rád bych se zeptal na jeden detail ve videu, když se superheavy začíná vracet. dvakrát za sebou udělá takový obrovský výtrysk, jakoby vypouštěla palivo nebo něco takového. je to vidět v minutě 31:51 (to už běží jen 3 raptory) a pak 31:59 (to už jsou všechny raptory vypnuté). co to prosímvás je? souvisí to nějak s vypínáním motorů?
Osobně bych řekl, že to bude s vypínáním souviset. On ten infopanel časově přesně nesedí na vypínání / zapínání motorů. Může jít o vyfouknutí pohonných látek z trysek po zakončení zážehu.
Chcem sa opýtať. Počas sekcie o Zostave Superheavy+Starship ste avizovali viac detailov o anténe na veži, ktoré som nezachytil. Chýbali nakoniec vo video-u, alebo som polohluchý, že som ich nezachytil?
Zřejmě jsem to zapomněl zmínit. Jde o anténu v horní části věže, které zajišťuje komunikaci mezi vracející se raketou a věží. Tato výměna informací umožňuje počítači určit vzájemnou vzdálenost, rychlost, pozici a další hodnoty, včetně jejich změn v průběhu času. Jde tedy o důležitý prvek navádění rakety k věži, což je nezbytné pro úspěšný záchyt. Na několika fotografiích pořízených při startu a po něm je vidět, že tato anténa je ohnutá. Můžeme pouze spekulovat, proč se tento problém neobjevil u mise IFT-5. Možná tehdy dostala anténa také zásah, ale ještě to zvládla, ale aktuální impuls už neustála. SpaceX již začala anténu opravovat, přičemž se neočekává, že by se měla nějak měnit (zodolňovat) její konstrukce. Spíše se předpokládá, že to SpaceX vyřeší úpravou letového profilu, aby anténa nedostávala takové zásahy od spalin.
Mě vždycky zajímala otázka proč se tak moc řeší problém kdy se vesmírná loď vrací z vesmíru na zem kvůli atmosféře. A vymýšlí se náročné teplotní kryty. Ale když se letí ze Země do vesmíru tak tolik ne? Proč je tam tak velký rozdíl? Proč nemůže loď letět pomaleji aby nedocházelo k tak velkému tření a tedy tak velké teplotě při návratu?
Zkusím to vysvětlit. Když raketa startuje, tak na začátku má nulovou výšku a nulovou rychlost. Po startu raketa stoupá a prodírá se hustými vrstvami atmosféry a její rychlost i výška pomalu rostou. Za pár desítek sekund raketa opustí atmosféru a ve výšce okolo 160 kilometrů, kde jsou již pouze velmi slabé zbytky atmosféry dále zrychluje, aby dosáhla první kosmické rychlosti a usadila se na oběžné dráze. Moc hezky je to vidět třeba na prakticky všech přenosech ze startu raket Falcon, či Starship, protože firma SpaceX u nich nabízí telemetrii horního stupně - v jaké je výšce a jakou rychlostí letí. Zkuste se na to zaměřit a hned vám to bude jasnější. Popišme si teď, jak je to u kosmické lodi, která se má z oběžné dráhy vrátit na Zemi. Loď krouží po oběžné dráze prakticky ve vakuu a má rychlost okolo 28 000 km/h. Touto rychlostí začne vstupovat do hustých vrstev atmosféry. V dané výšce ale při startu měla mnohem menší rychlost - vzpomeňte si, že rakety nejprve opustí atmosféru a teprve až v jejích horních vrstvách nabírají maximální rychlost. Při návratu je to naopak - máme velkou rychlost, kterou vstupujeme do atmosféry, což s sebou nese velké tepelné namáhání. Raketa to řešit nemusela, protože v dané výšce letěla menší rychlostí. Váš návrh, aby kosmická loď motoricky zpomalila, aby do atmosféry nevstoupila tak rychle, je sice hezká, ale v reálu to nemůže fungovat. Změna rychlosti, které by bylo potřeba dosáhnout, je totiž hodně velká a kosmické lodě nemají neomezeně velké nádrže. Proto se pro jejich opuštění oběžné dráhy používá pouze relativně krátký deorbitační zážeh, který změní dráhu tak, aby vedla do atmosféry. Vzdušný obal naší planety se pak postará o zpomalení lodi - byť za cenu značné teplené námahy. Jinak to ale nejde, protože kosmická loď nemá tak velké nádrže, aby zvládla tak výrazně zpomalit sama.
@@SvetKosmonautiky děkuju. To dává smysl. Jen mi přijde, že brzdit atmosférou a vytvářet obrovskou teplotu která může spálit při sebemenší chybě celou loď je hodně riskantní záležitost. Ale asi zatím nemají jinou možnost jinak by to nedělali. Jak píšete množství paliva by asi bylo tak velké že by to loď asi neunesla. Díky
Přesně tak, ty nároky na objem paliva by byly o několik řádů větší, než kolik lodě pojmou. Ale není to ani tak, že by lodě shořely při sebemenší chybě. Inženýři se snaží štíty lodí naddimenzovat, aby zvládly i situace, které jsou lehce nestandardní.
Zdravím, chcel by som sa spýtať, či sa už pracuje paralelne s vývojom medziplanetárneho dopravného systému SuperHeavy-Starship aj na vývoji zariadení potrebných pri prvých letoch k Marsu, resp. vnútorný design priestoru pre posádku? Okrem interiéru Starship myslím hlavne technológie/zariadenia na výrobu paliva na spiatočnú cestu, konštrukcie obydlí, prechodové komory, vozítka, hydroponické farmy a všetko potrebné, čo bude raz treba. Má SpaceX zazmluvnéné nejaké iné firmy na vývoj v týchto oblastiach, alebo existujú najaké dohody? Čím, okrem zásob, sa budú nakladať prvé Spaceshipy, ktoré poletia k Marsu už na ostro, nie demonštračné testy?
Hezký den, na interiéru Starship se už pracuje, protože to bude potřeba už za pár let při letech lidí k Měsíci. Ale jelikož se letu lidí na Mars hned tak nedočkáme, mají Vámi zmíněné přípravy dost času.
@@SvetKosmonautiky ano, je neskutečný rozdíl mezi tím, co předvádí soukromá společnost, jejímuž majiteli Rusáci poplivali boty (byť je to historka spíše obrazná) a tím, co předvádí "Velmoc číslo 3". Byť je pravda, že i oni vylepšili obrazový přenos a ten ze Sojuzů je obstojný, byť ne tak kvalitní. Ovšem Progressy, to je historie z dob létání k MIRu.
Jsou tam vidět pokroky. Před pár lety jsme se dočkali kamer na tělech Sojuzů a ve stejné době přibyla i grafika v ruštině i angličtině. V poslední době bývají součástí přenosů i záběry z dronů v okolí rampy. Ten pokrok v kvalitě záběrů tam je.
Děkuji za video Dušane 🙂
Není zač. ;-)
Díky!
Velice Vám děkuji za podporu kanálu!
Neskutečně odolná Starship 👍 moc děkuji za týdenní informace, zajímavosti, záběry, fotografie a srozumitelný komentář jako vždy 🚀👍
Díky moc za sledování!
Překrásné fotografie 42:43 ...
To ano, SpaceX umí nejen dělat kosmickou techniku, ale i fotky. ;-)
Parádne video ako vždy 🎉
Díky moc za sledování i za pochvalu. ;-)
Parádní týden dění v kosmonautice🎉Děkuji❤
Díky moc za sledování i za pochvalu. ;-)
rád bych se zeptal na jeden detail ve videu, když se superheavy začíná vracet. dvakrát za sebou udělá takový obrovský výtrysk, jakoby vypouštěla palivo nebo něco takového. je to vidět v minutě 31:51 (to už běží jen 3 raptory) a pak 31:59 (to už jsou všechny raptory vypnuté). co to prosímvás je? souvisí to nějak s vypínáním motorů?
Osobně bych řekl, že to bude s vypínáním souviset. On ten infopanel časově přesně nesedí na vypínání / zapínání motorů. Může jít o vyfouknutí pohonných látek z trysek po zakončení zážehu.
Chcem sa opýtať. Počas sekcie o Zostave Superheavy+Starship ste avizovali viac detailov o anténe na veži, ktoré som nezachytil. Chýbali nakoniec vo video-u, alebo som polohluchý, že som ich nezachytil?
Zřejmě jsem to zapomněl zmínit. Jde o anténu v horní části věže, které zajišťuje komunikaci mezi vracející se raketou a věží. Tato výměna informací umožňuje počítači určit vzájemnou vzdálenost, rychlost, pozici a další hodnoty, včetně jejich změn v průběhu času. Jde tedy o důležitý prvek navádění rakety k věži, což je nezbytné pro úspěšný záchyt.
Na několika fotografiích pořízených při startu a po něm je vidět, že tato anténa je ohnutá. Můžeme pouze spekulovat, proč se tento problém neobjevil u mise IFT-5. Možná tehdy dostala anténa také zásah, ale ještě to zvládla, ale aktuální impuls už neustála. SpaceX již začala anténu opravovat, přičemž se neočekává, že by se měla nějak měnit (zodolňovat) její konstrukce. Spíše se předpokládá, že to SpaceX vyřeší úpravou letového profilu, aby anténa nedostávala takové zásahy od spalin.
@@SvetKosmonautiky Vďaka, okrem tej opravy som to vedel.Ako poznám SpaceX radšej tam dá 3 ks antén namiesto 1 ks a tou duplicitnou zálohou to vyrieši
I to by asi šlo. :-)
Mě vždycky zajímala otázka proč se tak moc řeší problém kdy se vesmírná loď vrací z vesmíru na zem kvůli atmosféře. A vymýšlí se náročné teplotní kryty. Ale když se letí ze Země do vesmíru tak tolik ne? Proč je tam tak velký rozdíl? Proč nemůže loď letět pomaleji aby nedocházelo k tak velkému tření a tedy tak velké teplotě při návratu?
Zkusím to vysvětlit. Když raketa startuje, tak na začátku má nulovou výšku a nulovou rychlost. Po startu raketa stoupá a prodírá se hustými vrstvami atmosféry a její rychlost i výška pomalu rostou. Za pár desítek sekund raketa opustí atmosféru a ve výšce okolo 160 kilometrů, kde jsou již pouze velmi slabé zbytky atmosféry dále zrychluje, aby dosáhla první kosmické rychlosti a usadila se na oběžné dráze. Moc hezky je to vidět třeba na prakticky všech přenosech ze startu raket Falcon, či Starship, protože firma SpaceX u nich nabízí telemetrii horního stupně - v jaké je výšce a jakou rychlostí letí. Zkuste se na to zaměřit a hned vám to bude jasnější.
Popišme si teď, jak je to u kosmické lodi, která se má z oběžné dráhy vrátit na Zemi. Loď krouží po oběžné dráze prakticky ve vakuu a má rychlost okolo 28 000 km/h. Touto rychlostí začne vstupovat do hustých vrstev atmosféry. V dané výšce ale při startu měla mnohem menší rychlost - vzpomeňte si, že rakety nejprve opustí atmosféru a teprve až v jejích horních vrstvách nabírají maximální rychlost. Při návratu je to naopak - máme velkou rychlost, kterou vstupujeme do atmosféry, což s sebou nese velké tepelné namáhání. Raketa to řešit nemusela, protože v dané výšce letěla menší rychlostí.
Váš návrh, aby kosmická loď motoricky zpomalila, aby do atmosféry nevstoupila tak rychle, je sice hezká, ale v reálu to nemůže fungovat. Změna rychlosti, které by bylo potřeba dosáhnout, je totiž hodně velká a kosmické lodě nemají neomezeně velké nádrže. Proto se pro jejich opuštění oběžné dráhy používá pouze relativně krátký deorbitační zážeh, který změní dráhu tak, aby vedla do atmosféry. Vzdušný obal naší planety se pak postará o zpomalení lodi - byť za cenu značné teplené námahy. Jinak to ale nejde, protože kosmická loď nemá tak velké nádrže, aby zvládla tak výrazně zpomalit sama.
@@SvetKosmonautiky děkuju. To dává smysl. Jen mi přijde, že brzdit atmosférou a vytvářet obrovskou teplotu která může spálit při sebemenší chybě celou loď je hodně riskantní záležitost. Ale asi zatím nemají jinou možnost jinak by to nedělali. Jak píšete množství paliva by asi bylo tak velké že by to loď asi neunesla.
Díky
Přesně tak, ty nároky na objem paliva by byly o několik řádů větší, než kolik lodě pojmou. Ale není to ani tak, že by lodě shořely při sebemenší chybě. Inženýři se snaží štíty lodí naddimenzovat, aby zvládly i situace, které jsou lehce nestandardní.
Zdravím, chcel by som sa spýtať, či sa už pracuje paralelne s vývojom medziplanetárneho dopravného systému SuperHeavy-Starship aj na vývoji zariadení potrebných pri prvých letoch k Marsu, resp. vnútorný design priestoru pre posádku? Okrem interiéru Starship myslím hlavne technológie/zariadenia na výrobu paliva na spiatočnú cestu, konštrukcie obydlí, prechodové komory, vozítka, hydroponické farmy a všetko potrebné, čo bude raz treba. Má SpaceX zazmluvnéné nejaké iné firmy na vývoj v týchto oblastiach, alebo existujú najaké dohody? Čím, okrem zásob, sa budú nakladať prvé Spaceshipy, ktoré poletia k Marsu už na ostro, nie demonštračné testy?
Hezký den,
na interiéru Starship se už pracuje, protože to bude potřeba už za pár let při letech lidí k Měsíci. Ale jelikož se letu lidí na Mars hned tak nedočkáme, mají Vámi zmíněné přípravy dost času.
@@SvetKosmonautiky Ďakujem za odpoveď.
Není zač.
Takže u Starship se Planet express inspiroval, použití velké vesmírné lodě pro dopravu malých zásilek.
Pokud buse Starship dostatečně levná, nebude divné, když vynese jen malý náklad. ;-)
Divné že Rusové mají tak mizernou kvalitu komunikace. V podstate stejná od startu Gagarina.
Co myslíte kvalitou komunikace?
myslíte to natáčení záznamu nejspíše na toaletní papír?
Myslíte kvalitu obrazu při startu Sojuzu s Progressem?
@@SvetKosmonautiky ano, je neskutečný rozdíl mezi tím, co předvádí soukromá společnost, jejímuž majiteli Rusáci poplivali boty (byť je to historka spíše obrazná) a tím, co předvádí "Velmoc číslo 3". Byť je pravda, že i oni vylepšili obrazový přenos a ten ze Sojuzů je obstojný, byť ne tak kvalitní. Ovšem Progressy, to je historie z dob létání k MIRu.
Jsou tam vidět pokroky. Před pár lety jsme se dočkali kamer na tělech Sojuzů a ve stejné době přibyla i grafika v ruštině i angličtině. V poslední době bývají součástí přenosů i záběry z dronů v okolí rampy. Ten pokrok v kvalitě záběrů tam je.
Díky!
Velice Vám děkuji za podporu kanálu!