Náčelníku, při hledání čísel popisných je třeba brát v úvahu mapy z doby pořízení záznamu, nikoli současný katastr. Jen ve dvacátém století se u nás přečíslovávalo o sto šest. Když se mrknu na katastrální evidenční mapu Žlutic z roku 1935 (v archivu ČUZK), tak tam ta neexistující čísla 202 a 209 bez problémů najdu a to na opačném konci Žlutic. Možná je to i v Německu podobně.
Zdravím vás náčelníku. Kastlův dědeček byl Wenzel, což je německá forma jména Václav a toho jste mezi odsunutými Němci, pokud se nepletu našel. Pro schovivavost českých úřadů bylo po válce výhodnější použít českou formu. Stejně tak jeho otec Johan, česky Jan. Sqělé video a dobrá práce.
V jednom vašem dokumentu (z r.1937 ?) jsem si povšiml poznámky, že byl Turner. (v té době už silně nacionalistický tělovýchovný spolek) Zajímalo by mne, jestli skutečně zběhl z ČS. armády, jak po válce někde uvedl. (seznamem německých zběhů ´38 by armádní archiv mohl disponovat) Jeho účast na obsazení Kréty v řadách Fallschirmjägers je zajímavá informace. Že rodina utekla do Německa ještě před odsunem, mohlo mít mnoho důvodů. Možná by bylo zajímavé zjištění, jak se chovali v pohnutých měsících 1938 a jeho rodina během války, když měli na konci války tak naspěch utéci do válkou zničené Říše. Většině se nechtělo. Ti, co chtěli a utekli i dříve, měli mnohdy něco na svědomí (byť třeba "jen" během války nakradené zlato). Je to zajímavý kontrast mezi tím, co se lze dočíst v knihách o ČS vojácích, kteří stáli na hranicích v září 1938 coby SOS (stráž obrany státu) nebo coby osádky našich opevnění. Po projevu AH přenášeného rozhlasem se sudetoněmecké pohraničí takřka vylidnilo, skoro všichni němci přešli v noci na německou stranu hranice, zanechavše doma i veškeré hospodářské zvířectvo. Mnozí z nich se pak v následujících dnech a nocích vraceli přes hranici ozbrojeni v řadách sudetoněmeckého Freikorpsu. A coby osoby s místní znalostí ve Freikrpsu pomáhali plánovat útoky. Napadali naše vojenská stanoviště, četnické, celní a poštovní úřady. Prováděli vraždy a dokonce i únosy za hranici do Říše. Na obou stranách byli ranění a mrtví. V ´38 jim stačilo jen znamení dané AH rozhlasem aby se sudetoněmecké pohraničí za noc samo "odsunulo" do Říše. Freikorps pak začal v pohraničí s ozbrojenými útoky - povstáním, němečtí poslanci a německé noviny pak začali troubit o "řádění české soldatesky v sudetech" ... o 7 let později, po porážce toho jejich nacismu, už se jim moc "heim ins reich" odsunout nechtělo. Čest výjimkám, kteří si s nacismem nezadali ... ale těch bylo pramálo. Po Mnichovu ´38 drtivá většina stála na návsích a náměstích a vítali vlaječkami s hákovým křížem německý Wehrmacht, co je přišel "osvobodit od útlaku české soldatesky" ... že se s tím Wehrmachtem ještě podívají někteří až ke Stalingradu ale asi nečekali. ... a že se mnozí ani už z fronty nevrátí. ... P.S: z pohraničí byli před válkou vyhnáni nejprve Češi. kruh1938.blogspot.com/search/label/Vzpom%C3%ADnky
@@badatele Jasný, po záboru se automaticky stali občany říše. Takže ten Sonder se v čase 12:20 mýlil nebo mlžil, když vypověděl, že do ČSR se Kastl vrátit nemohl, protože tady zběhl. Docela by mne zajímalo, kam všude jej válka zavála coby německého výsadkáře. Výsadek na Krétu proběhl na jaře 1941, kde všude byl další 3 roky ? ... Snad jednou někdo sepíše vojenské osudy některých sudetských němců ve Wehrmachtu, bylo by to možná zajímavé čtení. (asi každý si všiml ve filmu Zachraňte vojína Ryana vzdávajících se němců u bunkrů nad pláží, kteří volali česky "nestřílejte, já jsem nikoho nezabil, já jsem čech" ra-ta-ta-ta, co to říkal ? Podívej, jak mám umyté ruce ... ) Jiný známý český němec Kurt Knispel z obce Salisov na Jesenicku se stal německým tankovým esem. Rukoval do Wehrmachtu v r. 1940, padl až v samém závěru války na jižní Moravě a místo jeho hrobu bylo identifikováno až v r. 2013. kurt-knispel.webnode.cz/
@@libormatula5926 Vůbec si nemyslím, že by se Sonder mýlil nebo mlžil. Mohlo dojít jen k nedorozumění. Možná i v překladu. Ale ještě jedna věc mi přijde mnohem pravděpodobnější - že to tak Kastl prostě podával. Věc, která se stala, mu mohla přijít vhod tím, že řekl, že z čsl. armády dezertoval. To zběhnutí je samozřejmě i stále možné, byla to děsná doba. Mohl utéct, v kartě pak byl později jen vyškrtnut. V době mobilizace v 1938 takových případů bylo...
Môže to byť tak ale musí to byť strašná náhoda s tým bydliskom na železničnej stanici. Keby zastával funkciu "veliteľ čaty" nemusel by byť to isté aj hodnosťou mohol byť kľudene Feldwebel a zastávať iba tú funkciu. Ak by to tak bolo tak pravdepodobne tí čo sa s ním na uložení pokladu podieľali boli členovia čaty ktorej velil. To je tiež nejaké vodítko. Inak to existuje aj ako funkcia "vlakvedúci" ale v tomto prípade to bude asi tá vojenská funkcia.
Ja tiež zastávam tento názor. Pracoval na železnici pravdepodobne ako rušňovodič a mal služobný byt na stanici v tom mestečku. Je tam ešte uvedené že tam býval so ženou takže sa muselo jednať o nejaké stabilné miesto. V tých papieroch čo prišli z archívu je niečo ako registrácia v okupačnej zóne a to je jediný papier čo je anglicky.
Occupation by se dalo prelozit jako zastani funkce/povolani Zugfuhrer - Velitel čety (ZF nebo ZFü, v armádě také zkráceně ZgFhr nebo Zfhr) je řídící funkcí orgánů a organizací s bezpečnostními úkoly vést a velet vlakům . Velitel čety je pracovní název nebo pozice . proto na ty fotce stoji uprostred a ta stuzka na bunde bych rekl ze ho oznacuje jako velitele..podle mne tu korist kastl premistil a po valce s tim odjel do ameriky
Velkýho bacha! Zugfuehrer může být jak vlakvedoucí, tak četař. Ovšem je potřeba to časově zasadit. Protože Zug jako jednotka v dané době existoval, ale hodnostně se "Zugsfíra" neoznačoval jako Zugfuehrer, ale jako nějaký Feldwebel (s přívlastkem), Gefreiter (s přívlastkem) teoreticky ještě Unterofizier (byť to už není tak moc pravděpodobné, leda by se jednalo o podmínky v poli a situaci poněkud nouzovou). Tj. může být v kontextu Zugfuehrer jako velitel čety (funkce) bez přímého označení hodnosti. Pokud ale z textu, kde je uveden neplyne, že by se mělo jednat o velitele čety, je asi opravdu rozumnější se domnívat, že se jednalo spíše o toho vlakvedoucího, ale opatrně!
On tam má napísané v inej časti registračnej karty Unterofficier. Zugführer je uvedené v kolonke "Hilfdienst-Verwendung" čo je po anglicky uvdené ako "military occupation" čo sa dá chápať ako nejaké zaradenie alebo zamestnanie. Presnú hodnosť som tam nevidel. Je tam potom jednotka, číslo "psej známky" kde bol odvedený a podobne. Môj predpoklad že by to mohol byť vlakvedúci vychádzal z toho že zo ženou spolu bývali na železničnej stanici "Am Bahnhof" a predpokladal som že staničné byty sú služobné a preto musel na železnici pracovať. V tom meste taká ulica neexistuje existuje len Bahnhof Strasse a stará budova železničnej stanice...
@@reelstoriesone Tak jestli má v registrační kartě napsáno Unteroffizier, tak je to hodnost! (Nahoře jsem to trochu proházel, správně má být, že velet četě by mohl jako Unteroffizier a nebo Feldwebel včetně s přívlastky, kdežto jako Gefreiter včetně s přívlastky spíše nouzově v poli - mea maxima culpa). Na toho Unteroffiziera by se dalo pohlížet po našem jako na rotného (byť i v tom je jistým způsobem bordel, resp jinak dělené), protože Feldewebelové jsou technicky vzato rotmistři, ale nějaká vyšší šíře desátníků (nepočítaje v to svobodníka, jako "půl-desátníka") v naší poddůstojnické skupině není. Tj ta řada s jendou až čtyřmi vlaštovkami (a jenou až čtyřmi vlaštovkami s trézou) sice je v principu jako u nás svobodník, desátník, četař, rotný a rotmistři, ale to seskupování se tak úplně nekreje. Hilfdienst-Verwendung (asi by mělo být Hilfsdienst-Verwendung), by mělo být spíš pomocné zařazení, resp přiřazení k pomocné službě. Vojenská specializace by podle mě měla obsahovat slovo militär/militärische. Je samozřejmě otázka kdy byla ta karta vydaná, ale mám pocit, že tohle je podle názvu spíš ta paramilitární organizace, kterou v západních záborech organizovali spojenci, v dané době jako formu pracovní služby vojensky organizované, kterou by bylo možné následně přetransformovat do regulérního vojska, jakmile k tomu bude politicky vhodná doba. Takže to spíš (alespoň mně) přijde, že by se jednalo o zařazení u pomocné služby, kam byl nakomandován (jako poddůstojník četař/rotný) co by velitel čety.
@@dusanmajtas1507 Máte pravdepodobne úplnú pravdu že ho zverbovali k nejakej skupine a preto je tá registračná karta dvojjazyčne. To slovo militärische tam je ja som to tam neprepísal v to Hilfsdienst-Verwendung som trošku skomolil. Karta bola vydaná 2.X.1945 a volá sa to Area Control Form P.4 miesto vydania tam nikde nevidím. Keby sme zistili čo to bola za formácia myslím že by to pomohlo.
Máma mě vysvětlovala že tím že se rodilo doma tak se hlásilo narozeni druhý den atd. Moje máma narozena 2.5.1946 zapsáno 3.5.1946 její bratr to má zase obráceně
@@badatele Jsme svědky prohlubujícího se všeobecného úpadku všeho, tedy i pravidel jazyka českého. Mě učili, že označení národnosti, státní příslušnosti nebo obyvatel určitého regionu se píše s velkým počátečním písmenem.
* Slovo Sudeťák s velkým s je jednoslovné označení pro sudetského Němce, Sudetoněmce, Sudeťana, obyvatele Sudet. Sudeťák je Sudetoněmec a zároveň tehdejší obyvatel Sudet („Skopčák“).[21] * Slovo sudeťák s malým s je podle pravidel českého pravopisu příslušník nacistického (henleinovského) hnutí mezi bývalými československými Němci; henleinovec.
Už sa to tu riešilo vyzerá to že je to myslené ako veliteľ čaty ako funkcia hodnosť mohol mať aj inú. Je to mätúce s tým bydliskom keď býval so ženou na železničnej stanici. Ako vodítko to aj tak slúži tí čo s ním ten poklad uložili boli asi z jeho čaty. Vodítko je aj to že bývali ako rodina na stanici lebo tam sa zvyčajne len tak byty neprideľujú tak predpokladám že on alebo jeho žena v tom čase na železnici pracovali.
9:54 Jak praví profesor Smoljak:
"Už teď můžeme prozradit, že největší objevy jsem učinil já" 😂
Dobrá práce, pane Mareš!
Náčelníku, při hledání čísel popisných je třeba brát v úvahu mapy z doby pořízení záznamu, nikoli současný katastr. Jen ve dvacátém století se u nás přečíslovávalo o sto šest. Když se mrknu na katastrální evidenční mapu Žlutic z roku 1935 (v archivu ČUZK), tak tam ta neexistující čísla 202 a 209 bez problémů najdu a to na opačném konci Žlutic. Možná je to i v Německu podobně.
Souhlas, to zaměření na současná popisná čísla mě také trochu překvapilo. Chce to hledat na historických mapách, současný stav může být dost odlišný.
Zdravím vás náčelníku. Kastlův dědeček byl Wenzel, což je německá forma jména Václav a toho jste mezi odsunutými Němci, pokud se nepletu našel. Pro schovivavost českých úřadů bylo po válce výhodnější použít českou formu. Stejně tak jeho otec Johan, česky Jan. Sqělé video a dobrá práce.
V jednom vašem dokumentu (z r.1937 ?) jsem si povšiml poznámky, že byl Turner. (v té době už silně nacionalistický tělovýchovný spolek) Zajímalo by mne, jestli skutečně zběhl z ČS. armády, jak po válce někde uvedl. (seznamem německých zběhů ´38 by armádní archiv mohl disponovat) Jeho účast na obsazení Kréty v řadách Fallschirmjägers je zajímavá informace. Že rodina utekla do Německa ještě před odsunem, mohlo mít mnoho důvodů. Možná by bylo zajímavé zjištění, jak se chovali v pohnutých měsících 1938 a jeho rodina během války, když měli na konci války tak naspěch utéci do válkou zničené Říše. Většině se nechtělo. Ti, co chtěli a utekli i dříve, měli mnohdy něco na svědomí (byť třeba "jen" během války nakradené zlato). Je to zajímavý kontrast mezi tím, co se lze dočíst v knihách o ČS vojácích, kteří stáli na hranicích v září 1938 coby SOS (stráž obrany státu) nebo coby osádky našich opevnění. Po projevu AH přenášeného rozhlasem se sudetoněmecké pohraničí takřka vylidnilo, skoro všichni němci přešli v noci na německou stranu hranice, zanechavše doma i veškeré hospodářské zvířectvo. Mnozí z nich se pak v následujících dnech a nocích vraceli přes hranici ozbrojeni v řadách sudetoněmeckého Freikorpsu. A coby osoby s místní znalostí ve Freikrpsu pomáhali plánovat útoky. Napadali naše vojenská stanoviště, četnické, celní a poštovní úřady. Prováděli vraždy a dokonce i únosy za hranici do Říše. Na obou stranách byli ranění a mrtví. V ´38 jim stačilo jen znamení dané AH rozhlasem aby se sudetoněmecké pohraničí za noc samo "odsunulo" do Říše. Freikorps pak začal v pohraničí s ozbrojenými útoky - povstáním, němečtí poslanci a německé noviny pak začali troubit o "řádění české soldatesky v sudetech" ... o 7 let později, po porážce toho jejich nacismu, už se jim moc "heim ins reich" odsunout nechtělo. Čest výjimkám, kteří si s nacismem nezadali ... ale těch bylo pramálo. Po Mnichovu ´38 drtivá většina stála na návsích a náměstích a vítali vlaječkami s hákovým křížem německý Wehrmacht, co je přišel "osvobodit od útlaku české soldatesky" ... že se s tím Wehrmachtem ještě podívají někteří až ke Stalingradu ale asi nečekali. ... a že se mnozí ani už z fronty nevrátí. ... P.S: z pohraničí byli před válkou vyhnáni nejprve Češi. kruh1938.blogspot.com/search/label/Vzpom%C3%ADnky
Nezběhl, jako obyvatel odstoupených území byl uvolněn.
@@badatele Jasný, po záboru se automaticky stali občany říše. Takže ten Sonder se v čase 12:20 mýlil nebo mlžil, když vypověděl, že do ČSR se Kastl vrátit nemohl, protože tady zběhl. Docela by mne zajímalo, kam všude jej válka zavála coby německého výsadkáře. Výsadek na Krétu proběhl na jaře 1941, kde všude byl další 3 roky ? ... Snad jednou někdo sepíše vojenské osudy některých sudetských němců ve Wehrmachtu, bylo by to možná zajímavé čtení. (asi každý si všiml ve filmu Zachraňte vojína Ryana vzdávajících se němců u bunkrů nad pláží, kteří volali česky "nestřílejte, já jsem nikoho nezabil, já jsem čech" ra-ta-ta-ta, co to říkal ? Podívej, jak mám umyté ruce ... ) Jiný známý český němec Kurt Knispel z obce Salisov na Jesenicku se stal německým tankovým esem. Rukoval do Wehrmachtu v r. 1940, padl až v samém závěru války na jižní Moravě a místo jeho hrobu bylo identifikováno až v r. 2013. kurt-knispel.webnode.cz/
@@libormatula5926 Vůbec si nemyslím, že by se Sonder mýlil nebo mlžil. Mohlo dojít jen k nedorozumění. Možná i v překladu. Ale ještě jedna věc mi přijde mnohem pravděpodobnější - že to tak Kastl prostě podával. Věc, která se stala, mu mohla přijít vhod tím, že řekl, že z čsl. armády dezertoval.
To zběhnutí je samozřejmě i stále možné, byla to děsná doba. Mohl utéct, v kartě pak byl později jen vyškrtnut. V době mobilizace v 1938 takových případů bylo...
Opravil bych jen jedno tvrzení.
Zugführer není řidič vlaků, ale v německé armádě vojenská funkce. Český ekvivalent je zhruba četař.
Ano, děkuji za upozornění :)
Môže to byť tak ale musí to byť strašná náhoda s tým bydliskom na železničnej stanici. Keby zastával funkciu "veliteľ čaty" nemusel by byť to isté aj hodnosťou mohol byť kľudene Feldwebel a zastávať iba tú funkciu. Ak by to tak bolo tak pravdepodobne tí čo sa s ním na uložení pokladu podieľali boli členovia čaty ktorej velil. To je tiež nejaké vodítko. Inak to existuje aj ako funkcia "vlakvedúci" ale v tomto prípade to bude asi tá vojenská funkcia.
p.Mareš já vím kde bylo ve Žluticich čp.209. Hradský dvůr znám také.
Am Bahnhof znamená na nádraží. Zřejmě myslel přímo drážní byt?
Ja tiež zastávam tento názor. Pracoval na železnici pravdepodobne ako rušňovodič a mal služobný byt na stanici v tom mestečku. Je tam ešte uvedené že tam býval so ženou takže sa muselo jednať o nejaké stabilné miesto. V tých papieroch čo prišli z archívu je niečo ako registrácia v okupačnej zóne a to je jediný papier čo je anglicky.
Occupation by se dalo prelozit jako zastani funkce/povolani
Zugfuhrer - Velitel čety (ZF nebo ZFü, v armádě také zkráceně ZgFhr nebo Zfhr) je řídící funkcí orgánů a organizací s bezpečnostními úkoly vést a velet vlakům . Velitel čety je pracovní název nebo pozice .
proto na ty fotce stoji uprostred a ta stuzka na bunde bych rekl ze ho oznacuje jako velitele..podle mne tu korist kastl premistil a po valce s tim odjel do ameriky
@@arlenakonig9737to je na dlouho ale nemci meli krysi stezky do jizni ameriky a do dnes tam jsou nemecky kolonie proste kdyz je cim uplatit jde vse
Akorát nezávidím místním. Musí být dost šílené, když vám do poklidné vesničky přijedou celé party magorů a dělají tam bordel.
Velkýho bacha! Zugfuehrer může být jak vlakvedoucí, tak četař. Ovšem je potřeba to časově zasadit. Protože Zug jako jednotka v dané době existoval, ale hodnostně se "Zugsfíra" neoznačoval jako Zugfuehrer, ale jako nějaký Feldwebel (s přívlastkem), Gefreiter (s přívlastkem) teoreticky ještě Unterofizier (byť to už není tak moc pravděpodobné, leda by se jednalo o podmínky v poli a situaci poněkud nouzovou).
Tj. může být v kontextu Zugfuehrer jako velitel čety (funkce) bez přímého označení hodnosti. Pokud ale z textu, kde je uveden neplyne, že by se mělo jednat o velitele čety, je asi opravdu rozumnější se domnívat, že se jednalo spíše o toho vlakvedoucího, ale opatrně!
On tam má napísané v inej časti registračnej karty Unterofficier. Zugführer je uvedené v kolonke "Hilfdienst-Verwendung" čo je po anglicky uvdené ako "military occupation" čo sa dá chápať ako nejaké zaradenie alebo zamestnanie. Presnú hodnosť som tam nevidel. Je tam potom jednotka, číslo "psej známky" kde bol odvedený a podobne. Môj predpoklad že by to mohol byť vlakvedúci vychádzal z toho že zo ženou spolu bývali na železničnej stanici "Am Bahnhof" a predpokladal som že staničné byty sú služobné a preto musel na železnici pracovať. V tom meste taká ulica neexistuje existuje len Bahnhof Strasse a stará budova železničnej stanice...
@@reelstoriesone Tak jestli má v registrační kartě napsáno Unteroffizier, tak je to hodnost! (Nahoře jsem to trochu proházel, správně má být, že velet četě by mohl jako Unteroffizier a nebo Feldwebel včetně s přívlastky, kdežto jako Gefreiter včetně s přívlastky spíše nouzově v poli - mea maxima culpa).
Na toho Unteroffiziera by se dalo pohlížet po našem jako na rotného (byť i v tom je jistým způsobem bordel, resp jinak dělené), protože Feldewebelové jsou technicky vzato rotmistři, ale nějaká vyšší šíře desátníků (nepočítaje v to svobodníka, jako "půl-desátníka") v naší poddůstojnické skupině není. Tj ta řada s jendou až čtyřmi vlaštovkami (a jenou až čtyřmi vlaštovkami s trézou) sice je v principu jako u nás svobodník, desátník, četař, rotný a rotmistři, ale to seskupování se tak úplně nekreje.
Hilfdienst-Verwendung (asi by mělo být Hilfsdienst-Verwendung), by mělo být spíš pomocné zařazení, resp přiřazení k pomocné službě. Vojenská specializace by podle mě měla obsahovat slovo militär/militärische. Je samozřejmě otázka kdy byla ta karta vydaná, ale mám pocit, že tohle je podle názvu spíš ta paramilitární organizace, kterou v západních záborech organizovali spojenci, v dané době jako formu pracovní služby vojensky organizované, kterou by bylo možné následně přetransformovat do regulérního vojska, jakmile k tomu bude politicky vhodná doba.
Takže to spíš (alespoň mně) přijde, že by se jednalo o zařazení u pomocné služby, kam byl nakomandován (jako poddůstojník četař/rotný) co by velitel čety.
@@dusanmajtas1507 Máte pravdepodobne úplnú pravdu že ho zverbovali k nejakej skupine a preto je tá registračná karta dvojjazyčne. To slovo militärische tam je ja som to tam neprepísal v to Hilfsdienst-Verwendung som trošku skomolil. Karta bola vydaná 2.X.1945 a volá sa to Area Control Form P.4 miesto vydania tam nikde nevidím. Keby sme zistili čo to bola za formácia myslím že by to pomohlo.
Zvláštní schopnosti: lyžař - cyklista- Turner - plavec 🙂
Máma mě vysvětlovala že tím že se rodilo doma tak se hlásilo narozeni druhý den atd. Moje máma narozena 2.5.1946 zapsáno 3.5.1946 její bratr to má zase obráceně
❤❤❤❤😊
Och, joooj, to je doslova detektivna praca, bajst nieco v archivoch😂
ty jo Brandýs nad Labem-Stará Boleslav to je asi nejdelší název města v čr :-)))
Sudetáky má každý rád :D Kdo by nechtěl najít nějaký ten top sudetak :D
Takovy maly rebuz. Kdyz nemci meli Enigmu...
Nechci býti kverulantem, ale Sudeťák se píše s velkým S, pane redaktore.😉
Nechci být za oponenta kverulace, ale speciálně na to jsem se díval a varianta s malým písmenem je přípustná :)
@@badatele Jsme svědky prohlubujícího se všeobecného úpadku všeho, tedy i pravidel jazyka českého. Mě učili, že označení národnosti, státní příslušnosti nebo obyvatel určitého regionu se píše s velkým počátečním písmenem.
@@vitezslavdittrich2163aby jste se neopupínkoval 😄
* Slovo Sudeťák s velkým s je jednoslovné označení pro sudetského Němce, Sudetoněmce, Sudeťana, obyvatele Sudet. Sudeťák je Sudetoněmec a zároveň tehdejší obyvatel Sudet („Skopčák“).[21]
* Slovo sudeťák s malým s je podle pravidel českého pravopisu příslušník nacistického (henleinovského) hnutí mezi bývalými československými Němci; henleinovec.
de.m.wikipedia.org/wiki/Zugf%C3%BChrer
Už sa to tu riešilo vyzerá to že je to myslené ako veliteľ čaty ako funkcia hodnosť mohol mať aj inú. Je to mätúce s tým bydliskom keď býval so ženou na železničnej stanici. Ako vodítko to aj tak slúži tí čo s ním ten poklad uložili boli asi z jeho čaty. Vodítko je aj to že bývali ako rodina na stanici lebo tam sa zvyčajne len tak byty neprideľujú tak predpokladám že on alebo jeho žena v tom čase na železnici pracovali.