Sladká chuť je pro nás přirozená, to ale neznamená, že by ji měly naše děti dostávat v podobě nezdravých tyčinek a slazených nápojů. Další videa o zdraví nejen na talíři najdete na Margit.TV
Skvělé video, děkuji za něj. Svým dětem 4 a 7 let nedopřávám nezdravé sladkosti a jsem tak pro své okolí "krkavčí máma" :-) Velmi často se setkávám s udivenými pohledy, když otevřeně říkám, že si výslovně nepřeji, aby mým dětem kdokoliv podával jakékoliv sladkosti bez mého vědomí. Obě děti o tom ví a respektují to a máme spolu fungující dohodu (i s mladší dcerou), že se nejdřív musí mámy zeptat. Není to tom, že jim sladkosti zakazuji, nýbrž o tom, že se spolu rozhodujeme a učíme jakou sladkost ANO a jakou NE a hlavně, proč tuto sladkost ano a zrovna tuhle ne. Je důležité si s dětmi povídat... Také své děti učím, že v jiných rodinách je to jiné než u nás a že to je v pořádku, protože to jsou jejich životy, jejich rozhodnutí a není nic zlého na tom, že oni mají jiný názor na věc než my. Díky tomu, že si o všem s dětmi povídáme (a někdy je to dost náročné) nemají problém s tím, že Kubík ve školce spořádal dvě koblihy, Anička si na narozeninách nacpala pusinku a všechny kapsy bonbónkami a ony měli "jen" jablíčko nebo misku rajčátek. Rodina se naučila nosit dětem místo brumíka ovoce a občas i kvalitní čokoládu. Neučím děti, že něco nesmí (v tomto případě sladké) učím je, že vždy mají volbu a je jen na nich jakou variantu zvolí. Občas si "zahřešíme" a dáme si "brumíka", ale čím dál více zjišťujeme, že nám to vlastně ani moc nechutná :-)
Děkuji za skvělé video!! Když moje mamka dala ,,oliznout´´ (syn ještě moc nechce kousat) miňonku mému ani né ročnímu synovi tak jsem vyjela a ona, že toho nadělám > ano nadělám nechci aby to znal - ale sladké děti potřebují k vývoji mozku (její názor) > ale dávám ovoce, doma dostane ochutnat domácí sladkosti > takže tady to má bílé na černém :-).
Bohužel, přítel rostl v zákazech sladkého v dětství (místo džusu bylinkové čaje, které teď neveme do pusy) a teď je to sladkožrout ve velkém, já naopak jsem občas sladkosti dostávala i jako malá (milovala jsem indiánky, ale přístup jsem k nim měla jen na oslavách) a když jsme na brigádě dostávali každý den ke svačině buchtu, byla jsem přeslazená... Myslím, že hodně důležité je z toho neudělat "zakázané ovoce".... Stejně jako u alkoholu-kamarádi, kteří doma nemohli ani pomyslet na to, že by chtěli ochutnat se opíjeli nejlevnějším alkoholem hned,co k tomu měli přístup- já tátovi občas oblízla pěnu, nebo si od maminky lehce cucla vína a do svých 22ti let jsem nikdy nebyla opilá a nikdy jsem nepřijala skleničku jen proto,že "ostatní to taky pijou". Jednou za čas si dám sklenku piva, nebo vína, ale pro chuť- bavit se umím i bez toho.
To je super nazor, vacsinovo s nim urcite suhlasim. Akurat sa mi zda velmi strestela myslienka - vyhladavat prostredie a priatelov podobneho nazoru. To znamena, ze ked mam okolo seba priateov a pary aj s detmi, ktori tento nazor nezdielaju, resp. sa im zda prilis "asketicky", to mam akoze vymenit priatelov a najst si takych co davaju dietatu cicer namiesto kocky cokolady? Ja Vam neviem.. Ale opakujem, suhlasim s tymto nazorom, co detom ukazete a co im budete davat na to sa "naucia" a pride im to prirodzene. Akurat ze potom pridu do prveho stupna ZŠ a ostatne deti sa budu napchavat sladkostami a pokazia aj tie vase.. no.Tazka tema :-)
Bohužel doba se hodně změnila,to co bylo před 15 lety v Německu, již dnes neplatí..teda alespoň ne tady v Rakousku,kde žiji již několik let, mám malého syna, kterého živím zdravě. Na trhu je zde velký podíl velmi kvalitních základních potravin,ať už farmářských nebo bio.. bohužel zde ale děti jedí velmi nezdravě,v restauracích nabízejí jako dětské menu rizky nebo klobásky s hranolkami.. rodiče dávají spoustu polotovarů, ať už kupované bábovky a různé sladké pečivo..o cukrovinkách nemluvě..v rodině,kde jsem rok žila,jsem jejich stravu viděla denně na vlastní oči..ovoce a zelenina jim nechutnala.. dokonce ani jahody ci meloun v létě..
Skvělé video, děkuji za něj. Svým dětem 4 a 7 let nedopřávám nezdravé sladkosti a jsem tak pro své okolí "krkavčí máma" :-) Velmi často se setkávám s udivenými pohledy, když otevřeně říkám, že si výslovně nepřeji, aby mým dětem kdokoliv podával jakékoliv sladkosti bez mého vědomí. Obě děti o tom ví a respektují to a máme spolu fungující dohodu (i s mladší dcerou), že se nejdřív musí mámy zeptat. Není to tom, že jim sladkosti zakazuji, nýbrž o tom, že se spolu rozhodujeme a učíme jakou sladkost ANO a jakou NE a hlavně, proč tuto sladkost ano a zrovna tuhle ne. Je důležité si s dětmi povídat... Také své děti učím, že v jiných rodinách je to jiné než u nás a že to je v pořádku, protože to jsou jejich životy, jejich rozhodnutí a není nic zlého na tom, že oni mají jiný názor na věc než my. Díky tomu, že si o všem s dětmi povídáme (a někdy je to dost náročné) nemají problém s tím, že Kubík ve školce spořádal dvě koblihy, Anička si na narozeninách nacpala pusinku a všechny kapsy bonbónkami a ony měli "jen" jablíčko nebo misku rajčátek. Rodina se naučila nosit dětem místo brumíka ovoce a občas i kvalitní čokoládu. Neučím děti, že něco nesmí (v tomto případě sladké) učím je, že vždy mají volbu a je jen na nich jakou variantu zvolí. Občas si "zahřešíme" a dáme si "brumíka", ale čím dál více zjišťujeme, že nám to vlastně ani moc nechutná :-)
Děkuji za skvělé video!! Když moje mamka dala ,,oliznout´´ (syn ještě moc nechce kousat) miňonku mému ani né ročnímu synovi tak jsem vyjela a ona, že toho nadělám > ano nadělám nechci aby to znal - ale sladké děti potřebují k vývoji mozku (její názor) > ale dávám ovoce, doma dostane ochutnat domácí sladkosti > takže tady to má bílé na černém :-).
Bohužel, přítel rostl v zákazech sladkého v dětství (místo džusu bylinkové čaje, které teď neveme do pusy) a teď je to sladkožrout ve velkém, já naopak jsem občas sladkosti dostávala i jako malá (milovala jsem indiánky, ale přístup jsem k nim měla jen na oslavách) a když jsme na brigádě dostávali každý den ke svačině buchtu, byla jsem přeslazená... Myslím, že hodně důležité je z toho neudělat "zakázané ovoce".... Stejně jako u alkoholu-kamarádi, kteří doma nemohli ani pomyslet na to, že by chtěli ochutnat se opíjeli nejlevnějším alkoholem hned,co k tomu měli přístup- já tátovi občas oblízla pěnu, nebo si od maminky lehce cucla vína a do svých 22ti let jsem nikdy nebyla opilá a nikdy jsem nepřijala skleničku jen proto,že "ostatní to taky pijou". Jednou za čas si dám sklenku piva, nebo vína, ale pro chuť- bavit se umím i bez toho.
Souhlasím, ale myslím, že toto hodně záleží na povaze dítěte. Taky je otázka, kde je ta míra toho: ukázat, ale nenaučit.
To je super nazor, vacsinovo s nim urcite suhlasim. Akurat sa mi zda velmi strestela myslienka - vyhladavat prostredie a priatelov podobneho nazoru. To znamena, ze ked mam okolo seba priateov a pary aj s detmi, ktori tento nazor nezdielaju, resp. sa im zda prilis "asketicky", to mam akoze vymenit priatelov a najst si takych co davaju dietatu cicer namiesto kocky cokolady? Ja Vam neviem.. Ale opakujem, suhlasim s tymto nazorom, co detom ukazete a co im budete davat na to sa "naucia" a pride im to prirodzene. Akurat ze potom pridu do prveho stupna ZŠ a ostatne deti sa budu napchavat sladkostami a pokazia aj tie vase.. no.Tazka tema :-)
Skvělé video. Právě toto téma mě trápí. Moc děkuji za informace.
Jste mi sympaticka , preji vse nej.
Bohužel doba se hodně změnila,to co bylo před 15 lety v Německu, již dnes neplatí..teda alespoň ne tady v Rakousku,kde žiji již několik let, mám malého syna, kterého živím zdravě. Na trhu je zde velký podíl velmi kvalitních základních potravin,ať už farmářských nebo bio.. bohužel zde ale děti jedí velmi nezdravě,v restauracích nabízejí jako dětské menu rizky nebo klobásky s hranolkami.. rodiče dávají spoustu polotovarů, ať už kupované bábovky a různé sladké pečivo..o cukrovinkách nemluvě..v rodině,kde jsem rok žila,jsem jejich stravu viděla denně na vlastní oči..ovoce a zelenina jim nechutnala.. dokonce ani jahody ci meloun v létě..