Používam medzerníky viac ako 50 rokov. Ak ho niekde na zimu nevložíte, tak sa tam včely snažia medzeru úplne zavoskovať.Chcú ich nahradiť. Včely majú radi medzerníky. Aj tie ešte zlepia s rámikmi. Prečo je to tak ťažké pochopiť. Ak nemáte v plodisku medzerníky, tak máte zapnuté prievanové chladenie. /teplý a vlhký vzduch z plodovania vystupuje nad rámiky a pod fóliou/ lebo má tlak /a je tlačený na krycie rámiky a tam kondenzuje a schladený prúdi pod rámiky a vstupuje do miesta plodu aby sa zohrial/. Preto bývajú krajné rámiky vlhké až plesnivé.To je mokré včelárenie v destilačnom úle. Preto včely pod fóliou rámiky vždy prilepujú -zavoskovávajú s fóliou aj v lete a včelári to stále škrabú a nechápu. Fólia bez odfukového otvoru pre odchod prebytočnej pary by sa nemala vôbec používať. Včely chcú stále medzerníky. Oni od medzerníkov nikdy neustúpia. Ja to pozorujem viac ako 50 rokov.A "moderní" včelári vedú so včelami vojnu o medzerníky, aby ich nemali. A to je strašné. Robiť vojnu so včelami. Lenže včely od medzerníkov neustúpia ani za 1000 rokov. A takto to funguje.
Kto si včely všíma tak zistí, že včely chcú medzerníky. Ak im medzerníky zoberiete, tak sa ich snažia nahradiť prevoskovávaním medzier. A to robia od jari až do jesene každý rok aj v zime. A včelári im to systematicky likvidujú. Bojujú s nimi. A je to jasné!!! Nie?
Včely hlavně potřebují včelí mezeru. Co se týká mezerníků, tak je jim úplně jedno zda mají klasické mezerníky, nebo hoffmannovy rámky.@@janmiklanek7403
Co je na tych palubkovych nastavkoch take tazke, ten polystyren? Palubky 1cm 2x plus ram je cca ten isty objem dreva ako pri nastavku z 2,5 cm masivu. Asi budu ozaj tazsie, ked to kazdy hovori, len neviem preco :)
Minulý rok jsem přešel z 39x24 na dadant blatt a je to nebe a dudy (můj dojem). Přijde mi daleko přehlednější při prohlídkách, je lepší když je plodiště na jednom nástavku. Medník si včelky dokážou vystavět samy i bez mezistěn a v medometu se dílo nezhroutí. Zdá se mi, že jde daleko lépe předcházet rojové náladě. Další důvod pro změnu byl, že dadant je u polských sousedů docela rozšířený a výběr toho co se tam prodává je neskutečný v porovnání s nabídkou v česku. Původního adamce používám už jen jako medník, naštěstí to na sebe pasuje.
Začal jsem nedávno a o 39x24 jsem ani neuvažoval. Přemýšlel jsem mezi jumbo x optimal x sedláček. Nakonec vyhrál poslední asi hlavně z důvodu množství naučného materiálu a nemůžu si stěžovat a můžu si vybrat jestli pojedu dadant s MM nebo bez MM nebo OP. Drátkuju pouze vodorovně, mezerníky mě ani nenapadly... už tak je dost práce se ztloukáním rámku a ještě si přidat další práci...Nataveno mám od prosince a pěkně venku na mrazu. Už se těším až se do toho pustí a začno ustavět. Letos bych chtěl ještě pomalu přejít z Kraňky na BF. Nechcete někdy popovídat i o včelaření v dadantu pro začátečníky? Pořídil jsem si sice knížku metodiky Dadant od Kamplera, ale všude počítají s tím, že už máte souše a je to takové že vlastně začnou uprostřed. Jako začátečník jsem musel složitě hledat jak to dělat bez souší a že vlastně není dobrý nápad dát hned MM na to nástavek mezistěn.
Zdravim Zacal jsem minuly rok vcelarit na 39×24 . Vsude slysim ze je to spatna ram.mira. Muzete mi poradit jestli zmenit aspon plodiste na 39x30 Dekuji.
Před více jak 30 lety jsme na 39x24 začínal (Moravský univerzál, Budečák a Tachováky), včelám to je jedno, ale zvedat plný medník je něco na záda. Před 20 lety jsme postupně přešel na Optimal - nejdříve čistě nízkonástavkové 42x17, poslední roky vedle toho 42x27,5 jako plodiště a 17tky jako medník. Včelám je to jedno, ale kdybych budoval provoz znovu, už bych šel do něčeho, na co se dají komerčně koupit sériově vyráběné úly (PS nebo PUR - aby si včelař co nejdříve zodpověděl otázku o vlivu uteplení) a hlavně na ně jsou dostupné různé doplňky - plastové mřížky mateří i na propolis, rámková krmítka, pylochyty. Jasně, vše lze vyrobit doma, ale kdo chce více včelařit než furt něco vyrábět jaké já, to neocení. Nad to 11 rámků v plodišti mi přijde zbytečných, stačilo by 10 nebo 9 (zúžit lze komorovací přepážkou). Slovenské Béko či Ečko je omezeně i ve variantě PS / PUR, ale není plně kompatibilní s Optimalem (na jinou šířku louček a délku oušek). Rámek mám rád bytelný, takže čepovaný hoffman (mezerníky nevermore!), byť s drážkováním pro nalepení mezistěn, nízké rámky nedrátkuji...
Zdravím, Také jsem si myslel, že je jeden 39x24 málo na plodiště, ale pak jsem objevil optimalizované plodiště a zjistil, že to stačí, k tomu medniky 39x15 a paráda.
@@tomasmarz6713 Přímo do plodiště 3-5. Mám také euro dadant a musím říct, že se mi lépe včelaří v OP. ED jedu klasicky bez mřížky, také co se týče výnosnosti medu to vychází lépe pro OP, ale budu dále porovnat. Myslím si, že není potřeba hned měnit r. míru, ale naučit se to s tím co mám, i když je to ta "nešťastná" 39x24
Zdravím. Som zo Slovenska, kde sa najviac používa "B" a veľmi málo Čechoslovák na teplú stavbu... Ja používam Langstroth super jumbo = 4/3= výška 326mm a medník 2/3 = 159mm... Aj "B"-čkari v mojom okolí prechádzajú na "C" = výška 347mm + "E" = 170mm...
Též zdravím 🙂 děkuji za doplňující info. Tak vím, že se na Slovensku používaly béčka na 9 rámků a pak se zavedly na 10. Každopádně je to též velmi těžký úl, pokud se nepoužívají odlehčené medníkové nástavky. I tak je to těžké jako kráva. Pár sem jich měl (B9) a pamatuji si, jak jsem při zvedání medníkového nástavku málem vytratil obratle. Nicméně to jsou pořád lepší z těch starších typů úlů, než co máme u nás.
@@tomasmarz6713 Tomasi ja podobne ,mal som b10 a vytacal som v maringotke do ktorej som zvonku nosil plne medniky po schodoch 1m vysokych , to boli zabery jak ze silackych sutazi 🤣.. no a b malo verzie aj 11 a 12 ramikove ..
Medzerniky som na slovensku nikdy nikomu nevidel a to som robil vyse 20 r prehliadky pre veterinu 😊 Vzdy som lutoval ceskych vcelarov ze taku blbost pouzivaj, max suhlas s tomasom 👍🙋♂
Přesně tak. Ono to bude asi i tím, že jste tam neměli moc zadováků. Pokud si to myslím správně, tak vývoj šel na Slovensku hlavně směrem od ležanů (Berzonádyho úl -nejsem si jistý zda píši to jméno dobře..).
@@tomasmarz6713 u nas sa z klatov preslo hned na stojany vrchom pristupne a to bolo stastie.. bol aj jeden ul urceny do vcelinov a maringotiek kde sa stavali na seba ,bečkova miera zozadu pristupny Z-11.. lezany vacsinu len na madarskych uzemiach ktore po vojne pripadli slovensku a tam ten spominany nagy boconadi(velky boconadi) 42x36.. ty asi skor myslis vplyv polskeho vcelara ktory este pred langstrothom vypozoroval vceliu medzeru,Jan Dzierzon ,tym ulom sa hovorilo dzierzonaky alebo zerzoňáky u nas.. rozmer nepamatam ,musel by som dohladat..
Slovenské B je 42x27,5 a k tomu sa často používa E 42x17 v podstate optimal len horná laťka je dlhšia. V jednom videu som v pozadí videl mikroskop, ak si robíte sám rozbor na nosemu tak by ste mohol natočiť video ako na to teraz by to bolo aktuálne.
@@tomasmarz6713 to se pleteš. Studená stavba je výhodnější. Výhody jsou popsané v odborných literaturách a dělaly se i pokusy. Výhodnější je studena stavba pro včely, výhodnější pro včelaře teplá.
Tak to bych ty odborný literatury chtěl vidět. Ani jedna z těch orientací není pro včely přirozená, leč jsem si nevšiml, že by hromadně hynuly vlivem orientace plástů k česnu.@@Majteny
Kolik let včelaříte? Z vašich úvah bych řekl, že minimálně sta. Ale to samozřejmě tak není a stejně tak vaše úvahy nejsou podloženy ničím krom vašeho krátkého vyskoušení za půl sezony (řeč o mezernících) . Budu argumentovat jen tohle téma i když ke každému co jste řekl mám připomínky nýbrž nemám sílu se o tom s vámi dohadovat. Mám stejně zvratný medomet a když vytahuju rámek málokdy se mi stane, že mezerník zavadí o kazetu, zřejmě máte špatnou konstrukci kazet. Mezerníky mám jenom po jednom na horní loučce a přesně tak jak jste říkal každý z jiné strany. Nemám vůbec žádné potíže a můžu říct, že proti hoffmanům, ze kterých musíte pořád ošrabávat propolis, není s mezerníky žadné "musím". Když chcete namlouvat mladé včelaře ke včelaření, tak řekněte i bé ne jenom á. Třeba že mezerníky s hřebíčky nejsou vhodné pro profesionální včelaření kde se používá automatizace. Nezatracujte ale všechno co se vám nelíbí nebo nehodí. Za pár let se třeba k mezerníkům vrátíte a zjistíte, že to co jste říkal nebyla celkem pravda. Ať se daří.
Dobrý den, nikdo přeci po vás nechce, aby jste se se mnou dohadoval 🙂 Bude stačit na relevanci mých zkušeností 35 let včelařské praxe a cca 15 let včelaření s mezerníky? Zvratný medomet jsem loni vyřadil. Myslím, že medomet od p. Kováře nebude mít nějakou zásadní konstrukční vadu, aby se ukázalo, že rámky s mezerníky jsou leda tak pro zlost. O nevhodnosti mezerníků pro profesionální provozy jsem se ani nezmiňoval. Taky proč bych to dělal. Myslíte, že většina světa včelaří s hoffmanovými rámky, protože nepoznala kouzlo mezerníků? A to se týká i zájmových včelařů. Ostatně mezerníky jsou specifikum střední Evropy a vychází to z historického včelaření v zadem přístupných úlech. Za pár let se k mezerníkům jistě nevrátím, neb jsem si jejich kouzlo užil až až... Namlouvat mladé včelaře ke včelaření nemám ani v úmyslu. Myslím si, že v naší převčelařené a převčelené krajině to není vůbec potřeba. Přeji vše dobré 🙂
Dobrý večer, díky za velmi hodnotné informace, jste borec!
Děkuji
Souhlasím s vámi, začínal jsem na 39x24 s mezerníky. Když si na to vzpomenu, už nikdy.
Dobrý večer, jedině mezerníky, mějte se hezky.
Za mě jsou mezerníky archaismus, ale proč ne. Každého volba a preference 🙂
Používam medzerníky viac ako 50 rokov. Ak ho niekde na zimu nevložíte, tak sa tam včely snažia medzeru úplne zavoskovať.Chcú ich nahradiť. Včely majú radi medzerníky. Aj tie ešte zlepia s rámikmi. Prečo je to tak ťažké pochopiť. Ak nemáte v plodisku medzerníky, tak máte zapnuté prievanové chladenie. /teplý a vlhký vzduch z plodovania vystupuje nad rámiky a pod fóliou/ lebo má tlak /a je tlačený na krycie rámiky a tam kondenzuje a schladený prúdi pod rámiky a vstupuje do miesta plodu aby sa zohrial/. Preto bývajú krajné rámiky vlhké až plesnivé.To je mokré včelárenie v destilačnom úle. Preto včely pod fóliou rámiky vždy prilepujú -zavoskovávajú s fóliou aj v lete a včelári to stále škrabú a nechápu. Fólia bez odfukového otvoru pre odchod prebytočnej pary by sa nemala vôbec používať. Včely chcú stále medzerníky. Oni od medzerníkov nikdy neustúpia. Ja to pozorujem viac ako 50 rokov.A "moderní" včelári vedú so včelami vojnu o medzerníky, aby ich nemali. A to je strašné. Robiť vojnu so včelami. Lenže včely od medzerníkov neustúpia ani za 1000 rokov. A takto to funguje.
Kto si včely všíma tak zistí, že včely chcú medzerníky. Ak im medzerníky zoberiete, tak sa ich snažia nahradiť prevoskovávaním medzier. A to robia od jari až do jesene každý rok aj v zime. A včelári im to systematicky likvidujú. Bojujú s nimi. A je to jasné!!! Nie?
Včely hlavně potřebují včelí mezeru. Co se týká mezerníků, tak je jim úplně jedno zda mají klasické mezerníky, nebo hoffmannovy rámky.@@janmiklanek7403
pan by si asi mel zjistit, co slovo archaismus znamena, kdyz ho tolik pouziva@@tomasmarz6713
Co je na tych palubkovych nastavkoch take tazke, ten polystyren? Palubky 1cm 2x plus ram je cca ten isty objem dreva ako pri nastavku z 2,5 cm masivu. Asi budu ozaj tazsie, ked to kazdy hovori, len neviem preco :)
Minulý rok jsem přešel z 39x24 na dadant blatt a je to nebe a dudy (můj dojem). Přijde mi daleko přehlednější při prohlídkách, je lepší když je plodiště na jednom nástavku. Medník si včelky dokážou vystavět samy i bez mezistěn a v medometu se dílo nezhroutí. Zdá se mi, že jde daleko lépe předcházet rojové náladě. Další důvod pro změnu byl, že dadant je u polských sousedů docela rozšířený a výběr toho co se tam prodává je neskutečný v porovnání s nabídkou v česku. Původního adamce používám už jen jako medník, naštěstí to na sebe pasuje.
To je také jeden z důvodů, proč mě Dadant tak vzal. Podstatně jednodušší práce.
Začal jsem nedávno a o 39x24 jsem ani neuvažoval. Přemýšlel jsem mezi jumbo x optimal x sedláček. Nakonec vyhrál poslední asi hlavně z důvodu množství naučného materiálu a nemůžu si stěžovat a můžu si vybrat jestli pojedu dadant s MM nebo bez MM nebo OP. Drátkuju pouze vodorovně, mezerníky mě ani nenapadly... už tak je dost práce se ztloukáním rámku a ještě si přidat další práci...Nataveno mám od prosince a pěkně venku na mrazu. Už se těším až se do toho pustí a začno ustavět. Letos bych chtěl ještě pomalu přejít z Kraňky na BF.
Nechcete někdy popovídat i o včelaření v dadantu pro začátečníky? Pořídil jsem si sice knížku metodiky Dadant od Kamplera, ale všude počítají s tím, že už máte souše a je to takové že vlastně začnou uprostřed. Jako začátečník jsem musel složitě hledat jak to dělat bez souší a že vlastně není dobrý nápad dát hned MM na to nástavek mezistěn.
Videa s Dadantem jsou v plánu v průběhu celé sezony. Tedy s praktickou ukázkou.
Miera B - 420 x 275. Vnútorné rozmery (plást) cca 400x250mm.
Zdravim
Zacal jsem minuly rok vcelarit na 39×24 .
Vsude slysim ze je to spatna ram.mira.
Muzete mi poradit jestli zmenit aspon plodiste na 39x30
Dekuji.
Udělal bych tu změnu na výšku 30. a + 15 mednikovou výšku. Inspiraci bych hledal u Dadant klubu.
@@tomasmarz6713 diky
Před více jak 30 lety jsme na 39x24 začínal (Moravský univerzál, Budečák a Tachováky), včelám to je jedno, ale zvedat plný medník je něco na záda. Před 20 lety jsme postupně přešel na Optimal - nejdříve čistě nízkonástavkové 42x17, poslední roky vedle toho 42x27,5 jako plodiště a 17tky jako medník. Včelám je to jedno, ale kdybych budoval provoz znovu, už bych šel do něčeho, na co se dají komerčně koupit sériově vyráběné úly (PS nebo PUR - aby si včelař co nejdříve zodpověděl otázku o vlivu uteplení) a hlavně na ně jsou dostupné různé doplňky - plastové mřížky mateří i na propolis, rámková krmítka, pylochyty. Jasně, vše lze vyrobit doma, ale kdo chce více včelařit než furt něco vyrábět jaké já, to neocení. Nad to 11 rámků v plodišti mi přijde zbytečných, stačilo by 10 nebo 9 (zúžit lze komorovací přepážkou). Slovenské Béko či Ečko je omezeně i ve variantě PS / PUR, ale není plně kompatibilní s Optimalem (na jinou šířku louček a délku oušek). Rámek mám rád bytelný, takže čepovaný hoffman (mezerníky nevermore!), byť s drážkováním pro nalepení mezistěn, nízké rámky nedrátkuji...
@@user-kv7vd3oc2d Poliaci hromadne robia plastové úle na 39/24 cm. A na plodisko majú aj vyšší rámik
Zdravím,
Také jsem si myslel, že je jeden 39x24 málo na plodiště, ale pak jsem objevil optimalizované plodiště a zjistil, že to stačí, k tomu medniky 39x15 a paráda.
Otázkou je, kolik musíte dělat zásahu do včelstev za sezonu.. ?
@@tomasmarz6713
Přímo do plodiště 3-5. Mám také euro dadant a musím říct, že se mi lépe včelaří v OP. ED jedu klasicky bez mřížky, také co se týče výnosnosti medu to vychází lépe pro OP, ale budu dále porovnat.
Myslím si, že není potřeba hned měnit r. míru, ale naučit se to s tím co mám, i když je to ta "nešťastná" 39x24
Zdravím.
Som zo Slovenska, kde sa najviac používa "B" a veľmi málo Čechoslovák na teplú stavbu...
Ja používam Langstroth super jumbo = 4/3= výška 326mm a medník 2/3 = 159mm...
Aj "B"-čkari v mojom okolí prechádzajú na "C" = výška 347mm + "E" = 170mm...
Plodisko samozrejme optimalizované = takže 3-až-6rámikov uteplené dvoma komorovačkami...
@igorpavelka original C je 42x36 cm .. 34,7 cm je len sedlackova zmršenina
Též zdravím 🙂 děkuji za doplňující info. Tak vím, že se na Slovensku používaly béčka na 9 rámků a pak se zavedly na 10. Každopádně je to též velmi těžký úl, pokud se nepoužívají odlehčené medníkové nástavky. I tak je to těžké jako kráva. Pár sem jich měl (B9) a pamatuji si, jak jsem při zvedání medníkového nástavku málem vytratil obratle. Nicméně to jsou pořád lepší z těch starších typů úlů, než co máme u nás.
@@tomasmarz6713 Tomasi ja podobne ,mal som b10 a vytacal som v maringotke do ktorej som zvonku nosil plne medniky po schodoch 1m vysokych , to boli zabery jak ze silackych sutazi 🤣.. no a b malo verzie aj 11 a 12 ramikove ..
@@gs4503 42 x 36 je by bola nepraktická hlúposť = pretože ide o to, aby plodisko bolo dvojnásobok medníka + včelia medzera...
Jak je možné, že když ty langstrot rámečky mají stejné venkovní rozměry, dochází u toho s těmi slabými loučkami k velkému prostavovaní?
Medzerniky som na slovensku nikdy nikomu nevidel a to som robil vyse 20 r prehliadky pre veterinu 😊 Vzdy som lutoval ceskych vcelarov ze taku blbost pouzivaj, max suhlas s tomasom 👍🙋♂
Přesně tak. Ono to bude asi i tím, že jste tam neměli moc zadováků. Pokud si to myslím správně, tak vývoj šel na Slovensku hlavně směrem od ležanů (Berzonádyho úl -nejsem si jistý zda píši to jméno dobře..).
@@tomasmarz6713 u nas sa z klatov preslo hned na stojany vrchom pristupne a to bolo stastie.. bol aj jeden ul urceny do vcelinov a maringotiek kde sa stavali na seba ,bečkova miera zozadu pristupny Z-11.. lezany vacsinu len na madarskych uzemiach ktore po vojne pripadli slovensku a tam ten spominany nagy boconadi(velky boconadi) 42x36.. ty asi skor myslis vplyv polskeho vcelara ktory este pred langstrothom vypozoroval vceliu medzeru,Jan Dzierzon ,tym ulom sa hovorilo dzierzonaky alebo zerzoňáky u nas.. rozmer nepamatam ,musel by som dohladat..
Slovenské B je 42x27,5 a k tomu sa často používa E 42x17 v podstate optimal len horná laťka je dlhšia.
V jednom videu som v pozadí videl mikroskop, ak si robíte sám rozbor na nosemu tak by ste mohol natočiť video ako na to teraz by to bolo aktuálne.
Díky za info! Ukázku mikroskopování a mikroskopické vyšetření na Nosema sp. je v plánu a video o tom natočím.
Proč ve včelíně doporučujete teplou stavbu a Včelnice studená ??? Děkuji za vysvětlení
Je to prosté... z hlediska obsluhy je to pohodlnější.
@@tomasmarz6713 pohodlnější pro včelaře, ne pro včely❌
včelám je to úplně jedno 🙂@@Majteny
@@tomasmarz6713 to se pleteš. Studená stavba je výhodnější. Výhody jsou popsané v odborných literaturách a dělaly se i pokusy. Výhodnější je studena stavba pro včely, výhodnější pro včelaře teplá.
Tak to bych ty odborný literatury chtěl vidět. Ani jedna z těch orientací není pro včely přirozená, leč jsem si nevšiml, že by hromadně hynuly vlivem orientace plástů k česnu.@@Majteny
Kolik let včelaříte? Z vašich úvah bych řekl, že minimálně sta. Ale to samozřejmě tak není a stejně tak vaše úvahy nejsou podloženy ničím krom vašeho krátkého vyskoušení za půl sezony (řeč o mezernících) . Budu argumentovat jen tohle téma i když ke každému co jste řekl mám připomínky nýbrž nemám sílu se o tom s vámi dohadovat. Mám stejně zvratný medomet a když vytahuju rámek málokdy se mi stane, že mezerník zavadí o kazetu, zřejmě máte špatnou konstrukci kazet. Mezerníky mám jenom po jednom na horní loučce a přesně tak jak jste říkal každý z jiné strany. Nemám vůbec žádné potíže a můžu říct, že proti hoffmanům, ze kterých musíte pořád ošrabávat propolis, není s mezerníky žadné "musím". Když chcete namlouvat mladé včelaře ke včelaření, tak řekněte i bé ne jenom á. Třeba že mezerníky s hřebíčky nejsou vhodné pro profesionální včelaření kde se používá automatizace. Nezatracujte ale všechno co se vám nelíbí nebo nehodí. Za pár let se třeba k mezerníkům vrátíte a zjistíte, že to co jste říkal nebyla celkem pravda. Ať se daří.
Dobrý den, nikdo přeci po vás nechce, aby jste se se mnou dohadoval 🙂 Bude stačit na relevanci mých zkušeností 35 let včelařské praxe a cca 15 let včelaření s mezerníky? Zvratný medomet jsem loni vyřadil. Myslím, že medomet od p. Kováře nebude mít nějakou zásadní konstrukční vadu, aby se ukázalo, že rámky s mezerníky jsou leda tak pro zlost. O nevhodnosti mezerníků pro profesionální provozy jsem se ani nezmiňoval. Taky proč bych to dělal. Myslíte, že většina světa včelaří s hoffmanovými rámky, protože nepoznala kouzlo mezerníků? A to se týká i zájmových včelařů. Ostatně mezerníky jsou specifikum střední Evropy a vychází to z historického včelaření v zadem přístupných úlech. Za pár let se k mezerníkům jistě nevrátím, neb jsem si jejich kouzlo užil až až... Namlouvat mladé včelaře ke včelaření nemám ani v úmyslu. Myslím si, že v naší převčelařené a převčelené krajině to není vůbec potřeba. Přeji vše dobré 🙂