Představte si, že do půdy 30 let nelejete jedy (což se na běžném poli děje třeba i 5x ročně), padá tam listí, rozkládají se větve a k tomu miliardy hmyzu. To se na normálním poli bohužel vůbec neděje. Tudíž půda po plantáži je pak mnohem lepší. Jediné co to vyčerpává je dusík a ten by se měl 1-2 x během té doby doplnit. Stromy si berou živiny z mohem větší hloubky a hlavně ta biodiverzita, která tam je vše obnoví. Je to logické. Vážně není čeho se bát.
Na skutočnú biodiverzitu by ste buď museli za každým pílením buď nasypať tony maštaľného hnoja, alebo čo ste vyrúbal nechať hniť ako v pralese. Viete i pri hospodárení z lesom počas storočí, sa zisťuje že kvalita pôdy klesá. To čo z pôdou robia plantáže, to je ešte len delo. I v trópoch keď vyrúbali prales (oni vedeli že vyrub je prírodu zlý), nemysleli si však že palmy na olej niečo vážne z pôdou za 30 rokou urobia. Po jednej generácii, tam nieje možné pestovať ani len les, nič.... Tak vraj živiny z hĺbok. Stromy z hĺbok zvyčajne berú len vodu, v hĺbke máte zvyčajne kamene alebo v lepšom prípade hlinu a ta je asi tak úrodná ako Sahársky piesok. Oni majú aj veľa plytkých koreňov. Chcel by som vidieť toho topoľa, ktorý by rástol na hline. Topoli ako tak z výnimkou Osiky, sú špeciálne na pôdu náročné ak majú dobré rásť. Oni majú oj veľa plytkých koreňov to si teda píšte. I skoro všetky riadne stromy majú veľkú časť živín z ornice. Pôdu vyčerpáva i na pôdu veľmi nenáročný Smrek...
Viete to že vyhubili les a to čo v ňom žilo sa nedá s Vami porovnávať, riadne lesy, skôr nepriamo chraníte. V tom Vám dávam palec hore. Ale to že v Indonézii za tridsať rokov zničili aj pôdu, to je zarážajúce... Veľmi mi to pripomína Topoľ. Je to neprirodzené, šialene to rastie, veľa sa z toho odvlečie a získa. Že by bez následkov? Ja sám dúfam že bez vážnejších následkov. Aj mne sa to zo začiatku páčilo. Potom mi došlo možné B. Aká pôda vám zostane budete vedieť, keď vám najstaršia generácia Topoľou skončí.
@@martinfrantisekzatko1956 No tak samozřejmě co dělají země třetího světa je kolikrát masakr. Proto je i u nás regulace 30 let max a konec. Minimální pauza další tři roky atd. No a třeba jen v Evropě je RRD asi na 700 000 hektarech (pro info. jen v ČR je asi 1 000 000 hektarů ladem - a tam by se to třeba mohlo pěstovat) a pěstuje se to od 60tých let 20. st. Takže moderní evropa už má spustu dat. A já zde nevymýšlím naše teorie, ale píšu a říkám to, co mám od nejen českých vědců, se kterými spolupracujeme už desítky let. Já sám jsem měl na plantáži vědce z Německa Doktora Rademachera, dále vědce z kanady Roberta Bradleye. Ten třeba zjistil, že díky RRD jsou mravenci v řepce až do vzdálenosti 5ti metrů. Když vedle RRD není, tak tam nejsou žádní. Takže to kolikrát jsou i drobnosti, ale jsou dost podstatné.
Cześć. Czy możesz przetłumaczyć swoje filmy na język polski? 😢
Ajaj, Jest pare videii i v polskem jazyku. Starzci pozsukac zagajnik topoli atd...
Czy mogesz no vyslac na Ukraine tego
Moge, jen je potreba napisac do p.spatenka@seznam.cz
Mňa by skôr zaujímalo aká ta pôdu zdevastovaná bude po skončení tejto plantáže, či tam vôbec bude ešte možné niečo pestovať.
Představte si, že do půdy 30 let nelejete jedy (což se na běžném poli děje třeba i 5x ročně), padá tam listí, rozkládají se větve a k tomu miliardy hmyzu. To se na normálním poli bohužel vůbec neděje. Tudíž půda po plantáži je pak mnohem lepší. Jediné co to vyčerpává je dusík a ten by se měl 1-2 x během té doby doplnit. Stromy si berou živiny z mohem větší hloubky a hlavně ta biodiverzita, která tam je vše obnoví. Je to logické. Vážně není čeho se bát.
Na skutočnú biodiverzitu by ste buď museli za každým pílením buď nasypať tony maštaľného hnoja, alebo čo ste vyrúbal nechať hniť ako v pralese. Viete i pri hospodárení z lesom počas storočí, sa zisťuje že kvalita pôdy klesá. To čo z pôdou robia plantáže, to je ešte len delo. I v trópoch keď vyrúbali prales (oni vedeli že vyrub je prírodu zlý), nemysleli si však že palmy na olej niečo vážne z pôdou za 30 rokou urobia. Po jednej generácii, tam nieje možné pestovať ani len les, nič.... Tak vraj živiny z hĺbok. Stromy z hĺbok zvyčajne berú len vodu, v hĺbke máte zvyčajne kamene alebo v lepšom prípade hlinu a ta je asi tak úrodná ako Sahársky piesok. Oni majú aj veľa plytkých koreňov. Chcel by som vidieť toho topoľa, ktorý by rástol na hline. Topoli ako tak z výnimkou Osiky, sú špeciálne na pôdu náročné ak majú dobré rásť. Oni majú oj veľa plytkých koreňov to si teda píšte. I skoro všetky riadne stromy majú veľkú časť živín z ornice. Pôdu vyčerpáva i na pôdu veľmi nenáročný Smrek...
Viete to že vyhubili les a to čo v ňom žilo sa nedá s Vami porovnávať, riadne lesy, skôr nepriamo chraníte. V tom Vám dávam palec hore. Ale to že v Indonézii za tridsať rokov zničili aj pôdu, to je zarážajúce... Veľmi mi to pripomína Topoľ. Je to neprirodzené, šialene to rastie, veľa sa z toho odvlečie a získa. Že by bez následkov? Ja sám dúfam že bez vážnejších následkov. Aj mne sa to zo začiatku páčilo. Potom mi došlo možné B. Aká pôda vám zostane budete vedieť, keď vám najstaršia generácia Topoľou skončí.
@@martinfrantisekzatko1956 No tak samozřejmě co dělají země třetího světa je kolikrát masakr. Proto je i u nás regulace 30 let max a konec. Minimální pauza další tři roky atd. No a třeba jen v Evropě je RRD asi na 700 000 hektarech (pro info. jen v ČR je asi 1 000 000 hektarů ladem - a tam by se to třeba mohlo pěstovat) a pěstuje se to od 60tých let 20. st. Takže moderní evropa už má spustu dat. A já zde nevymýšlím naše teorie, ale píšu a říkám to, co mám od nejen českých vědců, se kterými spolupracujeme už desítky let. Já sám jsem měl na plantáži vědce z Německa Doktora Rademachera, dále vědce z kanady Roberta Bradleye. Ten třeba zjistil, že díky RRD jsou mravenci v řepce až do vzdálenosti 5ti metrů. Když vedle RRD není, tak tam nejsou žádní. Takže to kolikrát jsou i drobnosti, ale jsou dost podstatné.
Ale každopádně právě proto vše sledujem, abysme sami věděli, co se svým polem děláme.
hhhh