😅vůči "hrdinné oběti", která si vysloveně neřekne o pomoc, jsem tak dlouho altruista, až se to jednoho dne zvrhne do agrese....pak chvíli vydržím ignorovat a kruh se opět uzavře...
Pana Procházku úplně žeru. Fakt nádherné rozhovory, které se dobře poslouchají. Příjemný hlas, evidentně člověk s nadhledem a rozumnými názory. Evidentně ten člověk má něco odžito a zkušenosti jenom tryskají. Nicméně přesto si dovolím polemizovat s tím tématem "oběť, spasitel, tyran" i s těmi manažerskými cíli. V jedné části pan Procházka říká, že dává cíl 50 km, a nereflektuje, že mladej zkouší "to je blbost - kilák stačí". V druhé pak říká, že vlastně těm mladým musí dát první rok koeficient cíle 0,25, pak 0,5 a pak teprve 1. Takže i pan Procházka musí velmi dobře a zkušeně balancovat mezi jakýmsi cílem a (se svou dlouholetou zkušeností) odhadnutými možnostmi pracovníka. No a co se týče té oběti - já sám se v práci občas cítím jako oběť. Tak si říkám po rozhovoru s chlapem, kterého uznávám, zdali není chyba ve mne a nemám nějaký psychický problém ... ale myslím, že nemám!!! Ono je totiž velmi těžké vybalancovat práci ve společnosti, kde na vás management zkouší opakovaně hodit na poslední chvíli práci, kterou nechali vyhnít jiní kolegové (nebo i ten management) a teď to strašně hoří. Kolikrát ji člověk dostane ještě s vágním zadáním a slovy "to zvládneš". Ano - mohu odmítnout nebo poukázat na svoji náplň práce, ale pak se začíná balancovat na velmi tenké hraně, zdali "jo, nebo ne"... a fakt to může skončit i tím rozhodováním "zůstat v té práci nebo ne". Proč to píšu - protože by mělo zaznít (i pro ostatní posluchače), že občas se prostě ten zaměstnanec může stát obětí naprosto nekompetentního managementu a nic s tím neudělá. Je potřeba říct, že pokud máte v kolektivu zdatné lemply nebo manipulátory, udělejte za sebe objektivní revizi, udělejte tlustou čáru a přestaňte hledat chyby u sebe - ne vždy jste na vině vy a jede se dál!!! Sžírat se po poslechu tohoto podcastu a hledat vinu u sebe (když vlastně není co najít), to není vždy řešení. Samozřejmě člověk musí být schopen jakési sebereflexe. Stejně tak ta role "spasitele". Já si třeba dokážu obhájit svoji náplň práce a dokážu být asertivní. Nicméně jako ajťák říkám těmto "nadstandardním" požadavkům od managementu a kolegů DDoS útok (v IT zahlcení serveru velkým množstvým malých či nesmyslných požadavků, až server nakonec spadne) - ono nekonečné odmítání různých výpomocí, víceprací atd. a pouzakování na mou náplň práce pěkně dokáže moji pracovní dobu rozbít, i když se nakonec ubráním. Takže rada "nedělej to - odmítni to" nemusí úplně fungovat, protože ten počet odmítnutí během dne taky něco stojí. Prostě ten svět není úplně tak jednoduchý a černobílý, jak pan Procházka s jeho neodolatelným úsměvem říká (nebo jak by se zdálo, že říká). Občas je to sakra balancování, strkání lokty, vymezování osobního prostoru atd... život je neustálý boj a občas velký kompromis :-). Zdravím pana Procházku a díky za tyto rozhovory.
Pane Prochazko jste uzasnej clovek prijemnej milej velke srdicko vodusevnelej proste my empati to tak mame ze s Vama souznime......Vsechno dobry přeju............
Rituál "Dobrý den". Svého času jsme s kolegou při setkání přeříkávali. Jak se máte - Dobře - No to rád slyším, že se máte dobře". I řekl jsem jednou, že špatně. Všichni už jistě tušíte, že přeříkal celé "No to rád slyším", než se mu podařilo zabrzdit 🙂.
Poslouchám vás často a rád. U tohohle "dílu" bych chtěl jen podotknout k té situaci, že "oběť" přehazuje zodpovědnost na šéfa: "cíle jsou špatně nastavené, změň to". Tak ne vždy je správné to ignorovat, protože už se stalo i mě osobně, že opravdu ty cíle byly špatně nastavené, ale samozřejmě důležité je prvně se snažit vše splnit a definitovat si tu realitu až potom, to souvisí s tím, co se zminovalo v minulých dílech a to že změna má přijít 2x do roka a ne každý 2. měsíc. Ono je asi rozdíl když se plány definují na rok dopředu nebo na každý další měsíc. Takže tím chci ukázat na prostý fakt, že někdy se i managment přepočítá v tom co reálné je a co není, a vzít si konstruktivní zpětnou vazbu nemusí vždy znamenat že obchodník/konzultant/prodejce po telefonu dělá svojí práci špatně a je "ubrečená obět". Díky za vaší práci.
Tak co, jste oběť, tyran nebo spasitel? :-) Celý 54 minutový díl na: herohero.co/ppp
😅vůči "hrdinné oběti", která si vysloveně neřekne o pomoc, jsem tak dlouho altruista, až se to jednoho dne zvrhne do agrese....pak chvíli vydržím ignorovat a kruh se opět uzavře...
Pana Procházku úplně žeru. Fakt nádherné rozhovory, které se dobře poslouchají. Příjemný hlas, evidentně člověk s nadhledem a rozumnými názory. Evidentně ten člověk má něco odžito a zkušenosti jenom tryskají. Nicméně přesto si dovolím polemizovat s tím tématem "oběť, spasitel, tyran" i s těmi manažerskými cíli. V jedné části pan Procházka říká, že dává cíl 50 km, a nereflektuje, že mladej zkouší "to je blbost - kilák stačí". V druhé pak říká, že vlastně těm mladým musí dát první rok koeficient cíle 0,25, pak 0,5 a pak teprve 1. Takže i pan Procházka musí velmi dobře a zkušeně balancovat mezi jakýmsi cílem a (se svou dlouholetou zkušeností) odhadnutými možnostmi pracovníka. No a co se týče té oběti - já sám se v práci občas cítím jako oběť. Tak si říkám po rozhovoru s chlapem, kterého uznávám, zdali není chyba ve mne a nemám nějaký psychický problém ... ale myslím, že nemám!!! Ono je totiž velmi těžké vybalancovat práci ve společnosti, kde na vás management zkouší opakovaně hodit na poslední chvíli práci, kterou nechali vyhnít jiní kolegové (nebo i ten management) a teď to strašně hoří. Kolikrát ji člověk dostane ještě s vágním zadáním a slovy "to zvládneš". Ano - mohu odmítnout nebo poukázat na svoji náplň práce, ale pak se začíná balancovat na velmi tenké hraně, zdali "jo, nebo ne"... a fakt to může skončit i tím rozhodováním "zůstat v té práci nebo ne". Proč to píšu - protože by mělo zaznít (i pro ostatní posluchače), že občas se prostě ten zaměstnanec může stát obětí naprosto nekompetentního managementu a nic s tím neudělá. Je potřeba říct, že pokud máte v kolektivu zdatné lemply nebo manipulátory, udělejte za sebe objektivní revizi, udělejte tlustou čáru a přestaňte hledat chyby u sebe - ne vždy jste na vině vy a jede se dál!!! Sžírat se po poslechu tohoto podcastu a hledat vinu u sebe (když vlastně není co najít), to není vždy řešení. Samozřejmě člověk musí být schopen jakési sebereflexe. Stejně tak ta role "spasitele". Já si třeba dokážu obhájit svoji náplň práce a dokážu být asertivní. Nicméně jako ajťák říkám těmto "nadstandardním" požadavkům od managementu a kolegů DDoS útok (v IT zahlcení serveru velkým množstvým malých či nesmyslných požadavků, až server nakonec spadne) - ono nekonečné odmítání různých výpomocí, víceprací atd. a pouzakování na mou náplň práce pěkně dokáže moji pracovní dobu rozbít, i když se nakonec ubráním. Takže rada "nedělej to - odmítni to" nemusí úplně fungovat, protože ten počet odmítnutí během dne taky něco stojí. Prostě ten svět není úplně tak jednoduchý a černobílý, jak pan Procházka s jeho neodolatelným úsměvem říká (nebo jak by se zdálo, že říká). Občas je to sakra balancování, strkání lokty, vymezování osobního prostoru atd... život je neustálý boj a občas velký kompromis :-). Zdravím pana Procházku a díky za tyto rozhovory.
😊
Pan Procházka není dělník.
Super tohle je vážně boží pokud fakt člověk umí poslouchat tak tu hodně vstřebá...Rezpekt
děkujeme 👍👍
Děkuji, za vyhozené
Pane Prochazko jste uzasnej clovek prijemnej milej velke srdicko vodusevnelej proste my empati to tak mame ze s Vama souznime......Vsechno dobry přeju............
Rituál "Dobrý den".
Svého času jsme s kolegou při setkání přeříkávali. Jak se máte - Dobře - No to rád slyším, že se máte dobře". I řekl jsem jednou, že špatně. Všichni už jistě tušíte, že přeříkal celé "No to rád slyším", než se mu podařilo zabrzdit 🙂.
😅🤣 automat, super, děkuji, zasmal jsem se, s pozdravem PP👍👍
Poslouchám vás často a rád. U tohohle "dílu" bych chtěl jen podotknout k té situaci, že "oběť" přehazuje zodpovědnost na šéfa: "cíle jsou špatně nastavené, změň to". Tak ne vždy je správné to ignorovat, protože už se stalo i mě osobně, že opravdu ty cíle byly špatně nastavené, ale samozřejmě důležité je prvně se snažit vše splnit a definitovat si tu realitu až potom, to souvisí s tím, co se zminovalo v minulých dílech a to že změna má přijít 2x do roka a ne každý 2. měsíc. Ono je asi rozdíl když se plány definují na rok dopředu nebo na každý další měsíc.
Takže tím chci ukázat na prostý fakt, že někdy se i managment přepočítá v tom co reálné je a co není, a vzít si konstruktivní zpětnou vazbu nemusí vždy znamenat že obchodník/konzultant/prodejce po telefonu dělá svojí práci špatně a je "ubrečená obět". Díky za vaší práci.
👍 👍
Tak to je,je to jejich volba.❤
Jste skvělí, neco malo vím a jen mě utvrzujete v tom co vím, život mě naučil že vím že nic nevím😁😁😁
Pane Procházko,já chci s Vámi jít na kafe. ....jsem z Vás okouzlená....
Dobry den, ja jsem stastne zadany, děkuji 👍👍😅
A ještě hláška: "Vy jste se na mě zapomněl..."
😅😅👍
Proč tam sedí paní a pán co se nudí ? Na rozhovor stačí jen 1 + 1 nebo ne ?
Je to mezinarodni korporat.Billa
Tak tato ,je sqma
Keci
Neco ze života
Je ještě pana?Mlada,fakt zkusena..
Slečna asi nikdy nebyla zamestnenec.
Jaký trojúhelník?Manazeri, tady ti jako pocesteli, co jim roste ego,jen co dostanou auto a parkovani ,to taky.
Manazer jezdi autem.