Jules Verne Na kometě

Поділитися
Вставка
  • Опубліковано 20 вер 2024
  • Jules Verne- Na kometě
    Román líčí osudy skupiny vesmírných trosečníků, letících Sluneční soustavou na kometě Gallii, která po srážce se Zemí strhla s sebou část zemského povrchu i s jejími obyvateli. Ke katastrofě došlo prvního ledna roku 188x v oblasti Gibraltaru. Na území odervaném od Země zůstalo celkem šestatřicet lidí francouzské, anglické, španělské, ruské a německé národnosti. Tito lidé si zprvu neuvědomovali, co se stalo, a srážku považovali za zemětřesení. Nejdříve postřehli úbytek na váze: pobočník kapitána Servadaka Ben Zuf ke svému úžasu vyskočil do výše dvanácti metrů. Zuf se Servadakem si také brzy všimli, že střídání dne a noci se zkrátilo na šest hodin, že se vyměnil východ se západem a že voda začíná vřít při 66 stupních Celsia, z čehož správně usoudili, že zřídla atmosféra a klesl tlak. Už na začátku svého pobytu na Gallii zpozorovali její obyvatelé Zemi s Měsícem, avšak domnívali se, že jde o jakousi neznámou planetu. Další důležité údaje získali až při výzkumné výpravě lodí, kterou vzala kometa rovněž sebou. Během plavby objevili pohoří přehrazující moře, jež zpočátku považovali za moře Středozemní, a na ostrově Formentera (před jeho odtržením součást Baleár) pak nalezli francouzského astronoma Palmyrina Rosetta, který jim pomohl všechny záhadné úkazy rozřešit. Všichni jsou na kometě, kterou Rosette již před rokem objevil a předpověděl její srážku se Zemí, ovšem nikdo mu nevěřil, protože vrstvy mlhy v té době znemožňovaly astronomická pozorování.
    Jak zjistila výzkumná plavba, obvod Gallie činil 2 320 kilometrů. Hmotu komety vypočítal Rosette. Stanovil ji na 209 346 miliard tun. K výpočtu použil pérové váhy a čtyřiceti stříbrných pětifrankových mincí, které vážily na Zemi rovný jeden kilogram. Vzhledem k tomu, že majitel váhy, Žid Hakhabut, přístroj zfalšoval, bylo nutno údaj o čtvrtinu snížit.
    Nedobrovolní cestovatelé Sluneční soustavou neměli ovšem naději na dlouhodobou kolonizaci svého nového světa, neboť jim zde chyběla orná půda. Živili se především zvířectvem, které na odervané pevnině zbylo. K podivným úkazům, se kterými se pak setkali, patřilo například to, že moře komety nechtělo zamrznout, přestože teplota klesla pod bod mrazu (podle teorie, že nehybná vodní hladina údajně vzdoruje mrazu déle než hladina rozvlněná větrem). Jakmile ale byl do moře vhozen ledový střep, zazněl praskot a moře v okamžiku zamrzlo. Led byl zcela hladký a umožňoval bruslení a jízdu na plachetních saních.
    Navzdory katastrofální situaci, v níž se trosečníci ocitli, pokračovaly i na Gallii mocenské spory obvyklé na Zemi, protože francouzští i angličtí důstojníci se považovali za plnomocné představitele svých vlád. Předmětem jejich zájmu byla například španělská Ceuta, z níž se na kometě stal ostrov, o kterém obě strany usoudili, že nyní patří k neobsazeným územím. Kapitán Servadak se tudíž pokusil Ceuty zmocnit, avšak nebyl úspěšný. Ukázalo se totiž, že ostrov už zabrali ve prospěch své vlády Angličané, udržující spojení se svou základnou na Gibraltaru pomocí optického telegrafu.
    Kometa Gallia se Slunci vzdálila nejvíce po déle než roční pouti vesmírem a pak se začala vracet k Zemi. Začátkem listopadu ukázaly upřesněné Rossetovy výpočty, že dojde k novému střetu se zemským povrchem, a to přesně dva roky po tom prvním, tedy opět prvního ledna. Objevil se proto nápad opustit kometu před srážkou v balonu. Návrh byl schválen a trosečníci si zhotovili balon z plachet své lodi. V polovině prosince došlo k zemětřesení, při kterém se Gallia částečně rozpadla a ztratila úlomek, na němž pravděpodobně zahynuli Angličané z Ceuty a z Gibraltaru. Když došlo prvního ledna opět ke kontaktu atmosfér Gallie a Země, trosečníci opustili kometu v balonu a bezpečně přistáli dva kilometry od Mostaganemu v Alžírsku.

КОМЕНТАРІ • 24

  • @petergrman3205
    @petergrman3205 3 роки тому +2

    Viackrát napocúvané ...! Skvele odvedená práca ...! Dakujem

    • @wertix130
      @wertix130 2 роки тому

      Neví někdo charasteritiku postav? Nikde ji nemůžu najít

  • @adeladrahosova192
    @adeladrahosova192 2 роки тому +2

    Nádhera moc děkuji

  • @adkacihakova4416
    @adkacihakova4416 4 роки тому +3

    Velmi pěkná četba.😀😁

    • @wertix130
      @wertix130 2 роки тому

      Neví někdo charasteritiku postav? Nikde ji nemůžu najít

  • @janjanota380
    @janjanota380 4 роки тому +4

    Dávám like

  • @WERMACHT1000
    @WERMACHT1000 5 років тому +5

    like like like !!!

  • @facelvegahk5006
    @facelvegahk5006 4 роки тому +2

    👌

    • @wertix130
      @wertix130 2 роки тому

      Neví někdo charasteritiku postav? Nikde ji nemůžu najít

  • @WERMACHT1000
    @WERMACHT1000 5 років тому +4

    špotny obraz jinak fajn.like

  • @fiksch9351
    @fiksch9351 6 років тому +3

    Like

  • @jardajarda8269
    @jardajarda8269 2 роки тому

    To je muzikál ne audio

  • @fiksch9351
    @fiksch9351 6 років тому +3

    👍

  • @wertix130
    @wertix130 2 роки тому

    Neví někdo charasteritiku postav? Nikde ji nemůžu najít

    • @mluveneslovo7479
      @mluveneslovo7479  2 роки тому +2

      www.cesky-jazyk.cz › na-ko...
      Jules Verne - Na Kometě | Čtenářský deník - Český-jazyk.cz

    • @wertix130
      @wertix130 2 роки тому

      @@mluveneslovo7479 tam ale charasteritika není

    • @wertix130
      @wertix130 2 роки тому

      @@mluveneslovo7479 mohl byste mi prosím napsat já to potřebuji do pátku a nemůžu jí tam najít

    • @mluveneslovo7479
      @mluveneslovo7479  2 роки тому

      @@wertix130 Dobrý den, je ještě film z roku 1970 od Karla Zemana. Takže co se ještě podívat na ten film a potom zkusit něco napsat. Návod je třeba tady: www.pravopisne.cz/2019/01/slohovy-utvar-charakteristika/.

    • @wertix130
      @wertix130 2 роки тому +1

      @@mluveneslovo7479 fakt se omlouvám že otravuju jsem zoufalý nikde to není tak děkuji že mi pomáháte a ještě jednou se omlouvám