Děkuji za zajímavé informace. Hned jsem si šel dotáhnout spojovací prvky na své střeše 🙂 Co se týká testu, tak bych navrhoval natočit ještě třetí video. V konstrukci nás učili, že ve správném šroubovém spoji může být šroub namáhán jen na tah a nesmí být namáhán na střih. (Výjimka je lícovaný spoj). Zde ve videu byl správně namáhán na tah. Navrhuji, aby v další zkoušce byl z trámů vytvořen čtverec a hever se dal o 90° obráceně a šroubový spoj byl tak namáhán na střih. Spojení s čepem to podle mě bude jedno a v tomto testu si myslím že vyhraje. S tesařinou sice nemám žádné zkušenosti, ale dovedu si představit, že jsou tesařské spoje namáhány na tlak i na střih. Co si o tom myslí ostatní?
2 роки тому+1
Ano, v tesařských konstrukcí jsou spoje namáhaný i na střih. Například spoj krokve do úžlabí. Přemýšlel jsem o tom, podrobit některé nejvíce používané spoje zkouškám, ale k tomu mi chybí čas a vybavení. Například hever s tlakoměrem, aby se dalo posoudit, jaký tlak ten spoj vydrží. Ikdyž si myslim, že tyto zkoušky již musely být provedeny ve státní zkušebně.
No... tak tohle jsem opravdu nečekal, kdo by to byl čekal že nejslabší článek je dubová kolík :D Jsem nedýchajíc sledoval ten suk a ono nic. Když si uvědomím kam to školství spěje. Na Jarově nás totiž inženýrky na teorii učily že stačí zajistit hřebíkem nebo vrutem (samozřejmě z boku místo kolíku) A pak samostatnou kapitolou jsou spoje s tesařským kováním typu "L"
2 роки тому+1
Zajištění hřebíkem by stačilo. Tento spoj přecejenom není dělán na tah, ale na tlak případně na střih.
Ty rapitech šrouby fakt drží.Sam když jsem dělal dřevostavbu, tak stojaté sloupky pod pozednic jsem čepoval dvěma týblama 16mm a krokve kotvil rapitech šrouby, lepší než hřebíky.
2 роки тому
Co se týče konstrukčních vrutů na tah tak určitě jsou lepší než hřebíky. Ovšem na střih jsou lepší hřebíky. Ale o tom bude video :)
NO je to ošklivé spojeni, a časem by se to rozštípalo, je to tam narváno po směru vláken je to prostě špatně de to proti mechanickým vlastnostem dřeva kolík a čep je respektuje. Dobré ukázky dík za řemeslo.
Parádní srovnání 😉. Budu u vás chytat inspiraci 🙂. Trochu mimo, měl jsem od vás upozornění na komentář u mého videa s přístřeškem, ale komentář už jsem nenašel. Nevím proč zmizel, ale co jste tam psal? 😅
2 роки тому+1
Dával jsem tam odkaz na první test spoje, aby jste věděl, proč někteří tesaři nemají rádi spoje na vruty. Asi YT automatu vadí zprávy s odkazy na videa. Proto se to smazalo.
Dobrý den, proč se musí používat na ty boční vruty pod úhlem celozávitové ? Děkuji
9 місяців тому
Nevím, jestli to budu schopen rpzumě vysvětlit. Když by jste použil jen vruty s částečným závitem, tak by se ten spoj mohl uvolnit vlivem sesychání dřeva. Pokud použijete celozávit, tak ten drží pevně v obou částech spoje.
Dobrý den, takže, kdyby byl kolík z tvrdého dřeva a mimo suk, mohl by být spoj pevnější? Elektrody se opravdu suší nebo předehřívají. Většinou se to dělá, když jde o kvalitu sváru nebo o materiál, který to vyžaduje. U běžných konstrukčních materiálů se to neřeší.
2 роки тому+1
Zde byl kolík z dubu. Ikdyž tu byl kolík skrz suk, tak to zas takovou roli nehrálo. On tento spoj není dělán přímo na tah, ikdyž se dříve využíval na kráčata. Ale byl ještě svázán dalšími prvky.
Pepo, kolik podle Vas stoji spoj s kolikem? Zajimalo by me to cenove srovnani 🙂
2 роки тому+2
Nikdy jsem to nepočítal, ale podle mě to vyjde cenově na stejno. čep a dlab je časove náročnější, ale bez žádných vedlejších nákladů, krom ceny kolíků. Spoj na vruty je nákladnější o spojovák a člověk k tomu musí mít výkonější vrtačku.
..... dovolím si odpovědět místo Pepy - šroubovaný spoj výjde krátkodobě finančně levněji , co se , ale týká dlouhodobé otázky , tak ten šroubovaný spoj budete muset časem opravit , jelikož dřevo pracuje a šroubovaný spoj ztrácí svojí pevnost a díky použitému železu ve dřevě inkriminované místo je náchylnější na hniloby a tím pádem je zapotřebí opravit a finanční strámka na spoj naroste
2 роки тому+2
@@sujamich Doplním z mé zkušenosti. U venkovních staveb jako pergoly a podobně je tento problém podstatně větší. Tam dochází za chladného počasí ke srážení vlhkosti na kovu. Proto se nedává např. plech přímo na prkenný záklop. Ale co se týče starých střech, tak tam jsem to nezaznamenal, pokud tam nezatékalo do toho místa.
@ Dobrý den, proč je prosím špatné dát plech hned na prkenný záklop ? Plánuji dělat pergolu a jako prkenný záklop udělat palubky, na ně fólii a pak hned plech, je to takto špatně ? Děkuji za Vaše videa, určitě udělám kolíkový spoj 🙂
9 місяців тому
@@pupinek123pupinek2Je to z toho důvodu, že spodní strana plechu z důvodu vzniku rosného bodu může se orosit a díky tomu mohou začít prkna hnít. Alespoň mi to takto bylo vysvětleno. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že když jsme někdy demontovali plech ze záklopu, tak ty prokna byli často ve špatném stavu. Ale to taky často záleželo na kterou světovou stranu byla střecha orientována.
A ty elektrody se doopravdy suši. Na stavbě jsme měli sušičky na elektrody a vždy na konci šichty se musela naplnit abychom druhý den měli suché elektrody. Líp chytají oblouk, neprskaji tolik jako mokré a hlavně kvalita sváru je podstatně lepší.
2 роки тому+1
Já to vím. Ale nikdy jsem to neviděl :) Třeba si je vozí z domu suché :)
No kdo by to byl řekl, že kolík bude méně pevný, než pět konstrukčních vrutů. Ono ne nadarmo se v tesařině už prakticky upustilo od kolíkových spojů. Vruty nejsou jen o jednodušší a rychlejší práci, ale právě i o vyšší pevnosti spoje.
2 роки тому
A proto máme v Chebu jen 700 let staré krovy na kolíky, Zde se jednalo o ukázku. Tento spoj co jsem ukazoval na kolík není určen pro tento způsob zatížení. Kolíky se dávali vždy jako zajištění a né jako pevnostní prvek.
@ Já chápu, jak funguje čep a dlab s kolíkem. Ale evidentně jste sám předvedl, že spoj vruty je pevnější a kdyby tedy náhodou došlo k podobnému namáhání konstrukce, tak vruty udrží více. Jak jsem psal, je to jednodušší, rychlejší a pevnější.
2 роки тому+4
Pokud vezmem 5 vrutů správně daných na tah a čep s kolíkem a dlab tažený směrem od sebe, tak vyhraje vrut, protože čep s dlabem není konstrukčně správné použít na th od sebe. Ale ve chvíli kdy ty síly půjdou na střit, tak tam je jasný vítěz čep s kolíkem. Vrut sice neupadne, ale zamáčkne se do dřeva a dojde k posunu. Mám to vypozorováno ze staveb, takže vím o čem mluvím. Možná je vrut rychlejším řešením tesařů, ale správně zvolený celodřevěný spoj je pevnější varianta, než spoj na tupo s vrutama.
Keby mal Pepa aj ten tlakomer, ktorý niekde spomínal, a porovnal aj agátový kolík, tak by agát možno vydržal o dve stlačenia hevera navyše a teda aj vyšší ťah, a možno by už roztrhlo trám s dlabom po vláknach, lebo ako Pepa píše, čap-dlab-kolik nie je určený na ťah. A každý spoj sa dá určite nejakým spôsobom zničiť a určite sa dá prekonať iným spojom. Že sa v tomto prípade podarilo vrutom poraziť klasický spoj je bezpredmetné. Niečo nám to dalo, ale strechy sa robia tisíce rokov a spoliehať sa na vrut a na kvalitu majstra, ako ho použije je nezmysel. Ja verím mase dreva. Vruty majú len istiť. @@JohnyJFFly
ale kolík nikdy nesmie byť takto nemal byť namáhaný. vo vášom spoji má kolík mať len poistnú funkciu a zataťenie má byť len tlakom. pri zaťažení na ťah sa použiva úplne iný spoj.
2 роки тому+1
Dobrý den, tohle je navazující pokus na jiný. Je potřeba vidět i ten první.
Děkuji za zajímavé informace. Hned jsem si šel dotáhnout spojovací prvky na své střeše 🙂
Co se týká testu, tak bych navrhoval natočit ještě třetí video. V konstrukci nás učili, že ve správném šroubovém spoji může být šroub namáhán jen na tah a nesmí být namáhán na střih. (Výjimka je lícovaný spoj). Zde ve videu byl správně namáhán na tah. Navrhuji, aby v další zkoušce byl z trámů vytvořen čtverec a hever se dal o 90° obráceně a šroubový spoj byl tak namáhán na střih. Spojení s čepem to podle mě bude jedno a v tomto testu si myslím že vyhraje. S tesařinou sice nemám žádné zkušenosti, ale dovedu si představit, že jsou tesařské spoje namáhány na tlak i na střih.
Co si o tom myslí ostatní?
Ano, v tesařských konstrukcí jsou spoje namáhaný i na střih. Například spoj krokve do úžlabí. Přemýšlel jsem o tom, podrobit některé nejvíce používané spoje zkouškám, ale k tomu mi chybí čas a vybavení. Například hever s tlakoměrem, aby se dalo posoudit, jaký tlak ten spoj vydrží. Ikdyž si myslim, že tyto zkoušky již musely být provedeny ve státní zkušebně.
No... tak tohle jsem opravdu nečekal, kdo by to byl čekal že nejslabší článek je dubová kolík :D Jsem nedýchajíc sledoval ten suk a ono nic.
Když si uvědomím kam to školství spěje. Na Jarově nás totiž inženýrky na teorii učily že stačí zajistit hřebíkem nebo vrutem (samozřejmě z boku místo kolíku)
A pak samostatnou kapitolou jsou spoje s tesařským kováním typu "L"
Zajištění hřebíkem by stačilo. Tento spoj přecejenom není dělán na tah, ale na tlak případně na střih.
Ty rapitech šrouby fakt drží.Sam když jsem dělal dřevostavbu, tak stojaté sloupky pod pozednic jsem čepoval dvěma týblama 16mm a krokve kotvil rapitech šrouby, lepší než hřebíky.
Co se týče konstrukčních vrutů na tah tak určitě jsou lepší než hřebíky. Ovšem na střih jsou lepší hřebíky. Ale o tom bude video :)
NO je to ošklivé spojeni, a časem by se to rozštípalo, je to tam narváno po směru vláken je to prostě špatně de to proti mechanickým vlastnostem dřeva kolík a čep je respektuje. Dobré ukázky dík za řemeslo.
Parádní srovnání 😉.
Budu u vás chytat inspiraci 🙂.
Trochu mimo, měl jsem od vás upozornění na komentář u mého videa s přístřeškem, ale komentář už jsem nenašel. Nevím proč zmizel, ale co jste tam psal? 😅
Dával jsem tam odkaz na první test spoje, aby jste věděl, proč někteří tesaři nemají rádi spoje na vruty. Asi YT automatu vadí zprávy s odkazy na videa. Proto se to smazalo.
@ Jo, to je možné. Děkuji ;)
Dobrý den, proč se musí používat na ty boční vruty pod úhlem celozávitové ? Děkuji
Nevím, jestli to budu schopen rpzumě vysvětlit. Když by jste použil jen vruty s částečným závitem, tak by se ten spoj mohl uvolnit vlivem sesychání dřeva. Pokud použijete celozávit, tak ten drží pevně v obou částech spoje.
Dobrý den, takže, kdyby byl kolík z tvrdého dřeva a mimo suk, mohl by být spoj pevnější?
Elektrody se opravdu suší nebo předehřívají. Většinou se to dělá, když jde o kvalitu sváru nebo o materiál, který to vyžaduje. U běžných konstrukčních materiálů se to neřeší.
Zde byl kolík z dubu. Ikdyž tu byl kolík skrz suk, tak to zas takovou roli nehrálo. On tento spoj není dělán přímo na tah, ikdyž se dříve využíval na kráčata. Ale byl ještě svázán dalšími prvky.
Někde jsem víděl tabulku, že dubove koliky nejsou zrovna nejpevněší, nejlepe na tom byl kolik z akatu, potom buk a až na třetím mistě dub
Možná to je. Teď záleží, jestli ten rozdíl je značný a nebo minimální. Jinak takovou tabulku jsem neviděl. Pokud je odkaz, rád se kouknu
Pepo, kolik podle Vas stoji spoj s kolikem? Zajimalo by me to cenove srovnani 🙂
Nikdy jsem to nepočítal, ale podle mě to vyjde cenově na stejno. čep a dlab je časove náročnější, ale bez žádných vedlejších nákladů, krom ceny kolíků. Spoj na vruty je nákladnější o spojovák a člověk k tomu musí mít výkonější vrtačku.
..... dovolím si odpovědět místo Pepy - šroubovaný spoj výjde krátkodobě finančně levněji , co se , ale týká dlouhodobé otázky , tak ten šroubovaný spoj budete muset časem opravit , jelikož dřevo pracuje a šroubovaný spoj ztrácí svojí pevnost a díky použitému železu ve dřevě inkriminované místo je náchylnější na hniloby a tím pádem je zapotřebí opravit a finanční strámka na spoj naroste
@@sujamich Doplním z mé zkušenosti. U venkovních staveb jako pergoly a podobně je tento problém podstatně větší. Tam dochází za chladného počasí ke srážení vlhkosti na kovu. Proto se nedává např. plech přímo na prkenný záklop. Ale co se týče starých střech, tak tam jsem to nezaznamenal, pokud tam nezatékalo do toho místa.
@
Dobrý den, proč je prosím špatné dát plech hned na prkenný záklop ? Plánuji dělat pergolu a jako prkenný záklop udělat palubky, na ně fólii a pak hned plech, je to takto špatně ? Děkuji za Vaše videa, určitě udělám kolíkový spoj 🙂
@@pupinek123pupinek2Je to z toho důvodu, že spodní strana plechu z důvodu vzniku rosného bodu může se orosit a díky tomu mohou začít prkna hnít. Alespoň mi to takto bylo vysvětleno. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že když jsme někdy demontovali plech ze záklopu, tak ty prokna byli často ve špatném stavu. Ale to taky často záleželo na kterou světovou stranu byla střecha orientována.
A ty elektrody se doopravdy suši. Na stavbě jsme měli sušičky na elektrody a vždy na konci šichty se musela naplnit abychom druhý den měli suché elektrody. Líp chytají oblouk, neprskaji tolik jako mokré a hlavně kvalita sváru je podstatně lepší.
Já to vím. Ale nikdy jsem to neviděl :) Třeba si je vozí z domu suché :)
@ používá se to hlavně v zimě a za vlhkého počasí. Na druhou stranu bylo příjemné mít něco teplého v postranní kapse, když jsme dělali v zimě 😃
@@nairam5225 😀
Taky jsem přemýšlel nad dvěma kolikama
U velkých profilů by to šlo, ale u menších bych to nedoporučoval.
Co takhle 2 kolíky místo jednoho?
Taky se do dělávalo, ale ty trámy by museli být větší. U běžných profilů by to spíš uškodilo.
No kdo by to byl řekl, že kolík bude méně pevný, než pět konstrukčních vrutů. Ono ne nadarmo se v tesařině už prakticky upustilo od kolíkových spojů. Vruty nejsou jen o jednodušší a rychlejší práci, ale právě i o vyšší pevnosti spoje.
A proto máme v Chebu jen 700 let staré krovy na kolíky, Zde se jednalo o ukázku. Tento spoj co jsem ukazoval na kolík není určen pro tento způsob zatížení. Kolíky se dávali vždy jako zajištění a né jako pevnostní prvek.
@ Já chápu, jak funguje čep a dlab s kolíkem. Ale evidentně jste sám předvedl, že spoj vruty je pevnější a kdyby tedy náhodou došlo k podobnému namáhání konstrukce, tak vruty udrží více. Jak jsem psal, je to jednodušší, rychlejší a pevnější.
Pokud vezmem 5 vrutů správně daných na tah a čep s kolíkem a dlab tažený směrem od sebe, tak vyhraje vrut, protože čep s dlabem není konstrukčně správné použít na th od sebe. Ale ve chvíli kdy ty síly půjdou na střit, tak tam je jasný vítěz čep s kolíkem. Vrut sice neupadne, ale zamáčkne se do dřeva a dojde k posunu. Mám to vypozorováno ze staveb, takže vím o čem mluvím. Možná je vrut rychlejším řešením tesařů, ale správně zvolený celodřevěný spoj je pevnější varianta, než spoj na tupo s vrutama.
Tak by byl zajimavy pokus jeste test rybinoveho spoje vs vruty
co tak dat kolik z tvrdsieho dreva? :)
Kolíky sa dávají z tvrdého dřeva. Tento byl z dubu a nic tvrdšího jsem neměl k dispozici :)
@ jaaaj som nevedel ze to je dub :)
Keby mal Pepa aj ten tlakomer, ktorý niekde spomínal, a porovnal aj agátový kolík, tak by agát možno vydržal o dve stlačenia hevera navyše a teda aj vyšší ťah, a možno by už roztrhlo trám s dlabom po vláknach, lebo ako Pepa píše, čap-dlab-kolik nie je určený na ťah. A každý spoj sa dá určite nejakým spôsobom zničiť a určite sa dá prekonať iným spojom. Že sa v tomto prípade podarilo vrutom poraziť klasický spoj je bezpredmetné. Niečo nám to dalo, ale strechy sa robia tisíce rokov a spoliehať sa na vrut a na kvalitu majstra, ako ho použije je nezmysel. Ja verím mase dreva. Vruty majú len istiť. @@JohnyJFFly
Melo se to zkusit nejdriv se 2 vrutama šikmo a pak pridávať.
Takhle ten pokus není dobrej :)
ono by to chtělo vyloženě zkušebnu, aby se ukázalo, jakou sílou se musí tahat, aby to neudrželo.
Keby sa dali dva kolíky si myslím ze by tie skrutky vytrhlo ...a o cene spoju netreba ani komunikovať 😅
ale kolík nikdy nesmie byť takto nemal byť namáhaný. vo vášom spoji má kolík mať len poistnú funkciu a zataťenie má byť len tlakom. pri zaťažení na ťah sa použiva úplne iný spoj.
Dobrý den, tohle je navazující pokus na jiný. Je potřeba vidět i ten první.