Michal Křížek: Pražský orloj - kosmologický model vesmíru z 15. století (KS ČAS 10.5.2021)
Вставка
- Опубліковано 17 тра 2021
- Záznam diskusního příspěvku uvedeného 10.5.2021 v rámci původně plánované schůzky Kosmologické sekce ČAS, na téma:
Pražský orloj - kosmologický model vesmíru z 15. století.
Pražský orloj je sofistikovaný astroláb řízený hodinovým strojem. Jde vlastně o jednoúčelový analogový počítač, který znázorňuje okamžité polohy Slunce, Měsíce a jeho fází a také postavení jednotlivých ekliptikálních znamení vzhledem k nehybné Zemi. Ke konstrukci astronomického ciferníku tohoto geocentrického kosmologického modelu byla použita stereografická projekce ze severního pólu nebeské sféry do roviny tečné v jižním pólu. V deseti matematických větách ukážeme, jaká matematika se skrývá za konstrukcí orloje. Seznámíme se také s některými astronomickými omyly, které po staletí orloj provázejí.
Klíčová slova:
geocentrický model vesmíru, stereografická projekce, nebeský rovník, pražský horizont, zodiak, planetní hodiny.
Přednáší:
Prof. RNDr. Michal Křížek, DrSc. (Matematický ústav AV ČR).
Další informace:
dml.cz
dml.cz/handle/10338.dmlcz/141918 (Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, ročník 54, číslo 4/2009)
dml.cz/handle/10338.dmlcz/143453 (Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, ročník 58, číslo 3/2013)
Vzhledem k epidemickým opatřením jsou veřejné schůzky KS ČAS prozatím do odvolání pozastaveny, ale pokoušíme se realizovat alespoň jejich přednáškový obsah prostřednictvím zveřejněných záznamů.
Program plánovaných schůzek KS ČAS a link na případné záznamy je uveden na odkazu
users.math.cas.cz/~krizek/cosmol/
Poznámka k přednáškovému obsahu KS ČAS:
Kosmologická sekce usiluje o poznávání světa metodami založenými především na vědeckém a skeptickém principu, ale také se nebrání snaze o propojování kreativních myšlenkových proudů, které někdy nemusí být zcela v souladu se standardními či mainstreamovými názory. Je založena na platformě svobodného šíření informací a není nijak svázána pravidly recenzovaných periodik. Hlavně však vždy ponechávala na moudrosti posluchačů, aby ze získaných informací vytěžili maximum pro zdokonalení subjektivního modelu nejen vesmíru, či naopak, aby získali užitečná poznání tzv. slepých cest, kterážto velmi šetří drahocenný čas, ba dokonce mohou být docela cennou (anti)inspirací. Tento demokratický a dialektický princip bychom rádi zachovali i nadále, navzdory některým nepříznivým ohlasům v laické i odborné veřejnosti, žel stále častěji nezdravě polarizované. Nicméně přistupujeme k drobnému formálnímu doladění publikovaného obsahu tak, aby alespoň částečně byly odlišeny více odborné přednášky zvaných autorů (v programu schůzek budou barevně odlišeny), od tzv. diskusních příspěvků, které ne vždy musí vyjadřovat obecně přijímané ideje, či dokonce názor členů Kosmologické sekce. Můžeme navíc slíbit, že se budeme snažit minimalizovat případy, že by se v některé z těchto dvou skupin vyskytl někdo hlásající evidentní nepravdy. Za správnost obsahu přednášky odpovídá její autor. - Наука та технологія
Co se týče konstrukce toho ozubení, místo provázku bych asi použil řetěz, a nedával jej na již existující kolo, ale na kužel, takže rozměr kola by byl dán až tím, kam až by řetěz na kužel dosedl.
Dobrý den, mohl by mi někdo podrobněji vysvětlit příklad uvedený v čase 4:20? Pokud je Neptun vzdálen 4 ly, tak (4*2*pi) ly je délka obvodu. Jak z toho p. Křížek vydedukoval nadsvětelnou rychlost? Pro určení rychlosti bych potřeboval znát dobu oběhu Neptunu T a poté rychlost Neptunu by byla (4*2*pi)/T. Čas T nikde nevidím, jak se určí rychlost?
Dobrý deň, Neptún je vzdialený 4 lh (svetelné hodiny). Za predpokladu nehybnej Zeme spolu z hviezdnou oblohou vykoná jeden obeh (4*2*Pi lh > 25 lh ) za (približne) 24 h.
Doba oběhu Neptunu *kolem Země* je v geocentrickém modelu 24 hodin.
@@TheRealMalvaX A na to se přišlo jak? V geocentrickem modelu planety obíhají kolem Země, Země se otáčí 1x za 24h... Ale doba oběhu planet je nezávislá na rotaci Země i v geocentrickém modelu.
Možná by stalo za to vzít v úvahu všechny vyřčené předpoklady. Jako například, že **Země je nehybná**. Už i ty světelné roky místo světelných hodin v prvním příspěvku by naznačovaly, že by to obecně chtělo více pozornosti - pak by Vám došlo, že obvod kružnice, po které obíhá Neptun za 24 hodin má délku více než 24 světelných hodin. Jestli z času a délky neurčíte rychlost, pak přednáška rozhodně není pro Vás.
Země je nehybná. @@MH_42 Kdyby se Země otáčela, musela by se nám přece točit hlava. Vše obíhá kolem Země zhruba 1x za 24 hodin. Mysím, že může být dost těžké odnaučit se heliocentrický model a pochopit správně geocentrický. S rychlostí obíhání kolem Země bych si stejně moc velkou starost nedělal. Neptun jsme ještě neobjevili a hvězdy jsou upevněny na nebeské sféře, která není v příliš velké vzdálenosti od Země (řekněmě v malých násobcích vzdálenosti Měsíce nebo Slunce).