Japonsko, ač zaznamenalo velký rozvoj, bylo vedle Ruska pouze trpaslíkem a ve srovnání s ním se za tak vyspělou zemi považovat nemohlo. Vypomohla Velká Británie, protože i ona se cí tila ohrožená růstem síly a vlivu Ruska a v roce 1902 uzavřela s Japonskem spojeneckou dohodu. Jak vlastně Británie Japonsku pomohla? Především spojeneckou smlouvou s Japonskem znemožnila zapojení Francie. A kromě toho asi i organizačními znalostmi a penězi. Japonsko tlačil čas. Rusko stavělo Transsibiřskou magistrálu a po jejím dokončení by se možnosti Japonska dále zmenšily. V únoru 1904 bez předchozího vyhlášení války zaútočilo. Pro Rusko to byla válka na vzdáleném okraji říše, které se účastnily jen malé části ozbrojených sil, zatímco pro Japonsko to byl boj v bezprostřední blízkosti ústředí moci. Japonci získali překvapivou pomoc. V dubnu 1904 se s místopředsedou Japonské státní banky setkal bankéř Jacob Schiff. Schiff měl veliký problém: Kišiněvský pogrom68. Tento jemnocitný pán nemohl přenést přes srdce, že Rusko židy utiskuje, a nabídl Japonsku ‚drobnost‘: úvěr 200 miliónů dolarů. To byla asi polovi na válečných výdajů. Schiff měl zajímavého spolupracovníka - Abrama Lvoviče Životovského69. Tento človíček už podle jména pocházel z Ruska. Čirou náhodou se u něj objevilo deset miliónů nejspíše z výše uvedené částky, a kupodivu tyto peníze si to namířily přímo do Ruska. Životovskij byl společník ruského Kruppa Putilova, byl to solidní akcionář Rusko-asijské banky a dalších velkých podniků. Že by čestní Japonci, stejně jako pověstný Jirotkův Saturnin, nechtěli připustit souboj dvou nestejně vyzbrojených soupeřů? Ale kdež! To byly peníze určené ruským revolucionářům! A jen tak mimo chodem - sestra Abrama Životovského Anneta Lvovna se provdala za jakéhosi Davida Leontěviče Bronštejna… Ano správně, milý čtenáři, její syn se jmenoval po dědečkovi Lev, po otci Davidovič, příjmením Bronštejn řečený Trockij! Jak je ten svět maličký a osudy podivuhodné! Američtí bankéři pumpují peníze do ruských revolucionářů… Když už jsme zmínili Trockého, copak asi dělá jeho tehdejší kumpán Parvus? Vlastně nic zvláštního, jen vykládá, že prý tato válka vyvolá v Rusku revoluci. Zatím s nepříliš velkým zájmem tuto informaci zachytila německá rozvědka. A podívejme se blíže, co v této době podnikají hvězdy světového proletariátu. Víme jenom to, že Lenin se těchto lákavých peněz zcela dobrovolně vystříhal. Zatím Trockij s Parvusem spekulují se strýčkovými penězi, či spíše s penězi z japonské investice do revoluce?! V tomto podivuhodném spolku proletářů a bankéřů se objevila ještě jedna bizarní postava, jakýsi Sydney Reilly70. Jeho pravé jméno je Zikmund Rosenblum a pochází z Odessy. Ale má ještě spoustu dalších jmen, spoustu dalších rodišť a spoustu dalších zcela věrohodných životních příběhů. (Obdivovatele Jamese Bonda upozorňuji, že tento britský agent je pravděpodobně předlohou slavného filmového agenta.) Jako ‚obchodník se stavebním dřívím‘ získal důvěru ruských velitelů Port Arthuru, touto cestou přišel k plánu opevnění a ten ‚prodal‘ Japoncům. Rusko válku prohrálo. Prohrálo ji na souši i na moři. Japonci byli lepší. Měli dobře vyřešený a krátký týl, měli lepší granáty, lepší velitele a měli plány pevnosti nepřítele. Ale nakonec zvítězila zásluhou S. J. Witteho (viz Životopisy) a T. Roosevelta71 ruská diplomacie. Rusko sice ztratilo Port Arthur a půlku ostrova Sachalin, ale to bylo vše. Witte, ostřílený intrikán, zocelený v centru ruské moci, přitlačil Japonce tak, že na reparace mohli zapomenout a nezbylo jim, než si vyhrnout rukávy a jít splácet válečné dluhy. Schiff totiž až takový dobrák nebyl a půjčku si nechal do pětníku vyplatit. Včetně peněz, potulujících se mezi ruskými revolucionáři. Tato válka stojí za ještě jedno připomenutí. Většinou se říká, že první světová válka změnila způsob válčení a stala se podstatně brutálnější, než dosud války bývaly. Ale tou zlomovou válkou byla daleko spíše rusko-japonská válka. Tehdy byly poprvé ve velkém nasazeny kulomety73, které dosud silnou jízdu odsoudily do role průzkumných jednotek. Vznikly opevněné zákopové linie zajišťované zátarasy a minovými poli, pro jejichž překonání se zavedla dělostřelecká příprava. V námořních bitvách se střetly silně pancéřované lodě pro liniový boj a objevily se lehké lodě s torpédy a minami. Na výsledek bojů měly velký vliv dalekonosné houfnice, střílející za obzor. Kontrola zá sahů a zaměřování se prováděly pomocí balónů. Ruská armáda se střetla se zcela novým způsobem válčení. Ani v nejmenším si z toho nevzala poučení, ani v nejmenším neupravila organizaci vojsk, přípravu a zásady vedení boje. O necelé de setiletí později udělala zcela zbytečně stejné chyby. Ruská armáda mohla mít výhodu, ale nevyuži la ji. Výsledkem byli zbyteční mrtví. Ještě se na chvilku zastavme u židovských bankéřů. To oni vlastně podstatným způsobem ovlivnili průběh války! To přece kvůli nim Rusko válku prohrálo. Ruští monarchisté se nikdy na židy nedívali zrovna nejlépe, ale teď se to ještě hodně zhoršilo. 64 cs.wikipedia.org/wiki/Rusko-japonská_válka 65 cs.wikipedia.org/wiki/Lü-šun-kchou 66 cs.wikipedia.org/wiki/Období_Meidži 67 cs.wikipedia.org/wiki/První_čínsko-japonská_válka 68 Úvod ne nepodobný ‚hilsneriádě‘.
V únoru 1903 byl nalezen zavražděný mladík Michail Rybačenko. Místní noviny vedené známým antisemitou Kruševanem začaly psát o tom, že byl zavražděn židy z rituálních důvodů (ve skutečnosti se při vyšetřování zjistilo, že ho zavraždil jeho strýc kvůli dědictví). Potom se rozšířily zvěsti, že car podepsal tajný edikt, který dovoloval loupit židovský majetek během třech dnů po Velikonocích a objevily se letáky opakující protižidovské pomluvy a vyzývající ‚dobré křesťany k akcím proti židům ve jménu cara‘. Místní židé požádali představitele o podporu, ale metropolita Iakov podpořil pomluvy. Na Velikonoce skutečně došlo v Kišiněvě k napadení židovské čtvrti, a protože státní moc pořádně nezasáhla, v dalších dnech nastalo drancování, podle popisu asi organizované. Někteří židé se pokusili bránit a vyzbrojili se, jenže se zbraněmi neuměli zacházet. Když byl zastřelen ruský chlapec, drancování se proměnilo na pogrom, kterému v dalších dnech padlo za oběť okolo 50 lidí, převážně židů, a bylo zničeno 1350 domů. Existují názory, že pogrom vyvolala Ochranka. 69 Абрам Львович Животовский р. ок. 1868?; viz ru.rodovid.org/wk/Запись:187997 70 en.wikipedia.org/wiki/Sidney_Reilly, viz též ru.wikipedia.org/wiki/Рейли,_Сидней 71 H. Kissinger: Umění diplomacie, Prostor, 2002 72 Pátrač: Rusko - japonská válka - víme kdo byl skutečný vítěz v této válce? Viz www.palba.cz/viewtopic.php?t=4144 73 Tato kniha je o mimořádných lidech. Proto uvedu i vynálezce zbraně, ve které se nabíjení zajišťovalo tlakem plynů při výstřelu. Byl jím Hiram Stevens Maxim. Maxim kromě kulometu vynalezl i spoustu dalších věcí, jako inhalátor, elektroměr, samočinný hasicí přístroj, který zároveň hlásil vznik požáru, kulmu na vlasy, pastičku na myši a asi i žárovku. Edison vyhrál díky lepšímu právnímu zázemí. Po prohře v patentových sporech s Edisonem, odešel do Velké Británie. Vynalézání měli v rodině. Jeho bratr Hudson Maxim je spolutvůrcem bezdýmého střelného prachu a jeho syn Hiram Percy Maxim je vynálezcem puškového tlumiče, který se později využil i jako tlumič výfuku u aut. K Hiramu Maximovi stojí za to uvést ještě poznámku. Za vynález inhalátoru byl napaden za ‚zavádění šarlatánství‘. Maxim oponoval, že je zajímavé, že je napadán za něco, co lidem pomáhá, ale kulomet mu nikdo nevyčítal!www.databazeknih.cz/knihy/buh-synergie-408859
Vyborny podcast a zaujimava tema. Dakujem
Vynikajuca analyza
Vo Švajčiarsku sa cvičil. Švajčiari s nim nič nemali.
Ďakujééém. ❤😊
Velmi dobre
a peniazmi zo Svajciarska 👍
Japonsko, ač zaznamenalo velký rozvoj, bylo vedle Ruska pouze trpaslíkem a ve srovnání s ním se za tak vyspělou zemi považovat nemohlo.
Vypomohla Velká Británie, protože i ona se cí tila ohrožená růstem síly a vlivu Ruska a v roce 1902 uzavřela s Japonskem spojeneckou dohodu. Jak vlastně Británie Japonsku pomohla?
Především spojeneckou smlouvou s Japonskem znemožnila zapojení Francie. A kromě toho asi i organizačními znalostmi a penězi.
Japonsko tlačil čas. Rusko stavělo Transsibiřskou magistrálu a po jejím dokončení by se možnosti Japonska dále zmenšily.
V únoru 1904 bez předchozího vyhlášení války zaútočilo.
Pro Rusko to byla válka na vzdáleném okraji říše, které se účastnily jen malé části ozbrojených sil, zatímco pro Japonsko to byl boj v bezprostřední blízkosti ústředí moci. Japonci získali překvapivou pomoc.
V dubnu 1904 se s místopředsedou Japonské státní banky setkal bankéř Jacob Schiff. Schiff měl veliký problém: Kišiněvský pogrom68. Tento jemnocitný pán nemohl přenést přes srdce, že Rusko židy utiskuje, a nabídl Japonsku ‚drobnost‘: úvěr 200 miliónů dolarů. To byla asi polovi na válečných výdajů.
Schiff měl zajímavého spolupracovníka - Abrama Lvoviče Životovského69. Tento človíček už podle jména pocházel z Ruska. Čirou náhodou se u něj objevilo deset miliónů nejspíše z výše uvedené částky, a kupodivu tyto peníze si to namířily přímo do Ruska. Životovskij byl společník ruského Kruppa Putilova, byl to solidní akcionář Rusko-asijské banky a dalších velkých podniků.
Že by čestní Japonci, stejně jako pověstný Jirotkův Saturnin, nechtěli připustit souboj dvou nestejně vyzbrojených soupeřů? Ale kdež! To byly peníze určené ruským revolucionářům! A jen tak mimo chodem - sestra Abrama Životovského Anneta Lvovna se provdala za jakéhosi Davida Leontěviče Bronštejna…
Ano správně, milý čtenáři, její syn se jmenoval po dědečkovi Lev, po otci Davidovič, příjmením Bronštejn řečený Trockij!
Jak je ten svět maličký a osudy podivuhodné!
Američtí bankéři pumpují peníze do ruských revolucionářů…
Když už jsme zmínili Trockého, copak asi dělá jeho tehdejší kumpán Parvus? Vlastně nic zvláštního, jen vykládá, že prý tato válka vyvolá v Rusku revoluci. Zatím s nepříliš velkým zájmem tuto informaci zachytila německá rozvědka.
A podívejme se blíže, co v této době podnikají hvězdy světového proletariátu.
Víme jenom to, že Lenin se těchto lákavých peněz zcela dobrovolně vystříhal.
Zatím Trockij s Parvusem spekulují se strýčkovými penězi, či spíše s penězi z japonské investice do revoluce?!
V tomto podivuhodném spolku proletářů a bankéřů se objevila ještě jedna bizarní postava, jakýsi
Sydney Reilly70.
Jeho pravé jméno je Zikmund Rosenblum a pochází z Odessy. Ale má ještě spoustu dalších jmen, spoustu dalších rodišť a spoustu dalších zcela věrohodných životních příběhů.
(Obdivovatele Jamese Bonda upozorňuji, že tento britský agent je pravděpodobně předlohou slavného filmového agenta.) Jako ‚obchodník se stavebním dřívím‘ získal důvěru ruských velitelů Port Arthuru, touto cestou přišel k plánu opevnění a ten ‚prodal‘ Japoncům.
Rusko válku prohrálo. Prohrálo ji na souši i na moři. Japonci byli lepší. Měli dobře vyřešený a krátký týl, měli lepší granáty, lepší velitele a měli plány pevnosti nepřítele. Ale nakonec zvítězila zásluhou S. J. Witteho (viz Životopisy) a T. Roosevelta71 ruská diplomacie.
Rusko sice ztratilo Port Arthur a půlku ostrova Sachalin, ale to bylo vše. Witte, ostřílený intrikán, zocelený v centru ruské moci, přitlačil Japonce tak, že na reparace mohli zapomenout a nezbylo jim, než si vyhrnout rukávy a jít splácet válečné dluhy. Schiff totiž až takový dobrák nebyl a půjčku si nechal do pětníku vyplatit. Včetně peněz, potulujících se mezi ruskými revolucionáři.
Tato válka stojí za ještě jedno připomenutí.
Většinou se říká, že první světová válka změnila způsob válčení a stala se podstatně brutálnější, než dosud války bývaly. Ale tou zlomovou válkou byla daleko spíše rusko-japonská válka.
Tehdy byly poprvé ve velkém nasazeny kulomety73, které dosud silnou jízdu odsoudily do role průzkumných jednotek. Vznikly opevněné zákopové linie zajišťované zátarasy a minovými poli, pro jejichž překonání se zavedla dělostřelecká příprava. V námořních bitvách se střetly silně pancéřované lodě pro liniový boj a objevily se lehké lodě s torpédy a minami. Na výsledek bojů měly velký vliv dalekonosné houfnice, střílející za obzor. Kontrola zá sahů a zaměřování se prováděly pomocí balónů.
Ruská armáda se střetla se zcela novým způsobem válčení. Ani v nejmenším si z toho nevzala poučení, ani v nejmenším neupravila organizaci vojsk, přípravu a zásady vedení boje. O necelé de setiletí později udělala zcela zbytečně stejné chyby. Ruská armáda mohla mít výhodu, ale nevyuži la ji. Výsledkem byli zbyteční mrtví.
Ještě se na chvilku zastavme u židovských bankéřů. To oni vlastně podstatným způsobem ovlivnili průběh války! To přece kvůli nim Rusko válku prohrálo. Ruští monarchisté se nikdy na židy nedívali zrovna nejlépe, ale teď se to ještě hodně zhoršilo.
64 cs.wikipedia.org/wiki/Rusko-japonská_válka
65 cs.wikipedia.org/wiki/Lü-šun-kchou
66 cs.wikipedia.org/wiki/Období_Meidži
67 cs.wikipedia.org/wiki/První_čínsko-japonská_válka
68 Úvod ne nepodobný ‚hilsneriádě‘.
V únoru 1903 byl nalezen zavražděný mladík Michail Rybačenko. Místní noviny vedené známým antisemitou Kruševanem začaly psát o tom, že byl zavražděn židy z rituálních důvodů (ve skutečnosti se při vyšetřování zjistilo, že ho zavraždil jeho strýc kvůli dědictví). Potom se rozšířily zvěsti, že car podepsal tajný edikt, který dovoloval loupit židovský majetek během třech dnů po Velikonocích a objevily se letáky opakující protižidovské pomluvy a vyzývající ‚dobré křesťany k akcím proti židům ve jménu cara‘. Místní židé požádali představitele o podporu, ale metropolita Iakov podpořil pomluvy. Na Velikonoce skutečně došlo v Kišiněvě k napadení židovské čtvrti, a protože státní moc pořádně nezasáhla, v dalších dnech nastalo drancování, podle popisu asi organizované. Někteří židé se pokusili bránit a vyzbrojili se, jenže se zbraněmi neuměli zacházet. Když byl zastřelen ruský chlapec, drancování se proměnilo na pogrom, kterému v dalších dnech padlo za oběť okolo 50 lidí, převážně židů, a bylo zničeno 1350 domů. Existují názory, že pogrom vyvolala Ochranka.
69 Абрам Львович Животовский р. ок. 1868?; viz ru.rodovid.org/wk/Запись:187997
70 en.wikipedia.org/wiki/Sidney_Reilly, viz též ru.wikipedia.org/wiki/Рейли,_Сидней
71 H. Kissinger: Umění diplomacie, Prostor, 2002
72 Pátrač: Rusko - japonská válka - víme kdo byl skutečný vítěz v této válce? Viz www.palba.cz/viewtopic.php?t=4144
73 Tato kniha je o mimořádných lidech. Proto uvedu i vynálezce zbraně, ve které se nabíjení zajišťovalo tlakem plynů při výstřelu. Byl jím Hiram Stevens Maxim. Maxim kromě kulometu vynalezl i spoustu dalších věcí, jako inhalátor, elektroměr, samočinný hasicí přístroj, který zároveň hlásil vznik požáru, kulmu na vlasy, pastičku na myši a asi i žárovku. Edison vyhrál díky lepšímu právnímu zázemí. Po prohře v patentových sporech s Edisonem, odešel do Velké Británie.
Vynalézání měli v rodině. Jeho bratr Hudson Maxim je spolutvůrcem bezdýmého střelného prachu a jeho syn Hiram Percy Maxim je vynálezcem puškového tlumiče, který se později využil i jako tlumič výfuku u aut.
K Hiramu Maximovi stojí za to uvést ještě poznámku. Za vynález inhalátoru byl napaden za ‚zavádění šarlatánství‘. Maxim oponoval, že je zajímavé, že je napadán za něco, co lidem pomáhá, ale kulomet mu nikdo nevyčítal!www.databazeknih.cz/knihy/buh-synergie-408859
Bol popravený Leninov starší brat Alexander za atentát na panovníka , toto bola iba pra- obyčajná pomsta
Blankenstein
Urcite autor studoval na Katolickej univerzite, s obiektivitou to nic nema spolocne a historicky sa ani nepriblizuje skutocnosti