Ahoj Kubo, opět velmi povedené video. Jen drobná poznámka k aktivnímu softstartu - řešil jsem tento problém při instalaci druhého oddělovacího trafa, chtěje to udělat co nejjednodušší a nejspolehlivější jsem použil podobné zapojení jako máš ty s těmi odpory, jen místo odporů mám použity dostatečně výkonné termistory (dva 20/5 v sérii) a upustil jsem od zenerky (neměl jsem tu zenerku na potřebné napětí) proto jsem RC předřadník spočítal na 18V a použil relé na 24V. Trafo má 1,4kW a s těmi termistory to funguje naprosto bezvadně. U mikrovlnných trub je ten za provozu topící odpor nikoliv na softstart (no to je ten druhý - co za provozu netopí) ale pro jakési omezení výkonu a změkčení VN trafa při rozpínání časovačem. Přeji všem vše nejlepší do NR 🙂 Tom
Ahoj Tomáši, děkuji za postřeh, ale s odpory to má asi každá mikrovlnka jinak. Ve videu prezentovaný softstartér má dva rezistory, kdy jeden je skutečně přemostěn kontaktem relé (tuším 15R, 20W) a druhý (tuším 3k3, 10W) je v sérii s diodou a cívkou relé, aby stačilo jednocestné usměrnění. Trvale v sérii s MOTem v této mikrovlnce určitě žádný nebyl. Ale kdysi jsem z jedné mikrovlnky vykuchal rezistor 0R8, 20W, což je pro softstart málo, tak to možná byl Tebou popisovaný případ.
@@KUBA64official Máš pravdu, zapojení na omezení proudu a potažmo i výkonu je u MWO mnoho, já se tu s tím nechtěl nijak moc rozepisovat. Některé průmyslové MWO používají ke změně výkonu odporové děliče (např. Samsung) a nebo se používalo VN relé a přepínaly se odbočky na kapacitoru (např. Panasonic). U tebou prezentované desky je ten topící odpor tedy zapojen jako předřadník pro relé a výrobce tedy počítá s tím, že čas po který MWO pracuje tuto výkonovou zátěž udejchá (nebo je to důmyslně ukryté kurvítko) a vlastní softstartový odpor se normálně přemostí kontaktem relé. Proto se u softstartů s dlouhou dobou běhu používá zapojení RC a odpor tím pádem nemusí protápět tak velkou výkonovou ztrátu.
Kuba, urcite ten test tychto rezistorov, je mega dobry napad :) zaujima aky je v tom rozdiel, vzhladom na cenu, ci sa to oplati kupovat kvalitne rezistory :)
Zdravím, děkuji za zajímavé video, inspirovalo mne k dotazu :). Používám ruční míchadlo na beton, napájím ho z elektrocentrály, která má automatickou regulaci výkonu motoru podle zatížení. Papírový výkon 2,6kW, příkon míchadla 1400W. Míchadlo má softstart, ale někdy se stane, že po zapnutí se pomalý rozběh nekoná a rozběhne se po zapnutí naplno. Zatím jsem nevypozoroval nějaké pravidlo. Jeden den spustím míchadlo 10x a 8x se rozběhne s pomalým rozběhem. Další den, musím spínač pokaždé zmáčknout 2x,3x za sebou, abych se "trefil" a míchač se rozběhnul pomalým rozběhem napoprvé. Potom se poměr obrací a 2x z 10 je rozběh pomalý. Do normální sítě 230V jsem míchadlo zapnul jen jednou, po koupi, samozřejmě fungovalo vše bez problému. Zatím používám pouze s elektrocentrálou. Elektrocentrála jako točivý stroj by měla mít sinusovku plynulou, tak občas přemýšlím, v čem by mohl být problém... Napadlo by Tě něco? Děkuji
Zdravím, pokud se jedná o triakový softstartér, předpokládal bych jako příčinu buď studený spoj nebo přehřátí triaku. Pokud mají z výroby triak špatně chlazený, po přehřátí se úplně otevře a neplní svou funkci. Pokud nedojde k trvalému poškození, po vypnutí se zase chová normálně. Studený spoj může vzniknout kvůli vibracím. Moderní bezolovnatý cín není mechanicky moc odolný a pájené spoje se snadno roztrhají. Potom už by záleželo na poloze zařízení, jestli se poloviny ulomeného spoje zrovna dotýkají nebo ne.
...by měla mít sinusovku plynulou - nejsem si tak docela jist, pokud vím je tam AVR regulace. Čistá sinusoida to nejspíš nebude, chtělo byto osciloskop.
i po dnesnim videu sedim na p*deli :)) .. tenhle kanal by mohl nahradit dost vyuky na elektroprumce, tam se tolik uzitecnych veci clovek nedozvi a hlavne ne tak hezky prakticky
No jenomže kuba je takový kulomet informací a pokud žák nemá už dost velký přehled o tom o čem kuba mluví, tak do pár minut usne. Podle mě je důležité si něco povědět a hned si to zkusit jako to kuba dělá na videu, jenom to chce hodně odhodlaného a zapáleného pana učitele, kterého my jsme měli, ale bohužel nám bylo 15-16 a zrovna nás, z většiny, zajímaly úplně jiné věci :D
Pro pokosovou pilu jsem si udělal podobný startér. Jen místo odporů jsem použil termistory. Tím jsem dosáhl rychlého a přitom plynulého startu. Má to nevýhodu prvního startu, který je o zlomek sekundy pomalejší - dokud se termistory nezahřejí. Ještě jsem slyšel o možnosti použití diody místo odporu, ale nemám s tím zkušenosti.
Děkuji za zkušenost. Diody jsou například ve fénech, kde se chodem přes diodu udělá první rychlostní stupeň. Z mého pohledu dává dioda s relé velký smysl pro uživatelsky příjemný rozběh, podobně jako triakový softstartér, ale nárazový proud nezmírní.
Ahoj, rád bych se zeptal při výpočtu stejnosměrného výkonu stačí vynásobit napětí proudem. U střídavého je zde ještě nějaký účiník co to je. Předem děkuji za odpověďˇ.
Pěkné video :-), co se týče spínání trafa, ještě lepší než spínání v nule by bylo spínání v maximu napětí. Pak teoreticky nenastane žádný přechodový děj.
Díky, tento nazor jsem už ve skupině slyšel. Zní logicky, ale myslím si, že pro trafa z mikrovlnek by úplně nefungoval. MOT je oproti jiným transformátorům ošizený ve všech ohledech a je dělaný s důrazem na nízkou cenu, pro provoz do pár desítek minut. Jádro je provařené, čímž se zprůchodní pro vířivé proudy a pravděpodobně bude magneticky tvrdší, než poctivě vyrobený transformátor. Tím pádem zůstane zmagnetované po vypnutí a muselo by se spínat v tom "správném" maximu, aby se neudělalo víc škody než užitku. Ale každopádně zajímavá připomínka. Zkusím sehnat SSR relé a s pár operáky by neměl být problém zkusit spínat v nule i v maximu.
@@KUBA64official Máš pravdu, že v takovém případě bude stejně přechodový děj vznikat, a to právě kvůli Tebou zmíněné remanentní indukci. Nicméně proud by i tak neměl dosahovat tak velkých hodnot jako při připojení v nule. Někde jsem četl, že vliv remanentní indukce na velikost počátečního proudu je asi 30 %. Proto se domnívám, že by měla proudová špička dosahovat nanejvýš 30 % toho, co dosahuje při sepnutí v nule. Btw. myslím, že existovala i řešení, která se zabývala měřením zbytkové magnetizace (hallova sonda v jádře), kdy po příslušném vyhodnocení došlo o posun sepnutí správným směrem a proud byl opravdu téměř nulový. To je ale již tak složité, že se to moc nevidí. V spotřební elektronice se samozřejmě vyplatí použít jiný způsob. Všecko co tu píšu ale nemám ověřené v praxi. Pokud se rozhodneš o tom udělat video nebo příspěvek ve FB skupině, rozhodně si ho rád přečtu/pustím :-).
Děkuji za reakci. Teď jsem to změřil na osciloskopu. Použil jsem výrazně menší a kvalitnější transformátor, 30VA s odporovou zátěží na výstupu cca 2W. Měřil jsem to 5× s výsledky, které mě samotného trochu překvapily. Při vypnutí v +120V a následném zapnutí v -210V jsem naměřil náraz 0,5A (a byl by nejspíš větší kdybych neměl na vstupu omezovací žárovku). Druhé a třetí měření tento výsledek přibližně zopakovaly a ve čtvrtém měření se mi podařilo transformátor vypnout v -310V a zapnout opět v -300V. Tam už byl nárazový proud jen 0,25A (což bych čekal mnohem menší).
@@KUBA64official Díky. To je divné. Trochu jsem teď zapátral na netu. Tady se tomu věnuje v rámci disertačky. Název pdf je trochu dlouhý. Ale hned obrázek 1.1 ukazuje, že by to mělo být, jak jsem říkal. www.researchgate.net/profile/Miroslav_Novak5/publication/318110969_Transient_Phenomenon_During_Transformer_Energizing_Methods_of_Inrush_Current_Suppression/links/595a4718aca2728a137aab64/Transient-Phenomenon-During-Transformer-Energizing-Methods-of-Inrush-Current-Suppression.pdf
Ahoj. Velice pěkné video. U toho MOTu dal by se použít NTC termistor? A jakou hodnotu by jsi doporučil? Chci si dělat bodovačku a chci nějaký jednoduchý softstart. Podružný jistič mám B10 který to vyhazuje.
Ahoj, děkuji, termistor bych nepoužíval, protože by byl hodně namáhaný a při několika spuštěních v rychlém sledu po sobě by neplnil svou funkci spolehlivě (nezvládal by dostatečně rychle chladnout). Použil bych mé zapojení softstartéru, ale dal bych buď lepší výkonové rezistory nebo žárovky.
U své bodovačky jsem to tak udělal a celkem to funguje i přes 10A jistič. Dal jsem dvě grilové trubice z mikrovlnky paralelně a k nim pedál, kterým to spínám.
@@spac1565 Po mé čerstvé zkušenosti se svítícími odpory si úplně nedovoluju výkonovým rezistorům věřit a doporučovat je, ale radši bych dal do série zásuvku, do které bych dával přímotop nebo rychlovarnou konvici.
Super video, ale u velkých traf ani spínání v nule nepomůže, řešil jsem to u bodovačky z motu(na sekundáru 50mm2 kabel jdoucí v podstatě do zkratu) - ovládací deska sice spínala v nule, ale proudový náraz v prvních dvou půlvnách při sepnutí desky byl cca 80A max. hodnoty - jistič no sice neshodilo, ale světla poblikávala Vyřešil jsem to tak že po zapnutí bodovačky do motu teče stabilně malý proud přes 100W rezistor a deska spíná v nule - proudový náraz v první periodě při sepnutí desky ( deska spína až 50period - záleží na nastavení)je už jen cca 40A max hodnoty což je kolem 28A rms
Ahoj. Taky si chci stavět bodovačku. 100W rezistor? To je sakra velký rezistor už. Máš taky tu desku z Ali? Na to spínání MOTu? Chtěl bych tam dát taky rezistor, ale 100W nemám. Kolik ohmů tam máš?
@@spac1565 ahoj, na hodnotu rezistoru dneska kouknu a dám věďět Místo rezistoru by šla použít i žárovka, ale nemá linearní VA charakteristiku tak by se to blbě počítalo
@@spac1565 regulace proudu je tam triakem, a proud rezistorem tim pádem i sekundárem teče dost malý tak to vadit nebude Zkratový proud sekundáru při napájení primáru pouze přes rezistor je asi 50A, při senutí triaku a výkonu na 100procent je zkratový proud sekundaru pres 1000A - regulaci proudu to ovlivní opravdu minimálně , ano desku mám z ali nebo bangood už nevím ale lepší je ta se 100A triakem - hodím tu odkaz
Super video bola tam informácia ktorú som počul prvý krát (NTC termistor v žiarovke) skúsim si upraviť obyčajnú žiarovku a uvidím či naozaj vydrží dlho Zmysel to dava ale v tejto dobe kde sú v niektorých žiarovkach chybne samotné vlákna bude úspech keď žiarovka vydrží rok
@@KUBA64official Pěkné video. Také jsem slyšel o nesmrtelných žárovkách a také o první velké domluvě výrobců žárovek kdy z nesmrtelných udělali spotřební zboží aby vydělali, někde to dokonce uvádějí jako počátek takzvaných "kurvitek" právě u žárovek. Myslíš že bys dokázal udělat video návody jak tyto "kurvitka" odstranit?Dokonce i nové led žárovky mají "kurvitka" nemluvě o škodlivém blikání .
Co si myslíš o tomhle? Bez polovodičů to bylo na MIG moc pomalý a nestíhal se zapálit oblouk včas. Polovodič to sepne rychle a relé ho o okamžik později zkratuje aby se nepřehřejval při delším provozu. A naopak je relé chráněno polovodičem proti obloukům na kontaktech. Vzájemně si krejou záda. I teď po letech co jsem to navrhl a vyrobil to stále funguje výborně. wiki.spoje.net/doku.php/howto/electro/active_softstart
Termistory NTC majú jednu nevýhodu, že dostatočne neobmedzujú prúd v horúcom stave, čo najmä na spínaných zdrojoch, kde obmedzujú nabíjací prúd hlavného kondenzátoru môže spôsobiť poruchu alebo vyhodenie ističa pri krátkodobom výpadku a následnom obnovení siete, kedy je termistor ešte horúci avšak kondenzátor už vybitý. Preto lepšie konštrukcie používajú obmedzovací rezistor, ktorý sa násled premostí kontaktom relé. Relé ovláda sledovač napätia siete, takže aj pri krátkodobom výpadku relé stihne odpadnúť a proces nabíjania kondenzátora cez obmedzovací odpor sa vždý opakuje po obnovení siete. Ale si potom vysvetlil na tom invertore ja som len chcel upresniť prečo termistor nie je až tak vhodný. Ohladne špirál vyhrievacieho telesa, žiadna časť výkonu nie je nazmar... SSR je vlastne triak ktorý sa spína optotriakom kvôli galvanickému oddeleniu spínaného silového obvodu od budiaceho obvodu avšak to nezabezpečuje spínanie v nule, ale na to tam musí byť ešte obvod ktorý to sleduje, ktorý môže a nemusí byť súčasťou SSR. To, čo nazívaš fázovou reguláciou je vlastne PWM - pulzne šírková modulácia a okrem vrtačiek a iného náradia, ktoré majú už zabudovanú reguláciu otáčok to používajú aj napr. staršie typy elektrických lokomotív, električiek a trolejbusov. ZZ lokomotív je to napr. Peršing, Eso trieda 162,163,362,363, ktoré majú jednosmerné trakčné motory a tyristorovú pulznú reguláciu na tomto princípe, kde sa ešte mení aj frekvencia spínania, keďže prívod je jednosmerný prúd, nie striedavý avšak sú aj lokomotívy triedy 263, ktorá funguje presne ako tieto fázové regulátory.
Zdravím, děkuji za postřeh, asi tím trpí všechna má videa, některá více a některé méně, zkusím si s vyvážením příště víc pohrát. Je to způsobeno tím, že nekdy za kamerou sedím, jindy nad ní stojím a jindy jsem nakloněný z jedné nebo druhé strany. Snažím se hlasitost jednotlivých pasáží vyrovnávat během střihu, ale asi se mi to moc nedaří.
Nemel by nekdo poneti, co je na tom softstartu v mem videu spatne? ua-cam.com/video/eu75k-l6St4/v-deo.html Zni uplne strasne a stul pily se trese, jestli je to diky spatnym rezistorum nebo kondenzatoru?
Ach můj bože. Opět budu negativní, byť vím, že je to zakázáno a trestá se to káznicí, nebo i smrtí. Copak se stane s proudem připojíme-li cívku na stejnosměrné napětí? V závěru je ten proud daný odporem vinutí té cívky, ale copak se stane v okamžiku připojení? Vytvoří se nestacionární magnetické pole, na které cívka reaguje indukcí, nicméně v opačném směru, čili proud neprochází, že? Jakmile začnou důsledky indukce odeznívat, začne cívkou postupně procházet proud. Takže pokud připnete transformátor v maximu, je důsledek protiindukce na vaší straně a aktivně vám omezí proud tekoucí primárem transformátoru v následujícím minimu. Takže proudový náraz může být jedině menší, ve skutečnosti je nejmenší možný, kterého jde dosáhnout, kdežto při sepnutí v nule bude naopak největší možný. Proto se induktivní zátěžě vždycky připojují v maximu, nikoliv v minimu, kde se naopak připínají zátěže odporové. Tady selský rozum (podobně jako kdekoliv mimo zemědělskou usedlost) perfektně selhává. BTW nevyhledávám takováto videa sama, na toto jsem byla upozorněna právě v této souvislosti člověkem, který má poněkud vyvinutější schopnost sebecenzury a udržování úsměvu než já. A mimochodem, vřadit do serie se zátěží při softstartu rezistor definitivně není dobrý nápad, zvláště pokud je za ním neřízená zátěž. V tomto případě se totiž používá termistor s negativni charakteristikou, protože ten při daném napětí dosáhne jen určité konečné teploty, tudíž (při správném návrhu) nehrozí, že by se přepálil. Následné přemostění se používá kvůli vychlazení termistoru pro další start, navíc k přemostění dochází při vysoké teplotě termistoru, kdy je na něm minimální napěťový úbytek a tudíž nedochází k opotřebení kontaktů relé. Situace ve svářečce je komplikovanější a nedá se použít jako modelový případ, neb vnitřní sekvencer nejprve přes rezistor nabíjí kondenzátory vstupního filtru, přičemž jakmile je na nich dosaženo cílového napětí, dojde nejprve k přemostění rozběhového rezistoru (v tento moment již přes něj prakticky neteče proud, neb napětí na obou stranách jsou vyrovnaná) a teprve potom je rozběhnut hlavní zdroj svářečky, takže tepelná zátěž rozběhového rezistoru je daná vstupním napětím a kapacitou vstupního filtru, takže ikdyby se sekvencer z nějakého důvodu zasekl a nepřemostil nabíjecí rezistor, tento nemůže být zničen, protože nedojde ke spuštění hlavního zdroje. Přemostění rezistoru mu musí předcházet.
Softstartér i celý UA-cam kanál vypadá zajímavě, dávám odběr. Možná tam nakonec taky dáme 3f stykač. Kolega, se kterým na projektu s MOTy pracujem je silnoproudař, takže možná něco vyhrabe.
@@KUBA64official Díky, rád na tvá videa koukám, jako elektrikáři mi dost rozšiřuješ obzory, což je dobře. Zapojení je převzaté ze SvarInfo, plasma má 1 stykač na spouštění originál (místo vypínače), ten druhý vč. časovače už jsem tam přidával já.
@@KUBA64official Čas tam samozřejmě figuruje, protože žárovka se zahřívá a tedy mění svůj odpor procházejícím proudem. Odpor žárovky je tedy funkcí dodané energie a ta je funkcí času... Ten vzorec U^2/R platí jen a pouze pro okamžik sepnutí (a to ještě jenom při zanedbání vlastností vedení). Správně bychom měli vyjadřít odpor jako časový integrál vyjadřující závislost odporu na energii (potažmo čase) a dále to takto řešit.
Kubo přiznám se, že tento vzorec ve videu neznám, ale v podstatě jde to počítat U/R=I (Proud v Ampérech) a po té I vynásobíme U a dojdem ke stejnému výsledku = 1363,40206185568 Wattů. Mám však dojem, že ani tvůj a ani můj postup není správný - náš výpočet by byl správný při efektivní hodnotě, ale ne při maximální .... pokud se nemylím. Při maximální napětí, kdy se tuším to počítalo 230V x 1.4 = 322V max +5% myslím může být v el.síti více (+16.1V) .... takže to už jsme na 338.1 a teprve po té dělíme odporem vlákna žárovky a 38.8 a dojdeme k proudu 8.713917 a to násobíme 338.1V a výkon v max špičce je 2.946W ...téměř 3KW. Možná se mýlím, když tak mě oprav ... už jsem 35 let ze školy a v oboru v podstatě nedělám skoro stejnou dobu. ... pokud je to špatně, tak mě nekamenujte :-)
Děkuji za postřeh. Ke vzorci: Fyzikáři tomu říkají "Obecné řešení" a jde o sjednocení dvou vzorců do jednoho. P=U*I, kde I neznáme, tak si jej spočítáme podle Ohmova zákona, tedy I=U/R. V tuto chvíli si můžeme vzorce spojit a dosadit za I vzorec. Tím pádem získáme P=U*(U/R), což se dá upravit na P=(U^2)/R. Děkuju za postřeh s efektivní hodnotou, ano, to jsem ve videu řekl zmatečně. Šlo mi především o ukázku změny parametrů vlákna po zahřátí (příčině tvrdého startu), ale máte pravdu, že jsem zapomněl tento jev dostatečně odlišit od reálné maximální hodnoty proudového a výkonového nárazu, kterou jste vypočítal správně.
Ahoj kubo, tento komentar prekopiruji k nekolika tvym videim, je pro me velice dulezite aby sis ho vsiml, takze se predem omlouvam za spam. Mam mensi problem, koupil jsem si 5.1 repro soustavu, je to AUNA Areal 525, pravy prední reproduktor mi ale hučí, neni to ovsem reproduktorem, zkousel jsem zapojit i jiny ktery v jinem konektoru nehuci, ovsem v tomto konektoru huci, tedy by to mohlo byt v zesilovaci, zkousel jsem prepajet kapacitory, koupil jsem nove s o malicko vetsi kapacitou ale se stejnou voltazi, zadna zmena. Na internetu jsem se docetl, ze je mozne, ze by to mohlo byt starymi rozvody v panelovych domech, ano bydlim v panelaku a ano, mame tady hlinikove rozvody, nepomohlo ani odpojeni ostatni elektroniky ze zasuvek, nepomohlo nic, tedy jsem opet z internetu vycetl, ze by mohlo pomoci zarizeni kteremu se rika "galvanické oddělení linkového vedeni" ano je to otazka 150 - 300 kc, to samozrejme neni problem, ovsem rad bych si takove zarizeni vyrobil, trosku si s tim chci pohrat a mit ze sebe dobry pocit :D To co od tebe zadam je abys mi poradil, kdyby jsi byl prosim tak hodny, nemuzu nikde na netu najit, jak se to da zhotovit, myslis ze by ses mi mohl pokusitpomoct? Udelat video, pripadne mi napsat na muj mail patrikperger@seznam.cz, pripadne odpovedet sem do komentaru? Moc dekuji, jsem tvuj fanda a mas uzasny videa :-)
Možno jednu vec by som upravil, za oddeľovacím trafom už nie je nulák, ale chápem že išlo asi o názornú ukážku ako by to bolo zapojené v reálnej sieti.
@@KUBA64official ale ešte jedna otázka ku bežným žiarovkám, ako je možné že v aute vydržia žiarovky v zadných svetlách aj 20 rokov? Mal som také auto kde boli vzadu okrem parkovačiek všetky žiarovky pôvodné a na terajšom mám vzadu pôvodné žiarovky tiež už skoro 12 rokov. S prednými parkovačkami a osvetlením ŠPZ sa deje presne to čo si spomínal u tej žiarovky s termistorom, že časom len bude čierna z odpareného vlákna. Je to dané konštrukciou autožiaroviek alebo čím? Keďže autá určite nemajú soft štart.
To je zajímavá otázka. Řekl bych (nevím, jen odhaduji), že jsou podžhavované a nesvítí na hranici parametrů vlákna. Jako další faktor bych viděl, že jako softstart se chová vnitřní odpor baterie auta. Pokud zapnu současně 6 žárovek na úplně studenou baterii (cca 10A), spolu s palivovým čerpadlem(15A), napětí mírně klesne a postupně stoupá, což žárovky postupně rozsvítí. Plného napětí se dosáhne až po startu při nabíjení z alternátoru. Interiérové světlo bývá zapojené přes komfortní jednotku, která zařídí plynulý rozběh a dohasínání. Nebo alespoň Fiesta MK6 to tak má.
Kubo jsem taky elektrikař ale tvé znalosti jsou obrovské,rad se na tva videa divám prtože jsou velice poučná jen tak dál
Dobrá práce, tvé znalosti bych chtěl mít :) super video
Kubo, musím říct, že díky tvým videím se pomalu zas vracím k bastlení :D
legendy praví - to mě pobavilo
Děkuji Kubo, moc hezké jen tak dál.
Ahoj Kubo, opět velmi povedené video. Jen drobná poznámka k aktivnímu softstartu - řešil jsem tento problém při instalaci druhého oddělovacího trafa, chtěje to udělat co nejjednodušší a nejspolehlivější jsem použil podobné zapojení jako máš ty s těmi odpory, jen místo odporů mám použity dostatečně výkonné termistory (dva 20/5 v sérii) a upustil jsem od zenerky (neměl jsem tu zenerku na potřebné napětí) proto jsem RC předřadník spočítal na 18V a použil relé na 24V. Trafo má 1,4kW a s těmi termistory to funguje naprosto bezvadně. U mikrovlnných trub je ten za provozu topící odpor nikoliv na softstart (no to je ten druhý - co za provozu netopí) ale pro jakési omezení výkonu a změkčení VN trafa při rozpínání časovačem.
Přeji všem vše nejlepší do NR 🙂 Tom
Ahoj Tomáši, děkuji za postřeh, ale s odpory to má asi každá mikrovlnka jinak. Ve videu prezentovaný softstartér má dva rezistory, kdy jeden je skutečně přemostěn kontaktem relé (tuším 15R, 20W) a druhý (tuším 3k3, 10W) je v sérii s diodou a cívkou relé, aby stačilo jednocestné usměrnění. Trvale v sérii s MOTem v této mikrovlnce určitě žádný nebyl.
Ale kdysi jsem z jedné mikrovlnky vykuchal rezistor 0R8, 20W, což je pro softstart málo, tak to možná byl Tebou popisovaný případ.
@@KUBA64official Máš pravdu, zapojení na omezení proudu a potažmo i výkonu je u MWO mnoho, já se tu s tím nechtěl nijak moc rozepisovat. Některé průmyslové MWO používají ke změně výkonu odporové děliče (např. Samsung) a nebo se používalo VN relé a přepínaly se odbočky na kapacitoru (např. Panasonic). U tebou prezentované desky je ten topící odpor tedy zapojen jako předřadník pro relé a výrobce tedy počítá s tím, že čas po který MWO pracuje tuto výkonovou zátěž udejchá (nebo je to důmyslně ukryté kurvítko) a vlastní softstartový odpor se normálně přemostí kontaktem relé. Proto se u softstartů s dlouhou dobou běhu používá zapojení RC a odpor tím pádem nemusí protápět tak velkou výkonovou ztrátu.
Kuba, urcite ten test tychto rezistorov, je mega dobry napad :) zaujima aky je v tom rozdiel, vzhladom na cenu, ci sa to oplati kupovat kvalitne rezistory :)
Skvelé video ako vždy.
Zdravím, děkuji za zajímavé video, inspirovalo mne k dotazu :).
Používám ruční míchadlo na beton, napájím ho z elektrocentrály, která má automatickou regulaci výkonu motoru podle zatížení.
Papírový výkon 2,6kW, příkon míchadla 1400W. Míchadlo má softstart, ale někdy se stane, že po zapnutí se pomalý rozběh nekoná a rozběhne se po zapnutí naplno. Zatím jsem nevypozoroval nějaké pravidlo. Jeden den spustím míchadlo 10x a 8x se rozběhne s pomalým rozběhem. Další den, musím spínač pokaždé zmáčknout 2x,3x za sebou, abych se "trefil" a míchač se rozběhnul pomalým rozběhem napoprvé. Potom se poměr obrací a 2x z 10 je rozběh pomalý. Do normální sítě 230V jsem míchadlo zapnul jen jednou, po koupi, samozřejmě fungovalo vše bez problému. Zatím používám pouze s elektrocentrálou.
Elektrocentrála jako točivý stroj by měla mít sinusovku plynulou, tak občas přemýšlím, v čem by mohl být problém... Napadlo by Tě něco? Děkuji
Zdravím, pokud se jedná o triakový softstartér, předpokládal bych jako příčinu buď studený spoj nebo přehřátí triaku. Pokud mají z výroby triak špatně chlazený, po přehřátí se úplně otevře a neplní svou funkci. Pokud nedojde k trvalému poškození, po vypnutí se zase chová normálně. Studený spoj může vzniknout kvůli vibracím. Moderní bezolovnatý cín není mechanicky moc odolný a pájené spoje se snadno roztrhají. Potom už by záleželo na poloze zařízení, jestli se poloviny ulomeného spoje zrovna dotýkají nebo ne.
@@KUBA64official Dekuji za odppved, holt to bude resit reklamace.
Dekuji take za zajimava videa, at se dari.
...by měla mít sinusovku plynulou - nejsem si tak docela jist, pokud vím je tam AVR regulace. Čistá sinusoida to nejspíš nebude, chtělo byto osciloskop.
i po dnesnim videu sedim na p*deli :)) .. tenhle kanal by mohl nahradit dost vyuky na elektroprumce, tam se tolik uzitecnych veci clovek nedozvi a hlavne ne tak hezky prakticky
No jenomže kuba je takový kulomet informací a pokud žák nemá už dost velký přehled o tom o čem kuba mluví, tak do pár minut usne. Podle mě je důležité si něco povědět a hned si to zkusit jako to kuba dělá na videu, jenom to chce hodně odhodlaného a zapáleného pana učitele, kterého my jsme měli, ale bohužel nám bylo 15-16 a zrovna nás, z většiny, zajímaly úplně jiné věci :D
Super video
Konečně nové video!!!!
Pro pokosovou pilu jsem si udělal podobný startér. Jen místo odporů jsem použil termistory. Tím jsem dosáhl rychlého a přitom plynulého startu.
Má to nevýhodu prvního startu, který je o zlomek sekundy pomalejší - dokud se termistory nezahřejí.
Ještě jsem slyšel o možnosti použití diody místo odporu, ale nemám s tím zkušenosti.
Děkuji za zkušenost. Diody jsou například ve fénech, kde se chodem přes diodu udělá první rychlostní stupeň. Z mého pohledu dává dioda s relé velký smysl pro uživatelsky příjemný rozběh, podobně jako triakový softstartér, ale nárazový proud nezmírní.
Ahoj, rád bych se zeptal při výpočtu stejnosměrného výkonu stačí vynásobit napětí proudem. U střídavého je zde ještě nějaký účiník co to je.
Předem děkuji za odpověďˇ.
Neexistuje tedy hotové řešení jak zamezit vyrážení jističe infratopením v pergole 2kW prosím? Mam tam dál silné NTC?
Uděláš prosím video o tom tvém osciloskopu?
Na to si úplně netroufám, sám se s ním učím a umím cca 30% toho, co umí osciloskop. O použití osciloskopu má kvalitní video @Drirr90.
@@KUBA64official dobře
Pěkné video :-), co se týče spínání trafa, ještě lepší než spínání v nule by bylo spínání v maximu napětí. Pak teoreticky nenastane žádný přechodový děj.
Díky, tento nazor jsem už ve skupině slyšel. Zní logicky, ale myslím si, že pro trafa z mikrovlnek by úplně nefungoval. MOT je oproti jiným transformátorům ošizený ve všech ohledech a je dělaný s důrazem na nízkou cenu, pro provoz do pár desítek minut. Jádro je provařené, čímž se zprůchodní pro vířivé proudy a pravděpodobně bude magneticky tvrdší, než poctivě vyrobený transformátor. Tím pádem zůstane zmagnetované po vypnutí a muselo by se spínat v tom "správném" maximu, aby se neudělalo víc škody než užitku.
Ale každopádně zajímavá připomínka. Zkusím sehnat SSR relé a s pár operáky by neměl být problém zkusit spínat v nule i v maximu.
@@KUBA64official Máš pravdu, že v takovém případě bude stejně přechodový děj vznikat, a to právě kvůli Tebou zmíněné remanentní indukci. Nicméně proud by i tak neměl dosahovat tak velkých hodnot jako při připojení v nule. Někde jsem četl, že vliv remanentní indukce na velikost počátečního proudu je asi 30 %. Proto se domnívám, že by měla proudová špička dosahovat nanejvýš 30 % toho, co dosahuje při sepnutí v nule.
Btw. myslím, že existovala i řešení, která se zabývala měřením zbytkové magnetizace (hallova sonda v jádře), kdy po příslušném vyhodnocení došlo o posun sepnutí správným směrem a proud byl opravdu téměř nulový. To je ale již tak složité, že se to moc nevidí. V spotřební elektronice se samozřejmě vyplatí použít jiný způsob.
Všecko co tu píšu ale nemám ověřené v praxi. Pokud se rozhodneš o tom udělat video nebo příspěvek ve FB skupině, rozhodně si ho rád přečtu/pustím :-).
Je to určitě dobře to vysvětlení v 5:33 ? Není to naopak, že ho zapnu opět ve stejné půlvlně a dojde k přesycení?
Děkuji za reakci. Teď jsem to změřil na osciloskopu. Použil jsem výrazně menší a kvalitnější transformátor, 30VA s odporovou zátěží na výstupu cca 2W.
Měřil jsem to 5× s výsledky, které mě samotného trochu překvapily.
Při vypnutí v +120V a následném zapnutí v -210V jsem naměřil náraz 0,5A (a byl by nejspíš větší kdybych neměl na vstupu omezovací žárovku). Druhé a třetí měření tento výsledek přibližně zopakovaly a ve čtvrtém měření se mi podařilo transformátor vypnout v -310V a zapnout opět v -300V. Tam už byl nárazový proud jen 0,25A (což bych čekal mnohem menší).
@@KUBA64official Díky. To je divné. Trochu jsem teď zapátral na netu. Tady se tomu věnuje
v rámci disertačky. Název pdf je trochu dlouhý. Ale hned obrázek 1.1 ukazuje, že by to mělo být, jak jsem říkal.
www.researchgate.net/profile/Miroslav_Novak5/publication/318110969_Transient_Phenomenon_During_Transformer_Energizing_Methods_of_Inrush_Current_Suppression/links/595a4718aca2728a137aab64/Transient-Phenomenon-During-Transformer-Energizing-Methods-of-Inrush-Current-Suppression.pdf
Ahoj. Velice pěkné video. U toho MOTu dal by se použít NTC termistor? A jakou hodnotu by jsi doporučil? Chci si dělat bodovačku a chci nějaký jednoduchý softstart. Podružný jistič mám B10 který to vyhazuje.
Ahoj, děkuji, termistor bych nepoužíval, protože by byl hodně namáhaný a při několika spuštěních v rychlém sledu po sobě by neplnil svou funkci spolehlivě (nezvládal by dostatečně rychle chladnout). Použil bych mé zapojení softstartéru, ale dal bych buď lepší výkonové rezistory nebo žárovky.
@@KUBA64official no a kdybych místo termistoru připojil do série rezistor? Nějaký výkonový?
U své bodovačky jsem to tak udělal a celkem to funguje i přes 10A jistič. Dal jsem dvě grilové trubice z mikrovlnky paralelně a k nim pedál, kterým to spínám.
@@KUBA64official asi tam dám jeden rezistor sériově s motem. Doporučil by jsi mi nějakou hodnotu? A watáž?
@@spac1565 Po mé čerstvé zkušenosti se svítícími odpory si úplně nedovoluju výkonovým rezistorům věřit a doporučovat je, ale radši bych dal do série zásuvku, do které bych dával přímotop nebo rychlovarnou konvici.
Super video, ale u velkých traf ani spínání v nule nepomůže, řešil jsem to u bodovačky z motu(na sekundáru 50mm2 kabel jdoucí v podstatě do zkratu) - ovládací deska sice spínala v nule, ale proudový náraz v prvních dvou půlvnách při sepnutí desky byl cca 80A max. hodnoty - jistič no sice neshodilo, ale světla poblikávala
Vyřešil jsem to tak že po zapnutí bodovačky do motu teče stabilně malý proud přes 100W rezistor a deska spíná v nule - proudový náraz v první periodě při sepnutí desky ( deska spína až 50period - záleží na nastavení)je už jen cca 40A max hodnoty což je kolem 28A rms
Ahoj. Taky si chci stavět bodovačku. 100W rezistor? To je sakra velký rezistor už. Máš taky tu desku z Ali? Na to spínání MOTu? Chtěl bych tam dát taky rezistor, ale 100W nemám. Kolik ohmů tam máš?
No a když tam dáš ten rezistor, nebude to vadit? Je tam přece i regulace proudu.
@@spac1565 ahoj, na hodnotu rezistoru dneska kouknu a dám věďět
Místo rezistoru by šla použít i žárovka, ale nemá linearní VA charakteristiku tak by se to blbě počítalo
@@spac1565 regulace proudu je tam triakem, a proud rezistorem tim pádem i sekundárem teče dost malý tak to vadit nebude
Zkratový proud sekundáru při napájení primáru pouze přes rezistor je asi 50A, při senutí triaku a výkonu na 100procent je zkratový proud sekundaru pres 1000A - regulaci proudu to ovlivní opravdu minimálně
, ano desku mám z ali nebo bangood už nevím ale lepší je ta se 100A triakem - hodím tu odkaz
@@spac1565 nechceš nějaké fotky vnitřku hotové bodovačky?
Super video bola tam informácia ktorú som počul prvý krát (NTC termistor v žiarovke) skúsim si upraviť obyčajnú žiarovku a uvidím či naozaj vydrží dlho
Zmysel to dava ale v tejto dobe kde sú v niektorých žiarovkach chybne samotné vlákna bude úspech keď žiarovka vydrží rok
Děkuji, je to taková legenda, kterou jsem viděl v na několika online diskusích. Prodej jsem už nenašel, ale prý to prodávala kdysi Ikea.
Áno je to možné v dome mam este pár Tesla žiaroviek ktoré majú snáď 30rokov a stále svietia ale nikdy som nezistoval prečo tak dlho fungujú
A jaký přesněji ten NTC tedy dát ? V tom sem se trošku ztratil se přiznám. :-)
Já bych pro účely testu vykuchal ze zdroje, většinou tam bývají 10R.
@@KUBA64official Pěkné video. Také jsem slyšel o nesmrtelných žárovkách a také o první velké domluvě výrobců žárovek kdy z nesmrtelných udělali spotřební zboží aby vydělali, někde to dokonce uvádějí jako počátek takzvaných "kurvitek" právě u žárovek. Myslíš že bys dokázal udělat video návody jak tyto "kurvitka" odstranit?Dokonce i nové led žárovky mají "kurvitka" nemluvě o škodlivém blikání .
Co si myslíš o tomhle? Bez polovodičů to bylo na MIG moc pomalý a nestíhal se zapálit oblouk včas. Polovodič to sepne rychle a relé ho o okamžik později zkratuje aby se nepřehřejval při delším provozu. A naopak je relé chráněno polovodičem proti obloukům na kontaktech. Vzájemně si krejou záda. I teď po letech co jsem to navrhl a vyrobil to stále funguje výborně. wiki.spoje.net/doku.php/howto/electro/active_softstart
Termistory NTC majú jednu nevýhodu, že dostatočne neobmedzujú prúd v horúcom stave, čo najmä na spínaných zdrojoch, kde obmedzujú nabíjací prúd hlavného kondenzátoru môže spôsobiť poruchu alebo vyhodenie ističa pri krátkodobom výpadku a následnom obnovení siete, kedy je termistor ešte horúci avšak kondenzátor už vybitý. Preto lepšie konštrukcie používajú obmedzovací rezistor, ktorý sa násled premostí kontaktom relé. Relé ovláda sledovač napätia siete, takže aj pri krátkodobom výpadku relé stihne odpadnúť a proces nabíjania kondenzátora cez obmedzovací odpor sa vždý opakuje po obnovení siete. Ale si potom vysvetlil na tom invertore ja som len chcel upresniť prečo termistor nie je až tak vhodný.
Ohladne špirál vyhrievacieho telesa, žiadna časť výkonu nie je nazmar...
SSR je vlastne triak ktorý sa spína optotriakom kvôli galvanickému oddeleniu spínaného silového obvodu od budiaceho obvodu avšak to nezabezpečuje spínanie v nule, ale na to tam musí byť ešte obvod ktorý to sleduje, ktorý môže a nemusí byť súčasťou SSR.
To, čo nazívaš fázovou reguláciou je vlastne PWM - pulzne šírková modulácia a okrem vrtačiek a iného náradia, ktoré majú už zabudovanú reguláciu otáčok to používajú aj napr. staršie typy elektrických lokomotív, električiek a trolejbusov. ZZ lokomotív je to napr. Peršing, Eso trieda 162,163,362,363, ktoré majú jednosmerné trakčné motory a tyristorovú pulznú reguláciu na tomto princípe, kde sa ešte mení aj frekvencia spínania, keďže prívod je jednosmerný prúd, nie striedavý avšak sú aj lokomotívy triedy 263, ktorá funguje presne ako tieto fázové regulátory.
Nevím jestli jen v tomhle videu ale zdá se že ti tam nějak kolísá hlasitost zvuku.
Zdravím, děkuji za postřeh, asi tím trpí všechna má videa, některá více a některé méně, zkusím si s vyvážením příště víc pohrát.
Je to způsobeno tím, že nekdy za kamerou sedím, jindy nad ní stojím a jindy jsem nakloněný z jedné nebo druhé strany. Snažím se hlasitost jednotlivých pasáží vyrovnávat během střihu, ale asi se mi to moc nedaří.
Případně mikrofon na sluchátkách... To by řešilo problém i když se otočíte od mikrofonu jinam páč by mikrofon byl pořát pod ústy
S novou kamerou přijde i mikrofon. Tato nemá jack a zvuk by se musel synchronizovat.
Ještě jednou Vám děkuju za postřehy.
@@KUBA64official rádo se stalo... :)
Nemel by nekdo poneti, co je na tom softstartu v mem videu spatne? ua-cam.com/video/eu75k-l6St4/v-deo.html Zni uplne strasne a stul pily se trese, jestli je to diky spatnym rezistorum nebo kondenzatoru?
Zdravím, jde o triakový toftstartér nebo softstartér s rezistory? Triakový softstartér není vhodný pro asynchronní motory
Ach můj bože. Opět budu negativní, byť vím, že je to zakázáno a trestá se to káznicí, nebo i smrtí. Copak se stane s proudem připojíme-li cívku na stejnosměrné napětí? V závěru je ten proud daný odporem vinutí té cívky, ale copak se stane v okamžiku připojení? Vytvoří se nestacionární magnetické pole, na které cívka reaguje indukcí, nicméně v opačném směru, čili proud neprochází, že? Jakmile začnou důsledky indukce odeznívat, začne cívkou postupně procházet proud. Takže pokud připnete transformátor v maximu, je důsledek protiindukce na vaší straně a aktivně vám omezí proud tekoucí primárem transformátoru v následujícím minimu. Takže proudový náraz může být jedině menší, ve skutečnosti je nejmenší možný, kterého jde dosáhnout, kdežto při sepnutí v nule bude naopak největší možný. Proto se induktivní zátěžě vždycky připojují v maximu, nikoliv v minimu, kde se naopak připínají zátěže odporové. Tady selský rozum (podobně jako kdekoliv mimo zemědělskou usedlost) perfektně selhává.
BTW nevyhledávám takováto videa sama, na toto jsem byla upozorněna právě v této souvislosti člověkem, který má poněkud vyvinutější schopnost sebecenzury a udržování úsměvu než já.
A mimochodem, vřadit do serie se zátěží při softstartu rezistor definitivně není dobrý nápad, zvláště pokud je za ním neřízená zátěž. V tomto případě se totiž používá termistor s negativni charakteristikou, protože ten při daném napětí dosáhne jen určité konečné teploty, tudíž (při správném návrhu) nehrozí, že by se přepálil. Následné přemostění se používá kvůli vychlazení termistoru pro další start, navíc k přemostění dochází při vysoké teplotě termistoru, kdy je na něm minimální napěťový úbytek a tudíž nedochází k opotřebení kontaktů relé. Situace ve svářečce je komplikovanější a nedá se použít jako modelový případ, neb vnitřní sekvencer nejprve přes rezistor nabíjí kondenzátory vstupního filtru, přičemž jakmile je na nich dosaženo cílového napětí, dojde nejprve k přemostění rozběhového rezistoru (v tento moment již přes něj prakticky neteče proud, neb napětí na obou stranách jsou vyrovnaná) a teprve potom je rozběhnut hlavní zdroj svářečky, takže tepelná zátěž rozběhového rezistoru je daná vstupním napětím a kapacitou vstupního filtru, takže ikdyby se sekvencer z nějakého důvodu zasekl a nepřemostil nabíjecí rezistor, tento nemůže být zničen, protože nedojde ke spuštění hlavního zdroje. Přemostění rezistoru mu musí předcházet.
to samo ve velkém provedení ua-cam.com/video/gJKd8flGeNQ/v-deo.html
rezistory jsou 3x paralelně 3ks 33ohm 40W
Softstartér i celý UA-cam kanál vypadá zajímavě, dávám odběr. Možná tam nakonec taky dáme 3f stykač. Kolega, se kterým na projektu s MOTy pracujem je silnoproudař, takže možná něco vyhrabe.
@@KUBA64official Díky, rád na tvá videa koukám, jako elektrikáři mi dost rozšiřuješ obzory, což je dobře.
Zapojení je převzaté ze SvarInfo, plasma má 1 stykač na spouštění originál (místo vypínače), ten druhý vč. časovače už jsem tam přidával já.
Zvláštní
Proč zrovna U na druhou? Děleno odporem?
Že to mělo příkon 1kw+
A to je za H?
P=U*I. Proud neznam, tak si za něj dosadím vzorec (U/R). Tím pádem mám vzorec P=U*(U/R)=(U^2)/R
@@KUBA64official nádhera
Takže je to za hodinu?
Čas tam vůbec nefiguruje. To je nárazový příkon ihned po zapnutí, který klesne na 94W
@@KUBA64official Čas tam samozřejmě figuruje, protože žárovka se zahřívá a tedy mění svůj odpor procházejícím proudem. Odpor žárovky je tedy funkcí dodané energie a ta je funkcí času... Ten vzorec U^2/R platí jen a pouze pro okamžik sepnutí (a to ještě jenom při zanedbání vlastností vedení). Správně bychom měli vyjadřít odpor jako časový integrál vyjadřující závislost odporu na energii (potažmo čase) a dále to takto řešit.
@Jaroslav Děkuji Vám za upřesnění.
Měkký start by navíc u žárovek měl prodloužit i životnost ne? Pokud tam není takový proudový naraz při spuštění. Je to tak?
Ano, měkký start prodlouží životnost výrazně.
Kubo přiznám se, že tento vzorec ve videu neznám, ale v podstatě jde to počítat U/R=I (Proud v Ampérech) a po té I vynásobíme U a dojdem ke stejnému výsledku = 1363,40206185568 Wattů. Mám však dojem, že ani tvůj a ani můj postup není správný - náš výpočet by byl správný při efektivní hodnotě, ale ne při maximální .... pokud se nemylím. Při maximální napětí, kdy se tuším to počítalo 230V x 1.4 = 322V max +5% myslím může být v el.síti více (+16.1V) .... takže to už jsme na 338.1 a teprve po té dělíme odporem vlákna žárovky a 38.8 a dojdeme k proudu 8.713917 a to násobíme 338.1V a výkon v max špičce je 2.946W ...téměř 3KW. Možná se mýlím, když tak mě oprav ... už jsem 35 let ze školy a v oboru v podstatě nedělám skoro stejnou dobu. ... pokud je to špatně, tak mě nekamenujte :-)
Děkuji za postřeh. Ke vzorci: Fyzikáři tomu říkají "Obecné řešení" a jde o sjednocení dvou vzorců do jednoho. P=U*I, kde I neznáme, tak si jej spočítáme podle Ohmova zákona, tedy I=U/R. V tuto chvíli si můžeme vzorce spojit a dosadit za I vzorec. Tím pádem získáme P=U*(U/R), což se dá upravit na P=(U^2)/R.
Děkuju za postřeh s efektivní hodnotou, ano, to jsem ve videu řekl zmatečně. Šlo mi především o ukázku změny parametrů vlákna po zahřátí (příčině tvrdého startu), ale máte pravdu, že jsem zapomněl tento jev dostatečně odlišit od reálné maximální hodnoty proudového a výkonového nárazu, kterou jste vypočítal správně.
@@KUBA64official Děkuju, zvedl jste mi sebevědomí, že si ještě něco pamatuju a umím :-)
@@romanluksa9282 Jj, oba to znáte. Umax = Uef×√2 pro sinusový průběh. Je vidět, že jste ve škole nespali. To mě jako bývalého fyzikáře těší:-)
praděda má "věčnou" žárovku v dílně... 50 let jí neměnil a pořád funguje
Ahoj kubo, tento komentar prekopiruji k nekolika tvym videim, je pro me velice dulezite aby sis ho vsiml, takze se predem omlouvam za spam. Mam mensi problem, koupil jsem si 5.1 repro soustavu, je to AUNA Areal 525, pravy prední reproduktor mi ale hučí, neni to ovsem reproduktorem, zkousel jsem zapojit i jiny ktery v jinem konektoru nehuci, ovsem v tomto konektoru huci, tedy by to mohlo byt v zesilovaci, zkousel jsem prepajet kapacitory, koupil jsem nove s o malicko vetsi kapacitou ale se stejnou voltazi, zadna zmena. Na internetu jsem se docetl, ze je mozne, ze by to mohlo byt starymi rozvody v panelovych domech, ano bydlim v panelaku a ano, mame tady hlinikove rozvody, nepomohlo ani odpojeni ostatni elektroniky ze zasuvek, nepomohlo nic, tedy jsem opet z internetu vycetl, ze by mohlo pomoci zarizeni kteremu se rika "galvanické oddělení linkového vedeni" ano je to otazka 150 - 300 kc, to samozrejme neni problem, ovsem rad bych si takove zarizeni vyrobil, trosku si s tim chci pohrat a mit ze sebe dobry pocit :D To co od tebe zadam je abys mi poradil, kdyby jsi byl prosim tak hodny, nemuzu nikde na netu najit, jak se to da zhotovit, myslis ze by ses mi mohl pokusitpomoct? Udelat video, pripadne mi napsat na muj mail patrikperger@seznam.cz, pripadne odpovedet sem do komentaru? Moc dekuji, jsem tvuj fanda a mas uzasny videa :-)
Možno jednu vec by som upravil, za oddeľovacím trafom už nie je nulák, ale chápem že išlo asi o názornú ukážku ako by to bolo zapojené v reálnej sieti.
Ano, je to pravda. I když připojením země osciloskopu jsem z toho v podstatě nulák udělal.
@@KUBA64official tiež pravda, tak potom nemám čo dodať 😎
@@KUBA64official ale ešte jedna otázka ku bežným žiarovkám, ako je možné že v aute vydržia žiarovky v zadných svetlách aj 20 rokov? Mal som také auto kde boli vzadu okrem parkovačiek všetky žiarovky pôvodné a na terajšom mám vzadu pôvodné žiarovky tiež už skoro 12 rokov. S prednými parkovačkami a osvetlením ŠPZ sa deje presne to čo si spomínal u tej žiarovky s termistorom, že časom len bude čierna z odpareného vlákna. Je to dané konštrukciou autožiaroviek alebo čím? Keďže autá určite nemajú soft štart.
@@edgarkoterle přesně ta samá zkušenost...
To je zajímavá otázka. Řekl bych (nevím, jen odhaduji), že jsou podžhavované a nesvítí na hranici parametrů vlákna. Jako další faktor bych viděl, že jako softstart se chová vnitřní odpor baterie auta. Pokud zapnu současně 6 žárovek na úplně studenou baterii (cca 10A), spolu s palivovým čerpadlem(15A), napětí mírně klesne a postupně stoupá, což žárovky postupně rozsvítí. Plného napětí se dosáhne až po startu při nabíjení z alternátoru. Interiérové světlo bývá zapojené přes komfortní jednotku, která zařídí plynulý rozběh a dohasínání. Nebo alespoň Fiesta MK6 to tak má.
Cekal jsem na nejaky navod na vyrobu a nic.
1. V elektronice nejsou návody, ale schémata. Kdo neumí, nežere.
2. Je jich plnej internet ;)
@@radeksima2608 Zda se ti,ze to bylo psane pro tebe??Tak si priste nech sve vylevy pro sebe.
@@tomasblazicek Ty to musíš mít v životě složitý...