To piękne, że do dziś są jeszcze ludzie koło Karviny mówiący "narzeczem karvińskim". U mnie koło Katowic mówi się bardzo podobnie po ślązku. Język śląski jest bardzo podobny w Katowicach i w Karvinie. Choć dziś mieszkamy w dwóch krajach, to mamy jedną ojczyznę; Górny Śląsk (Horni Slezk). Pozdrowienia dla Górnoślązaków po czeskiej stronie.
Jó jó zlatá karviná taky se mi stýská ikdyž sem se odstěhoval jen vedle do orlové ale to co sem tam prožil bylo to nejkrásnější v mém životě mám spoustu nádherných vzpomínek
Potwierdzam, to jest po prostu śląska gwara języka polskiego, niewiele różni się od narzecza którym mówią w Jastrzębiu Zdrój czy Rybniku. Tak pro Cechum: skusane psani tehoto nareci za pomocu ceskych pismenek to je najmenej divne, a pro Polaku vyzera smesne :)
Ano, to souhlasím (až na to, že některá použitá písmenka a znamení nejsou ani v češtině). Navíc toto nářečí je typicky ústně šířitelné, takže jakýkoliv zápis je celkem nezvyklý. A ještě vidím celkem nemalý rozdíl mezi řečí okolo Rybniku nebo Jastrzębiu. Jinak ale je po našimu krásné nářečí :)
Tak po našimu určitě ten Bohumín, Karviná, Havířov, Orlová (ikdyž taky už ne tak moc), Třinec, Těšín šlonsky. Všechno podobná odnož, stejně jako v Rybniku, Jastrzębiu, ... Přesto ta polská strana už jde poznat. Bylo by zajímavé pozorovat, jak by se lidé v Praze tvářili :)
Slezština opravdu existuje (jaké překvapení) Za jazyk ji pokládá Knihovna Kongresu Spojených států, která slezštině přiřadila mezinárodní kód „szl“. (zdroj z cs.wikipedie)
@czmorava "Banhof" se taky rika na Mazursku (na Mazurech? - nevim jak to se rika cesky) - "po nasimu", slezsky jazyk a mazurstina (u nas taky se rika ze to "po naszamu") maji moc ze sebou spolecneho... zdravim s Varmie a Mazurska :-)
Říká se, že když v Praze promluvíš po našymu, řeknou ti, že nerozumí polsky. Zatím co když po našymu promluvíš ve Warszawie, řeknou ti, že nerozumí česky :)
na konci března je sčítání lidu domů a bytů. Jakou máte národnost? Víte to? Snad moravskou? Snad českou? Jste si jisti? Já vím, že má národnost slezskou. co vy?
Rozdíl nevelki može byt, ale to nezmeni faktu že w Rybniku, Jastrzębiu, Boguminie, Trzyńcu, Hawierzowie, Cieszynie mluvi se slezskim narecim polstiny. Po naszymu neje to cestina, jelikoz moze nekteri cesi by toho chteli alebo vlada v Praze :)
Yny, że u nas tómto rzecz je eszcze bardzij zapómniano, aji na dziedzinach, kiedy po jejich strónie aspóń na połednie od Trzyńca wiynkszość fórt rzóndzi jak za stary piyrwy a w takij Wiśle to aże sie gańba robi jak nikierzi nie wiedzóm co to sie mianuje być 'stela' :/ Zdrowiym z Dymbowca.
Napiši toto česky i když jsem Polák /národnost, jak řikávál jeden občasný host na mém pracovišti je věc volby, já jsem zvolil celoživotní polskou národnost protože si to přáli kdysi rodiče, kteří mě poslali do polské školy. Jsou možné i jiné volby ale dodal bych mělo by v životě platit alespoň toto: všechno mi je dovoleno, ale ne na všem lze stavět /apoštol Pavel/ - dneska v době přemrštěné tolerance se už ani neví kdo to byl apoštol Pavel/. Napiši něco k nelibosti, pravděpodobně, českých patriotů z české části těšinského plus karvinského Slezska /adjektivum "české" je připojeno pouze k slovu "karvinské", protože termin polské Karvinsko neexistuje/. "Po našymu" je polské nářečí. Polské, protože má více lexikologických známek odkazujících na polský jazyk. Tak jsem to někde slyšel. Píši něco, co přesně nevím, ale tuším, že je správné. Češi totiž jsou na tomto uzemí něco jako nájezdnici /anglicky invaders/. Na přelomu 19. a 20. století na tomto uzemí byly dědiny, kde byli pouze jednotlivci, nebo vůbec žádní obyvatelé hlásící se k české národnosti. Třeba Bystřice nad Olší - 1 Čech s prominentním postem, již nevím jestli to byl velitel nádraží nebo pošty. Stonava - ani jeden Čech. Jestli si chcete vyhledat k tomuto co jsem napsal, další informace, vyhledejte si na youtube: 7-denní válka. Tam je můj obsáhlejší komentář. Situace s etnicitou území se změnila po Čechy vyhrané sedmidenní válce v roce 1919, v lednu. Přiliv Čechů a současně obsazení důležitých postů v životodárných místních podnicích - např. třinecké želárny, karvinské šachty - lidmi vítězného státu - Čechy, kteří zájemcům o pracovní místo mnohdy říkali: místo dostaneš ale děti musíš dát do české školy. Asi podobná situace jak v Alsatz und Lotringen po nájezdu francouzského Krále Slunce. Dlouhý úvod, snaha pro argument, že nářečí je polské. Původní obyvatelstvo mluvilo totiž právě tímto nářečím - "po našymu, po naszymu". Zajimavé, že nyní se mluví takhle, tímto nářečím v rodinách, které děti posílají do polské školy a kdosi řekl, že tahle mluví i polští inteligenti z tohoto uzemí. Inteligenti by znamenali lidé s maturitou anebo i s vyšším vzděláním. Je to prý jediné uzemí s Poláky /tedy s lidmi, kteří jsou polsky označení jako Polonia, to jest jsou to Poláci žijicí mimo Polsko/, kteří mluví nikoliv literárním polským jazykem, ale nářečím. Tohle jsem chtěl napsat nikoliv, abych rozdmýchal národnostní třenice, ale abych upřesnil stav dané věci. A malý dovětek: I přestože dějiny jsou zrovna takové jak jsem to vylíčil pouze hlupák z polské obce, nebo spíše z Polska by na základě etnické situace z období 7-denní války mohl požadovat toto uzemí pro Polsko. Tehdy ale podle etnické majority a Wilsonem vyhlašeného práva na sebeurčení národů, toto sporné území o které se 7 dní bojovalo, mělo na základě plebiscitu připadnout opravdu Polsku - etnickou majoritou na tomto území byli totiž Poláci. Nyní podle posledního sčitání lidu Poláci z obou okresů Karvina a Frýdek Místek, kde žije 600 tisic lidí, čitají 40 tisíc. Tyto 2 okresy jsou sice větší než sporné území ale na sporném uzemí /možna to někdo někde spočítal/ samozřejmě etnická majorita jsou rovněž Češi. Hlupáci to jsou vždy ti, co lámou hůl přes koleno, třeba jako Němci se svými velikášskými představami o sebe samých. Po obou světových válkách došlo ke zmenšení jejich původního státu. A jinak respektujme volbu lidí, kteří zde žiji. Tito lidé zvolili býti Čechy, tak ať to zůstane, tak jak to je. Život je umění kompromisu, nikoliv snaha o vítězství, dejme tomu i na první pohled správné věci. Zbývá nakonec vždy dopíditi se toho, co je správné a to není tak jednoduché, jak se to jeví energickým, ale prostoduchým lidem. A tak zcela nakonec: když na tomto uzemí zmízí Poláci /již se k tomu schyluje - viz početný stav žáků ve školách/ tak "po našymu" zůstane v knihovnách a s časem v archivech - ale vlastně se stejně mluví pod druhé polské straně Olzy. Mám ale ten dojem, že na té druhé straně to směřuje též k tomu literárnímu jazyku.
Banhof je z polského jazyka? tak se řekne nádraží po našymu no jen v Karviné každé ponašymu se líší podle kraje je tam hodně polského no ne všecko je to směs více jazyků.Mělo byse to udržovat každé nářečí jde o svébytnost a hrdost toho národa. Poláci mají svůj jazyk a též na něj můžou být hrdí. Přítel mluví po polsky i po našymu a je ze Slezska a je na to hrdý a to se mi líbí. Ve Slezsku jsou slezané ne toliko češi jen se někteří snaží přizpůsobit českému. Na úřadech a ve škole ať se mluví česky, ale jinak by si měli udržovat svůj osobitý jazyk.Jinak se mluví v Brně, Olomouci na Vsetínsku atd a to je dobře,Jezdím do Těšína tedy na druhou stranu Olzy a mluví tu po našymu, polsky též rozumím i když jsem z čech. Všichni tam umí po našymu a většina tak hovoří až na pár vyjímek právě těch co raději mluví česky a i se stydí za svůj původ nebo nevím.Tomu nerozumím.
@czmorava. Ty se mylis. To je polski. Bardzo dobrze to słychać (może nigdy nie słyszałeś polskiego i ktoś ci wmówił, że to nie jest po polsku). Horni Slezko je polskie. Bardzo dobrze znam historie więc raczej Ty się powinieneś dowiedzieć czegoś więcej. Do dziś na Karwinie jest wielu Polaków a ze 100 lat wcześniej było jeszcze więcej bo Polacy na tych terenach to autochtoni (sprawdź sobie co to słowo znaczy) - mieszkali tam od zawsze.
po našymu není jen polský to jsem se taky ptala toho co tvrdil že po našymu je polsky banhof je z němčiny a používá se právě v Karviné jinde používaji nadraži i když mluví po našymu je to z historie směs jazyků německý, polský, slovenský ....
@czmorava Ignore that guy. He's known on Polish web forums for his anti-Silesian posts. People like him will always claim that Silesia is Polish, Silesian is Polish and so on.. While we know it's not:)
Śmiesznie wygląda czeski zapis :) Przecież to jest normalny polski język, te wszystkie "ź, ć, dź, ł" i np: pjyrszo (od pierwsza) proste tady "w" je tezko rict - tak se ho nerika.
to je Slezski jazyk ,to je Slunsko godka,to je Slaski jezyk,it is Silesian language,Schlesische sprache, to neni smisena Polstina a Cestina,to nie jest gwara lecz JEZYK,
Jasne że to jest język polski. Na Śląsku Cieszyńskim słyszy się taką gwarę do dziś po wsiach. Ślunsko godka występuje tylko na Górnym Śląsku i ja ją rozumiem z trudnością. Tu rozumiem każde słowo. Jako dzieciak też zresztą mówiłem podobnym dialektem.
@adam81w punasymu. com/_indexs.php podivej se ! ani polski ani ceski !!!!!!!!!
15 років тому
Moje. Przecież słychać, że to język polski. Związki z Polską są niepodważalne. Śląskie sprawy to polskie sprawy bo Śląsk to część polskości. Lwów to dla każdego Polaka ważne miasto ale teraz nie leży w Polsce. Ma jednak dużo polskiego pierwiastka.
NE! Možná vy a ti vaši pobóchanci v čechach, u nás na Moravě se mluví Moravsky (pak se to dělí na nářečí, ale základ to má jiné než čestina) A ve Slezsku se mluví ponaszymu, ale tam je to málem co krok, to jiná řeč.
"ze neco neznam" znamena vetsinou to ze v tom ohledu nemam vedomosti ne ze to neexistuje...at uz je to wasserpolisch anebo po naszymu, porad je to slezsky jazyk ktery sice neni ustaleny, ale porad je to jazyk...i to Vase vseci je relikt ze slezstiny, cesky je to prece vsichni ...no ni?
To piękne, że do dziś są jeszcze ludzie koło Karviny mówiący "narzeczem karvińskim". U mnie koło Katowic mówi się bardzo podobnie po ślązku. Język śląski jest bardzo podobny w Katowicach i w Karvinie. Choć dziś mieszkamy w dwóch krajach, to mamy jedną ojczyznę; Górny Śląsk (Horni Slezk). Pozdrowienia dla Górnoślązaków po czeskiej stronie.
Skvělé nářečí😻 Udržte si ho👍👍 Trochu vám i rozumím 😁
Jó jó zlatá karviná taky se mi stýská ikdyž sem se odstěhoval jen vedle do orlové ale to co sem tam prožil bylo to nejkrásnější v mém životě mám spoustu nádherných vzpomínek
Toć to naszo godka, ślunsko godka, poradzymy se poosprawiać ludkowie z Katowic i Karwiny :)
Tak jak ten pan na końcu powiedział - mozaika. Jesteśmy całością ale różnimy się.
Może i to nie jest język polski, ale ja zrozumiałem wszystko, bo to brzmi bardzo po polsku. Musiałbym więcej usłyszeć.
V Karviné jsem vyrůstal a celkem je mi z toho smutno, že mě nikdo po našymu nenaučil a neumím tak mluvit...
Nauč se to ;-)
Kde?@@ingridlaskova1878
Potwierdzam, to jest po prostu śląska gwara języka polskiego, niewiele różni się od narzecza którym mówią w Jastrzębiu Zdrój czy Rybniku. Tak pro Cechum: skusane psani tehoto nareci za pomocu ceskych pismenek to je najmenej divne, a pro Polaku vyzera smesne :)
Ano, to souhlasím (až na to, že některá použitá písmenka a znamení nejsou ani v češtině). Navíc toto nářečí je typicky ústně šířitelné, takže jakýkoliv zápis je celkem nezvyklý. A ještě vidím celkem nemalý rozdíl mezi řečí okolo Rybniku nebo Jastrzębiu. Jinak ale je po našimu krásné nářečí :)
Tak to je pěkné:)
Tak po našimu určitě ten Bohumín, Karviná, Havířov, Orlová (ikdyž taky už ne tak moc), Třinec, Těšín šlonsky. Všechno podobná odnož, stejně jako v Rybniku, Jastrzębiu, ... Přesto ta polská strana už jde poznat. Bylo by zajímavé pozorovat, jak by se lidé v Praze tvářili :)
Slezština opravdu existuje (jaké překvapení)
Za jazyk ji pokládá Knihovna Kongresu Spojených států, která slezštině přiřadila mezinárodní kód „szl“. (zdroj z cs.wikipedie)
@czmorava
"Banhof" se taky rika na Mazursku (na Mazurech? - nevim jak to se rika cesky) - "po nasimu", slezsky jazyk a mazurstina (u nas taky se rika ze to "po naszamu") maji moc ze sebou spolecneho... zdravim s Varmie a Mazurska :-)
@Myllady coze ? :D a jak se bude mluvit v cesku ? :d
kurde po našimu fajno wiec szkoda že se už niemowi w karwinie tak
Říká se, že když v Praze promluvíš po našymu, řeknou ti, že nerozumí polsky. Zatím co když po našymu promluvíš ve Warszawie, řeknou ti, že nerozumí česky :)
Osobně odzkoušeno :D
Nejkrásnější nářečí
na konci března je sčítání lidu domů a bytů. Jakou máte národnost? Víte to? Snad moravskou? Snad českou? Jste si jisti? Já vím, že má národnost slezskou. co vy?
Že milému páru, zvláště pak slečně, která se tak krásně směje ve videu v uvedeném čase, vzkazuji to, co jsem napsal.
Rozdíl nevelki može byt, ale to nezmeni faktu že w Rybniku, Jastrzębiu, Boguminie, Trzyńcu, Hawierzowie, Cieszynie mluvi se slezskim narecim polstiny. Po naszymu neje to cestina, jelikoz moze nekteri cesi by toho chteli alebo vlada v Praze :)
@cznemo jo presne tak to je :) je to nareci presne mezi polstinou a cestinou
@cznemo Aha. Chtěl jsem se zeptat, toto je myslím dobré vysvětlení. :-)
Každe nařeči tu je dobre..
Perfektní nářečí - škoda, že spolu i s češtinou v budoucnu zanikne...
@nowaluzica taky je tam hromada slov co jsou stejne v polstine i cestine jen se jinak pisou
To bych si dovolil oponovat:)
to mněsto je muj celej život je mi smutno
Yny, że u nas tómto rzecz je eszcze bardzij zapómniano, aji na dziedzinach, kiedy po jejich strónie aspóń na połednie od Trzyńca wiynkszość fórt rzóndzi jak za stary piyrwy a w takij Wiśle to aże sie gańba robi jak nikierzi nie wiedzóm co to sie mianuje być 'stela' :/ Zdrowiym z Dymbowca.
@paskalis333 - a jéje, zase jeden chytrej... kde vás pořád shazujů?
@czmorava
a na Mazursku i na Varmie se rika "do psioruna"... jinak, Polaci nas vubec nerozumieji kdyz se mezi sebou kecame...haha! :)
@cznemo no to mi přítel co je z Karviné říkal taky :D
Napiši toto česky i když jsem Polák /národnost, jak řikávál jeden občasný host na mém pracovišti je věc volby, já jsem zvolil celoživotní polskou národnost protože si to přáli kdysi rodiče, kteří mě poslali do polské školy. Jsou možné i jiné volby ale dodal bych mělo by v životě platit alespoň toto: všechno mi je dovoleno, ale ne na všem lze stavět /apoštol Pavel/ - dneska v době přemrštěné tolerance se už ani neví kdo to byl apoštol Pavel/. Napiši něco k nelibosti, pravděpodobně, českých patriotů z české části těšinského plus karvinského Slezska /adjektivum "české" je připojeno pouze k slovu "karvinské", protože termin polské Karvinsko neexistuje/. "Po našymu" je polské nářečí. Polské, protože má více lexikologických známek odkazujících na polský jazyk. Tak jsem to někde slyšel. Píši něco, co přesně nevím, ale tuším, že je správné. Češi totiž jsou na tomto uzemí něco jako nájezdnici /anglicky invaders/. Na přelomu 19. a 20. století na tomto uzemí byly dědiny, kde byli pouze jednotlivci, nebo vůbec žádní obyvatelé hlásící se k české národnosti. Třeba Bystřice nad Olší - 1 Čech s prominentním postem, již nevím jestli to byl velitel nádraží nebo pošty. Stonava - ani jeden Čech. Jestli si chcete vyhledat k tomuto co jsem napsal, další informace, vyhledejte si na youtube: 7-denní válka. Tam je můj obsáhlejší komentář. Situace s etnicitou území se změnila po Čechy vyhrané sedmidenní válce v roce 1919, v lednu. Přiliv Čechů a současně obsazení důležitých postů v životodárných místních podnicích - např. třinecké želárny, karvinské šachty - lidmi vítězného státu - Čechy, kteří zájemcům o pracovní místo mnohdy říkali: místo dostaneš ale děti musíš dát do české školy. Asi podobná situace jak v Alsatz und Lotringen po
nájezdu francouzského Krále Slunce. Dlouhý úvod, snaha pro argument, že nářečí je polské. Původní obyvatelstvo mluvilo totiž právě tímto nářečím - "po našymu, po naszymu". Zajimavé, že nyní se mluví takhle, tímto nářečím v rodinách, které děti posílají do polské školy a kdosi řekl, že tahle mluví i polští inteligenti z tohoto uzemí. Inteligenti by znamenali lidé s maturitou anebo i s vyšším vzděláním. Je to prý jediné uzemí s Poláky /tedy s lidmi, kteří jsou polsky označení jako Polonia, to jest jsou to Poláci žijicí mimo Polsko/, kteří mluví nikoliv literárním polským jazykem, ale nářečím.
Tohle jsem chtěl napsat nikoliv, abych rozdmýchal národnostní třenice, ale abych upřesnil stav dané věci. A malý dovětek: I přestože dějiny jsou zrovna takové jak jsem to vylíčil pouze hlupák z polské obce, nebo spíše z Polska by na základě etnické situace z období 7-denní války mohl požadovat toto uzemí pro Polsko. Tehdy ale podle etnické majority a Wilsonem vyhlašeného práva na sebeurčení národů, toto sporné území o které se 7 dní bojovalo, mělo na základě plebiscitu připadnout opravdu Polsku - etnickou majoritou na tomto území byli totiž Poláci. Nyní podle posledního sčitání lidu Poláci z obou okresů Karvina a Frýdek Místek, kde žije 600 tisic lidí, čitají 40 tisíc. Tyto 2 okresy jsou sice větší než sporné území ale na sporném uzemí /možna to někdo někde spočítal/ samozřejmě etnická majorita jsou rovněž Češi. Hlupáci to jsou vždy ti, co lámou hůl přes koleno, třeba jako Němci se svými velikášskými představami o sebe samých. Po obou světových válkách došlo ke zmenšení jejich původního státu. A jinak respektujme volbu lidí, kteří zde žiji. Tito lidé zvolili býti Čechy, tak ať to zůstane, tak jak to je. Život je umění kompromisu, nikoliv snaha o vítězství, dejme tomu i na první pohled správné věci. Zbývá nakonec vždy dopíditi se toho, co je správné a to není tak jednoduché, jak se to jeví energickým, ale prostoduchým lidem. A tak zcela nakonec: když na tomto uzemí zmízí Poláci /již se k tomu schyluje - viz početný stav žáků ve školách/ tak "po našymu" zůstane v knihovnách a s časem v archivech - ale vlastně se stejně mluví pod druhé polské straně Olzy. Mám ale ten dojem, že na té druhé straně to směřuje též k tomu literárnímu jazyku.
Banhof je z polského jazyka? tak se řekne nádraží po našymu no jen v Karviné každé ponašymu se líší podle kraje je tam hodně polského no ne všecko je to směs více jazyků.Mělo byse to udržovat každé nářečí jde o svébytnost a hrdost toho národa. Poláci mají svůj jazyk a též na něj můžou být hrdí. Přítel mluví po polsky i po našymu a je ze Slezska a je na to hrdý a to se mi líbí. Ve Slezsku jsou slezané ne toliko češi jen se někteří snaží přizpůsobit českému. Na úřadech a ve škole ať se mluví česky, ale jinak by si měli udržovat svůj osobitý jazyk.Jinak se mluví v Brně, Olomouci na Vsetínsku atd a to je dobře,Jezdím do Těšína tedy na druhou stranu Olzy a mluví tu po našymu, polsky též rozumím i když jsem z čech. Všichni tam umí po našymu a většina tak hovoří až na pár vyjímek právě těch co raději mluví česky a i se stydí za svůj původ nebo nevím.Tomu nerozumím.
Pomalu to mizí , což je škoda ....
@Quamacx Ja taky všemu rozumím a polsky hůř.
@czmorava. Ty se mylis. To je polski. Bardzo dobrze to słychać (może nigdy nie słyszałeś polskiego i ktoś ci wmówił, że to nie jest po polsku). Horni Slezko je polskie. Bardzo dobrze znam historie więc raczej Ty się powinieneś dowiedzieć czegoś więcej. Do dziś na Karwinie jest wielu Polaków a ze 100 lat wcześniej było jeszcze więcej bo Polacy na tych terenach to autochtoni (sprawdź sobie co to słowo znaczy) - mieszkali tam od zawsze.
To wy jestecie Slunzoki jak my za polskich stróon , my som slunzoki, niy cesi, niy poloki, yno Slunzoki, Slonsk/Slezsko je naszo hajmat, nasz kraj!
Já jsem z Karviné a toto nářečí neumím.:-D
Nauč se to ;-)
Bo to po polsku, a ty jesteś z napływowych Czechów
Tahle varianta po našymu je spíš archaičtější; ač po našymu mluvit umím, tak s některými slovy mám problémy.
nowaluzica --> Banhof je taky poslky jj ??? :D
Banhov je z němčiny
po našymu není jen polský to jsem se taky ptala toho co tvrdil že po našymu je polsky banhof je z němčiny a používá se právě v Karviné jinde používaji nadraži i když mluví po našymu je to z historie směs jazyků německý, polský, slovenský ....
Karvinou mam rad, protoze mi tam ukradli tasku, ze sem z Prahy, a stejne tam ukradli to co nebylo privareny
mě ukradli peněženku v Praze
nema po čim
gynau:)
@czmorava
Ignore that guy. He's known on Polish web forums for his anti-Silesian posts. People like him will always claim that Silesia is Polish, Silesian is Polish and so on.. While we know it's not:)
Śmiesznie wygląda czeski zapis :) Przecież to jest normalny polski język, te wszystkie "ź, ć, dź, ł" i np: pjyrszo (od pierwsza) proste tady "w" je tezko rict - tak se ho nerika.
to je Slezski jazyk ,to je Slunsko godka,to je Slaski jezyk,it is Silesian language,Schlesische sprache, to neni smisena Polstina a Cestina,to nie jest gwara lecz JEZYK,
@czmorava
hahahah adam81w znany napinacz, polski troll na slunskich netz zajtach, zawitol do naszych rodakow po drugiyj zajty.
INO Gurny Slunsk!
Idzcie dpč z Kurwinom!!! Trzynieeeeeec!!!!
Jasne że to jest język polski. Na Śląsku Cieszyńskim słyszy się taką gwarę do dziś po wsiach. Ślunsko godka występuje tylko na Górnym Śląsku i ja ją rozumiem z trudnością. Tu rozumiem każde słowo. Jako dzieciak też zresztą mówiłem podobnym dialektem.
směs polštiny, češtiny a slovenštiny i němčiny ne jen polsky
krasne..pamatuju ale chapu ze to de do pd...
@adam81w punasymu. com/_indexs.php podivej se ! ani polski ani ceski !!!!!!!!!
Moje. Przecież słychać, że to język polski. Związki z Polską są niepodważalne. Śląskie sprawy to polskie sprawy bo Śląsk to część polskości. Lwów to dla każdego Polaka ważne miasto ale teraz nie leży w Polsce. Ma jednak dużo polskiego pierwiastka.
já ti dám po našimu.. kua Česko lets goo
A já ti dám kua cesko lets go! Do řiti běž
Po našymu 🙃
ani to neumíte správně napsat
Idz do dupy 🤣
Przecież to jest po polsku! Narzecze karwińskie to polski.
Zavři tlamu
Umíte oba jazyky, že to tvrdíte? Naučte se oba a pak můžete toto tvrdit.
Národnost je podle toho jakou řečí na tebe mluvila tvoje matka, když tě vychovávala... Neznám řeč Slezskou, všeci mluvíme česky.
NE! Možná vy a ti vaši pobóchanci v čechach, u nás na Moravě se mluví Moravsky (pak se to dělí na nářečí, ale základ to má jiné než čestina) A ve Slezsku se mluví ponaszymu, ale tam je to málem co krok, to jiná řeč.
"ze neco neznam" znamena vetsinou to ze v tom ohledu nemam vedomosti ne ze to neexistuje...at uz je to wasserpolisch anebo po naszymu, porad je to slezsky jazyk ktery sice neni ustaleny, ale porad je to jazyk...i to Vase vseci je relikt ze slezstiny, cesky je to prece vsichni ...no ni?
Romové mluví česky a stále mají romskou národnost.
@@hanselvogis5142 na Roma máma mluvila cikánsky, tedy nemá českou nírodnost, pleteš si to se státní příslušností vole...
@@Samantha131313 Hele, nevím co ty tady meleš. Jazyk a národnost jsou dvě odlišné kategorie. Dnešní Romové mluví už odmalička česky.
Karwińskie narzecze... języka polskiego. Ja rozumiem, bo jestem Polakiem.