vnímat, jak moc mě deprese změnily. A jsme u toho argumentu - antidepresiva jsou zlo, mění lidi. Nejsou zlo, ano mění lidi, ale mění je nazpět. Deprese negativně mění lidi, né antidepresiva. Samozřejmě takový Zoloft má docela negativní auru. V devadesátých letech jeden chlapec bral Zoloft, a jednoho odpoledne zabil své prarodiče, vypálil jejich dům a ukradl jejich auto. Neříkám, že antidepresiva musí hned sednout a jsou bez vedlejších příznaků, ale to je to, o čem jsem již psal - je potřeba hledat ty správné léky. A antidepresiva nové generace jsou víceméně bezpečné i pro dospívající. Co se týče sociální úzkosti, tam je veliký potřeba k medikaci také podstupovat psychoterapie. Léky, stejně jako u depresí, potlačí akutní nemoc, tudíž má člověk více času a více energie bojovat s tou nemocí, hledat spouštěče a možná úplný základ, kde to vzniklo. Je potřeba to řešit, protože psychické onemocnění vás může změnit natolik, že už cesta zpátky bude velmi těžká. Může se stát, že upadnete do nevědomí, už se vám váš stav bude zdát normální, vaše okolí se bude pomalu ztrácet a začnete si hledat sociální bubliny, kde jsou stejné ztracené existence. Nebudete mít snahu se z toho vymanit a bude už velmi těžké s tím něco dělat, protože vás to ani nenapadne. Věřte, že takový život nechcete. Nechcete si jít nakoupit se strachem, jít na úřad mezi lidi, nechcete sedět v autě dvě hodiny, než se uvolní konkrétní místo. Nechcete ležet celý den, nechcete žít ze dne na den a to, co vás bavilo dříve, vám už nedá dostatečný pocit radosti. Psychická onemocnění jsou progresivní, někdy se stav zlepší, ale většinou dojde k relapsu a je to jenom horší.
Drž se!
Držím palce. :)
To zvládneš Postav se tomu
Držím palce
@@didichan1460 Já osobně jsem se tomu postavil, a je mi mnohem lépe. Chtěl jsem však říci, že to jde, jenom člověk nemůže chtít od léků ani lékařů, že to udělají za něj. Léky, jak říkal Fatty, jsou berlička, později dokonce člověk zjistí, že ho trochu tlumí, což už mu v jeho dobrém stavu překáží, vše je pak na tom, jak se s tím člověk s psychologem popere.
waw-díky.............
Většinou videa na youtube nekomentuji, ale toto bylo tak upřímné a od srdce že nemůžu jinak. Jsi odvážný že jsi se podělil o svůj příběh s tvými psychickými problémy. Mám kamaráda který trpí ocd a díky tobě mu zase o trochu více rozumím. K tématu psychických problému mám velký respekt a ty jsi to podal velice otevřeně a srozumitelně. Jsi borec že jsi to natočil. Přeji ti hodně zdraví a štěstí v životě.
Krásné video Fatty. Možná někomu dojde (konečně), že mít depresi a krátkodobou,, depku" je rozdíl.
@Marek Šplíchal Zatraceně velký rozdíl !!
Deprese a chronicka deprese, depka je špatná nálada, deprese je uz nemoc
Jenze Fatty o depresi vubec nemluvil, mluvil jen o OCD a Panicke poruše, respektive jak prožíval svoji první ataku. Tak nevím, jak lidi maji pochopit tu depresi teda. 🤣
@@Karel_Manych proč? Protože si to hrozně lidi plete, a kde jinde to napsat ty vševěde?
Třeba někde u videa deprese? Když je tohle vudeo o OCD a PP, jak lidi maji pochopit neco o depresi?? Sam mam PP a je to úplně něco jiného nez deprese
Kurva tohle video je wow.
Respekt pro ty co s tím žijí.
Přeju štěstí a klid pro ty co tím trpí.
17:40 záchvaty úzkosti, taky jimi trpím 😔 jinak přeji všem hodně štěstí v tomto těžkém období! 💖
to vydržíš drž se sem stebou
Také. Řešíš to nějak? Případně jestli si našel nějaké účinné řešení.
taky mám uzkosti přeji at ro vydrzíš :D
@@matejlexa1625 zkoušela jsem to řešit, nic mi proti tomu nepomohlo. Ale dá se s tím naučit žít~
na tohle je výborné nechat se provést klinickou hypnózou u někoho, kdo to umí dobře a bezpečně :) uzkosti pochází z traumat nejčastěj z dětství, panické či úzkostné ataky jdou komplet vypnout, uzdravit, měl jsem stresující uzkostné stavy velmi silné z uplně běžných věcí a díky terapii už téměř nejsou :)
první panickou ataku jsem měl v metru ,kdy jsem měl pocit, že dostanu infarkt a nebyl jsem schopný ani vytáhnout telefon s kapsi...hned jak přijelo metro do zastávky musel jsem utéct nahoru ven a rozdýchat to...už jsem chtěl psát sms rodině, že umřu....kdo to nezažil, nepochopí jak strašná je to věc
Tohle moc dobře znam..přesně, nikomu to nepreju! Doufám, ze mas dobrou farmakoterapii, a je to lepší po 2 letech 💪🏻
Je to jako zhmotnění nočních můr, jako bych ani nebyla ve vlastním těle a nic nevážila, jako bych byla v nějaké hodně nepříjemné realitě, najednou vnímám svět jinak, než pár dní nazpátek. Je to vážně hnus.
Mě se to taky několikrát stalo, naposledy i dnes, a začala jsem teď brát antidepresiva, ale asi si ještě zvyká moje tělo, ale znám ten pocit, připadám si vždycky jako v temnotě, mimo sebe.
Začala jsem trpět na ataku bušení srdce tma před, brnění těla kroutí se mi prsty pocit že mi buší srdce v uších je to hnusné a je to strach
moje byla ve škole v hodině myslel jsem že dostanu taky infarkt klepali se mi ruce nemohl jsem ani chodit musel mi pomáhat kamarád abych to rozdejchal.
Sama trpím OCD od svých 10 let, ale řešit jsem to začala až v 16 letech a od té doby beru antidepresiva, takže už 4 roky. OCD mám ve smyslu "vtíravých myšlenek", které mi 24/7 probíhají v hlavě a ovlivňují můj celkový život. Jsem moc ráda, že jsi o tom natočil video, protože si myslím, že je důležité o tom mluvit. Držím pěsti, ať se z toho všichni dostaneme! Skvělé video! 🙂
OCD, velmi intenzivním, jsem trpěl taky. Více méně celý život. Na střední škole se to tak zhoršilo, že jsem začal chodit pro prášky a každý den polykal. Pak k psychologovi, který se na OCD specializoval. Každý den mně OCD ovlivňovalo do té míry, že se většina věcí co jsem dělal prodloužila o několik desítek minut, někdy i hodin. Tyhle obsese a kompulze mně doprovázely každým krokem, a někdy jsem nad tím strávil i fakt hodiny. Byl jsem unavený, fyzicky zničený, a když jsem se toho chtěl zbavit bez pocitu, že jsem činnost dokončil správně, trpěl jsem, vztekal jsem se. A pak jsem to stejně třeba dokončil "správně". Nyní, i když OCD je furt součástí mého života, a někdy nepříjemněji než jindy, už je to jinde. Už neberu prášky, a nechodím k psychologovi. A jsem rád, že jsem si tím prošel, že jsem to řekl rodině, kde mi máma začla dost pomáhat, že jsem se dozvěděl, že to existuje jako diagnóza a že je to nějak nazváno. Jsem hlavně rád i za pana psychologa, který mi pomohl. Ale teď už to prostě vidím jinak. Myslím, že OCD má hlubší kořeny, teď bych rád spíše vyhledal pomoc psychologa, který by se mnou v otevřeném, soucitném a meditativním stylu rozebíral všechny problémy, které ve výsledku vedou k úzkostem a depresím. Pro mně antidepresiva (nebo aspoň ty dlouhodobé) nejsou řešením. Teď už bych se k nim nevrátil. A možná ani k OCD psychologovi ne, ten rozebíral jen ten konkrétní problém. Ale tak jsem to tenkrát potřeboval. Řešit důsledky a akutně se zbavit toho , co mně zrovna hodně v životě omezovalo. Teď je čas na to, řešit příčiny. Anebo ne, možná to třeba na 100% nemá hlubší příčiny. Možná jsou mé problémy s úzkostí v lecčems vyvolány tím OCD, kdo ví. Každopádně, chci se toho zbavit. Hledám odpovědi, které jsou ve mně. Takové: "Nauč se s tím žít, je to součást tebe." atd. Na tohle neslyším.
Wow, tak tohle jsem nečekala. Nikdy bych neřekla, že za tvými vtipnými videi je něco takového.
spousta lidi si neuvědomuje, jak náročné to musí být. Nikomu bych to nepřála a plně doufám, že se to do budoucna zlepší. Dávejte na sebe bacha.
Na tohle video jsem narazila až teď, jelikož jsem si googlila různé informace ohledně úzkostí a deprese. Jako malá jsem tě sledovala a milovala jsem tvoje videa, tak mě potěšilo, že jsem na tebe znovu narazila. Děkuju za tohle video. Několikrát jsem se v průběhu rozbrečela, jelikož jsi popsal přesně, čím si momentálně procházím. Před pár dny jsem byla u obvodní lékařky, která mi také řekla, že jsem úplně zdravá a mám krev v pořádku a poslala mě na neurologii, kam jdu za týden. Už teď je mi jasné, že na nic nepřijdou a budu se muset objednat k psychiatrovi. Děkuju za to, jak jsi tohle video podal a máš můj obdiv. Otevřel jsi mi oči.
Další takové seriozní videa. Uplně mě donutilo se zamyslet ❤
Respekt ❤️ myslím, že hodně z nás je rádo, že jsi o tom začal mluvit.
Beru antidepresiva a antipsychotika uz 10 let a je mi 26 let.. mam diagnozy a opravdu ti rozumím co jsi zažíval i zažíváš.. drzim pesticky Kajo lásku a zdravíčko❤️❤️❤️❤️
Bráško ... sem v 18 minutě ... a jak jsi mluvil o tom obchodě ... mě v obchodě přepadla panická ataka uplně stejně .... uplně to stejný sem zažil párkrát taky .... hulil sem hodně trávu, myslel sem si a do teď myslím že to mám z toho ... je mi 32 .... a jakože za pár dní jdu k psychiatrovi, protože tenhle stav nikdy nikomu nepřeji zažít. Je super, že jsi tohle video vydal, pomůže mega moc lidem ! Zvládnem to všichni, kteří se k tomu problému postaví čelem :))
Když jsem tohle video viděla, musela jsem si ho pustit. Tvoje slova o tom, jak to prožíváš, dokáží přiblížit člověku, jak se ostatní cítí. Musím říct, že si velmi vážím možnosti poslechnout si od tebe to, jak se cítíš. Vždycky si nám říkal vše upřímně a tahle videa, ať jsou 20 minutová, nebo hodinová, vždy donutí člověka zamyslet se.
Moc děkujeme za to, že si ochotný se s námi o takhle citlivé téma podělit a chci ti říct, že jsi bojovník a motivuješ hodně lidí dělat to, co je baví a hlavně dělat vše pro své zdraví.
Za mě určitě skvělé video, je třeba o tomto říkat veřejnosti více. :-)
Taky s úzkostmi mám neblahé zkušenosti i s panickými záchvaty, ale zatím se to snažím řešit bez léků, začalo to u mě díky dlouhodobému vysedávání u PC a velmi malou fyzickou aktivitou, kdy jsem začátkem školy od páteře nervy začal chytat dýchací křeče (šílený zážitek) a bylo to lepší až tak po 3 týdnech, což mi úplně ruinovalo psychiku. Bál jsem se jezdit do školy, bál jsem se v autobuse, bál jsem se doma, bál jsem se kolem lidí, prakticky mě to dost odepsalo a nejspíš se mi znovu zhoršil astmat kvůli nervům, se kterým jsem míval problém od 2 let. Teď si myslím, že kvůli tomu chronickému stresu mám trochu poškozenou funkci srdce, nejspíš arytmie, nevím, na vyšetření teprve půjdu, ale táhne se to snad už 5 měsíců...
Kdybych věděl, co se mi bude dít, když se nebudu starat o svoji kondici, tak bych se rozhodně změnil a každý den bych buď šel ven nebo něco fyzicky dělal...
Teď (ne že musím, ale dělám to) každý den ráno si rozcvičím hrudník, udělám pár kliků, sedů-lehů, nějaké dýchací cviky, vždy nějakou fyzickou aktivitu aspoň za ten den (odmetání sněhu, uklízení kurníku, vysávání,...) a pak vždy každý den večer asi na půl hodiny rychlou chůzí a poklusáváním ven 20:00-21:00. Ne že bych musel, ale už se to stalo nedílnou součástí mého každodenního života bez školy (špíš takový zlozvyk, asi by mě dělalo problém nejít ven někdy). Taky mi dost pomáhá víra v Boha a čtení Bible, protože tyhle všechny problémy mají jeden jediný základ, ke kterému tohle všechno vede - strach ze smrti. Ano, mám pochyby, jako asi každý, ale pomáhá mi to a je to s tímto lepší, mít vztah s Ježíšem :-).
Sama teď procházím něčím podobným, panická attaka, úzkosti, a také jsem to neřešila, teď to nějak řeším, ale je to těžký, bojím se chodit ven, jít mezi lidi, být sama doma, usínat s pocitem "samoty", je to těžký. Drž se🙂
Ahoj mám to stejné nenávidím když se na mě někdo dívá a na druhou stranu jsem nejraději sám. Někdy jen jízda autobusem nebo 8 H v práci je jako noční můra
Taky mi diagnostikovali panickou attaku. Drzim vsem palce ❤️
náběhy na sociofobii prošel jsem si tím je to fakt hnus pokud chcete někdo poradit nějaký věci klidně se ozvěte rád poradím co mi pomáhalo
Znám to moc dobře, také jsem trpěla jako Vy... Už 12 let beru antidepresiva, běžte co nejdříve k odborníkovi, není to žádná ostuda, je to nemoc, jako každá jiná... 🦋🦢
@@potkys Já bych docela ocenila nějaké rady, trpím soc. fobií už od dětství a do teď nevím, jak se s tím vypořádat. Aspoň z malé části mi to utlumil sertralin, ale pořád je to obrovský problém, kvůli kterému nemůžu fungovat jako normální člověk (mimo jiné).
Fatty, tyjo, krásně, lidsky řečeno. Díky za super video.
Před pár měsíci jsem spadl do deprese a úzkostí. Musím říct, že jedno z nejtěžších věcí na tom bylo, vůbec pochopit a přijmout, co se to vlastně se mnou děje. Bylo to těžký pro mě samotného a ještě těžší pro moje okolí. Je potřeba o tom mluvit a netabuizovat tak důležité téma!
Naštěstí se mi povedlo díky podpoře rodiny, přítelkyně a okolí se z toho nejhoršího stavu poměrně rychle dostat. Vyhledal jsem odbornou pomoc a beru už 2. měsíc antidepresiva. Cítím, že mi opravdu pomáhají a pokud se chce člověk pohodlně vrátit do normálního života, není se za co stydět ty antidepresiva brát. ALE, jak říkáš, není to vše. Není to něco, u čeho by to mělo zůstat. Myslím, že by se člověk především (potom, co se např. pomocí léku dostane z toho nejhoršího a může začít normálně myslet a fungovat) měl ponořit sám do sebe, dělat něco pro svoje tělo, svojí duši a snažit se ten problém vyřešit, ne jen "potlačit" pomocí léků. Každý si musí najít to svoje, ale mě osobně nejvíce pomáhá otužování, se kterým jsem opět aktivně začal, dechová cvičení (Wim Hof a další), meditace (stačí 5 minut denně s appkou SimpleHabit). Pomáhá mi se více zaměřovat na sebe, hledat ten svůj "smysl na tomhle světě". Rozvíjet se v čemkoliv, co mě něco dá - přednášky, knížky, podcasty. Cítím, že tahle "přeměna v lepšího člověka", ať už to zní jakkoliv přemotivovaně tu hlavu opravdu léčí.
Přeji tobě Fatty i všem hodně štěstí, vytrvalosti a úspěchu v tom, se z podobných životních překážek dostat
Míval si takové problémy a přesto si dokázal rozveselovat a těšit lidi a nebyl si zachmuřilý jsi jeden z nejlepších českých UA-camrů jak osobností, tak obsahem :)
Mám panickou poruchu už tři roky. Kde se vzala tu se vzala a od té doby taky zobu . Když člověka bolí záda tak jde k doktorovi, s hlavou je to naprosto to samý. Když se to neléčí jen se to zhoršuje, Držím palce Fatty ať je líp, rozumím ti.
Kájo, ty člověku umíš otevřít oči.. Díky že tu jsi❤️! Drž se!! Zdravíčko, lásku, klid na duši❤️❤️! Doufám že tu s náma budeš ještě dost dlouho❤️🥺.
Tohle je úžasné video. Hrozně dlouho jsem se bála si přiznat, že mám nějaký problém, proto jsem to dlouho neřešila a ani o tom s nikým nemluvila. Až na vysoké jsem to řešila opravdu aktivně, a také po ohluchnutí se mi hodně věcí zhoršilo. Hrozně se bojím tmy, protože neslyším, když se kolem mě něco šustne. Několikrát se vracím do koupelny, abych zkontrolovala, že už z koutku nekape ani trochu vody. Když byla karanténa, málem jsem si vypěsstovala agorafobii. Stála jsem v Praze na Hlavním nádraží u Burger Kingu, klepala jsem se na místě a brečela jsem, protože jsem měla pocit, že se pode mnou každou chvíli podlomí nohy a hrozně mi bušilo srdce. Chvíli mi pomáhal Neurol, ale anxiolytika jsou návyková, takže jsem se musela naučit dechová cvičení. Každopádně ten strach ovlivněný tou ztrátou sluchu se mi dodnes nepodařilo vyřešit.
Bomba video! :O Napsal bych tu něco o sociální fobii, kterou si procházím v podstatě od dětství a i na univerzitě mě to po letech nepřešlo. O tom, jak to začalo, jak to probíhá a jak jsem to řešil se dá mluvit celý den. Škoda, že tady je to formou jenom komentáře, ale napsal bych k této problematice třeba 200 řádků a bylo by to málo, protože o tom se dá opravdu mluvit celý den. Být s tebou třeba na streamu, bylo by super to říci třeba online, rozebrat tohle téma a pomoci lidem, kteří mají podobný problém. Každopádně oceňuju tohle video. :)
jako člověk co jsem si taky prošel sociofobii nemůžu víc než souhlasit s tím co píšeš
@@potkys Nejsem si úplně jistý, jestli je to to samé. Sociální fobie je strach ze své reakce na lidi, zatímco sociofobie je strach z lidí. Jsou si dost podobné. Možná se mýlím. Každopádně děkuji za reakci. ;)
@@zdendastrojsa5510 ano je top trochu rozdílné ale příznaky a reakce hlavně ty reakce těla a hlavy jsou téměř stejné
@@zdendastrojsa5510 né jednou jsem utekl z obchodu orosen smrtelným potem a to ještě v době kdy jsem nevěděl proč ani
@@potkys Jojo. Souhlasím.
Jako kdyby natočil video někdo o mě.. :D já už mám úzkosti, ataky a deprese 15 let. Prvně sem měla úzkost ve škole normálně při hodině, přišlo mi jak kdyby mi hlavou projel parní válec nikdy na to nezapomenu a pak se mi to stalo pokaždé, když jsem vešla do třídy. Do školy pro mně přijela sanita aspoň 5x :D To že mám úzkosti a že bych měl navštívit psychiatra mi řekli po 14ti dnech co sem ležela v nemocnici a nevěděli co semnou a jak říkáš, člověk by neřekl jakou fyzickou "bolest" může způsobit jenom hlava. Naštěstí léky už nemusím brát cca 2 roky, stále to semnou je a bude, ale naučila jsem se s tím docela hezky pracovat. Na jednu stranu je uklidňující slyšet od jiných že v tom člověk není sám, ale na druhou stranu to člověka hrozně mrzí kolik lidí a hlavně mladých tohle vůbec má... přeju hodně síly všem!:)
To je tak nádherná zpověď člověka, který se stará i o svojí duši. V mých očích jsi naprosto úžasný člověk.
Moc se mi libí, jakým lidským způsobem předáváš svoji zkušenost a tím dokážeš motivovat k lepšímu já, k lepšímu vztahu sám k sobě. Cítím z toho takovou vřelost. Všímám si, že poslední dobou někteří motivátoři mají ve svých videích ten podtext nadřazenosti nebo se chovají sebestředně a cítíš z nich, že jde jen o byznys. Z tebe mám prostě dobrý pocit i z toho, že dokážeš pojmenovat problém a říct "lidi neblbněte ...zastavte se na chvíli a řekněte si, že je třeba se starat i sám o sebe a nejen o školu, práci, peníze.
Díky, vážím si toho, co jsi řekl.
Všem přeji hlavně zdraví a pohodu, obzvlášť v této době.
Vôbec depresie nie sú vtipné a robiť si z nich srandu je úbohé. Palec hore za toto video. Myslím, že je užitočné aj pre ľudí ktorí nemajú depresie aby vedeli pochopiť iných ľudí alebo svojich blízkych.
Zdravim Fatty.Skvělé video.Je faj,že někdo takto otevřeně mluví o psychických problémech.Já jsem prošel tím co řikáš ale měl jsem k tomu extrémní fyzické příznaky.Ted nemám na mysly stavy ůzkosti,sociální fobii stavy totální paniky to je při depresích snad pokaždé,ale u mě se to projevilo i ve velké bolesti hlavy a ve zvracení.Byl jsem schopnej týden po 3h zvracet a nic nejíst to byla hrůza.Doktorka řikala že jsem měl velmi těžký průběch depresiv.ataků.Přisly na to před 6 lety.Celou dobu jsem bral ráno a večer antidepresiva,který mi extrémně zvýšily kvalitu života.Cítil jsem se tak dobře,že jsem je přestal po 6 letech brát.Nebral jsem je 6 měsíců a pak jsem zažil 2 totální kolaps.Ůžkosti,sociální fobii,paniku nechutenství,zvraceni,nespavost.Tak je beru zase.po 4 měsícich se můj stav zlepšil,že můžu opet normálně fungovat.Takže za mě díky,že antidepresiva jsou jinak by jsem nemohl žít plnohodnotný život.Už je vysazovat ani omylem nebudu a víš proč?Protože mi pomáhaj a cítim se dobře.Záleží hlavně jestly máš deprese vrozený nebo tam jsou nějaky genetický předpoklady.Je tam strašně moc proměných.Důležité je zlikvidovat všechny stresové faktory prostě mít vše v porádku jak vztahy tak i finance atd a hlavne nulová tolerance alkoholu.Mě když se to stane takový hrozný stav,který je až na šibenici,protože chceš z těla pryč a mít klid,tak si vždycky vzpomenu na ty dny kdy jsem se cítil super a řikám si,že to zase bude dobrý protože po každé bouřce vzdycky vysvitne sluníčko.Človek musí mýt v sobe obrovskou sílu aby to zvládnul.Chápu,že lidi,kteří neumějí bojovat tak to vzdaji a skoncujou,ze životem.tak ahoj a přeju klidné a mírové nebe nad hlavou
Já jsem po 11 letech užívání antidepresiv od 1. 1. 2021 čistá bez léků. Bylo to těžký, ale teď se cítím skvěle. Přeji všem, ať s těmi svými "démony" statečně bojují. ❤️
#bipolarfighter
Jak jste to dokázala?
Mě nějak nepomáhají
Ahoj, daří se to nadále? Podle hashtagu správně rozumím, že máte bipolární afektivní poruchu, což jak jsem pochopil vyžaduje celoživotní léčbu obvykle 🤔
Jak jsi vedel ze takovy video zrovna potrebuju? :) dekuju Karle, jsi super, jdeme dal
Hej respekt, cením ze o tom mluvis a drz se
Je mi 31 let, sám to mám podobně již nějaký čas a tohle je teprve třetí video od Fattyho, co jsem viděl, ale musím ti říct, že spolu s tím prvním o OCD mi to dalo strašně moc. Díky Fatty
Ano! Děkuji ti, že jsi o takových věcech natočil video, kde o nich otevřeně mluvíš. Je hodně důležité uvědomit si, že za to, že si vyhledá člověk pomoc u odborníka, není třeba se stydět. Je naprosto v pořádku si nechat pomoc!:)
Lidé by se měli starat o duševní stránku stejně jako o tu fyzickou.
Držím ti palce, Karle!:) A všem ostatním také! Vím, že to zvládnete!
Ty pocity panických úzkostí a atak dobře znám. Řešení je v dlouhodobé práci se sebou a změně životního stylu. Ty příčiny jsou zakořeněné hluboko v nás a většinou není hned zřejmé, odkud to pramení. Prášky mohou pomoct ke stabilizaci nesnesitelných epizod, ale dlouhodobě nejsou řešením - neřeší, spíš jen trochu tlumí. Je to fakt na dlouho, ale ta práce stojí za to :)
Jako člověk, který trpí roky HPO, velmi cením video. Je dobře, že o tom mluvíš takhle veřejně, může to zachránit životy!
Ahoj Fatty:) V první řadě děkujeme za video a sdílení zkušeností. 🙏🏼 Je mi moc líto, jakými stavy sis musel projít. 😔 Nějací lidí jsou na tom třeba i hůř, trpí jinou vážnou nemocí a vypořádávají se zase s jinými problémy.. každé takové trápení je smutné. Duševní onemocnění sice nebolí stejně jako otevřená zlomenina, "bolí" uplně jinak, ale taky sakra dost. Příkladem toho, jak mocná je psychika, byly koneckonců i tvé zažívací problémy.
Co jsem ti ale chtěla především vzkázat je, abys byl moc opatrný s vysazováním svých léků. Pokud se opravdu tak rozhodneš. Mě je 26 let, beru asi 6.rok také antidepresiva kvůli endogenní depresi (bez příčiny/důvodu/podnětu), která ve mě začala úzkostnými stavy růst asi od 12ti let. Začala u mě být čím dál častější špatná nálada, pochyby, negace, neustávající smutek. Více a více ubývala životní energie, radost, elán, motivace, chuť na cokoli. Dlouhé roky jsem se o tom nesvěřila nikomu. Problém vygradoval až úplným zoufalstvím na konci prváku na vejšce, kdy jsem úzkostmi usnula v 5 ráno a od 8mi měla školu. Mockrát jsem ležela, odstěhovaná sama v bytě, neskutečně vyčerpaná ze strašných pocitů, prosící, abych už usnula a odpočinula si. Ležela jsem hodiny, jen koukala do stropu. V tu chvíli jsem se vážně začala bát o svůj život, o to, co bude dál, a jak tohle zvládnu. Sebrala jsem odvahu, svěřila se, vyhledala pomoc (psychiatr). S prvními antidepresivy přišla strašná úleva. Brala jsem je asi půl roku, cítila se mnohem líp, a dál je brát nechtěla. Proč taky, když už mi bylo dobře? Brát jsem je přestala a trvalo asi 2 měsíce a spadla jsem okamžitě do horších depresí, než jsem kdy měla. A strašně rychle, člověk se ani nenaděje a už jen leží a neví, co si počít, chce umřít.
S léky to není jen tak, s duševními nemoci už vůbec. Je to hodně dlouhý běh, pomalý. Dnes beru asi sedmá antidepresiva, hodně mi jich po nějaké době přestalo účinkovat a stav se zhoršoval. Ty poslední naštěstí drží už asi 2 roky a dávky snižuji. Ne ale sama, vše postupně a po konzultaci. Když si zapomenu prášky vzít, 2 dny to jde, 3. den se mi otřásá zrak a hlava při každém kroku, je mi zle, mám návaly horka, chladu, zdají se mi noční můry.. Opravdu to není sranda, bohužel. 😏 Jsem s tebou za jedno, že léky vyřeší 50%, jsou podpůrnou berličkou, dokáží člověka postavit na nohy, vrátí ho do života! 🙏🏼 Ale jak popisuješ na začátku videa, že nejsi schopný některé věci prožívat tak intenzivně.. podle mě to není proto, že bys byl otupený léky, ale proto, že máš nějaký problém, nějakou chorobu, ale vyřešil jsi zatím pouze jeho část, zmírnil jeho příznaky, ale ne jeho původ a příčinu, myslím, že to je pro nás stěžejní. Je o špatné chemii v mozku, to ano, tu nám spraví léky, a díky bohu za to.. ale rány, které nám způsobily životní situace, a jejich souvislosti s ostatními věcmi a s dalším naším uvažováním a životními postoji vyřeší, podle mě, pouze terapie. Nevěřila bych tomu, zní to jako klišé, a ani neříkám, že terapie je příjemná věc.. ale myslím, že je to opravdu podstatná část v uzdravení se z duševní choroby a myslím, že by ti moc pomohla..🙂🌸.
Si fakt človek ktorého cením
Komentuju málokdy, ale tohle je ale velmi cennej obsah v mnoha ohledech. Velmi odvážný, autentický a smysluplný. Díky. Srdečně přeju ať se ti daří!
Jsi duchovně silnej kluk, mám tě rád chlape a drž se! Víme, že to bezproblémů zvládneš.
Perfektní video, díky moc za osvětu a držíme palce. Super content a dobré boření tabu, o kterém se moc nemluví. Super pojaté a smysluplný výklad. JInak @29:00 - radost ze života apod. Fatty to je podle mě stárnutím a tím, že jako dítě/dospívající jsi nevnímal "žádný" stres ze situací všedního dospělého života - podvědomě víš že musíš pracovat za peníze, musíš být v práci, musíš mít na složenky, musíš to a to... jako dítě jsi tohle nemusel řešit a byl jsi "nezávislý" a proto se ti všechny emoce a okolí světa prožívalo úplně lépe a víc uvědoměně než teďka. To je normální a dle mého názoru to nebude léky.
Zdravím Kájo 🙂 DĚKUJU!!! ❤️ Že točíš "takovýhle" videa pro naše děti, a už i vnoučata 🙂 zdravím tvojí mamku 😉 povedl ses jí moc 😇
poslouchám to a zaroven si čtu co přesně tvá porucha je a co zpusobuje. a je to velmi zajimavé a dost ti fandím a davá to smyl a je to děsivé protože se to dá lehce spojit s paranojou.
dodatek v jistem krátkém časovém useku nejsi schopný ovládat své myšlenky
Takhle dlouhý videa většinou nedokoukám celý, ale tohle i když bylo hodně dlouhý jsem dokoukal :)
Ty zřejmě nesleduješ Czechclouda :)
Je mi 40, bojuju s tím od 15ti, pracuju jako manažer logistiky a všichni ode mne očekávávají borce a nikoho nezajímá, jak se cítím uvnitř. Skvělé video, Fatty jsi borec, skvěle upřímně podané. Je nás víc...... dík ahoj,
Respekt, že takhle o tom dokážeš mluvit na internetu! :) já mám generalizovanou úzkostnou poruchu a léčím se už 2 roky
Taky taky + panický ataky
Prožila jsem si vše, léčím se už 12let.Silna deprese s uzkostnymi stavy. Attack a vše...
Lidičky, pokud máte takové problémy, stavy, neberte to na lehkou váhu.... Není se za co stydět....
Rada na závěr, motivace, motivace.... Děkuji😘💕 Všem držím pěsti... ✨🦋
Skvělý video, fatty.. opravdu si cením upřímnosti. Vím úplně přesně jaký je to pocit, něčím takovým si procházet... V dětství jsem byl takovej že jsem měl plno věcí na párků co se mě týkalo, a spoustu lidí toho využívalo až se to dostalo k tomu že jsem nebyl před nikým schopen prosadit svůj názor.. pak jsem ve dvaceti dosáhl sebevědomí tím že jsem cvičil dělal jsem bojový sporty.. což dělám doteď.. Avšak teď je mi 25 a už rok trpím panickou poruchou.. začalo to když jsem zrovna nějakou dobu pracoval v restauraci jako číšník, hrozně mě to naplnovalo.. Ale pak se mi v půlce směny kdy se navalila hospoda a museli jsme máknout, udělali mzitky před očima a lehce jsem cítil pocit závratě.. vyvrcholilo to až v to kdy jsem nebyl schopen ani dojít od kasy k zákazníkovi aniž bych se nějak někymácel, ani na účtenku jsem psát nemohl.. pak už jenom studenej pot a sem tam výpadky pozornosti.. hosté si mysleli že jsem opilej.. až jsem kompletně ztratil schopnost ovládat svý tělo.. teď s tím rok bojuju.. říkám si že všechno bude lepší a hledám pozitiva.. například když se mi něco povede, i za to když zvládnu nakoupit v supermarketu jsem vděčný.. jinak ani antidepresiva ani psychiatra jsem nezkoušel.. prostě když to přijde tak už vím že to přežiju a budu v pohodě.. držím palce všem co si něčím takovým prochází a pamatujte co vás nezabije to vás posílí.. )
já když jsem byl malej a rodiče mě nechali doma a šli na nějaký ples (každý rok 1x chodili), tak jsem jim prostě musel zavolat a trochu si povídat jinak bych se cítili přesně jak říkaš ,,úzkostně" nevím proč ale prostě j sem se musel něčím zabavit a nebo i po zavolání jsem měl strašně blbej pocit ve 12 letech to nějak (díky bohu) skončilo a jsem už v poho ale ty roky před byly hrozný nerad na to zpomínám D: uplně mám ten flashback jak jsem se z toho i poblinkal a nebo jak ležím na gauči a snažim se na to zapomenout ;), hezký den fati
Tyhle mluvící videa jsou hodně uklidňující, motivační a hlavě hodně k zamyšlení. Přeju ti hodně štěstí, radosti a hlavně hodně zdraví do života Fatty. A všem, kteří čtou tenhle komentář taky 💚
Ja mám paranoidnú hraničnú a vyhýbajú poruchu osobnosti, mám úzkosti a sociálnu fóbiu. Tiež sa o týchto veciach s ľudmi na mojom insta dosť intenzívne bavím. K psychológovi chodím 3 4 roky ale vyhľadala som ho veľmi neskoro. A teraz budúci týždeň mám dohodnutý termín svoj prvý ku psychiatrovi, potrebovala by som lieky na úzkosť. To len tak a inak som rada že robíme tieto zmysluplné veci ☺️
kajo dekuju moc za video extremni respect..... to co rikas jak si byl v tom obchode a pak i u doktora tak se mi taky deje, netusim vubec proc ale vetsinou kdyz se mi to stane tak je mi pred tim nez jdu spat dost spatne a pak teeda usnu a zda se mi takovej divnej nepopsatelnej sen a kdyz se mi to zda tak presne vim ze se to stane... najednou se probudim a rychle vztanu z postele a uz to jede nemuzu dejchat jsem sevrenej a v hlave mi jede proste co se mi deje je to strasne rychly haloo pomoc uplne vsechno mozny ze umru ze jsem prazdmej a takovy a potom co se mi to stalo ted naposledy u babicky ktera to rekla mii mamce (je mi za pár dní 15) tak jsme se rozhodli jit k psychiatrovi a neak se mi do toho nechce ale tohle video mi vazne pomohlo
Jde s tebe strašně pozitivní energie a to je super!!!!! A moc si tě vážím
děkuju
@@vc6264 za co děkuješ???
@@katkanova1047 za to co jsi napsala
@@vc6264 jj
Moc děkuju za tohle video, Kájo. Úplně mi teď bodlo a mluví mi z duše. Ráda bych se sdílela se svojí zkušeností. Třeba se v ní taky někdo najde. :)
Mě se po dlouhých letech, po rozvodu, vrátily panická záchvaty. A něco tak šílenýho jsem ještě nezažila, i když už pár záchvatů jsem kdysi měla. Ale takhle šílený strach, jako když umírám, určitě ne. Takže ti úplně rozumím. Myslím si, že u mě zato může ta vyhrocená a depresivní situace kolem covidu a možná i ta momentální náhlá samota a že mám možnost si uvědomit některý věci hluboko uvnitř mě zakopaný. A ve finále i můj divný režim, kdy jsem pravidelně chodila spát ve 3-4 ráno v posledních měsících. Takže i ten spánek dělá své. Dávejte si na to pozor.
Ale mám svýho psa, svojí práci, a snažím se s tím bojovat bez léků. Nemám s nima dobrou zkušenost. Jednoho dne, po každodenním užívání, asi po 2 letech, jsem je prostě spláchla do záchodu a šla říct psychiatričce, že je už nechci brát. Protože jak říkáš, antidepresiva jsou jen berlička, která ti pomůže projít tím nejhorším, ale ve finále dál už musíš jít sám a zkoumat, vše co se ti děje v hlavě a proč....
A sice ti pomůžou, ale ty vedlejší účinky jako emoční okleštěnost, i snížený libido, únava, věčný neukojitelný hlad a následně 20 kg navrch atd. ze mě udělala takovou živou mrtvolu bez nějakých extra emocí. A to se mi fakt nelíbilo. Ale pomohly mi v jistým směru, no příčinu mojí panický poruchy to nevyřešilo. Tu řeším až teď po letech a vidím ten rozdíl a hlavně jsem svýmu tělu lepším pánem.
Teď se v týhle oblasti vzdělávám a tu panickou poruchu řeším pohybem, čtením atd. Kolikrát pomůže si i lehnout, někomu napsat nebo zhluboka dýchat. Objevují se, ale jsou, čím dál, tím slabší. Každopádně je potřeba to řešit. Nikomu neradím to řešit jako já.
Ale lidi, řešte fakt příčinu toho, co se ve vás děje a mluvte o tom. Není se fakt za co stydět a navíc v tomhle blázinci si tím procházíme tak nějak všichni, takže stud jde bokem.
Důležitý je, že se budete cítit líp.
Přeju všem klid a mír v duši.
Kájo, jseš boží :)
Hrozně tě cením Kájo!!!Snad první video od většího streamera/youtubera o tomhle tématu,o kterím moc lidí asi mluvit nechce,je super že to někdo podal takhle srozumitelně! Hroznej respekt Kájo
Tak tohle je fakt krásně řečeno! Při dnešní uspěchané době je naprosto normální nárůst těchto duševních problémů. Kvůli internetu je strach skoro všude, Covidová doba tomu úplně nahrává a to, že ty s takovým dosahem, jsi šel s kůží na trh, může spoustě lidem pomoci, aby se nestyděli vyhledat odbornou pomoc, nebo jen o tom začali mluvit v kolektivu (ať už rodinném, či přátelském, popř. vyhledali odbornou pomoc). A nemusí to být přímo ten scénář, kterým sis prošel. Občas, jak sám píšeš v komentáři, se lidé prostě cítí duševně špatně a je to jen dočasná záležitost. Ale, tohle video jim může pomoci své strasti sdílet, nedusit je v sobě a svěřit se. A kolikrát pohled zvenčí jim pomůže uvědomit si, že to je jen banalita, na kterou můžou reagovat přehnaně (ale třeba taky ne, zjistí to jen mluvením o tom a potom adekvátní reakcí na daný problém). A k těm lékům: trefně řečeno. Nic se nemá přehánět a spousta věcí jde vyřešit vůlí a uvědoměním si, že se vlastně člověk má celkem dobře. Nikdy jsem moc nekomentoval a u tvého videa je to můj první komentář, ale o to víc doufám, že si ho přečteš a že Tě zahřeje u srdce. Přeju Ti, ať se zlepšuješ a natočíš spoustu vtipných, i vážných videí.
Popsal jsi to NAPROSTO kompetentně. Je mi 41, před rokem jsem dostal panické záchvaty úzkosti , beru tedy rok dlouhodobé AD. Průběh naprosto stejný jako u Tebe, strach že mám infarkt a nemohl jsem uvěřit, že je to od hlavy. To důležité - co jsi řekl taky - bez podpory těch léků se z toho nedá v podstatě vymotat, AD Ti pomůžou vidět věci tak nějak reálně , pragmaticky myslet a dělat rozhodnutí. V mém případě pořešit vztahy, odstranit lidi co mě jen otravují a vytýčit cíle, které mi udělají radost. Ty vedlejší účinky (mj. kapku problém v sexu) , to je skoro detail .. a hlavně, až se to začne vysazovat, vrátí se to do normálu.
Ahoj, omlouvám se. Než jsem zhlédl toto video měl jsem tě za dalšího blbce kterého obdivuje můj syn. Přemluvil mě ať se na to kouknu. To video mě dostalo a jsem rád, že tě kluk obdivuje. Sám jsem nemocný a ty o tom mluvíš což je dobře. Hlavně pro ty mladé. Super video dík
Respekt
Určitě pro tebe muselo být moc těžké co jsi prožival. Já sice OCD nemám, ale také se potýkám s duševními problémy už hodně dlouho. Mám také občas ty panické ataky o nichž si mluvil a tak vím jaké to je. Dlouho jsem se za tyto problémy styděla a nechtěla jsem okolí a rodině o nich říct, ale postupem času jak se začali zhoršovat tak jsem si uvědomila, že by bylo dobré to nějak řešit. Hodně si vážím v tomto podpory ostatních a hlavně rodiny. Naučila jsem se na to už dívat jinak a snažím se i přesto, že mám tyto problémy zachovat si pozitivní myšlení. Byla jsem dřív taková, že jsem třeba říkávala mě to nebaví nebo nemá to cenu Snažím se teď o životě přemýšlet jinak a spíše říkám bude to fajn nebo je mi dobře. Často se i nad tím zasměji nebo jen mávnou rukou a jdu dál. Mnohokrát i když třeba budeš myslet, že ne stačilo mi podávat se na některé z tvých videí nebo na stream. Hodně mi to pomáhá. Jsi velmi pozitvní a milý, hodný člověk kterého jsem si oblíbila. Na nic si nehraješ a jsi skromný. Vždy dokážeš člověka pobavit a to je to co se mi na to tobé líbí. Že i když máš také svoje vlastní problémy dokážeš pomoci i ostatním a podrpoříš tím člověka. Děkuji za toto video a věřím, že i pro ostatní bude velmi nápomocné. Omlouvám se za delší komentář, ale je mnoho myšlenek, které jsem chtěla říct.
Moc super video souhlasím s tebou, typ těchto videí mě neuvěřitelně baví. Jinej vesmír je má nejoblíbenější série, miluju vesmír a mimozemsko. Děkuju že tu pro nás jsi a mi tu budeme pro tebe.❤❤❤
Však jsi to video ani nemohl vidět celé.
@@jirihusak175 jsem v půlce a i tak se mi líbí
@@jirihusak175 ye
o čem je jinej vesmír?
@@mikaela9799 je to o vesmíru a o mimozemšťanech. Je to celý takový tajemný a to já rád😁
Zdravím pane Karle , vím o čem mluvíte. Sem na depresivech už asi 20 let a pořád mám ataky, moc krát byla za mnou sanitka nebo sem myslel že umřu že mám infarkt a nikdy se nic nezistilo, bylo to vždy psychicky. Projevuje se to aj na těle - bolesti třes atd.strach ist ven so dopravného prostredku a člověk se za to stydí a uzavírá se doma. Je to hrůza. Moc poučné a pravdivé video. Díky má něj
Fakt respekt Kájo, že dokážeš o tom mluvit atd. Fakt velký respekt :)
Obdivuji Tvou odvahu takto otevřeně a navíc velmi moudře promluvit o svých problémech. Nejsi v tom sám a určitě to pomůže hodně lidem. Moje spolužačka měla podobné problémy a odmítala si to přiznat a odmítala léčbu, léky i pomoc. Když pak měla problémy, tak to řešila alkoholem a stala se z ní úplná troska v invalidním důchodu. Nakonec bohužel spáchala sebevraždu. Věřím, že kdyby měla od počátku pomoc a pochopení okolí, tak to mohlo dopadnout dobře. Díky za Tvou snahu pomoci druhým!!! ❤️
Mňa pár kamarátov pred všetkými posmievalo. Potom som mal psychické problémy, a všetci ostatní ma za to začali ohovárať. Niekto proste nemá šťastie na to mať okolo seba veľa kamarátov. Nedávno som našiel super kamaráta ktorý ma za moje problémy neocudzuje, a verím mu. Kvôli psychickým problémom, ktoré som sa naučil skrývať som sa navyše naučil byť normálnejší ako ostatní, a tým pádom som si ľahšie našiel nových kamarátov, hlavne kamarátky. Nieje zlé mať psychické problémy, všetko zlé je na niečo dobré ;) naučí vás to žiť v realite a byť voči zlému odolnejší.
Děkuju moc za toto video. Přesně vím, o čem je řeč, protože před X lety jsem si procházela skoro tím samým, noční buzení atd. Pak to nějak přešlo, neřešila jsem to a až rozchod po dlouholetém vztahu mi to začal vracet zpátky. To už jsem ale měla deprese, který vyústily až v poruchu příjmu potravy. Byla jsem u odborníků a nějak tím vším procházela. Až jednou jsem si sama v hlavě řekla STOP a dala se znovu dohromady.
Chápu, že není snadný o tom mluvit a o nic víc není snadný si tím projít, proto - RESPEKT a ještě jednou díky! 🙏🏻
Je neuvěřitelný tady v komentářích číst, kolik z vás tu je s podobným problémem... Jen bych vám chtěla říct, že to zvládnete! Věřím ve vás! Posílám hodně sil, ať je vše brzy v pořádku!!
Káji, jsem nejvíc ráda, že jsem měla tu čest s tebou strávit svoje dětství/ mládí, nikdy bych nečekala, že to dotáhneš takhle daleko! Prožívám teď fakt šílený období, panická porucha. Jak říkáš ty, jen mě píchne u srdce a rozjede se mi panika ve velkým. Zaskočí mi slina a šílím , že se udusím. V noci mě to budí. Léky beru 15 dní a zatím žádná změna, jak říkáš ty , každýmu sedí něco jiného. Každopádně mám teď za sebou prožitou ataku, a tohle video mě neskutečně odvedlo na jiné myšlenky a moc mi pomohlo. Dostala sem i chuť po celým dni něco sníst 😀 Díky a jen tak dál! Áďa
Tohle ma bejt v Trendech!!!
Jo ináč si zabudol na otáznik.
@@jakubgalbavy9169 WTF?
@@h3ky480 mám zmysel pre detail.
@@jakubgalbavy9169 Ale on to říkal, on se neptal, ty kindře.
@@randommancz podľa slovo sledu by to bola otázka alebo rozkaz ať to je v trendoch.
I když se na tohle video koukám celkem později, tak rád vidím že ses takhle vypovídal. Už přes rok mám střední depresi, příznaky nejsou moc vidět, ale mám někdy je to v pořádku a někdy je to totální dno, už jsem tento stav dostal 3x, co mě srazil na dno. Jaké myšlenky mám, jaké stavy, v tu chvíli přestanu mít chuť jíst, přestanu dodržovat hygienu, cítím se nešťastně, stále pláču a je mi hrozně špatně. Cítím v hlavě jako by se mnou nebylo něco v pořádku. Dřív když jsem byl v pohodě, nic takového jsem neměl, byl jsem špatný. Dřív jsem byl šťastný, měl jsem dobrou náladu, žádné špatné myšlenky, žádné stavy úzkosti, nic. Mám rád sám sebe, ale takhle jak to je teď, to nejde. Jdu spát, usnu za 2 hodiny a když se probudím ( třeba v 5 hodin ráno) už neusnu. Ještě jsem nebyl u psychologa, či psychiatra. Ale poslední dobou nad tím uvažuji. Každý den je to to a samé. Pořád špatné myšlenky, pláč, úzkost. Nikdy bych nic takového nepřál, protože vím jaké to je a jestli si nějaké náctileté holky, či kluci myslí že trpí depresí. Nikdy bych to nikomu nepřál, protože to co zažívám, je peklo. Tím nechci nikoho obviňovat, nebo tak. Ale víte jak to myslím. Buďte rádi tací, jací jste a buďte rádi že nic takového nemusíte zažívat. Nechci se ničím takovým chlubit.
Výborný videjko jsem rád ,že o tomhle tématu někdo začal mluvit a zmíní tyhle psychické problémy. Podle mě je hodně důležitý tohle probírat a řešit ,minimálně aby o tom lidi věděli. Jinak držím palečky všem kdo tohle prožívá nebo má jiné psychické problémy. Ještě v téhle nelehké době
Děkuji za, tohle video.
Zjistil jsem, že mám stejnou poruchu.
Tohle video mi připomnělo že mi chybí jinej vesmír 😅
😕
Jn
Přesně taky mi to připomnělo
Same
totálně :D
díky za zpověd.Mně pomohla na strach ze smrti knihy Dr.Moodyho.Život před životem.Život po životě..Přešel mne strach ze smrti.Doporučuji vřele vše,.at se ti daří :)
Těšil jsem se na tato povídací videa, zase po dlouhé době :) Měj se dobře.
S tou první panickou atakou jsi mě dostal, byl to velmi přesný popis toho, co jsem zažívala já. A taky jsem byla (ještě dlouho) přesvědčená, že to je něco od srdce, a taky jsem pak byla zaskočená tím, když jsem zjistila, že to je psychický problém. Jinak tedy mám trochu problém s tím proslovem k děckám někdy kolem 32. minuty. Tohle je hodně složité, takhle soudit. Dospívání souvisí se spoustou těžkých pocitů a to, co děti prožívají, by se nemělo takhle zlehčovat. Ty pocity jsou reálné. A někdo z toho vyroste a všechno se srovná, a někdo ty psychické potíže opravdu má. Argumentovat tím, že se všichni máme dobře a že jsou mladí a měli by si to užívat, zní trochu jako doporučení, aby se člověk s depresí šel proběhnout ven na čerstvý vzduch a nemyslel na ošklivé věci. Takhle to prostě nefunguje. Bojím se, aby tahle rada nenadělala víc škody než užitku. Ale celkově - musím za tohle video poděkovat, je dobře, když se o takových osobních zkušenostech rozpovídá někdo, kdo má dosah a vliv a rozšíří trochu povědomí o psychických záležitostech. To stigma je pořád hodně velké. Díky! :o)
Edit: Ještě dodatek - k tomu vysazování antidepresiv - v žádném případě to prosím vás nedělejte sami jen tak. Vždycky pod lékařským dohledem řízeně. Dávka se musí postupně snižovat, jinak se může stát něco opravdu hrozného - prudký propad psychiky a velmi vysoké riziko třeba sebevraždy nebo závažného sebepoškození. Skončit s medikací, pokud není nadále potřeba, je v pořádku, ale musí se to udělat správně a rozhodně ve spolupráci s lékařem.
No super, konečně povídací video takového stylu, díky! :)
Ďakujem za video a tvoju úprimnosť. Veľmi si mi pomohol vnímať svoj problém z iného uhla. ĎAKUJEM.
Ahoj Kájo...po dlouhé době jsem se podívala na Tvé video a musím říci, že jsi neuvěřitelně dospěl. Držím palce a měj se hezky....👌
Děkuji za video. Pravda je, že s OCD mám také zkušenosti (jsem také políben OCD) - je to určitý princip vyrovnání se s přemírou stresu po svém...
Mám to stejné, ovšem nemám to celoročně, přijdou měsíce kdy se tohle děje a poté přijdou měsíce kdy se to neděje, většinou když končí podzim a začíná zima tak tohle mám. Projevuje se to u mě tak že musím šlápnout na každý schod, i kachličku, nebo musím zavřít sklep 10× po sobě, a i poté se musím ujistit že je zamknutý. Když jsem něco takového řekl rodičům což už bylo taky v útlém věku, tak mi řekli něco ve stylu že jsem pako a tím to haslo. Je to hnusná kokotina, hlavně když člověk jde s pocitem toho že někdo mu zemře pokud ty dveře nezamkne znovu, nebo pokud nešlapne na ten určitý schod a kachličku. Je to hnus, nepřeju tohle nikomu. Lásku a zdravíčko všem PEACE restt2
mám to stejně, drž se
@@Victor_Graves V té době kdy jsem byl náctiletý klučina, tak jsem tu odpověď nevnímal úplně pozitivně ovšem neřeším spoustu věcí a jen tak se nad ničím neurazím nebo nenaštvu atd, na jednu stranu když to ten rodič nikdy nezažil tak neví co to je, jak pomoct, nebo co říct synovi aby se cítil lépe, hold nejsou to psychologové ani nic podobného, tudíž jsem pro ně našel v tomhle pochopení. Život jde dál, takže neřeším už minulost 😌
To je něco jako já, spěchám do školy a vzpomenu si že jsem nezamkl dveře do bytu na dva západy. I kvůli tomuhle se vracim. Nebo zavřel jsem ledničku a vzal si jogurt. Jdu do pokoje a teď moje hlava co když jsi nedovřel ledničku a teď to tam vyteče. Jako tohle jsou maličkosti aleee prostě v hlavě furt co když se stane tohle a udělá to tohle no a moje pocity vypadají nějak takhle: No a jsem v háji, teď jsem to neudělal, teď se kvůli tomu něco stane. A velkej respekt tomuhle videu. Rozumim ti Fati. Děkuju❤️
Všem nám protéká život mezi prsty.
Všechno je rychlý a někdo s tim nic neudelame a všichni umřeme a za 5 let si na nás už nikdo nevzpome.
Je třeba si užívat života takže kdo čte tento komentář mám pro vás takovou challange. Zkuste si každý večer sami pro sebe říct co vám za ten den udělalo radost. 💓 A pak se vám bude líp spát kundibáci. Takže užívejte a přeji dobrou chuť jestli něco dobrého jíte👍 (nikdy nevíš že tě za týden nesrazí autobus takže užívejte)
Jsi skvělej. Jsi zábavnej, vtipnej, chytrej, lidskej, ale zároveň dokážeš mluvit vážně. Jsi fakt borec a je dobře, že se sebou něco děláš. Ať už fyzicky nebo psychicky. Je z tebe dobrej člověk a mně stačí už jen smeknout. Díky za to, co děláš a za to, kdo z tebe teď je. 🍀💪
Velký respekt za tohle video❤️
Já pokaždé když mám nějakou negativní myšlenku,tak jí řeknu, nepotřebuju tě myšlenko a s láskou tě propouštím pryč a začnu se soustředit na přítomný okamžik(rozlídnu se kolem sebe a začnu třeba detailně zkoumat kytku nebo svoje ruce atd).Dřív sem to říkal třeba 100x za den a teď, už tak jednou týdně a věřím, že se mi toho podaří zbavit úplně a když ne tak už stejně vím, že ty kecy stejně nejsem já.Přeju Tě Karlíku,ať seš šťastné,zdravé a veselé a všichni v Tvým okolí taky,seš borec.
Já beru antidepresiva už rok, musím říct, že mi to docela pomohlo a není to tak, jak si většina lidí myslí, že je pak člověk mimo, nebo má jinou osobnost... Nic takovýho, dneska to už je bezpečný. Nikdy jsem ale nečekala, že budu antidepresiva brát, ale měla jsem hrozný úzkosti a panický ataky a už to nešlo vůbec vydržet, nechtěla jsem si připustit, že mám něco s mentálním zdravím, ale tak co si budem. I teď mě trochu štve, že to beru, protože se bojim co bude, až to vysadím.. Ale štve mě, že v Česku řekneš že to není psychicky dobře a lidi té už mají za toho retarda od vedle. Neříkám všichni, ale většina opravdu jo. Měla jsem úzkosti už od malička a ani mi to nedošlo. Bála jsem se víc, než kdokoliv jiný a hloupých věcí, spíš kvůli různým traumatům z dětství, kdykoli jsem někdy řekla, že beru antidepresiva, tak mi lidi říkají, že mladá holka jako já přece nemůže mít jakékoliv problémy, nejspíš to vypadá, jakobych byla jedna z těch borek co si dávají emo popisky do příběhu a vypráví o depresích kam jdou.. Nikomu blízkýmu jsem to pořádně neřekla, čekala jsem, že budou mít takovou reakci, znala jsem je. Dobrá věc na tomto všem je, že poznáš, kdo je vlastně v tuhle chvíli pravej kamarád, kdo se ti nevysměje, že jsi mentál, protože máš deprese a kdo naopak bude při tobě. (Zvláštní bylo vidět ty kamarády co mi říkali, že úzkost neexistuje, jak dostali první panickou ataku ve svým životě a cpali to pak všem a dělali, jakoby si z toho srandu nikdy nedělali). Je opravdu dobrý vědět, že člověk není sam a že je to časté. Nikdy by mě to nenapadlo, že to má tolik lidí podobně, mentální zdraví je něco, za co se lidi NEMĚLI stydět mluvit. Pomůže to vám u druhým.
Jen debilní věc je, když někdo odpoví stylem "jo to znaam" "joo taky jsem někdy smutný".. Pak si člověk přijde, jakoby jeho problémy nebyly validní.
To s těma doktorama jsem měla ÚPLNĚ stejný. Každý týden pohotovost, bušení srdce, nemohla jsem dýchat, klepala jsem se, no myslela jsem že každou chvíli umřu, hnus prostě, trvalo mi, než jsem těm lékařům věřila, že jsem fyzicky zdravá a jde o panickou poruchu.. Nechápala jsem to, to fakt bylo jakoby jste třeba padali a měli ten adrenalin, ale nic se nedělo a úplně z ničeho nic.
každej den kontroluji zásuvky a semtam odpojuji příslušenství ktere je zapojené. a další věc co dělám je že kontroluji sporák a jestli na něm něco není. když jsem pokaždé odhcázel byly i dny kdy jsem si musel natáčet na mobil jestli je fakt opravdu tak jak má bejt. a vždy jsem se uklidnoval tim. další věc byl kohoutky a jestli jsem zamknul. a vždy jsem si řekl když už to bylo přehnané tak jsem řekl že to přeháním a že to mám natočené šel jsem s myšlenkama jestli je tov pořádku. Dnes už je to lepší. ale ty myšlenky byly strašné. často jsem se i vracel od výtahu. :D takže děkuji za video skvělý a at e vše lepší navždy.
Respekt +
Vážně super video, přijde mi že to video i motivační.
Velký respekt proti co takovou duševní nemoci trpí
Jste prostě láska, to říkám furt! Fandím Vám, taky mi pomáhá otužování, úprava stravy, meditace...atd atd...správný lidi kolem sebe, smích a lásku. Posílám hodně energie a obejmutí
Kdo říká o Fattym, že je to jen nějaký sprostý magor, tak ať se jde schovat..za mě nejlepší a nejvíc lidský bavič na českém internetu🙏🏻
Karle,děkuji za otevřenost.Ani nevíte,jak Vám rozumím.Jste velky sympaťák.Přeji hodně štěstí do života 🍀🍀
Wow, respekt + že o tomhle umíš mluvít!
Karle, taky přeji hodně zdraví. Díky za Tvá slova. To co popisuješ je naprosto přesný. Nejvíc jsi to vystihl s tím kulháním a zábradlím. Ano tak to mám já! Ale díky za to
zábradlí - beru Asentru 100. Bohužel, musím kvůli tomu změnit profesi, ale beru to tak, že změna je život. Měj se fajn, drž se. Jsi dobrý chlap, vtipný a
pomáháš tímto mnoha lidem. ❤❤❤
přesně vím jak se cítíš bráško, já se s tím časem naučil bojovat. ze začátku to bylo hodně těžké...