Tento kanál jsem objevil před nedávnem, je nabitý informacemi a zajímavostmi . elektromobilita je opravdu zajímavé téma .👍 dobrá práce 👍 je fajn ,že děláte osvětu 👍
@Filip Novák děkuji pěkně. To jsem rád. Snažím se hledat a přinášet co nejobjektivnější informace - a myslím, že jsou často k nalezení právě na neutrální akademické půdě.
@@ElectroDad Presne tak, lepsi nez spousty bludu jakych se clovek leckde docte. Mel bych jeden dotaz, bylo by mozne udelat podobny rozhovor na tema o solarnich panelech? Jejich vyroba, zpracovani, recyklace, ucinost? Predem Diky
@Petr mažu komentáře jakkoli hanlivé a ty odkazující na neobjektivní, "zaručené" zprávy. Toto je můj autorský kanál, který dělám ve volném čase, nekomerčně a pro radost - takže mi dovolte si jej svobodně řídit, tak aby mi dělal radost.
Na rozhovor jsem narazil až později po zveřejnění, díky za něj. Závěrem vyzýváte k doplňujícím otázkám, proto bych toho využil. Je zde od 12:51 uváděná životnost akumulátorů ve stovkách tisíc km. Li-Ion a Li-Pol akumulátory degradují nejen cykly nabíjení/vybíjení, ale i časem v případě, že nejsou používané a to tak, že docela výrazně. Jak to je tedy v případě, že majitel najede ročně méně jak 10000 km (nákupní taška na kolech a údajně se to týká cca 1/3 majitelů aut) a degradace baterie bude spíše stářím než počtem nabíjecích cyklů? 150000 km je pak více jak 15 až 20 let. Co tito zájemci o elektromobilitu? Mají smůlu a auto i tak po 10 letech přestane být efektivní používat a doslouží ne kvůli fyzické schátralosti ale kvůli degradaci akumulátoru právě časem?
@yorgTube výborný dotaz. Ze studie provedené na současných elektromobilech (6 300 vozů) vyplynulo, že degradace baterií koreluje více se stářím, než s nájezdem a je v průměru 2,3% ročně. electrek.co/2019/12/14/8-lessons-about-ev-battery-health-from-6300-electric-cars/
Ahoj Honzo, dobré video. Je to opravdu dobré shrnutí současného stavu baterií. K dynamice vývoje jsem spíš skeptický, podobně jako Dr, Kazda, jak jsem ji měl možnost sledovat u lidí, kteří se v těchto technologiích angažují, vidím hodně marketingu a malý progres. Rád Tě svezu s sebou na BatteryShow do Stuttgartu koncem dubna 2020. Zdar! Radek
Otázkou je, zda-li nárůst energetické hustoty z 80 na 280 Wh/kg za 30 let lze vůbec definovat jako významný pokrok?
5 років тому+1
Děkuji za super rozhovor :-) jen by mě ještě zajímalo, jestli se dá nějak zjistit, nebo odborně vysvětlit, jaký v součané době využívaný typ akumulátoru je v dnešní době nejvhodnější pro použití v elektromobilu. Vzhledem k tomu, že třeba hyundai používá Li-pol, tak jak by to mohlo vypadat s životností v elektromobilu v porovnání s ostatními typy baterií při používání rychlodobíjení a pod....
@Míra Tomíšek děkuji za chytrý dotaz. Pan Kazda se omlouvá za pozdní odpověď, zde: "Je to opět komplikovanější -existují v podstatě tři tvary konstrukce Li-ion akumulátorů: válcový, prismatický a pouch. Přičemž pouch tvar bývá výrobci označován jako Li-pol, ale to "pol" neznamená polymerni elektrolyt, ale separátor. Jen tedy polymerní separátor je prostě standard. Pro elektomobili je nejvíce vhodná ta konstrukce pouch díky úspoře prostoru."
1:01:59 Při vyjmenovávání nevýhod síry získává divák dojem, že je v konečném důsledku nepoužitelná. Po té co slyšíte "systém se trhá a bortí" by diváka nenapadlo, že pan Kazda má již rok podán patent na článek s sírou. Natož, že dva roky dříve s prototypem zrealizovali stovky cyklů ua-cam.com/video/av89jwCNXLU/v-deo.html Líbí se mi také otázka zde ua-cam.com/video/av89jwCNXLU/v-deo.html "Hlavně aby se Vám baterka podařila.". Odpověď: "Baterka je hotová. Já jsem tomu ani nevěřil v laboratoři, protože cyklujeme dlouho ... už jsem tomu ani nevěřil, ale opravdu v ní to je." Jak to tedy se sírou vypadá v komerčních aplikacích? Bude, nebude? Takovou baterku chce každý vlastník elektromobilu. :-)
@Tomáš Andrýsek děkuji za komentář a dotaz. Jak jsem během rozhovoru pochopil, komerční aplikace baterií na bázi lithium - síra (v elektromobilech) se dříve než za 10 let patrně nedočkáme.
Zaujímavé, ako ste si to obaja vysvetlili. Ale ja si tiež veci vysvetľujem plus mínus, ako boli povedané a tu nebolo niči viac povedané, ako to, že je s tým problém. Grafénové batérie, ktoré majú 1/4 nabíjací čas sa dostali do výroby tiež za dáky čas, pretože tsty v laboratóriu su jedna vec a v reálnej prevádzke* druhá. Nechcem strieľať z brucha číslo, ale predsa si trepnem, že 2-7 rokov a to 2 roky od medializovaných článkov a 7 od vynájdenia. Tento rok ích začína Samsung v mobiloch predávať. *Však je Vám Electro Dad asi známe, že Nissan v Leafe podcenili význam optimálnej prevádzkovej teploty batérie a prvé batérie mali vraj tragickú životnosť. Alebo to bol nový druh batérie, ktorý mal náročnejšie požiadavky, ako iné druhy batérií o čom sa nevedelo?
Super, zajímavé info. Jen by mne zajímalo spíš, jaký vliv má prudká změna směru toku do aku. jedu, odebírám 20kW a pak začnu brzdit a 20kW dodávám. Dočetl jsem se, že přechod vybíjení na nabíjení a naopak je problémem. Jinak fajn video, jen moc "nuda". ale ono to jinak nejde asi.
@amperak: odpověď od Tomáše Kazdy: Dobrý den, to je komplexní otázka a odpověď není jednoznačná. Záleží na velikosti odběru což jsem říkal ve videu, pak na typu použitého elektrodoveho materiálu - některé to zvládají bez problémů jiné pak hůře. Ve stacionárních úložištích se kolikrát překlápí z plného nabíjení na plné vybíjení v jednotkách sekund.
Dobrý den, děkuji za informativní video. Mám jeden dotaz: nemělo by být k hodnotě 160 g/km CO2 pro spalovací auta připočítáno také CO2 vytvořené při těžbě, zpracování (rafinace) a převozu ropy/nafty/benzinu? Nebo toto už je započítáno v této hodnotě? Děkuji
@Jan Vyhlídal děkuji za chytrý komentář. Započítáno by to být mělo, a není - jak u spalovacích aut, tak u elektromobilů, ať férově měříme stejným metrem. Potíž je v tom, že EU nemá podle tvrzení přestavitelů našeho Ministerstva životního prostředí relevantní vědecké studie, aby to celkové zatížení CO2 a ostatních znečišťujících látek na ujetý km bylo možné relativně přesně udávat - proto se zatím drží měření tzv "tail pipe" emisí za vozem, nikoli emisí na to dostat palivo do vozu, bohužel.
Pri nabíjaní je doležité, aby som mal optimalizované nejaké parametre, ako sú teplota, SOC, takže ak sa na 80 % SOC dostanem pri 18 *C na Cu a Al elektróde a potom to pri tej istej teplote ihneď vybijem na 40 až 60 % SOC, tak je to určite z hladiska calendar life, lepšie, ako keď prúdom 1 C nabijem baterku na 80 % SOC rýchlo, ale povrch el. bude mať 35 *C a ešte to auto nechám na 80 % SOC do rána v horúcom lete, tak to asi cal. life nezvýši, ale skráti. Ono si treba ubvedomiť, že nabíjacieho procesu sa v danom čase žuč. max. 2.5 % častíc nalepených na Cu a Al pásiky, ktoré majú len 8 až 16 um.
@Jaroslav Zapletal děkuji. Myslím, že je ještě mnoho témat na poli elektromobility, které stojí za osvětu. Zatím se tedy budu držet elektromobilů. I proto, že vyrábíme elektřinou pro jejich pohon na střeše rodinného domu, ze sluníčka.
5 років тому+2
toto by sa malo používať ako inštruktážne/vysvetľovacie video pre váhavých.
Rád bych si koupil elektroauto, ale bohužel zatím je 10x dražší, než to co se dá sehnat na trhu v klasické koncepci a myslím si, že toto řeší 97% lidí ...
No jsou cesty, kdy si naopak myslím, že by jízda na kole vedla spíš ke smrti, jak ke zdraví ;-) (A to cyklistiku mám rád). Nějak si nedovedu představit jízdu 25km do práce a 25 z práce takhle v zimě (a z kraja jara a podzimu), obzvlášť když většinu směn tvoří noční. Když si neuženu respirační potíže, tak mě smete nějaký auto :-(.
Až budete schopni na baterky ujet na jedno nabití 2500km s 45tunovým nákladákem v Rusku nebo na Aljašce či SAE v zimě za -25 nebo v léte v +45 v normálním komfortu a pohodě tak mi dejte vědět. Jinak zpátky do laboratoří.
Vsetko predpoklada domace/lokalne FV elektrarne. Distribucne siete uplny prechod nikdy nezvladnu a naklady/CO2 zataz by rapidne narastla ak by to mala zvladnut
Vážení příznivci elektroaut. Jsem fanda elektroaut a rád bych si nějaké pořídil. Nevíte o nějakém ojetém do 200000,- , které dokáže při investici cca 15000,- / ročně + náklady na palivo sloužit cca 10let a dokáže tahat 2200kg přívěs alespoň 250km bez nutnosti dobíjení? Ze všech stran slyším, jak jsou klasická auta špatná a tak bych rád nebyl za neekologického burana. Děkuji a hezký den :-)
Electro Dad škoda, tak to budu asi muset zůstat ještě nějký čas u 2.5 V6 diesel. Je vůbec nějaký elektromobil, co dokáže utáhnout alespoň 2000kg přívěs?
@@ElectroDad cca 2x až 3x měsíčně na trasy kolem 150km, cca 3x měsíčně trasy kolem 50km a bez přívěsu cca 8x měsíčně s rodinou a zbytek sám do práce - je zbytečné kupovat další auto jen kuli ježdění do práce.
Super, přidávám se také ke kladným hodnocením.
Ta hodina myslím stojí za to.
Výborné video. Přesně ty otázky na které bych chtěl znát odpovědi
@Kryštof Dostál moc děkuji, to mne těší.
Tento kanál jsem objevil před nedávnem, je nabitý informacemi a zajímavostmi . elektromobilita je opravdu zajímavé téma .👍 dobrá práce 👍 je fajn ,že děláte osvětu 👍
@Jakub Franc děkuji pěkně za komentář, to jsem rád, že se obsah tohoto kanálu líbí.
Super, moc zajímavý a poučný rozhovor, díky!
@Filip Novák děkuji pěkně. To jsem rád.
Snažím se hledat a přinášet co nejobjektivnější informace - a myslím, že jsou často k nalezení právě na neutrální akademické půdě.
@@ElectroDad Presne tak, lepsi nez spousty bludu jakych se clovek leckde docte. Mel bych jeden dotaz, bylo by mozne udelat podobny rozhovor na tema o solarnich panelech? Jejich vyroba, zpracovani, recyklace, ucinost? Predem Diky
@Shimonator určitě, nejpozději v květnu uveřejním obdobný rozhovor s odborníkem na fotovoltaiku. Už jen najít vhodný termín na natáčení.
@@ElectroDad budu se tesit, diky.
@Petr mažu komentáře jakkoli hanlivé a ty odkazující na neobjektivní, "zaručené" zprávy. Toto je můj autorský kanál, který dělám ve volném čase, nekomerčně a pro radost - takže mi dovolte si jej svobodně řídit, tak aby mi dělal radost.
Na rozhovor jsem narazil až později po zveřejnění, díky za něj.
Závěrem vyzýváte k doplňujícím otázkám, proto bych toho využil. Je zde od 12:51 uváděná životnost akumulátorů ve stovkách tisíc km. Li-Ion a Li-Pol akumulátory degradují nejen cykly nabíjení/vybíjení, ale i časem v případě, že nejsou používané a to tak, že docela výrazně. Jak to je tedy v případě, že majitel najede ročně méně jak 10000 km (nákupní taška na kolech a údajně se to týká cca 1/3 majitelů aut) a degradace baterie bude spíše stářím než počtem nabíjecích cyklů? 150000 km je pak více jak 15 až 20 let. Co tito zájemci o elektromobilitu? Mají smůlu a auto i tak po 10 letech přestane být efektivní používat a doslouží ne kvůli fyzické schátralosti ale kvůli degradaci akumulátoru právě časem?
@yorgTube výborný dotaz. Ze studie provedené na současných elektromobilech (6 300 vozů) vyplynulo, že degradace baterií koreluje více se stářím, než s nájezdem a je v průměru 2,3% ročně. electrek.co/2019/12/14/8-lessons-about-ev-battery-health-from-6300-electric-cars/
Ahoj Honzo, dobré video. Je to opravdu dobré shrnutí současného stavu baterií. K dynamice vývoje jsem spíš skeptický, podobně jako Dr, Kazda, jak jsem ji měl možnost sledovat u lidí, kteří se v těchto technologiích angažují, vidím hodně marketingu a malý progres. Rád Tě svezu s sebou na BatteryShow do Stuttgartu koncem dubna 2020. Zdar! Radek
@R Prikryl děkuji za komentář Radku (pozn. Radek je kamarád a spolužák ze školních i univerzitních lavic) - BatteryShow je rozhodně zajímavý tip.
Otázkou je, zda-li nárůst energetické hustoty z 80 na 280 Wh/kg za 30 let lze vůbec definovat jako významný pokrok?
Děkuji za super rozhovor :-) jen by mě ještě zajímalo, jestli se dá nějak zjistit, nebo odborně vysvětlit, jaký v součané době využívaný typ akumulátoru je v dnešní době nejvhodnější pro použití v elektromobilu. Vzhledem k tomu, že třeba hyundai používá Li-pol, tak jak by to mohlo vypadat s životností v elektromobilu v porovnání s ostatními typy baterií při používání rychlodobíjení a pod....
@Míra Tomíšek děkuji za chytrý dotaz. Pan Kazda se omlouvá za pozdní odpověď, zde: "Je to opět komplikovanější -existují v podstatě tři tvary konstrukce Li-ion akumulátorů: válcový, prismatický a pouch. Přičemž pouch tvar bývá výrobci označován jako Li-pol, ale to "pol" neznamená polymerni elektrolyt, ale separátor. Jen tedy polymerní separátor je prostě standard. Pro elektomobili je nejvíce vhodná ta konstrukce pouch díky úspoře prostoru."
Jenom pro informaci na VŠB (centrum ENET) v Ostravě se zabývají zpětným využitím energie z EV pro dodávky energie do sítě.
1:01:59 Při vyjmenovávání nevýhod síry získává divák dojem, že je v konečném důsledku nepoužitelná. Po té co slyšíte "systém se trhá a bortí" by diváka nenapadlo, že pan Kazda má již rok podán patent na článek s sírou. Natož, že dva roky dříve s prototypem zrealizovali stovky cyklů ua-cam.com/video/av89jwCNXLU/v-deo.html Líbí se mi také otázka zde ua-cam.com/video/av89jwCNXLU/v-deo.html "Hlavně aby se Vám baterka podařila.". Odpověď: "Baterka je hotová. Já jsem tomu ani nevěřil v laboratoři, protože cyklujeme dlouho ... už jsem tomu ani nevěřil, ale opravdu v ní to je."
Jak to tedy se sírou vypadá v komerčních aplikacích? Bude, nebude? Takovou baterku chce každý vlastník elektromobilu. :-)
@Tomáš Andrýsek děkuji za komentář a dotaz. Jak jsem během rozhovoru pochopil, komerční aplikace baterií na bázi lithium - síra (v elektromobilech) se dříve než za 10 let patrně nedočkáme.
Zaujímavé, ako ste si to obaja vysvetlili. Ale ja si tiež veci vysvetľujem plus mínus, ako boli povedané a tu nebolo niči viac povedané, ako to, že je s tým problém. Grafénové batérie, ktoré majú 1/4 nabíjací čas sa dostali do výroby tiež za dáky čas, pretože tsty v laboratóriu su jedna vec a v reálnej prevádzke* druhá. Nechcem strieľať z brucha číslo, ale predsa si trepnem, že 2-7 rokov a
to 2 roky od medializovaných článkov a 7 od vynájdenia. Tento rok ích začína Samsung v mobiloch predávať.
*Však je Vám Electro Dad asi známe, že Nissan v Leafe podcenili význam optimálnej prevádzkovej teploty batérie a prvé batérie mali vraj tragickú životnosť. Alebo to bol nový druh batérie, ktorý mal náročnejšie požiadavky, ako iné druhy batérií o čom sa nevedelo?
Pan Kazda velmi mile překvapil.
www.idnes.cz/brno/zpravy/baterie-sira-brno-vut-tomas-kazda-investor-norsko.A201002_574196_brno-zpravy_mls/diskuse
Super, zajímavé info.
Jen by mne zajímalo spíš, jaký vliv má prudká změna směru toku do aku. jedu, odebírám 20kW a pak začnu brzdit a 20kW dodávám. Dočetl jsem se, že přechod vybíjení na nabíjení a naopak je problémem.
Jinak fajn video, jen moc "nuda". ale ono to jinak nejde asi.
@amperak: odpověď od Tomáše Kazdy:
Dobrý den, to je komplexní otázka a odpověď není jednoznačná. Záleží na velikosti odběru což jsem říkal ve videu, pak na typu použitého elektrodoveho materiálu - některé to zvládají bez problémů jiné pak hůře.
Ve stacionárních úložištích se kolikrát překlápí z plného nabíjení na plné vybíjení v jednotkách sekund.
@@ElectroDad díky
v buducich bateriach budu toto riesit superkondenzatory, ktore budu sluzit prave ako take narazniky pre okamzite vybijanie/nabijanie energie
@@spdzodzo tak, práve preto Tesla kúpila jedného významného výrobcu Superkapacitorov.
Diky
Krasne, dekuji za super video. A dame odber ;-)
@Shimonator děkujeme, máme s panem Kazdou radost, že téma zaujalo.
Dobrý den,
děkuji za informativní video. Mám jeden dotaz: nemělo by být k hodnotě 160 g/km CO2 pro spalovací auta připočítáno také CO2 vytvořené při těžbě, zpracování (rafinace) a převozu ropy/nafty/benzinu? Nebo toto už je započítáno v této hodnotě?
Děkuji
@Jan Vyhlídal děkuji za chytrý komentář. Započítáno by to být mělo, a není - jak u spalovacích aut, tak u elektromobilů, ať férově měříme stejným metrem. Potíž je v tom, že EU nemá podle tvrzení přestavitelů našeho Ministerstva životního prostředí relevantní vědecké studie, aby to celkové zatížení CO2 a ostatních znečišťujících látek na ujetý km bylo možné relativně přesně udávat - proto se zatím drží měření tzv "tail pipe" emisí za vozem, nikoli emisí na to dostat palivo do vozu, bohužel.
Pri nabíjaní je doležité, aby som mal optimalizované nejaké parametre, ako sú teplota, SOC, takže ak sa na 80 % SOC dostanem pri 18 *C na Cu a Al elektróde a potom to pri tej istej teplote ihneď vybijem na 40 až 60 % SOC, tak je to určite z hladiska calendar life, lepšie, ako keď prúdom 1 C nabijem baterku na 80 % SOC rýchlo, ale povrch el. bude mať 35 *C a ešte to auto nechám na 80 % SOC do rána v horúcom lete, tak to asi cal. life nezvýši, ale skráti. Ono si treba ubvedomiť, že nabíjacieho procesu sa v danom čase žuč. max. 2.5 % častíc nalepených na Cu a Al pásiky, ktoré majú len 8 až 16 um.
@Pavol Filek děkuji za odbornou diskusi. Zdá se že víte o čem píšete.
Promiňte ale rozluštit Vaši slátaninu angličtiny, slovenštiny a zbytečných zkratek, to je nadlidský úkol :-(.
Děkuji, máte zajímavá videa,
zabýváte se i vodíkem a palivovými články?
@Jaroslav Zapletal děkuji. Myslím, že je ještě mnoho témat na poli elektromobility, které stojí za osvětu. Zatím se tedy budu držet elektromobilů. I proto, že vyrábíme elektřinou pro jejich pohon na střeše rodinného domu, ze sluníčka.
toto by sa malo používať ako inštruktážne/vysvetľovacie video pre váhavých.
@Marcel Pavlík děkuji, to potěší. Další zajímavé rozhovory již brzy.
Rád bych si koupil elektroauto, ale bohužel zatím je 10x dražší, než to co se dá sehnat na trhu v klasické koncepci a myslím si, že toto řeší 97% lidí ...
Ani Tesla zatiaľ neumožňuje človeku selekciu, či chce malú Ti baterku, ktorú nabije za 5 min, alebo veľkú NMC, ktorú nabije za 35 min.
Na trhu však máte na výber autá s batériami od 22 do 70kWh, že?
A je ekologické byť 150 kilový, keď možem jazdiť bicklom a mať 75 kg a zdravé srdce a artérie ?
No jsou cesty, kdy si naopak myslím, že by jízda na kole vedla spíš ke smrti, jak ke zdraví ;-) (A to cyklistiku mám rád). Nějak si nedovedu představit jízdu 25km do práce a 25 z práce takhle v zimě (a z kraja jara a podzimu), obzvlášť když většinu směn tvoří noční. Když si neuženu respirační potíže, tak mě smete nějaký auto :-(.
NO ale sú tu ešte Si elektródy, sú tu self healing elektródy, sú tu el. so štruktúrou nanospheres a nanowires, sú tu solid state electrolyte systémy.
Mám pocit, že o solid, tedy pevný / suchý, systémech toho nakecali dost, ne? A o křemíku v elektrodě jsem tam taky slyšel :-).
Až budete schopni na baterky ujet na jedno nabití 2500km s 45tunovým nákladákem v Rusku nebo na Aljašce či SAE v zimě za -25 nebo v léte v +45 v normálním komfortu a pohodě tak mi dejte vědět.
Jinak zpátky do laboratoří.
Nic nie je ciernobiele. Na behacky po meste je to asi OK len ako dostat energiu k autu. Vyuzivat na to aktualne distribucne siete je nerealne.
Vsetko predpoklada domace/lokalne FV elektrarne. Distribucne siete uplny prechod nikdy nezvladnu a naklady/CO2 zataz by rapidne narastla ak by to mala zvladnut
Můžete prosím hypotézu o nárůstu CO2 opřít o nějaká data?
www.euro.cz/byznys/jak-nahradit-drahe-lithium-v-nemecku-zkousi-baterie-s-vapnikem-1470590
Vážení příznivci elektroaut. Jsem fanda elektroaut a rád bych si nějaké pořídil. Nevíte o nějakém ojetém do 200000,- , které dokáže při investici cca 15000,- / ročně + náklady na palivo sloužit cca 10let a dokáže tahat 2200kg přívěs alespoň 250km bez nutnosti dobíjení? Ze všech stran slyším, jak jsou klasická auta špatná a tak bych rád nebyl za neekologického burana. Děkuji a hezký den :-)
@Jaroslav Jirčák nevíme.
Electro Dad škoda, tak to budu asi muset zůstat ještě nějký čas u 2.5 V6 diesel. Je vůbec nějaký elektromobil, co dokáže utáhnout alespoň 2000kg přívěs?
@Jaoslav Jirčák Tesla Model X utáhne 2 250 kg bržděného přívěsu.
Kolik % času Váš 2,5 V6 diesel něco táhne a kolik % času Vás veze samotného?
@@ElectroDad cca 2x až 3x měsíčně na trasy kolem 150km, cca 3x měsíčně trasy kolem 50km a bez přívěsu cca 8x měsíčně s rodinou a zbytek sám do práce - je zbytečné kupovat další auto jen kuli ježdění do práce.
@@8000SAC Elektromobil se hodí i na tahání, jen fakt nebude za 200k :-D images.app.goo.gl/5ej4K3Ebp3L9TYUZ8 images.app.goo.gl/fWbAsT2v6fTkraPUA