Milý Klimbíku, s měděnými trubkami jsem se (jako chlaďař) napracoval velmi hodně. Chlaďaři, na rozdíl od topenářů, trubky letují "na tvrdo" pájkou s teplotou tavení 600 - 750°C, jsou to tyčinky různého složení, základ je měď, pro dobré letování se doporučuje 5% Ag, pro velmi dobré letování pak 15 až 45% Ag, navíc je v tom trocha fosforu. Pájka se velmi dobře roztéká, pracuje se s hořákem propan + kyslík, pro velké průměry pak acetylen, vhodné je ohřívání i z více mist. Zásadní je použití ochranné atmosféry dovnitř trubek, zpravidla dusík - to je nutné pro dodržení čistoty (v chladicím systému věc naprosto zásadní. Při spojování trubek je potřeba spoj důkladně rozehřát i nad/pod spojem, aby pájka perfektně zatekla všude na jeden dotek s trubkou. Pevnost takového spoje je pak srovnatelná s pevností trubky a musí vydržet stejný tlak jako trubka sama. Tvarovky (T-kusy, kalhoty, přechody různých průměrů) se kupují hotové. Pájkou s vysokým obsahem Ag není problém připájet Cu trubku k Fe, nebo nerezu, to je v chlaďařině běžné. Tig na měď jsem použil jedenkrát, když pájecí souprava nebyla po ruce. Myslím nevhodné, spoje jsou jen "zalepené" a to nestačí. Topenáři to letují cínem, ale to ortodoxní chlaďaři nikdy nedělají a ohrnujeme nad nimi nos.
@@klimbikovabastlirna Jasně, to bylo s tím tvrdým letováním jen info. Ale dodávám, že pro práci s trukami - ať topenář, nebo chlaďař - používají další vercajk: řezačku na trubky (tvrdokovový kotouček vsazený v držáku s odvalovacími válečky + odhrocovač jako součást), pertlovačku (na maticové kuželové spoje), ohýbačku na různé průměry, expandér pro roztažení konce (cca 2cm) trubky, aby se do ní dala nasadit další. Na foukání dusíku/argonu do vnitřku trubek trubičku s gumovým špuntem s osazeným na různé průměry, špunty, aby se do trubek nic nedostalo (třeba při navlékání izolace), atd. Na tuhle specielní práci se lze naučit ve svářečské škole, ale hlavně to chce praxi, než mlaďochovi nechám samostatně pájet trubky, musí to mnohokrát předvést na dílně. V chlaďařině se totiž netěsnost potrubí tvrdě trestá ztrátou drahého chladiva.
jojo, ceka me plneni klimy do aut, tak si cenu chladiva pekne uziju! :) diky za doplnujici informace o chladarine :) ale nechystam se v tomhle obodu podnikat ani pracovat :) tak je to pro me jen pro zajimavost dobre :)
@@klimbikovabastlirna Vážený Klimbíku, neberte to prosím jako poučování, nicméně drobnou radu, pokud nevíte - zmínil jste se o nutnosti naplnit klimatizace v autech. To je ze dvou důvodů: 1) v autech je klima z konstrukčních důvodů ne úplně těsná, takže maličko uniká, 2) velký únik si můžete způsobit sám odfouknutím pojistného ventilu, když v létě, v rozpáleném autě ihned po nastartování klimu pustíte. Bacha na to, je vhodné ujet neméně půl kilometru, než ji zapnete, aby se teplota a tedy i tlak snížil profouknutím motorového prostoru! Jinak platíte a platíte...
@@pavelnedbal7782 zajimave, diky za info! ja jsem mel spatny jeden tesnici krouzek, teda jeste mam, nekdy o tom udelam snad i video, az se ho odhodlam vymenit :) ale ted bude zima, tak to asi jeste odlozim :)
ja mam TIG hodne rad. nevarim sice profi, ale zkusil jsem si uz i obalovanou elektrodu, i COck klasicke a TIG je podle me nejzabavnejsi. da se s tim varit skoro vsechno a nemusi se slozite vymotavat civka, nebo kupovat celou civku nerezovou, medenou apod. klidne staci jako priodavny material ustrizeny kousek plechu. takze i kdyz je argon drazsi nez CO2, tak se to podle me vyplati
@@joseftrnka3393 Střídavý proud je jakoby divočejší. Ten se používá jen na hliník,myslím kvůli chlazení sváru a wolframu. Hliník je svinstvo nehezké. Ten potřebuje pořád nějaké zvláštní zacházení.
@@lohbergerpavel3855 Pri zváraní hliníka sa režim AC používa z jediného dôvodu a to na primárne čistenie materiálu od oxidu hliníka ktorý sa tvorí počas samotného zvárania. V žiadnom prípade to nie je za účelom chladenia.
Pekna prace. Nevim co mas za svarecku, tak jen napad kdyby ...: Ja jsem si udelal pedal k TIGu z siciho stroje. Vybrakoval jsem vnitrek a jako snimac jsem pouzil linearni HALL cidlo a naproti maly magnet. Je to pecka a bez pedalu uz nesvaruju. 😉
myslim ze jsem nekde videl, ze v pedalu je snad jen potenciometr, takze jednoducha vec. jde to podle me na vsechny svarecky, ktere ocekavaji nejaky promenlivy odpor, to chce asi zjistit. jinak hall cidlo neznam. nekde jsem to slysel, ale nevim jak funguje. pedal by nebyl spatny, ale mam tedka hodne veci co maji prednost :)
@@miroslavzigo9219 Většina svářeček bude očekávat na vstupním pinu z pedálu proměnné napětí. Je ale otázka v jakém rozsahu. Pokud má na konektoru vyvedených +5Volt, můžeš použít HALL bez problemu. Pokud by tam bylo +12V, nebo +24V, musel bys najít HALL který má možnost napájení takovým napětím.
@@klimbikovabastlirna HALL viz. (opraven link) cz.farnell.com/honeywell/ss496a1/hall-effect-sensor-linear-to-92/dp/1134457?st=hall Zrovna tento má napájení až do 10Volt, takže podle svářečky. U HALLu je výhoda v tom, že se nemusí vůbec řešit mechanika. Vemeš jakýkoliv pedál, nalepíš do něj hall čidlo a na protějšek magnet a už to jede.
Med sa prudkým schladením na rozdiel od ocele nezakali, ale vyziha. Co je občas efekt ktorý neznaleho prekvapí. Nehovorím o tebe, ale je dobre to vedieť. Napríklad medené tesnenie pre staré rozvody ktoré nelicuju je dobre najskôr zohriať a následne schladiť. Potom sa správa ako plastové tesnenie a zamedzí sa únikom.
Ahoj, prosím zkoušel někdo svařovat mosaz? Mráz mě roztrhl pákovou baterii na vodu....koukal jsem že je to asi odlitek mosazi pak je tam šlupička mědi a nakonec to co všichni vidíme asi leštěný chrom... zkoušel jsem to zavařit ale nepodařilo se mě to. Zkoušel jsem zlatou elektrodu a červenou... oblouk naskočí krásně ale materiál se netaví.... poradí někdo...předem moc děkuji Petr
no jednou jsem zkousel pridavat mosazny drat, ale myslim ze se mi uplne nechutne spalil. a jelikoz je moasz med a zinek, tak asi i pekne nebezpecne. protoze kdyz se svaruje neco pozinkovaneho, jakkoliv, tak se uvolnuje velky humus. takze ja bych rekl ze je potreba pajet. to ale nevim jak se dela
klimbíkova bastlírna budú. My v robote bežne zvárame bez fukania Argónu do trubky. Keď to pekne zavaris zvonku, nemôže to tiecť. Akurát by taký zvar neprešiel cez röntgenové skúšky.
Var med tak na 60-70A a trochu formuj koreň na med netreba fúkať vnútro tak ako to netreba na oceľ nerez musíš fúkať lebo tam bez toho koreň nejde spraviť čo sa týka zihania mede po zihani měkne
@@klimbikovabastlirna Spíš zakalí, ne? Žíhání naopak probíhá při ohřevu a slouží ke snížení vnitřního pnutí, které vzniká rychlým ochlazováním- kalením.
@@petakopecek Měď zakalit nelze. Kalí se uhlíková ocel která se vždy musí následně popustit pro snížení vnitřního pnutí. Žíháním materiál změkne a je jedno jestli je to ocel nebo měď. Když se například do zakalené ocelové desky zapoměl udělat závit pro šroub, je potřeba desku vyžíhat, udělat závit a pak znova zakalit a popustit. Nebo se může ten závit rovnou vyjiskřit ale to se kolikrát ani nevyplatí.
Nepozeral som premiéru ale teraz som dopozeral celkom ti to šlo áno meď je veľmi dobrý vodič tepla elektriny a tak to zmekčenie kovu je žihanie preto sa trubky iba pajkuju cinom opäť super urobené video pokračuj daaaaaal a teším sa na nové video ahoj 😄😄😄
Vyráběl jsem si měděnou nádrž na motorku - takový chalenge...a jako svářeč amatér, bez špetky znalosti, ale s poměrně dostatkem zkušeností, jsem se do toho pustil po hlavě...tzn. DC TIG a Argon...má zkušenost je taková, že se to musí zavařit na první dobrou, jinak to pění a praská...sváry v sobě i tak maji bublinky, tzn. jeste před uzavřením nádrže, jsem všechny sváry zevnitř precinoval - což se u mědi taky dělá blbě, musí být na to plamen, tou klasickou klempirskou velkou pájkou to nejde, měď hrozně rychle odvádí ze sváru teplo...každopádně měď se klempířsky velmi dobře zpracovává, to jo, určitě lépe než hlubokotazny plech, ale špatně se to svařuje...
Ahoj nabuduce skus zvarat trubky tak že do nich pustiš argon uvidiš ten rozdiel s plynom a bez.Z jednej strany si sprav taky kužel cez ktory budeš privadzat argon a druhu stranu stači prelepit hlinikovou paskou a spravit do nich par dier.
@@klimbikovabastlirna ahoj , jasně že se to dá ještě vyladit ba dokonce mě napadají v hlavě dalších 10 možností jak jinak ....ono říkal jsi že máš mašinu Jasic ...něajké ty modely jsem už sedlal a myslím že to není vubec zlej stroj .....nicméně já jsem trochu jinde převážně pracuji se zdrojem kemppi migatronic a ewm a věř že každá mašina umí totálně rozdílné věci ale myslím že inteligentní svařeč si poradí s křívkou na panelu s jakým koliv zdrojem .....určitě bych chtěl dál s tebou psaát tak na začátek mě napadla hubyce velikost 16 u nás v čr standart ružovka junbo a zvýšit prutok plynu klidně na 20 ale s tím že bych pozoroval zda lázen není moc nasycená ....pulzování 10hz na 40 procent .......pokud bys koukl na web ewm dá se od nich sehnat hubice fupa krytý titanem ta by byla top .....a mužeme takto pokračovat v nastavení ještě déle ...metoda tig je v čr na urovni hadru to napíšu natvrdo to co mám já k dispozici se zatím u nác moc nepoužívá ...Miky
@@klimbikovabastlirna nacvič si rychlé podávání drátu ve videu podávaš asi tak jednou za vteřinu zrychli jestě jednou tolik je to náročný ale nee nemožný ...nevysunuj ho mezi prsty ale brnkej o lázen ...u mědi hořák kolmo široká hubice zvýšený prutok plynu ....sítko bych nepoužil ...po svaření na vzduchu zchladit očistit rouno nebo houbička to už ted je jedno a posléze hořákem ohrát na barvu jinak praskeneš
Ahoj, na ochranu před teplem při sváření tigem si pořiď tzv. tigový prst, chrání proti teplu a můžeš mít ruku opřenou o materiál co sváříš a nespálíš se.
@@klimbikovabastlirna ak by si mal na hodinách festo hadice (ja mám 😁) stačí ti kúpiť tečko a na jednu stranu dat skrtiaci ventil. Keď potrebuješ rúru plniť iba zavedies hadicku a pootvoris ventil. Na utesňovanie a zaslepovanie sa používa hliníková páska a zátky, aby si mal minimálne straty plynu pri podfukovani. Netreba plniť celú rúru ci profil stačí miesto zvaru, ale kôli teplú je dobre mat aspoň 10 cm odstup od miesta zvaru. Záleží aj na hrúbke a charakter materiálu. Pustíš plyn počkáš minútku a potom znizis prietok aby ho bolo jemne cítiť na zápästí. Nech stíha vytáčat kyslík. To je cele kúzlo. Keď to zaslepis treba drôtom spraviť dierku do zaslepky ABy mal vzduch kam unikať. To je len postreh aby to niekto zle nepochopil. 😁
Tak to bohuzel nevim k cemu jsou. Ale muj odhad je ze na navarovani medi na ocel to asi nebude, jak uz tu padlo, maji hodne rozdilnou teplotu tani. Muj odhad je teda ze jsou na navarovani medi.
To sú elektródy na pálenie/ rezanie materiálov elektrickým oblúkom, nie na zváranie. Väčšie priemery elektród dokonca nie sú ani plné ale ako trubička s pozdĺžnou prepážkou. V priereze vyzerá ako krížik v krúžku. Keď sa rušili staré kotolne v podnikoch , rezal som s nimi staré "parovody " . Niekedy sa výrobné haly vykurovali parou nie vodou. Rúry mali priemer 60cm a hrúbku asi 8mm možno aj viac.
neni to problem, aspon ne v ostrave. chodim do obchodu Welmet a za 1100kc myslim koupim 20litru argonu 4.8, nebo 8litru za 600kc tusim. flaska musi mit tlakovou zkousku, ktera je na 10 let, jinak neni treba nic. a musi to samozrejme byt flaska na argon.
Ja som to v minulosti tiež skúšal. Dalo sa to ale fakt som musel ísť veľmi rýchlo . V súčasnosti mám na to plynové horáky . Buď s kyslíkom alebo bez a spájkujem to na tvrdo spájkou L-CuP6 .
myslim ze prodavaji draty jak na MAG tak TIG na ruzne slitiny z medi,svaret to kabelem od pracky,ci co,tak to #sorryjako#. dalsi vec ze pri svareni napr.trubek z nerezu se vhani dovnitr trubky plyn kvuli korenu,by nevyporoval.Ale jinak cas a zkusenosti z tebe udelaji lepsiho svarece samozrejme,takze snaha se urcite ceni.hodne zdaru..
diky :) no ja myslim ze 80stupnu s tim neudela vubec nic. ale ja jsem to jako neplanoval na nic vyuzit, ten svarenec. jen me zajimalo, jestli to pujde a jak dobre :)
@@klimbikovabastlirna Používá se jak Argon, tak tzv. formovací plyn, což je většinou směs dusíku (95%) a vodíku (5%), popř. Argonu a vodíku ve stejném poměru. Dusík je samozřejmě levnější, což je výhodný, protože do potrubí toho nafoukáš hodně. Vodík je ve směsi proto, že s ním reaguje kyslík ze vzduchu který zbyl třeba v nějákém záhybu potrubí apod. a shoří na trochu vodní páry a nezreaguje se svařovaným kovem.
Jedine priletovať. S volframovou elektródou by to malo fungovať. Nemám to vyskúšané. Mali by sa použiť prídavné materiály k tomu určené. Ak sa použijú také, ktoré sú určené pre letovanie plameňom, môže byť problém so zmáčaním a nerozleje sa to pekne.
Citujem "Edison": Poznám 2000 sposobou, ako sa nedá vyrobiť žiarovka. :D Treba len Skúšať ved máš matroš, tak čo ty v tom brány, hraj sa. A potom veľká pomoc je náuka o materiáloch. Veľa zdaru. Čus
Ja jsem nasel ze topenarske trubky z tvrde medi jsou 99,9% minimalne cista med. Dal je tam uveden fosfor 0,02-0,04%, takze na vsechny ty prvky co pises zbyva treba 0,06%
@@klimbikovabastlirna Záleží zřejmě na zdroji. Mě varoval kámo co se tím živí. Já našel toto: ,,POZOR: výpary zinku ze svařování mědi, jsou silně toxické. Vhodné či dokonce nutné si chránit dýchací cesty a použít kuklu s odsáváním.,, Takže já mu budu věřit. Procenta bych řekl, že budou značně různá podle původu...Proč sem asi nejde dát odkaz??? To je otázka...
Hmm zvarat med, som minuly tyzden pozeral nejakych ukrajincov, ako stavali svojpomocne dom, a tam som prvykrat v zivote videl, ked robili elektroinstalacie, ze unas dame spoje na patice do krabice, tak oni draty spajali zvaranim, teda zakrutili a potom zvarili. skusim dat aj link. Bolo to zaujimave :-) ua-cam.com/video/pzxqegxzbuA/v-deo.html
Ahoj, co se tyka toho svaru zevnitr, tak je to skutecne tim, ze nemas v trubici argon. Pro zacinajiciho TIGare doporucuju tohle video, na ktere jsem nedavno narazil - ua-cam.com/video/96W75THjetU/v-deo.html&ab_channel=111gnr Vse je tam docela dobre vysvetleno ;-)
diky, uz jsem to cele zkoukl. sice asi skoro vsechno jsem vedel, ale neskodi si dat obcas male opakovani. hodne tam mluvili o te ochrane korene, to se mi zatim treba vubec nechtelo delat :/ ale nekdy se na to chystam, nejlepe az to bude fakt dulezite
Milý Klimbíku, s měděnými trubkami jsem se (jako chlaďař) napracoval velmi hodně. Chlaďaři, na rozdíl od topenářů, trubky letují "na tvrdo" pájkou s teplotou tavení 600 - 750°C, jsou to tyčinky různého složení, základ je měď, pro dobré letování se doporučuje 5% Ag, pro velmi dobré letování pak 15 až 45% Ag, navíc je v tom trocha fosforu. Pájka se velmi dobře roztéká, pracuje se s hořákem propan + kyslík, pro velké průměry pak acetylen, vhodné je ohřívání i z více mist. Zásadní je použití ochranné atmosféry dovnitř trubek, zpravidla dusík - to je nutné pro dodržení čistoty (v chladicím systému věc naprosto zásadní. Při spojování trubek je potřeba spoj důkladně rozehřát i nad/pod spojem, aby pájka perfektně zatekla všude na jeden dotek s trubkou. Pevnost takového spoje je pak srovnatelná s pevností trubky a musí vydržet stejný tlak jako trubka sama. Tvarovky (T-kusy, kalhoty, přechody různých průměrů) se kupují hotové. Pájkou s vysokým obsahem Ag není problém připájet Cu trubku k Fe, nebo nerezu, to je v chlaďařině běžné.
Tig na měď jsem použil jedenkrát, když pájecí souprava nebyla po ruce. Myslím nevhodné, spoje jsou jen "zalepené" a to nestačí.
Topenáři to letují cínem, ale to ortodoxní chlaďaři nikdy nedělají a ohrnujeme nad nimi nos.
:)) diky za podrobnosti. Ja jsem nemyslel, ze muj pokus k necemu uzitecnemu bude, jen sem to chtel vyzkouset :) pripadalo mi to zajimave.
@@klimbikovabastlirna Jasně, to bylo s tím tvrdým letováním jen info. Ale dodávám, že pro práci s trukami - ať topenář, nebo chlaďař - používají další vercajk: řezačku na trubky (tvrdokovový kotouček vsazený v držáku s odvalovacími válečky + odhrocovač jako součást), pertlovačku (na maticové kuželové spoje), ohýbačku na různé průměry, expandér pro roztažení konce (cca 2cm) trubky, aby se do ní dala nasadit další. Na foukání dusíku/argonu do vnitřku trubek trubičku s gumovým špuntem s osazeným na různé průměry, špunty, aby se do trubek nic nedostalo (třeba při navlékání izolace), atd. Na tuhle specielní práci se lze naučit ve svářečské škole, ale hlavně to chce praxi, než mlaďochovi nechám samostatně pájet trubky, musí to mnohokrát předvést na dílně. V chlaďařině se totiž netěsnost potrubí tvrdě trestá ztrátou drahého chladiva.
jojo, ceka me plneni klimy do aut, tak si cenu chladiva pekne uziju! :) diky za doplnujici informace o chladarine :) ale nechystam se v tomhle obodu podnikat ani pracovat :) tak je to pro me jen pro zajimavost dobre :)
@@klimbikovabastlirna Vážený Klimbíku, neberte to prosím jako poučování, nicméně drobnou radu, pokud nevíte - zmínil jste se o nutnosti naplnit klimatizace v autech. To je ze dvou důvodů: 1) v autech je klima z konstrukčních důvodů ne úplně těsná, takže maličko uniká, 2) velký únik si můžete způsobit sám odfouknutím pojistného ventilu, když v létě, v rozpáleném autě ihned po nastartování klimu pustíte. Bacha na to, je vhodné ujet neméně půl kilometru, než ji zapnete, aby se teplota a tedy i tlak snížil profouknutím motorového prostoru! Jinak platíte a platíte...
@@pavelnedbal7782 zajimave, diky za info! ja jsem mel spatny jeden tesnici krouzek, teda jeste mam, nekdy o tom udelam snad i video, az se ho odhodlam vymenit :) ale ted bude zima, tak to asi jeste odlozim :)
Krásná práce, hned mám zase chuť si tigovku pořídit :)
ja mam TIG hodne rad. nevarim sice profi, ale zkusil jsem si uz i obalovanou elektrodu, i COck klasicke a TIG je podle me nejzabavnejsi. da se s tim varit skoro vsechno a nemusi se slozite vymotavat civka, nebo kupovat celou civku nerezovou, medenou apod. klidne staci jako priodavny material ustrizeny kousek plechu. takze i kdyz je argon drazsi nez CO2, tak se to podle me vyplati
Svár na mědi jsem ještě neviděl, máš ho perfektní na to, že to jen zkoušíš - radost se dívat.
Ahoj je možné ti někde napsat potřeboval bych poradit s hořákem na tiga díky..
moznosti je spousta, na youtube v info o kanalu je mail, jinak v kazdem videu je facebook a instagram
Ahoj, jakou značku svěráčku máš u stolní vrtačky?
Je to rohm dpv 3
Ahoj.Měl jsi na Jasicu nastaveno střídavý nebo stejnosměrný TIG ???Díky
Stejnosmerny. Rikal jsem ve videu
@@klimbikovabastlirna Omlouvám se video jsem viděl jen jednou a muselo mi to utéct.A zkoušel jsi to na střídavý??Jak se to chová?
nezkousel jsem vubec. tak nejak si myslim ze kdyz to jde dobre na stejnosmerny, tak uz to muze byt jen horsi pak na stridavy :)
@@joseftrnka3393 Střídavý proud je jakoby divočejší. Ten se používá jen na hliník,myslím kvůli chlazení sváru a wolframu. Hliník je svinstvo nehezké. Ten potřebuje pořád nějaké zvláštní zacházení.
@@lohbergerpavel3855 Pri zváraní hliníka sa režim AC používa z jediného dôvodu a to na primárne čistenie materiálu od oxidu hliníka ktorý sa tvorí počas samotného zvárania. V žiadnom prípade to nie je za účelom chladenia.
Prej, au, krev, zajímalo by mě, kolik lidí, co nesnáší krev na to kouká a fláklo to s nima. :D
Pekna prace. Nevim co mas za svarecku, tak jen napad kdyby ...: Ja jsem si udelal pedal k TIGu z siciho stroje. Vybrakoval jsem vnitrek a jako snimac jsem pouzil linearni HALL cidlo a naproti maly magnet. Je to pecka a bez pedalu uz nesvaruju. 😉
Ahoj myslíš že by šel ten pedál i na Alfu? Mám zkušenost s pedálem a super👍
myslim ze jsem nekde videl, ze v pedalu je snad jen potenciometr, takze jednoducha vec. jde to podle me na vsechny svarecky, ktere ocekavaji nejaky promenlivy odpor, to chce asi zjistit. jinak hall cidlo neznam. nekde jsem to slysel, ale nevim jak funguje. pedal by nebyl spatny, ale mam tedka hodne veci co maji prednost :)
@@miroslavzigo9219 Většina svářeček bude očekávat na vstupním pinu z pedálu proměnné napětí. Je ale otázka v jakém rozsahu. Pokud má na konektoru vyvedených +5Volt, můžeš použít HALL bez problemu. Pokud by tam bylo +12V, nebo +24V, musel bys najít HALL který má možnost napájení takovým napětím.
@@klimbikovabastlirna HALL viz. (opraven link)
cz.farnell.com/honeywell/ss496a1/hall-effect-sensor-linear-to-92/dp/1134457?st=hall
Zrovna tento má napájení až do 10Volt, takže podle svářečky.
U HALLu je výhoda v tom, že se nemusí vůbec řešit mechanika. Vemeš jakýkoliv pedál, nalepíš do něj hall čidlo a na protějšek magnet a už to jede.
Hodně dobry.
diky :) pokus no :)
Tak super, jsem rád že se ti to nějak povedlo. Až budu potřebovat pomocníka v práci tak se ozvu. :-)
Diky!!
Med sa prudkým schladením na rozdiel od ocele nezakali, ale vyziha. Co je občas efekt ktorý neznaleho prekvapí. Nehovorím o tebe, ale je dobre to vedieť. Napríklad medené tesnenie pre staré rozvody ktoré nelicuju je dobre najskôr zohriať a následne schladiť. Potom sa správa ako plastové tesnenie a zamedzí sa únikom.
Naprosto kýžený efekt, před montáží těsních kroužků
Ahoj, prosím zkoušel někdo svařovat mosaz? Mráz mě roztrhl pákovou baterii na vodu....koukal jsem že je to asi odlitek mosazi pak je tam šlupička mědi a nakonec to co všichni vidíme asi leštěný chrom... zkoušel jsem to zavařit ale nepodařilo se mě to. Zkoušel jsem zlatou elektrodu a červenou... oblouk naskočí krásně ale materiál se netaví.... poradí někdo...předem moc děkuji Petr
no jednou jsem zkousel pridavat mosazny drat, ale myslim ze se mi uplne nechutne spalil. a jelikoz je moasz med a zinek, tak asi i pekne nebezpecne. protoze kdyz se svaruje neco pozinkovaneho, jakkoliv, tak se uvolnuje velky humus. takze ja bych rekl ze je potreba pajet. to ale nevim jak se dela
To budou vodotesne svary ?
tak to netusim, i kdyz vypada to tesne :)
klimbíkova bastlírna budú. My v robote bežne zvárame bez fukania Argónu do trubky. Keď to pekne zavaris zvonku, nemôže to tiecť. Akurát by taký zvar neprešiel cez röntgenové skúšky.
Nazďo, používal si čistý argón?
4.8 cistotu, ano cisty. (5.0 je pak az na titan pokud vim)
Var med tak na 60-70A a trochu formuj koreň na med netreba fúkať vnútro tak ako to netreba na oceľ nerez musíš fúkať lebo tam bez toho koreň nejde spraviť čo sa týka zihania mede po zihani měkne
nekdy to zkusim dovnitr fouknout, abych sve svarovani zase posunul o uroven dal! diky!
Měď se při rychlém ochlazení vyžíhá a ano používá se to při těsnění aby lépe sedlo a dotěsnilo se 😉
diky, "vyziha" to bylo to slovo co jsem si nemohl vzpomenout :))
@@klimbikovabastlirna Spíš zakalí, ne? Žíhání naopak probíhá při ohřevu a slouží ke snížení vnitřního pnutí, které vzniká rychlým ochlazováním- kalením.
@@petakopecek u mědi to je jinak :)
@@vojtajakoubek3036 aha, máte pravdu. Předpokládal jsem, že to bude analogické s ocelí.
@@petakopecek Měď zakalit nelze. Kalí se uhlíková ocel která se vždy musí následně popustit pro snížení vnitřního pnutí. Žíháním materiál změkne a je jedno jestli je to ocel nebo měď. Když se například do zakalené ocelové desky zapoměl udělat závit pro šroub, je potřeba desku vyžíhat, udělat závit a pak znova zakalit a popustit. Nebo se může ten závit rovnou vyjiskřit ale to se kolikrát ani nevyplatí.
Je to sice dobre ze to jde svarovat , ale myslim si ze vyhodnejsi bude tvrde pajeni , uz jen kvuli tesnosti a vzhledu , a prinejhorsim mekke pajeni.
jako urcite, spis me zajimalo jestli to jde. zkousim svarit vsechno mozne :) abych zjistil meze te svarecky a te technologie
@@klimbikovabastlirna - myslim ze meze ty svarecky jsou omezene jen fantazii svarece :-) , priste zkus svarit 2 zlaty cihly k sobe :-)
Hele az budu mit dve nepotrebne zlate cihly, tak klidne :))
Nebolo by jednoduchšie zvarať migom tvrdou pajkou ? Neskúšal som to len otázka
tohle byl jen takovy experiment :)
Nepozeral som premiéru ale teraz som dopozeral celkom ti to šlo áno meď je veľmi dobrý vodič tepla elektriny a tak to zmekčenie kovu je žihanie preto sa trubky iba pajkuju cinom opäť super urobené video pokračuj daaaaaal a teším sa na nové video ahoj 😄😄😄
diiky :) zihani no, jsem zapomnel to slovo :)
este doplnim, ze pokial chces mat cistu CU ruru aj zvnutra napusti ju dusikom. Nebude tam vznikat oxid
nebo argonem :)
To bude palenica jako hrom :D
ale ja na slivovici nejsem moc, takze ne :) tohle byl fakt jen experiment, jestli to pujde svarit a taky jsem to chtel ukazat ostatnim :)
Vyráběl jsem si měděnou nádrž na motorku - takový chalenge...a jako svářeč amatér, bez špetky znalosti, ale s poměrně dostatkem zkušeností, jsem se do toho pustil po hlavě...tzn. DC TIG a Argon...má zkušenost je taková, že se to musí zavařit na první dobrou, jinak to pění a praská...sváry v sobě i tak maji bublinky, tzn. jeste před uzavřením nádrže, jsem všechny sváry zevnitř precinoval - což se u mědi taky dělá blbě, musí být na to plamen, tou klasickou klempirskou velkou pájkou to nejde, měď hrozně rychle odvádí ze sváru teplo...každopádně měď se klempířsky velmi dobře zpracovává, to jo, určitě lépe než hlubokotazny plech, ale špatně se to svařuje...
Ahoj nabuduce skus zvarat trubky tak že do nich pustiš argon uvidiš ten rozdiel s plynom a bez.Z jednej strany si sprav taky kužel cez ktory budeš privadzat argon a druhu stranu stači prelepit hlinikovou paskou a spravit do nich par dier.
jj, vzdyt jsem to i rikal ze to nekdy zkusim, ale na ocelovych trubkach, tam to bude jednodussi.
za profesionální svařeče ti napíšu jen toto .....máš talent ....překopal bych ti hořák a nastavení mašiny a doučil praxi
diky! a co bys zmenil na tom horaku a nastaveni? da se to nejak lehce vyjadrit? :)
@@klimbikovabastlirna ahoj , jasně že se to dá ještě vyladit ba dokonce mě napadají v hlavě dalších 10 možností jak jinak ....ono říkal jsi že máš mašinu Jasic ...něajké ty modely jsem už sedlal a myslím že to není vubec zlej stroj .....nicméně já jsem trochu jinde převážně pracuji se zdrojem kemppi migatronic a ewm a věř že každá mašina umí totálně rozdílné věci ale myslím že inteligentní svařeč si poradí s křívkou na panelu s jakým koliv zdrojem .....určitě bych chtěl dál s tebou psaát tak na začátek mě napadla hubyce velikost 16 u nás v čr standart ružovka junbo a zvýšit prutok plynu klidně na 20 ale s tím že bych pozoroval zda lázen není moc nasycená ....pulzování 10hz na 40 procent .......pokud bys koukl na web ewm dá se od nich sehnat hubice fupa krytý titanem ta by byla top .....a mužeme takto pokračovat v nastavení ještě déle ...metoda tig je v čr na urovni hadru to napíšu natvrdo to co mám já k dispozici se zatím u nác moc nepoužívá ...Miky
@@klimbikovabastlirna nacvič si rychlé podávání drátu ve videu podávaš asi tak jednou za vteřinu zrychli jestě jednou tolik je to náročný ale nee nemožný ...nevysunuj ho mezi prsty ale brnkej o lázen ...u mědi hořák kolmo široká hubice zvýšený prutok plynu ....sítko bych nepoužil ...po svaření na vzduchu zchladit očistit rouno nebo houbička to už ted je jedno a posléze hořákem ohrát na barvu jinak praskeneš
Ahoj, na ochranu před teplem při sváření tigem si pořiď tzv. tigový prst, chrání proti teplu a můžeš mít ruku opřenou o materiál co sváříš a nespálíš se.
Mam ho. Dokonce jsem ho mel pri tech pokusech na stole, mozna tam i pujde videt. Ale nehodil se mi na nic. Potreboval bych leda celou rukavici :)
Áno plnenie plynom je proti tým soplom co sú z vnútra. Musel by si si spraviť na hodiny tcko alebo dokúpiť origo sadu.
no ja mam jeste jednu flasku argonu, tak bych to mohl napojit na ni, a mam vlastne i jeden manometr navic argonovy. nekdy to urcite udelam! :)
@@klimbikovabastlirna ak by si mal na hodinách festo hadice (ja mám 😁) stačí ti kúpiť tečko a na jednu stranu dat skrtiaci ventil. Keď potrebuješ rúru plniť iba zavedies hadicku a pootvoris ventil. Na utesňovanie a zaslepovanie sa používa hliníková páska a zátky, aby si mal minimálne straty plynu pri podfukovani. Netreba plniť celú rúru ci profil stačí miesto zvaru, ale kôli teplú je dobre mat aspoň 10 cm odstup od miesta zvaru. Záleží aj na hrúbke a charakter materiálu. Pustíš plyn počkáš minútku a potom znizis prietok aby ho bolo jemne cítiť na zápästí. Nech stíha vytáčat kyslík. To je cele kúzlo.
Keď to zaslepis treba drôtom spraviť dierku do zaslepky ABy mal vzduch kam unikať. To je len postreh aby to niekto zle nepochopil. 😁
A tak mi poraď.Mám elektrody s měděným jádrem.K čemu jsou?Asi na navařování?A jak je použít?Musí se nahřívat ocel na kterou budu vařit?
Tak to bohuzel nevim k cemu jsou. Ale muj odhad je ze na navarovani medi na ocel to asi nebude, jak uz tu padlo, maji hodne rozdilnou teplotu tani. Muj odhad je teda ze jsou na navarovani medi.
@@klimbikovabastlirna Právě proto jsem se ptal jestli se musí ocel ohřívat.Podle mě to asi nebude čistá měď a bude to na navařování a opravu ložisek?
Nevim no. Mozna se da treba treba navarit med i na ocel. Ja bych to na necem vyzkousel prvne a hned bych vedel :)
Prý se dřív tím svarovala litina
To sú elektródy na pálenie/ rezanie materiálov elektrickým oblúkom, nie na zváranie. Väčšie priemery elektród dokonca nie sú ani plné ale ako trubička s pozdĺžnou prepážkou. V priereze vyzerá ako krížik v krúžku. Keď sa rušili staré kotolne v podnikoch , rezal som s nimi staré "parovody " . Niekedy sa výrobné haly vykurovali parou nie vodou. Rúry mali priemer 60cm a hrúbku asi 8mm možno aj viac.
Tig nebo dalekohled na hvezdy? :)
Jak velký je problém sehnat argon pro TIG?
neni to problem, aspon ne v ostrave. chodim do obchodu Welmet a za 1100kc myslim koupim 20litru argonu 4.8, nebo 8litru za 600kc tusim. flaska musi mit tlakovou zkousku, ktera je na 10 let, jinak neni treba nic. a musi to samozrejme byt flaska na argon.
@@klimbikovabastlirna takže to funguje podobně jako s propan butanem? Díky moc za odpověď.
@@klimbikovabastlirna Zdar měnil jsi lahve někdy tady? www.bazos.cz/hodnoceni.php?mail=1090328&idphone=19330&jmeno=V
@@petrmuller8485 nemenil, jen ve welmet. tohle ani nevim co je, nejde to nikde najit, nejaky nazev firmy, nebo aspon cloveka. nejake moc tajemne
@@klimbikovabastlirna Dnes tam asi pojedu, tak dám vědět.
Dobre
Ja som to v minulosti tiež skúšal.
Dalo sa to ale fakt som musel ísť veľmi rýchlo .
V súčasnosti mám na to plynové horáky .
Buď s kyslíkom alebo bez a spájkujem to na tvrdo spájkou L-CuP6 .
jojo, tak to je ta klasicka cesta. jak spojovat med, ja jsem jen takhle experimentoval pro zabavu, ze zajimavosti :)
Aceton ale moc dobre neodmastuje. Lepe odmastuje technicky benzin.
tak to nevim. ja myslim ze vic aceton. dokonce se nedoporucuje pred lakovanim cistit benzinem, ze to zustane malicko mastne a muze to delat problemy
Nemas pravdu, je to presne naopak :)
strašne neskoro priemiery...koli čomu nechapem
v devet hodin chodi vice lidi na premiery nez v osm, tak proto
myslim ze prodavaji draty jak na MAG tak TIG na ruzne slitiny z medi,svaret to kabelem od pracky,ci co,tak to #sorryjako#.
dalsi vec ze pri svareni napr.trubek z nerezu se vhani dovnitr trubky plyn kvuli korenu,by nevyporoval.Ale jinak cas a zkusenosti z tebe udelaji lepsiho svarece samozrejme,takze snaha se urcite ceni.hodne zdaru..
Nevím co by s tím svárem udělalo teplo třeba 80°C od krbových kamen ale za pokus to stálo. Jinak žíhání je to správné slovo to dělám běžně 😉
diky :) no ja myslim ze 80stupnu s tim neudela vubec nic. ale ja jsem to jako neplanoval na nic vyuzit, ten svarenec. jen me zajimalo, jestli to pujde a jak dobre :)
Dnu sa fúka formir tj plyn na formovanie ktorý je nahrada za Argon :) a zvaraju sa touto metódou potrubia do farmacie, potravinárskej vyroby atd.
nikdy jsem takovy nazev neslysel, ani nevygooglil, muzes mi prosim neco o tom plynu najit? ja bych tam foukal primo argon.
@@klimbikovabastlirna Používá se jak Argon, tak tzv. formovací plyn, což je většinou směs dusíku (95%) a vodíku (5%), popř. Argonu a vodíku ve stejném poměru. Dusík je samozřejmě levnější, což je výhodný, protože do potrubí toho nafoukáš hodně. Vodík je ve směsi proto, že s ním reaguje kyslík ze vzduchu který zbyl třeba v nějákém záhybu potrubí apod. a shoří na trochu vodní páry a nezreaguje se svařovaným kovem.
Čau Klimbíku zkus přivařit měď k oceli takovej hec😁
to nepujde?
Keďže medzi meďou a čistým železom je bod tavenia rozdielny o 500°C, je tento pokus zbytočný...
Jedine priletovať. S volframovou elektródou by to malo fungovať. Nemám to vyskúšané. Mali by sa použiť prídavné materiály k tomu určené. Ak sa použijú také, ktoré sú určené pre letovanie plameňom, môže byť problém so zmáčaním a nerozleje sa to pekne.
Citujem "Edison": Poznám 2000 sposobou, ako sa nedá vyrobiť žiarovka. :D Treba len Skúšať ved máš matroš, tak čo ty v tom brány, hraj sa. A potom veľká pomoc je náuka o materiáloch. Veľa zdaru. Čus
jojo, hrat si a zkouset ruzne veci, i kdyz treba nedavaji moc smysl, to me bavi :)
mami, jsem slavnej... 😁 a to jsem ten nápad s cykynou střelil jen tak od boku 😁
:) byl to super napad! diky :) proc nekde neco shanet, kdyz se mi tech dratu vali v krabici spousta :)
Ahoj, mohl bych ti darovat řezné brusne koutouce a vlastně všechno co je okolo svařování ;) pokud chceš tak napis ;)
super, diky! jestli me neco napadne, tak dam vedet :) zatim me napadaji tak maximalne nejake jemnejsi lamelaky 125mm, hrubosti treba 120 a vice
Keď sa zvára potrubie, tak sa do trubky fúka Argón, inak pekný koreň nespravis. Žiadny iný trik na to neni.
Ok. Diky
Ahoj, dost dobrej výsledek. Víš že to není čistá měď? Je tam zinek a proto budou ty výpary enormě toxické!! Asi jsi to měl ve videu zmínit. Pozdravy.
Kde jsi na ten zinek prisel? Jestli mas nejaky zdroj, napis ho tady, kolik treba procent zinku myslis ze tam je.
@@klimbikovabastlirna Když sem dám odkaz (už jsem to zkoušel třikrát) tak zmizí celá zpráva. Ano bývá tam. A i olovo a nikl.
Ja jsem nasel ze topenarske trubky z tvrde medi jsou 99,9% minimalne cista med. Dal je tam uveden fosfor 0,02-0,04%, takze na vsechny ty prvky co pises zbyva treba 0,06%
@@klimbikovabastlirna Záleží zřejmě na zdroji. Mě varoval kámo co se tím živí. Já našel toto: ,,POZOR: výpary zinku ze svařování mědi, jsou silně toxické. Vhodné či dokonce nutné si chránit dýchací cesty a použít kuklu s odsáváním.,,
Takže já mu budu věřit. Procenta bych řekl, že budou značně různá podle původu...Proč sem asi nejde dát odkaz??? To je otázka...
Odkazy jsem mival na schvaleni mnou, ale od tebe tam zadne nemam. Aby lidi nespamovali reklamy a podvody.
Zdar mam měděný okap šel by svařit měděným drátem a plynovým hořákem
tezko. ale pujde spajet, tak jak se paji topeni medene
Ahoj , povinnosť pozrieť tento krátky dokument o TIG , tam sa aj dozvieš prečo máš špatný zvar na koreni ua-cam.com/video/96W75THjetU/v-deo.html
a druhý dokument ua-cam.com/video/-Y0jQf1-IT4/v-deo.html
diky, mrknu
Čo iné pozriem
:)
Formovací plyn
Žíhaní se tomu řiká ne ? :) Nahřátí a rychlé ochlazení
Jj :)
Hmm zvarat med, som minuly tyzden pozeral nejakych ukrajincov, ako stavali svojpomocne dom, a tam som prvykrat v zivote videl, ked robili elektroinstalacie, ze unas dame spoje na patice do krabice, tak oni draty spajali zvaranim, teda zakrutili a potom zvarili. skusim dat aj link. Bolo to zaujimave :-) ua-cam.com/video/pzxqegxzbuA/v-deo.html
zajimave, ale tak asi normalni clovek to takhle snad nedela :)
Ahoj, co se tyka toho svaru zevnitr, tak je to skutecne tim, ze nemas v trubici argon. Pro zacinajiciho TIGare doporucuju tohle video, na ktere jsem nedavno narazil - ua-cam.com/video/96W75THjetU/v-deo.html&ab_channel=111gnr
Vse je tam docela dobre vysvetleno ;-)
diky, uz jsem to cele zkoukl. sice asi skoro vsechno jsem vedel, ale neskodi si dat obcas male opakovani. hodne tam mluvili o te ochrane korene, to se mi zatim treba vubec nechtelo delat :/ ale nekdy se na to chystam, nejlepe az to bude fakt dulezite