Letecké video Rokycany z nebe

Rokycany, město donedávna okresní, leží asi 20 km východně od Plzně na důležité železniční trati Cheb - Plzeň - Praha.
Rokycany jsou půvabné město ležící na soutoku říčky Klabavy a Holoubkovského potoka.
Těsně kolem města také prochází dálnice D5 vedoucí z hlavního města na hraniční přechod Rozvadov a dále do Německa. Díky těmto dvěma dopravním tepnám mají Rokycany vynikající spojení.
Město je zasazeno do překrásné nevelké kotliny v nadmořské výšce 362 metrů. Kotlinu z jihu obepíná pohoří Brd a ze severu džbánská vrchovina a pohoří Křivoklátskorokycanského pásma. Místní dominanty tvoří tři vysoké vrchy - nejmohutnější Žďár následovaný Kotlem a Čilinou. Založení města sahá do 10. století, v dnešní době má bezmála 15 000 obyvatel.
Historie města
Rokycanské území je středem klasických paleontologických nalezišť. Ve skalách pohřbených pod povrchem se dochovaly fosilie v typických kulovitých útvarech, mezi sběrateli i laiky proslulých jako tzv. "Rokycanské kuličky", po jejichž rozklepnutí můžete být překvapeni např. nádherně zachovalou schránkou trilobita.
Ačkoli první písemná zmínka o Rokycanech je již v Kosmově kronice z roku 1110, lidské osídlení této oblasti sahá mnohem hlouběji do historie.
Nálezy dokumentují osídlení Rokycanské kotliny již v době kamenné. Na vrcholu Žďár jsou dodnes patrné stopy keltského osídlení v podobě valů obklopujících malé opidum či spíše strážní stanici nad prastarou obchodní stezkou. V okolí města se nacházejí i památky na nejstarší slovanské osídlení středověku.
V Kosmově kronice se popisuje příjezd císaře Jindřicha V. do tehdejšího biskupského dvorce v Rokycanech. Zde císař rozhodl, že novým českým knížetem se stane Vladislav I.
Biskup Tobiáš z Bechyně přeměnil koncem 13. století osadu na městečko, pro které jeho nástupci vymohli četná privilegia. Roku 1362 zde Karel IV. založil dnes již neexistující augustiniánský klášter. Od 14. století měly Rokycany opevnění, jehož části se dochovaly a stále stojí v ulicích Třebízského a Pod Kostelem. Od roku 1406 se Rokycany řídily pražským staroměstským právem. V majetku církve město zůstalo až do husitských válek. Město dobyla Žižkova vojska 12.2.1421, ale téhož roku bylo dobyto, vypáleno a vydrancováno plzeňskými katolíky. Od roku 1430 patřilo město k táborskému bratrství. Během válek byl zpustošen i klášter, který byl v roce 1546 definitivně zrušen. Táborské bratrství město zastavilo a tak v roce 1436 připadly Rokycany rodu Švamberků, v jehož vlasnictví zůstaly až téměř do konce 15. století.
Na královské město byly za velké výkupné povýšeny císařem Rudolfem II. roku 1584. V té době se zde dařilo obchodu a těžba železa umožnila založení několika hamrů a hutí. V nedaleké obci Dobřív se dodnes dochoval funkční vodní hamr z 16. století, jenž je významnou technickou památkou.
Za třicetileté války byly Rokycany z velké části vypáleny a patřily k nejvíce zničeným českým městům.
Následoval velký hospodářský úpadek. Nicméně díky rozkvétajícímu železářství a lesnímu bohatství se začalo město opět vzmáhat. Další pohroma však nebyla daleko. Dva obrovské požáry v letech 1757 a 1784 připravily město o jeho středověký ráz. V roce 1784 vyhořely prakticky do základů až na 8 domů. Zničeno bylo prakticky vše včetně obecních budov, radnice i kostela.
Ve 40. letech 19. století se opět zařadilo mezi nejvýstavnější a nejbohatší česká města. V druhé polovině 19. století se zde opět začíná rozvíjet průmysl, zaměřený převážně na železářskou výrobu. Vznikají podniky jako Bedřichova huť, Hirschovy a Guthovy železárny, městská slévárna a válcovna. V tomto období stoupal také počet obyvatel a město se začalo rozšiřovat. Velmi významná byla stavba železniční trati Praha - Plzeň, jenž přinesla městu další rozkvět.
Slibný rozvoj města zastavila 1. světová válka. Po ní však vznikly další podniky, které proslavily Rokycany i v zahraničí, především Marila vyrábějící marmelády a závod na plyšové hračky Hamiro. Po druhé světové válce je doplnil ještě třetí světoznámý podnik na výrobu jízdních kol - Favorit.
Rokycany jsou známé jako město ležící na tzv. demarkační linii, která na konci druhé světové války oddělovala území osvobozené a kontrolované Americkou a Rudou armádou. Dne 7.5.1945 vstoupily do města první americké obrněné transportéry. 9. května zde byl zatčen prchající německý pohlavár K. H. Frank a téhož dne vstoupily do rokycanského předměstí Borek i první průzkumné obrněné jednotky Rudé armády. Lze tedy konstatovat, že 9.5.1945 došlo k prvnímu setkání armád protifašistické koalice - Rudé a americké armády v Československu. Toto setkání připomíná památník postavený v roce 1996 na demarkační linii mezi Borkem a Rokycany a také Vojenské muzeum na demarkační linii v Rokycanech.
Zdroj: www.rokycany.cz

[@hopik2334]

Vidím náš barák 😄