S tou Středozemí to podle toho, co jsem četl, byly jen Tolkienovy rané úvahy (už nevím, jestli to bylo v Carpenterově životopisu, nebo v gigantickém poznámkovém aparátu v Book of the Lost Tales). On si začal tvořit jazyky, pak si uvědomil, že jazyky nedávají smysl bez uživatelů, tak si vymyslel elfy. Jenže pak mu došlo, že uživatelé nedávají smysl bez světa, kde by žili, tak jimi chtěl zaplnit dávnou Anglii, protože mu bylo líto, že Anglie nemá nic moc staršího než artušovský cyklus, co by tvořilo nějaký skutečný epický celek. Tak to začal psát, ale logicky si opět uvědomil, že pro fiktivní národy nenajde v reálném světě takové místo a čas, aby to nebylo příliš násilné. Takže nakonec po různých marných snahách tuto myšlenku zavrhl a začal tvořit svět zcela fiktivní, a to pěkně od jeho stvoření. Jako milovník A. C. Clarka mám trošku tik, když někdo řadí do sci-fi Hvězdné války (právě kvůli magii a pohádkovým schématům), ale těžko s tím něco udělám. Ono jde o to, že v tzv. "hard" sci-fi, jejíž je Clarke zářným příkladem, jde o projekci současného technického pokroku do budoucna a odvyprávění možné budoucnosti, která bude tímto pokrokem utvářena. Čapkovi a Asimovovi roboti (i když ti z R. U. R. jsou spíš v současnosti aktuální AL - artificial life, než to, jak dnes vnímáme roboty), umělá inteligence ve Vesmírné Oddyssei apod. Hvězdným válkám tak nějak chybí to sci-. Je to samozřejmě složitější a samotného mě napadají třeba námitky ohledně některých děl H. G. Wellese nebo Raye Bradburyho, ale jak sám zmiňuješ, ty hranice jsou dost nejasné. Hvězdné války jsou však rozhodně daleko za. P. S.: Vysvětlení té stávky určitě stojí za to. Nebo máš pocit, že to někdo udělá lépe a s takovým dosahem?
Teď když už vidím třetí video z nového studia, tak si uvědomuju, jak mi chybí pozadí knihovny a stolu s mravenečníkem🥲 Jinak (alespoň z pohledu středoškoláka) skvělá práce jako vždy🫡
Рік тому+11
Ja to budu postupne upgradovat, ale proste jak jsme se stehovali a do toho ted byvam dlouho v praci, tak zatim proste nebyl cas.
24:53 Před lety jsem si koupil knihu Aristoteles a Dante odhalují záhady vesmíru. Těšil jsem se na nějakou důmyslnou dialektiku. Že jde o lgbtq+ romantiku jsem zjistil až při čtení.
Za toto video 👍 K cestopisům se ale nemohu nevyjádřit, neboť je to mé výzkumné téma. Netroufnu si tady dávat vážně míněné rady, nicméně na “žánrovost” cestopisů fakt pozor. Je to strašlivý průšvih (což přiznává absolutně každý, kdo v problematice trochu nakouknul pod pokličku). Při sebemenším pokusu vymezit nějaké “společné znaky” textů, které se do tohoto “žáru” obvykle řadí, se to má tendenci rozpadat a čím dál jdeš v čase od současnosti, tím horši to může být. To byl jeden vykřičník. Druhý vykřičník bude k “fikcionalitě” textu Marca Pola. Premoderní doba (a literatura) vůbec neuvažuje v kategoriích “fikce/nefikce”, jde spíš o to, zda jsou informace, které zaznamenávají (pokud skutečně zaznamenávají něco nového, což v případě Pola platí, v případě tzv. Mandevilla už nikoli) něčím zajímavé a tedy hodné zapamatování. Každý, kdo problém vykládá jen optikou pravdivosti/nepravdivosti se dopouští opravdu nejrubšího možného zjednodušování, které naprosto ignoruje filologickou stránku věci (dlouhou historii zásahů do textu jehož originál se nezachoval), kontextuální stránku (některé věci tam jsou jednoduše proto, že tam být měly kvůli tradici), ani biografický konext autora (v tomto konkréním případě je to pro porozumění fakt důležité, nelze to opomenout). Jak moc velký a spletitý ten problém je ostatně dokládá i to, jak rozličně se k němu různí odborníci staví. Le Goff má ve Středověké imaginaci úžasnou větu, kterou lze parafrázovat asi jako: “Všichni ti středověcí cestovatelé kecaj, ale i když kecaj, ve výsledku stejně mluví pravdu.” V Podivuhodných vlastnictvích Stephena Greenbdadta je neméně úžasná věta, která ale říká pravý opak: “Oni se celkem upřímě snaží mluvit pravdu, ale ve výsledku stejně pěkne kecaj,” Asi tak. Omlouvám se za sloh. :D
Рік тому
Jj ja v podstate tohle vsechno vim, v tom cestopisnem konferencnim sborniku (2015?) je na to tema studie prave od pavla sidaka. To ale neznamena, ze o tom nejde udelat video :)
To samozřejmě lze, v žádném případě to nechci rozporovat. Jen vyslovuji problémy, které nemusí být na první pohled zřejmé. Navíc jakkoli je Pavel Šidák naprosto bezkonkurenční kapacitou v oboru genologie, není medievistou a potlačující většina jeho závěrů stojí na materiálu nejpozději z 18. století. Při aplikaci na premoderní texty to nemusí sedět. Nemluvě o tom, že český úzus, používat slovníkové heslo “cestopis” pro téměř jakýkoli text o cestování je rovněž problematický. Kladu si otázku zda jsi nezvolil zbytečně těžkou cestu, ale zas o to zvědavější jsem na výsledek. Pokud se to podaří, budeš mít můj velký obdiv. :)
K problematice Sci-fi a fantasy bych rád přidal takové celkem rozšířené, fanouškovské rozdělení na science fiction a science fantasy. To dělí sci-fi na více fantasy formát, který pracuje s magickými a jinými méně realistickými prvky, tedy např. ono zmíněné Star Wars a více tradiční formát, který se naopak snaží stavět na co nejvíce dostupných informacích a divákovi nabídnout realistickou podobu budoucnosti. Tam by se zase dal zařadit např. Nolanův Interstellar. Je to tak správně žánrově kostrbaté a můžeme se hádat o tom co je a není realistické, ale obecně to, myslím, celkem funguje. :D
Důvody pro stávku mě zajímají. Volil jsem jednoho ze členů vlády v podstatě ze stejných důvodů, které uvádíte. A teď toho skoro lituju a zároveň mě štve, jak Babišovi nahrávají na vítězství v dalších volbách.
V rozlišení scifi a fantasy jde použít i přístup, že v obou se dějí jevy, které nejsou možné v současném světě, ale klíčový je zdroj. Ve sci-fi je to věda a technika, ve fantasy je to magie v původním slova smyslu, tj. akce "čaroděje", která by v našem světě nemohla mít účinek na reálný svět (rituál, švihnutí hůlkou), ho má. Ale ani to nám nepomůže zařadit Star Wars :-)
My jsme se na střední učili, že aby byla kniha zařazená mezi fantasy, musí splňovat jednu ze tří podmínek: 1. Hlavní hrdina nezná daný svět a má průvodce, který zná svět a nemusí nutně znát hrdinův cíl (např. Harry Potter a Brumbál) 2. Hlavní hrdina zná svět ale ne svůj cíl, průvodce zná svět a nezná cíl (Hobbit) 3. Hlavní hrdina zná svět, zná cíl. A stejně tak průvodce Když se nad tím zamyslím, každé kvalitní fantasy splňuje jednu z těchto podmínek
Рік тому+3
Ale pak nevidim, co neni fantasy. Protoze motiv aspon minimalni cesty je nezbytny pro jakekoli epicke vypraveni.
Ono je to spíše bráno jako podmínka pro fantasy, jakože tento scénář může mít jakýkoliv žánr, ale pokud někdo píše fantasy a tohle nepoužije, tak to že tam je magie z toho fantasy nedělá...nebo alespoň tak nějak to bylo vysvětleno. Viděla jsem spoustu "fantasy" kdy byl hrdina na cestě sám...
Pokud vím, tak Tolkien sám říkal, že Arda je Země a Středozem je Evropa, přestože se podle mapy z Pána Prstenů nedá určit, kde se to odehrává. Každopádně tomu přizpůsobil i věky, takže počátek čtvrtého věku by měl spadat někam do roku 3100 př. n. l., tedy do doby sjednocení Egyptské říše. 🙂 A Tolkienologové se dodneška přou v jakém věku žijeme dneska.
37:13 někteří pravověrní fandové považují, řekl bych že vlastně správně, původní film za westernový příběh zasazený do zcela smyšleného prostředí s prvky typického scifi, nicméně se jedná o fantasy.
S tou Středozemí to podle toho, co jsem četl, byly jen Tolkienovy rané úvahy (už nevím, jestli to bylo v Carpenterově životopisu, nebo v gigantickém poznámkovém aparátu v Book of the Lost Tales). On si začal tvořit jazyky, pak si uvědomil, že jazyky nedávají smysl bez uživatelů, tak si vymyslel elfy. Jenže pak mu došlo, že uživatelé nedávají smysl bez světa, kde by žili, tak jimi chtěl zaplnit dávnou Anglii, protože mu bylo líto, že Anglie nemá nic moc staršího než artušovský cyklus, co by tvořilo nějaký skutečný epický celek. Tak to začal psát, ale logicky si opět uvědomil, že pro fiktivní národy nenajde v reálném světě takové místo a čas, aby to nebylo příliš násilné. Takže nakonec po různých marných snahách tuto myšlenku zavrhl a začal tvořit svět zcela fiktivní, a to pěkně od jeho stvoření.
Jako milovník A. C. Clarka mám trošku tik, když někdo řadí do sci-fi Hvězdné války (právě kvůli magii a pohádkovým schématům), ale těžko s tím něco udělám. Ono jde o to, že v tzv. "hard" sci-fi, jejíž je Clarke zářným příkladem, jde o projekci současného technického pokroku do budoucna a odvyprávění možné budoucnosti, která bude tímto pokrokem utvářena. Čapkovi a Asimovovi roboti (i když ti z R. U. R. jsou spíš v současnosti aktuální AL - artificial life, než to, jak dnes vnímáme roboty), umělá inteligence ve Vesmírné Oddyssei apod. Hvězdným válkám tak nějak chybí to sci-. Je to samozřejmě složitější a samotného mě napadají třeba námitky ohledně některých děl H. G. Wellese nebo Raye Bradburyho, ale jak sám zmiňuješ, ty hranice jsou dost nejasné. Hvězdné války jsou však rozhodně daleko za.
P. S.: Vysvětlení té stávky určitě stojí za to. Nebo máš pocit, že to někdo udělá lépe a s takovým dosahem?
Teď když už vidím třetí video z nového studia, tak si uvědomuju, jak mi chybí pozadí knihovny a stolu s mravenečníkem🥲 Jinak (alespoň z pohledu středoškoláka) skvělá práce jako vždy🫡
Ja to budu postupne upgradovat, ale proste jak jsme se stehovali a do toho ted byvam dlouho v praci, tak zatim proste nebyl cas.
Mně osobně nejvíc chybí černá klika prasklých dveří v pozadí.
mně chybí mravenečník
Díky!
Naopak, šup sem s dílem o stávce. :D
24:53 Před lety jsem si koupil knihu Aristoteles a Dante odhalují záhady vesmíru. Těšil jsem se na nějakou důmyslnou dialektiku. Že jde o lgbtq+ romantiku jsem zjistil až při čtení.
Za toto video 👍
K cestopisům se ale nemohu nevyjádřit, neboť je to mé výzkumné téma. Netroufnu si tady dávat vážně míněné rady, nicméně na “žánrovost” cestopisů fakt pozor. Je to strašlivý průšvih (což přiznává absolutně každý, kdo v problematice trochu nakouknul pod pokličku). Při sebemenším pokusu vymezit nějaké “společné znaky” textů, které se do tohoto “žáru” obvykle řadí, se to má tendenci rozpadat a čím dál jdeš v čase od současnosti, tím horši to může být. To byl jeden vykřičník. Druhý vykřičník bude k “fikcionalitě” textu Marca Pola. Premoderní doba (a literatura) vůbec neuvažuje v kategoriích “fikce/nefikce”, jde spíš o to, zda jsou informace, které zaznamenávají (pokud skutečně zaznamenávají něco nového, což v případě Pola platí, v případě tzv. Mandevilla už nikoli) něčím zajímavé a tedy hodné zapamatování. Každý, kdo problém vykládá jen optikou pravdivosti/nepravdivosti se dopouští opravdu nejrubšího možného zjednodušování, které naprosto ignoruje filologickou stránku věci (dlouhou historii zásahů do textu jehož originál se nezachoval), kontextuální stránku (některé věci tam jsou jednoduše proto, že tam být měly kvůli tradici), ani biografický konext autora (v tomto konkréním případě je to pro porozumění fakt důležité, nelze to opomenout). Jak moc velký a spletitý ten problém je ostatně dokládá i to, jak rozličně se k němu různí odborníci staví. Le Goff má ve Středověké imaginaci úžasnou větu, kterou lze parafrázovat asi jako: “Všichni ti středověcí cestovatelé kecaj, ale i když kecaj, ve výsledku stejně mluví pravdu.” V Podivuhodných vlastnictvích Stephena Greenbdadta je neméně úžasná věta, která ale říká pravý opak: “Oni se celkem upřímě snaží mluvit pravdu, ale ve výsledku stejně pěkne kecaj,” Asi tak. Omlouvám se za sloh. :D
Jj ja v podstate tohle vsechno vim, v tom cestopisnem konferencnim sborniku (2015?) je na to tema studie prave od pavla sidaka. To ale neznamena, ze o tom nejde udelat video :)
To samozřejmě lze, v žádném případě to nechci rozporovat. Jen vyslovuji problémy, které nemusí být na první pohled zřejmé. Navíc jakkoli je Pavel Šidák naprosto bezkonkurenční kapacitou v oboru genologie, není medievistou a potlačující většina jeho závěrů stojí na materiálu nejpozději z 18. století. Při aplikaci na premoderní texty to nemusí sedět. Nemluvě o tom, že český úzus, používat slovníkové heslo “cestopis” pro téměř jakýkoli text o cestování je rovněž problematický. Kladu si otázku zda jsi nezvolil zbytečně těžkou cestu, ale zas o to zvědavější jsem na výsledek. Pokud se to podaří, budeš mít můj velký obdiv. :)
,,Protože co si budem, studenti vždycky byli, jsou a doufejme že i vždycky budou cynické svině." :D
38:44 Dík, poprskala jsem si klávesnici kafem. Poučení pro příště: při sledování Potítka nejíst, nepít.
Koukat na vaše videa mi nějak vnáší klid do duše, děkuji za to :)
Co se děje na vysokých školách by mě zajímalo. Jinak díky za další inspirativní video.
Young adult nevnímám jako žánr, ale spíš v původním smyslu jako cílovou skupinu.
K problematice Sci-fi a fantasy bych rád přidal takové celkem rozšířené, fanouškovské rozdělení na science fiction a science fantasy. To dělí sci-fi na více fantasy formát, který pracuje s magickými a jinými méně realistickými prvky, tedy např. ono zmíněné Star Wars a více tradiční formát, který se naopak snaží stavět na co nejvíce dostupných informacích a divákovi nabídnout realistickou podobu budoucnosti. Tam by se zase dal zařadit např. Nolanův Interstellar. Je to tak správně žánrově kostrbaté a můžeme se hádat o tom co je a není realistické, ale obecně to, myslím, celkem funguje. :D
Důvody pro stávku mě zajímají. Volil jsem jednoho ze členů vlády v podstatě ze stejných důvodů, které uvádíte. A teď toho skoro lituju a zároveň mě štve, jak Babišovi nahrávají na vítězství v dalších volbách.
V rozlišení scifi a fantasy jde použít i přístup, že v obou se dějí jevy, které nejsou možné v současném světě, ale klíčový je zdroj. Ve sci-fi je to věda a technika, ve fantasy je to magie v původním slova smyslu, tj. akce "čaroděje", která by v našem světě nemohla mít účinek na reálný svět (rituál, švihnutí hůlkou), ho má. Ale ani to nám nepomůže zařadit Star Wars :-)
My jsme se na střední učili, že aby byla kniha zařazená mezi fantasy, musí splňovat jednu ze tří podmínek:
1. Hlavní hrdina nezná daný svět a má průvodce, který zná svět a nemusí nutně znát hrdinův cíl (např. Harry Potter a Brumbál)
2. Hlavní hrdina zná svět ale ne svůj cíl, průvodce zná svět a nezná cíl (Hobbit)
3. Hlavní hrdina zná svět, zná cíl. A stejně tak průvodce
Když se nad tím zamyslím, každé kvalitní fantasy splňuje jednu z těchto podmínek
Ale pak nevidim, co neni fantasy. Protoze motiv aspon minimalni cesty je nezbytny pro jakekoli epicke vypraveni.
Ono je to spíše bráno jako podmínka pro fantasy, jakože tento scénář může mít jakýkoliv žánr, ale pokud někdo píše fantasy a tohle nepoužije, tak to že tam je magie z toho fantasy nedělá...nebo alespoň tak nějak to bylo vysvětleno. Viděla jsem spoustu "fantasy" kdy byl hrdina na cestě sám...
23:26
Několik zajímavých spíše brakových 'žánrů' z Asie: web novel/light novel z CN+JP+KOR,
Murim/wuxia z KOR/CN a Shonen z JP
Nečekal bych, že tu uslyším fuzzy set :D ale nejsem zklamaný xd
Nepřekládá se Bildungsroman jako vývojový román?
40:00 Kyklopové a sirény neexistují... Tys tam někdy byl? 😂
Ano! Potřebuji díl o cestopisu. 😃
Nádraží Perdido nevychází z mytologie, ale přesto zapadá do fantasy žánru.
Chceme vidět kočky 😺
💯💯
Stávku 🙏
31:20 hrklo ve mě
Pokud vím, tak Tolkien sám říkal, že Arda je Země a Středozem je Evropa, přestože se podle mapy z Pána Prstenů nedá určit, kde se to odehrává. Každopádně tomu přizpůsobil i věky, takže počátek čtvrtého věku by měl spadat někam do roku 3100 př. n. l., tedy do doby sjednocení Egyptské říše. 🙂
A Tolkienologové se dodneška přou v jakém věku žijeme dneska.
prijde mi že nejhorsi je to ze to je casto nekonzistetntní to co učitele učí a kdo se to potom má učit žejo )))
37:13 někteří pravověrní fandové považují, řekl bych že vlastně správně, původní film za westernový příběh zasazený do zcela smyšleného prostředí s prvky typického scifi, nicméně se jedná o fantasy.
Vyskytuje se v sérii Gormenghast? Já si nevybavuji a přitom je to jedno ze zakladatelských a klasických děl světové fantasy :0
tohle videjko bylo kokalero
dnes me nenapada zadnej koment, asi jsem vystavenej ze vseho. sorry davide zadnej comment spam nebude dnes
Neusnu