Moc děkujeme za čas, který jste do výsledku naší tvorby investovala. :) Snad se Vám tak zalíbí i třetí díl z této série. :-) A pokud nám to časově a ekonomicky vyjde, máme připravené synopse pro díly čtyři až šest, které by nás pak přesměrovaly do éry novověku.
Dobrý zpracované video. S ohledem na stopáž. Chybí zásadní rozdíl mezi městem a vesnicí a to v městském právu. Měšťané platili daně, ale nemuseli chodit pracovat zadarmo na panské pozemky při robotě. Roboty byly zavedeny na konci 10. století - vyhlašováno z církve, držící pohromadě se šlechtou. Měšťané mohli cestovat a stěhovat se podle svého uvážení. Vyučení podléhalo nutnosti zaplatit mistrovi za vyučení, tedy jen pro přiměřeně majetné. Dokončení vyučení - tovaryšská zkouška (výuční list). Místo v cechu - mistrovská zkouška (živnostenský list). Jako příklad držitelů městských práv například Podhradí u bývalého hradu Veliš u Jičína. Obec nebyla a není velká, ale obyvatelé drželi městská práva.
Lze doložit, jak se ve středověkých městech nakládalo se splašky, močí, exkrementy, odpadky? Existovaly třeba veřejné záchody? Jak to bylo třeba v hostincích? Kam se dávaly třeba zbytky jídla?
Co se nějakých veřejných záchodků týkalo, tak ve středověku (oproti starověku, kde tato služba figurovala) nic takového neexistovalo. Byly někde pravidla, že bylo zakázané kálet a vylévat exkrementy v blízkosti pitných zdrojů, ale nešlo o žádný centralizovaný zákon. Co se týkalo vyvážení odpadu za město, tak to ve středověku opravdu existovalo, dokonce na to byly cílené služby. A ty počítáme zužitkovali to, co šlo zužitkovat (zbytky jídel jako potrava pro dobytek, exkrementy k hnojení, apod.).
Je pravda, že divák si musí na dvojici zvyknout, aby se dokázal soustředit na ty informace. Je to spíše ve stylu přísná učitelka a žák, který potřebuje všechno hned v rychlosti ze sebe vychrlit. A oba při tom zapomínají, že tam nejsou jen oni dva, ale že to dělají především pro diváka. Ale tak je jim dvacet. Až jim bude o dalších dvacet let více, tak to bude bomba...pokud se do té doby na to nevykašlou. A navíc to není možné samozřejmě porovnávat s dokumenty od velkých TV stanic zase, takže jsou super.
Děkujeme za dotaz. Jeden groš většinou odpovídal 12 denárům. Dům v Českých Budějovicích stál 46 kop grošů, přičemž kopa byla zhruba 60 grošů (časem a oblastí se to měnilo). A 1 denár odpovídal zhruba 30 korunám, ale to se kalkuluje velice obtížně, protože se hodnota též různě měnila doba od doby a místo od místa. To znamená, že dům v centru města Českých Budějovic stál 993 600,- Kč. Ovšem musíme si uvědomit, že běžný člověk si za měsíc vydělal (když měl štěstí) zhruba 50-60 grošů, tedy necelou jednu kopu. To znamená, že by na dům měl za cca 4 roky práce, kdyby neměl jiné výdaje, což samozřejmě nebylo reálné. Závěrem dodávám, jak to bylo s mzdou a základními výdaji v roce: 1424 , denní mzda tesaře na Karlštejně 2 groše, cena zboží: slepice 12 haléřů, kuře 7 haléřů, kráva 24 grošů, boty 2 až 4 groše, kabátec 15 grošů, strych ječmene 3 až 4 groše
Jste dobří a umní! 👍
(A krásná!❤)
Moc pěkně zpracované. Dobrá práce! :)
Moc děkujeme za čas, který jste do výsledku naší tvorby investovala. :) Snad se Vám tak zalíbí i třetí díl z této série. :-) A pokud nám to časově a ekonomicky vyjde, máme připravené synopse pro díly čtyři až šest, které by nás pak přesměrovaly do éry novověku.
moc pěkné a poučné díky
Děkujeme. :)
Fakt super, moc díky 👍
Jste borci, máte skvělá videa, moc Vám fandím, točte dál🥰🍀🍀🦇
Pěkné povídání !
Děkujeme. Poslední epizoda přijde v lednu 2020.
@@paranormaltym Super, vaše videa sleduju rád !
Super děkuji
Dobrý zpracované video. S ohledem na stopáž. Chybí zásadní rozdíl mezi městem a vesnicí a to v městském právu. Měšťané platili daně, ale nemuseli chodit pracovat zadarmo na panské pozemky při robotě. Roboty byly zavedeny na konci 10. století - vyhlašováno z církve, držící pohromadě se šlechtou. Měšťané mohli cestovat a stěhovat se podle svého uvážení. Vyučení podléhalo nutnosti zaplatit mistrovi za vyučení, tedy jen pro přiměřeně majetné. Dokončení vyučení - tovaryšská zkouška (výuční list). Místo v cechu - mistrovská zkouška (živnostenský list). Jako příklad držitelů městských práv například Podhradí u bývalého hradu Veliš u Jičína. Obec nebyla a není velká, ale obyvatelé drželi městská práva.
Slečna je opravdu krásná 🙂
Děkujeme a vyřídíme. :)
Vy jste taky krásná, slnečno. ;-)
@@mariankohn8411 blbečku
@@paranormaltym nasrat
Je to kr** hnus**
Rád bych se podíval do středověku..
3:58 Jako že v antice nebyla města opevněná a neexistovala městská správa? Tomu se mi moc nechce věřit.
ano ano ano :D
Lze doložit, jak se ve středověkých městech nakládalo se splašky, močí, exkrementy, odpadky? Existovaly třeba veřejné záchody? Jak to bylo třeba v hostincích? Kam se dávaly třeba zbytky jídla?
Co se nějakých veřejných záchodků týkalo, tak ve středověku (oproti starověku, kde tato služba figurovala) nic takového neexistovalo. Byly někde pravidla, že bylo zakázané kálet a vylévat exkrementy v blízkosti pitných zdrojů, ale nešlo o žádný centralizovaný zákon. Co se týkalo vyvážení odpadu za město, tak to ve středověku opravdu existovalo, dokonce na to byly cílené služby. A ty počítáme zužitkovali to, co šlo zužitkovat (zbytky jídel jako potrava pro dobytek, exkrementy k hnojení, apod.).
Hezké, jen bych příště volil jako "vyslýchajícího" muže, jelikož pan historik mi přijde z takto atraktivní ženy lehce nervózní. :D
Je pravda, že divák si musí na dvojici zvyknout, aby se dokázal soustředit na ty informace. Je to spíše ve stylu přísná učitelka a žák, který potřebuje všechno hned v rychlosti ze sebe vychrlit. A oba při tom zapomínají, že tam nejsou jen oni dva, ale že to dělají především pro diváka. Ale tak je jim dvacet. Až jim bude o dalších dvacet let více, tak to bude bomba...pokud se do té doby na to nevykašlou. A navíc to není možné samozřejmě porovnávat s dokumenty od velkých TV stanic zase, takže jsou super.
Jestli tohle je atraktivní žena, pak máte dost nízké nároky. Úplně by stačilo, kdyby to vedl jako monolog.
Tak do dnes jsem si myslel, že města vznikala z vesnic...
Tak některá města určitě, ale nebyl to precedens.
Krásný dokument.moc zajímavé ale když říkáte že dům stal 46 grošů. Mohli byste přiblížit kolik to je. Jakou to mělo hodnu pro ty lidi.
Děkujeme za dotaz. Jeden groš většinou odpovídal 12 denárům. Dům v Českých Budějovicích stál 46 kop grošů, přičemž kopa byla zhruba 60 grošů (časem a oblastí se to měnilo). A 1 denár odpovídal zhruba 30 korunám, ale to se kalkuluje velice obtížně, protože se hodnota též různě měnila doba od doby a místo od místa. To znamená, že dům v centru města Českých Budějovic stál 993 600,- Kč. Ovšem musíme si uvědomit, že běžný člověk si za měsíc vydělal (když měl štěstí) zhruba 50-60 grošů, tedy necelou jednu kopu. To znamená, že by na dům měl za cca 4 roky práce, kdyby neměl jiné výdaje, což samozřejmě nebylo reálné. Závěrem dodávám, jak to bylo s mzdou a základními výdaji v roce: 1424
, denní mzda tesaře na Karlštejně 2 groše, cena zboží: slepice 12 haléřů, kuře 7 haléřů, kráva 24 grošů, boty 2 až 4 groše, kabátec 15 grošů, strych ječmene 3 až 4 groše
Středověk mám nejradši
Tohle je o hodně jiný dějepis.
Looooool