Hvězda, která přicestuje do sousedství Země - Proč to řešíme?

Поділитися
Вставка
  • Опубліковано 28 лис 2024

КОМЕНТАРІ • 79

  • @chorosnabuc8130
    @chorosnabuc8130 7 років тому

    Upřímně jedno z nejlepších videí z hlediska humoru. Good job!

  • @johnakzok6850
    @johnakzok6850 7 років тому +8

    Nejhezčí pecka stejnak bude srážka galaxií Andromedy a Mléčné dráhy. Škoda, že se toho nedožiji a neuvidím to ve zrychleném čase. Hold mi musí stačit simulace :D

    • @yose42
      @yose42 7 років тому +1

      John Akzok nestane se vubec nic. hustota hvezd v galaxii je jako by nad Evropou litalo 5 včel. pri "srazke" galaxii to bude 10 včel. asi neni sance, ze by se potkali...

  • @Fo3xter
    @Fo3xter 7 років тому

    super práce :)

  • @necroticuniverse
    @necroticuniverse 7 років тому +4

    Ten příklad s Alienem je perfektní. Když si člověk vezme původní díly s jejich technikou a pak Prométea s Covenantem, které se odehrávali před, tak se člověk musí smát tomu, že měli lepší technologii než o sto let dál. :D

  • @Fresco272
    @Fresco272 7 років тому +1

    Star Trek nová generace se začal natáčet v 87 a už tam měli dotykové obrazovky i různé tablety. V jednom dílu se dokonce objevilo i něco jako google glasses na hraní her! :-D I dnes to stále vypadá poměrně stylově :)

  • @alesmasarik4578
    @alesmasarik4578 2 роки тому

    0:03 Hoff? Hoffanská látka, kterou používal Michael? Planeta z dílu Otrávená studnice seriálu hvězdná brána Atlantida? Nebo jsem jen špatně rozuměl, nejsem si úplni jist tím efkem.

  • @LukasIV
    @LukasIV 7 років тому +5

    Taky jsem párátko nikdy nepoužil :D Vše zmákne jazyk a párátkem se akorát bodnu do dásně

    • @yose42
      @yose42 7 років тому

      jak pravi rota

  • @petrsukenik9266
    @petrsukenik9266 7 років тому

    to je jako 1 star trek film-bylo tam spousta scén kde bylo spousta scén kde ukazovali ty na tu dobu úžasné efekty ale z našeho pohledu nám to připadá tak trochu jako: "no jo neandrtálci si kreslili"

  • @petrzverina3055
    @petrzverina3055 7 років тому +2

    Určitě je to zajímavý jenom nevím proč by jsme chtěli cestovat na hvězdu nějak mi to nedochází :D :D

    • @DL-kc8fc
      @DL-kc8fc 3 роки тому +1

      Samozřejmě, že ta cesta by neznamenala žádný přínos, protože Gliese 710 nemá planety, respektive žádné nebyly objeveny. Co asi bude nutné v rámci přežití druhu (pokud budeme existovat) je připravit se na její blízkost, která bude menší než čtvrtina ly, což udělá pěkný bordel ve Sluneční soustavě, jako před 7. miliony lety Algol, který se přiblížil na vzdálenost pod 10 ly, ale byl 6x hmotnější než Slunce (ve skutečnosti je to soustava 3. hvězd s udanou celkovou hmotností). Co je možná trochu uklidňující, že Gliese 710 je asi o polovinu lehčí než naše Slunce. 1,5 milionu let se zdá dlouhá doba, ale z pohledu některých z nás v rámci jiných měřítek jde o velmi krátkou dobu, například z pohledu generací je to pouze 75 000 plus mínus.

  • @morcatko02
    @morcatko02 5 років тому +1

    Po uplynutí jednoho milionu, tříset tisíc let: "No, pane Roto, víte s tou M teorií, možná potřebujeme ještě tak pět let". :-)

  • @Bobroslav_Bobromil
    @Bobroslav_Bobromil 5 років тому

    Já myslím, že kolem toho postaví elektrárnu, nebo prostě nějak budou využívat energii...pokud tu ještě budou

  • @jakubfrei3757
    @jakubfrei3757 7 років тому

    Tak oni si mysleli, že příjde energetická revoluce, ale místo toho přišla revoluce informační.

  • @jankrnac3535
    @jankrnac3535 5 років тому

    O 100 rokov sa budú ľudia zaujímať skôr o teraforming Venuše lebo kvôli tomu čo tam je teraz to je pre nás nemožné ale keď na to bude technológia bude to vhodnejší ciel.

  • @Kumbasful
    @Kumbasful 7 років тому

    Kdyz Vas tak posloucham, tak me napada, ze driv lide meli tu vizi tak optimistickou, proto ze premysleli jako civilizace, ne jako jednotlivi clovek. Proto mysleli, ze se brzy bude kolonizovat Mars a nenapadlo je, ze by se veda a vyvoj technologie zamerila na potreby jednotlivce, spis nez na vyvoj cele civilizace. Podle me, kdyby se po "dobiti" Mesice zamerila veda na vyvoj prave dobivani vesmiru a ne dobivani jednotlivcu (mobilni telefony, osobni pc), tak dnes uz lide behaji po Marsu.

  • @jirimasek7310
    @jirimasek7310 7 років тому

    Mohli byste nějakým rozumným způsobem vysvětlit, jak je možné, že se hvězdy k sobě můžou přibližovat?
    Pokud dobře chápu teorii o rozpínání vesmíru tak se dají galaxie dají přirovnat ke střepinám granátu, který vybuchl (velký třesk). Střepiny se pohybují všemi směry, některé rychleji a některé pomaleji, ale už do sebe nenarážejí. Pro pozorovatele (pojmenujeme ho třeba Hubbl), který se nachází na jedné z těch střepin (jméno? přece Mléčná dráha) se jeví, že se od něho všechny střepiny vzdalují.
    Vím, že tenhle příklad není nejlepší, ale stejně tak nemáme nic moc lepšího než teorii relativity.
    Takže jak někdo přišel na to, že se tu objeví nějaký trpaslík?! Jak nasimuloval pohyb hvězd v prostoru, který rozhodně není tak rovnoměrný, jak si myslíme, rozpíná se zatím neuspokojivě popsaným způsobem a ještě vytvořil prognózu na 1,3 milionu let dopředu s tak malou odchylkou?!

    • @yose42
      @yose42 7 років тому

      ale i ty strepiny z granatu se navzajem nekdy setkaji... rozmery a vzdalenosti sousedicih galaxii jsou ciste lokalni zalezitost.. vesmir je fakt hodne velky :) viz ua-cam.com/video/BBqdN5CXAKs/v-deo.htmlh7s 1hod 7sekunda

    • @yose42
      @yose42 7 років тому

      + ua-cam.com/video/mH9C1iYAW_Q/v-deo.htmlm33s 32minuta 33 sekunda + 35 minuta a 38 sekunda

  • @heaklervondeath
    @heaklervondeath 7 років тому

    ua-cam.com/video/LSYPWTbAsUo/v-deo.html "... sranda toho vole..." by Martin Rota

  • @Barendol
    @Barendol 7 років тому

    Původní Doktor má taky CRT. :D Ale kdo by nechtěl nižší latency?

  • @denny7477
    @denny7477 7 років тому +1

    "na hof" :D

  • @Sseltraeh89
    @Sseltraeh89 7 років тому

    Čert vem proč maj ve Vetřelci CRT, ale proč řídící systém lodi Nostromo je od Atari? :D

    • @DL-kc8fc
      @DL-kc8fc 3 роки тому

      Ta filmová pohádka je tuším z konce 70. let. Do té doby LCD display dominoval hlavně u kalkulaček se segmenty čísel, což přetrvává u kalkulátorů dodnes a první barevný televizní obraz LCD přišel až v 83. se špatným kontrastem. Bylo to tehdy považováno za hříčku. Málo se však ví, že i to vyžadovalo vzácnou souhru několika oborů, kdy někdo s jasnou vizí si mohl sáhnout jinde pro hotový komponent, jako třeba dnes Musk, který by v 60-70. letech nejspíš "podnikal" v jiném štědře dotovaném oboru. Prostě můžeme si navymýšlet co chceme, ale bez podpůrné infrastruktury je jakékoliv vymýšlení na*ov*o. Proto se tak nějak v oněch 70. letech sázelo na zdokonalování CRT k plazmovým zobrazovačům, které něco z principu CRT skutečně obsahovaly a i když významně šetřily prostorem poměrem k formátu, nevýhoda byla spotřeba a složitá adresovací elektronika. Scifisté předpokládali, že to bude zabudované ve stěnách, zatímco stolní zobrazovače budou rovněž plazmové, ale přímo integrované do výpočetní techniky jako terminál, čili proto ten design CRT.

    • @Sseltraeh89
      @Sseltraeh89 3 роки тому

      @@DL-kc8fc to je jasná věc, mě spíš pobavila ta tehdejší důvěra v Atari a to, že od herních konzolí to dotáhnou k vývoji řídících počítačů vesmírných lodí.

    • @DL-kc8fc
      @DL-kc8fc 3 роки тому +1

      @@Sseltraeh89 Aha, o tom jsem neuvažoval, ale například v polovině 80. let jsem měl využívat náš ústavní Packard k výpočtům evolut apod. aby se tzv zaplatil, než klikatými cestami dorazí embargované IBM a skutečně bylo lepší si data uložit na 5.25ˇ a doma to zpracovat na Atari 800XL, což jsem normálně dělal, protože to bylo velmi rychlé a v Pascalu jednoduché, který šel za tímto účelem nabootovat. Nebyl jsem sám, kdo raději volil podobnou možnost, protože programovat sálové počítače bylo zdlouhavé, stejně jako jejich odezva na výstupu a nebyly tak pružné ke změnám parametrů, z nichž polovina byla tzv zadrátovaná. Možná se ani moc nelze divit představám, že to budou právě zasíťované malé komerční počítače, které už tehdy dokázaly univerzálně suplovat řídící jednotku a umožňovaly snadný přístup k pevným parametrům či ke změně algoritmu, nebo jeho náhrady. Současný mikrokontroler dělá to stejné - je to samozřejmě také mikropočítač a téměř se vůbec neliší od zmiňovaných dřívějších a lze je monitorovat přímo, nebo skrze nějaký další počítač. Ono se totiž až tak moc nezměnilo v rámci nějakého schématu, i když samozřejmě s dobou přišla vysoká hustota integrace a značná úspora prostoru. Ale to jenom tak na okraj. V těch filmech spíš hledali něco diváku povědomého (občas je dobré mrknout na závěrečné titulky, kdo tu srandu sponzoroval) a pouze nadsadili "výkon", aby to dělalo to, co to má dělat podle scénáře. :) Samozřejmě, že takové skryté reklamy vyvolávají úsměv, tedy souhlasím. :)

  • @mororo
    @mororo 7 років тому

    Sakra hoší to vaření bylo přes děrovaný štítky to byla na tom ta největší prdel :-D

  • @LeonardodaVinciXIV
    @LeonardodaVinciXIV 7 років тому

    cs.wikipedia.org/wiki/Astronomick%C3%A1_jednotka
    cs.wikipedia.org/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_soustava

  • @vajdaa4413
    @vajdaa4413 7 років тому

    Takže teď si představujeme lítající mobily :O

    • @Aslan2142
      @Aslan2142 7 років тому +2

      Ved predsa mobili uz maju airplane mode :D

  • @rowexy2
    @rowexy2 7 років тому

    OT, ale myslim, že tohle je pro Vás super téma www.osel.cz/9557-kde-se-bere-matematika-objevy-nebo-vynalezy.html

  • @ThePrimeMatter
    @ThePrimeMatter 7 років тому

    teleportace Hype!!!!!

  • @jirikokor5671
    @jirikokor5671 7 років тому +2

    Kdo že dělal star trek? Myslím že to byl Gene Roddenberry...

    • @frantaCV
      @frantaCV 7 років тому +2

      G.R. Star Trek nedělal, ale napsal. Na filmové adaptaci spolupracoval jako autor a poradce. A vážení Zvědátoři, J.Rosenberg společně s manželkou Ethel, skončil na elektrickém křesle za špionáž pro SSSR.

    • @Dawdan4
      @Dawdan4 7 років тому

      Rosenberg dělá trochu jiný videa no :D martin je jasnej xDDD

  • @duoduodosbasssongs3114
    @duoduodosbasssongs3114 7 років тому

    a nebude mit nejaky vliv gravitace ty hvezdy? treba na oceany nebo neco jinyho?

    • @yose42
      @yose42 7 років тому

      bude, ale to nas jiz trapit nebude :)
      takovou situaci by bylo mozne detekovat tisice tisicu let dopredu

  • @vampiredracula6203
    @vampiredracula6203 7 років тому +1

    Až budeme putovat vesmírem rychlostí světla, tak možná.

    • @llehnerdan10
      @llehnerdan10 7 років тому

      Vampire Dracula nemožné

    • @vampiredracula6203
      @vampiredracula6203 7 років тому

      zatím

    • @yose42
      @yose42 7 років тому

      ua-cam.com/video/B_suB-ohv9w/v-deo.htmlm3s 12minuta 3sekunda

    • @vampiredracula6203
      @vampiredracula6203 7 років тому

      5 let staré video a ještě od vědce co toho moc neví.

    • @yose42
      @yose42 7 років тому

      jak nevi??? a 5 let stare video je problem?

  • @lukaslavinger2588
    @lukaslavinger2588 7 років тому +3

    "Proxima Kentauri", lul

  • @jakuburban1868
    @jakuburban1868 7 років тому +2

    大人大人廿

  • @projektbeta275
    @projektbeta275 6 років тому

    Proč máte v náhleďáku bílého trpaslíka v dvojhvězném sistému s červeným obrem ?

  • @ZulacecekStarcraft
    @ZulacecekStarcraft 7 років тому

    Objevil se mobil, tak logicky lidi začali přemýšlet nad létajícíma mobilama.

  • @petrsuk3990
    @petrsuk3990 3 роки тому

    Co když je ta retrotechnika ve filmech, tlusté monitory atd. z důvodu opravy jednotlivci. Myslím tím že je snažší opravit tlustý jednobarevný monitor než UltraHD LCD monitor hlavně když ztroskotáte na cizí planetě a nemáte potřebné vybavení. Ve startreku běžná věc.

    • @DL-kc8fc
      @DL-kc8fc 3 роки тому

      Na ISS se také nepoužívají nejnovější laptopy. Je to z toho důvodu, že stroje s nízkou mírou integrace lépe odolávají radiaci (zabloudilým vysokoenergetickým částicím). Na atomových ponorkách a atomových letadlových lodích doposud běží OS XP, protože je použita výpočetní platforma vyhovující podmínkám, převážně těm případně bojovým, nekonvenčním. Zobrazovače jsou samozřejmě minimalistické LCD. CRT monitory doposud používají některá TV studia pro kontrolu geometrie a barev. Oblíbené jsou i v rukou grafiků a samotný princip CRT v rámci skenování (prosvěcování) se stále někde uplatňuje. Jako klasický zobrazovač i přes nesporné výhody (ale i nevýhody) už je mimo hru. To však neznamená, že někde vzhledem k dostupným surovinám a extrémním podmínkám se znovu nesáhne po železu, sklu a několika dalších lehce dostupných minerálech, jako ve 30. letech, aby něco fungovalo a "prodlužovalo" zrak v konkrétních podmínkách.

  • @wortys
    @wortys 7 років тому +14

    Přicestuje i nějaká černá díra, xD?

    • @Barendol
      @Barendol 7 років тому +4

      Někdy možná ano. Ale je potřeba si uvědomit, že "přicestujeme" vzájemně.

    • @KoaFidCZ
      @KoaFidCZ 7 років тому

      co je na tom potřeba si uvědomit? mně přijde že to absolutně nic nemění (a když už tak mi přicestujem k ní, vzhledem k tomu kolik Země váží, pro ni to bude minimální pohyb)

    • @IIIIIIIIIIllIIIIIIII
      @IIIIIIIIIIllIIIIIIII 7 років тому

      Přicestujeme navzájem, vzhledem k tomu, kolik váží Slunce a že jsme na orbitě kolem něj.

    • @lunarhexagon8108
      @lunarhexagon8108 7 років тому +1

      je nutno podotknout že ve vesmíru neumíme určit absolutní pohyb, jen ten relativní různých těles vůči sobě, pro Sluneční soustavu přicestuje ta černá díra, pro pozorovatele u černý díry přicestuje naše soustava, tady je jedno co je jak velké/těžké, ale kde je pozorovatel

    • @KoaFidCZ
      @KoaFidCZ 7 років тому

      ale reálně my konáme daleko více práce s přibližováním než oni, nás to ovlivní víc

  • @exinczel1043
    @exinczel1043 3 роки тому

    Ty lidi co se koukají na tohle video za milión let 😅

  • @ptlaskal
    @ptlaskal 7 років тому

    @zvedatori panove, jak dva lidi jako vy, co veri ze toho tolik vi a ze se na svet divaji kryticky a s otevrenou mysli, muzou prehlednout ten zasadni fakt o kterem tenhle objev byl a tu zpravu tak hloupe bagatelizovat. Nejde o to skocit si tam na dovcu, ale ze obrovske gravitacni vlyvy muzou rozhodit prinejmensim pas asteroidu a komet a tim zase radne nadelat totalne devastujici paseku ve slunecni soustave!..
    ps: vase porady mam rad, ale nechtelibyste nejaky pravidelny porad venovat opravam vasich failu? Myslim, ze nekteri divaci vas berou jako vetsi autoritu a vseodborniky nez jste a za ktere se ani nepokladate, ale kdyz to pak nekde zazni v komentarich a vy to uznate, to uz se k valne vetsine divaku nedostane.
    Diky za porady panove

    • @DL-kc8fc
      @DL-kc8fc 3 роки тому

      Od toho jsou právě komentáře, které to povídání bez přípravy tak nějak korigují, protože ne vše ve videu je exaktní. Hvězdy se dají poměrně dobře zkoumat i na dálku a pokud nemají vlastní planety, jako je nemá Gliese 710, nebude se nejspíš investovat do cesty ani za milion roků, pokud vůbec někdo do té doby přežije, či nebudou existovat naprosto jiné priority. Vesmírné cestování v rozumném čase v rámci fyzikálních zákonů už tak nějak samo napovídá bez ohledu na případnou technickou vyspělost, že to nebude dost dobře realizovatelné ani za onu zmíněnou dobu - vesmír nedává nic zadarmo a když už se zdá, že by něco mohlo uspět, vynoří se tisíc překážek. Ani stroj s vysokou mírou či hustotou integrace není víc odolnější, než člověk a právě za tou ochrannou bublinou, kterou vytváří naše Slunce a paradoxně se musíme chránit i proti jeho účinkům, za tou hranicí je to extrémně nebezpečné pro cokoliv, co vykazuje složitou strukturu.

  • @shutdowntv7184
    @shutdowntv7184 6 років тому

    Proč furt zýveš? Teď si to stihl do 50ti sekund....

  • @rakarrakarovec4004
    @rakarrakarovec4004 7 років тому

    no bode pro nás ta hvězda nebezpečí protože má taky svoje asteroidy a ty nás můžou zasáhnout

  • @matejpejsa5164
    @matejpejsa5164 7 років тому

    Tesla předpovídal mobilní telefon sice ne dotykový, už v roce 1905