Tady by se slušelo taky zmínit, že jak teplota (a kusovitost) výpalu, tak potom zrání kaše přímo ovlivňuje PRUŽNOST, což potřebujeme zejména pro omítky, aby nepraskaly. Četl jsem tu studii MPÚ před dobrými deseti lety, takže už si to nepamatuju přesně, ale myslím, že to bylo tak, že delší doba výpalu při nižší teplotě ("selské pálení") dávala pružnější vápna. No a už poslouchám třetí díl a pořád jsem tam neslyšel to úplně základní pro praxi -- že je naprosto zásadní rozdíl v použitelnosti mezi Čerťáky a Hydčicemi (pro stavbu použijeme mazlavější, pružnější dolomitické vápno, pro bílení a štuk pochopitelně zářivý Čerťák).
Zdravím a dále se neřeklo jaký má vliv hustota při míchání a zrání hydrátu? Dle videa jsem na jaře jsem namíchal dva kubíky vápna do IBC kontejnerů v rámci možností co nejhustěji ale ne tak husté jako na videu. Přijde mi jak jak ,,sprahlé,, pravda je venku na slunci zakryté plechy.
Kusové vápno? Co tohle je zas za pojem? Nechápu k čemu byste potřeboval "kusové vápno", ale jestli chcete tak vemte krumpáč a jděte natěžit vápenec... Možná budete úspěšněj.
Neviem ale v minulosti sa používala ajurvetska pasta čiže lepidlo, ktoré do dnes drzi najstaršie stavby majú okolo 1600 rokov a to lepidlo do dnes drzi skôr dojde k rozpadu materiálu prečo sa nepoužíva to?
...třeba proto, že se nedochoval technický list...? To je případ starořeckých cementů -- drží to dodnes a my nevíme proč. Ne proto, že bychom byli idioti, ale prostě to zraje stovky let a my máme laboratorní výsledky jen za desítky let. A ten materiál pracuje. Třeba za tisíc let někdo řekne "sakra, jak to ten Metrostav udělal, že ten kolektor pod Václavákem tak skvěle drží? A už nikde nebude k nalezení ten papír, jak přesně tenkrát nechali namíchat slínek .-) Tak asi takhle se to stalo, že po pár tisíciletích nevíme, co do toho dali :_)
Tady by se slušelo taky zmínit, že jak teplota (a kusovitost) výpalu, tak potom zrání kaše přímo ovlivňuje PRUŽNOST, což potřebujeme zejména pro omítky, aby nepraskaly.
Četl jsem tu studii MPÚ před dobrými deseti lety, takže už si to nepamatuju přesně, ale myslím, že to bylo tak, že delší doba výpalu při nižší teplotě ("selské pálení") dávala pružnější vápna.
No a už poslouchám třetí díl a pořád jsem tam neslyšel to úplně základní pro praxi -- že je naprosto zásadní rozdíl v použitelnosti mezi Čerťáky a Hydčicemi (pro stavbu použijeme mazlavější, pružnější dolomitické vápno, pro bílení a štuk pochopitelně zářivý Čerťák).
Zdravím a dále se neřeklo jaký má vliv hustota při míchání a zrání hydrátu? Dle videa jsem na jaře jsem namíchal dva kubíky vápna do IBC kontejnerů v rámci možností co nejhustěji ale ne tak husté jako na videu. Přijde mi jak jak ,,sprahlé,, pravda je venku na slunci zakryté plechy.
Zdravim.Rád bych vás požádal jestli nevíte kde koupit kusove vapno.Všude maji rozemleté
Kusové vápno? Co tohle je zas za pojem? Nechápu k čemu byste potřeboval "kusové vápno", ale jestli chcete tak vemte krumpáč a jděte natěžit vápenec... Možná budete úspěšněj.
@@lizzard137 max bych mohl ten krumpáč zatnout do tvé prdele.Ptal sem se tebe?JANTARE?
Neviem ale v minulosti sa používala ajurvetska pasta čiže lepidlo, ktoré do dnes drzi najstaršie stavby majú okolo 1600 rokov a to lepidlo do dnes drzi skôr dojde k rozpadu materiálu prečo sa nepoužíva to?
...třeba proto, že se nedochoval technický list...?
To je případ starořeckých cementů -- drží to dodnes a my nevíme proč.
Ne proto, že bychom byli idioti, ale prostě to zraje stovky let a my máme laboratorní výsledky jen za desítky let.
A ten materiál pracuje.
Třeba za tisíc let někdo řekne "sakra, jak to ten Metrostav udělal, že ten kolektor pod Václavákem tak skvěle drží?
A už nikde nebude k nalezení ten papír, jak přesně tenkrát nechali namíchat slínek .-)
Tak asi takhle se to stalo, že po pár tisíciletích nevíme, co do toho dali :_)