Ahoj Davide, přestože už mám po maturitě asi 50 let, ráda si tě poslouchám, jak děláš krásné rozbory literárních děl, na jejichž základě jsem se začala znovu vracet ke čtení různých knih, jako například Mistr a Markétka. Děkuji za průvodce literaturou, kterým pro mne jsi. Jitka P.
Oněgin se ve městě otravoval, nudily ho bály, nudily ho ženy, společnost. Neřekla bych ale, že na tom chtěl cokoliv měnit. Na venkov odjel z jiného důvodu: dostal zprávu, že umírá jeho strýc a chce ho ještě před smrtí vidět. Oněgin (jediný strýcův dědic) tedy odjede za svým příbuzným na venkov, ale strýc už je po smrti. Pokud jde o souboj: Lenský vyzval Oněgina ze žárlivosti, ač sám tušil, že Evženovi je Olga - nikoliv Lenského manželka, ale snoubenka - stejně "šumák" jako Taťjána :-)
Je těžké si poradit s výkladem takové věci. Přesně, ten pocit nejednoznačnosti je fascinující. Je to to nejcennější na tom příběhu, protože to je přesně ta pravda, jak se věci dějou. Jakoby pak soudit nikoho nemůžeš. Nedává to smysl. Jen ti jich může být líto. Kdo to dokáže do příběhu takhle vplést, je neuvěřitelnej.
Dodám k tomu ještě, že "E. O." je vyjemočný díky stylu autora. Puškin se občas zapomíná vůbec na děj a říká o něčem mimo to, třeba o sobě, o životě v Moskvě atd. Nevím, jak to vypadá v češtině, ale v originálu je tam okamžik, kde Puškin nestydaté hraje s nami: И вот уже трещат морозы И серебрятся средь полей... (Читатель ждет уж рифмы розы; На, вот возьми ее скорей!) (Hlava IV, strofa XLII). Takže stále vtipkuje mezi slov a dělá to úplně nenápadně.
Chtěl bych napsat něco originálního, ale jsem rád za toto video, takže píši tento komentář jenom proto, abych podpořil algoritmus tohoto videa. Snad to pomůže.
Jen drobná poznámka, ale nevadí… Puškin se povstání dekabristu nezúčastnil, protože v tu dobu byl ve vyhnanství, jak si říkal. Ale otevřené přiznal, že kdyby mel příležitost tak by šel, proto ta pozdější cenzura atd.
Dodám, že v ruštině "hlava" je doslova "kapitola", takže původně se tady nevyskytoval žádný specifický autorský název. Jinak ale skvělá analýza i když je mi těžko říct jak by to mohlo znít česky. Verše se obecně dávají překládat jenom zčásti, jelikož není možné zopakovat stejný efekt novými slovy aby se při tom neztratilo tempo
Hezké shrnutí základních informací. Ráda bych se tu však podělila o moji teorii, proč je Evžen Oněgin historickou lgbt knihou. Puškin byl s homosexualitou obeznámen, zvlášť skrze jeho přítele Filipa Filipoviče Vigela, proto si myslím, že moje teorie není úplně zcestná. Pokusím se to ve zkratce vysvětlit na ději (místo jmen pouze velká písmena). E je naprosto znuděn životem, proto odjíždí na venkov, před všemi návštěvníky utíká, než se seznámí s pohledným, ale poněkud naivním L. Do té doby nechtěl nikoho vidět, teď však naslouchá L, i když ho samotné téma příliš nezajímá. Takto se společně schází nějakou dobu, než L začne pravidelně jezdit za O, místo aby trávil večery s E. E začne žárlit a chce dotyčnou poznat, jede tedy s L na návštěvu a po cestě zpátky se snaží O v očích L shodit, T ho zaujme jen okrajově. T se však do E bezhlavě zamiluje a píše mu tedy dopis, v této pasáži T působí poněkud naivně. E je dopisem pohnut, ale nemiluje ji, proto ji velice slušně odmítne. Vztah L a O se prohloubí a brzy se mají brát. E se to samozřejmě nelíbí, a to je i důvod, proč s O tančí na bále, ne že by chtěl svést O, ale chce pozornost od L, které se mu přestalo dostávat. Proto, když rozzuřený L odjede, E nepokračuje v tanci. V čase, který ubíhá do souboje, toho jak E, tak L, velice litují, ale už nic nezmění a E se po zastřelení L hroutí svět. Jsem přesvědčena, že zmíněný náhrobek L tam umístil E. Poté co se E po několika letech setká s T, si E znovu vzpomíná na L. Mezi L a T můžeme najít několik paralel, mládí, naivitu, literaturu. Proto si myslím, že je E "zamilovám" do T jen proto, že mu připomíná L. Vztah E a L byl nepochybně jednostranný a platonický, přesto to nebylo jen přátelství, E totiž není zlý člivěk, aby jen tak sváděl ženu svého přítele, jen chce zpátky pozornost L. Četla jsem překlad Josefa Hory, a myslím, že pokud se člověk zaměří na čtení mezi řádky, může cítit příběh podobně jako já. Ještě musím dodat, že nejsem literární vědec, jen prostá fanynka literatury.
Ahoj Davide, přestože už mám po maturitě asi 50 let, ráda si tě poslouchám, jak děláš krásné rozbory literárních děl, na jejichž základě jsem se začala znovu vracet ke čtení různých knih, jako například Mistr a Markétka. Děkuji za průvodce literaturou, kterým pro mne jsi. Jitka P.
Přesně tak, pani Jitko..🙂📚👍
Oněgin se ve městě otravoval, nudily ho bály, nudily ho ženy, společnost. Neřekla bych ale, že na tom chtěl cokoliv měnit. Na venkov odjel z jiného důvodu: dostal zprávu, že umírá jeho strýc a chce ho ještě před smrtí vidět. Oněgin (jediný strýcův dědic) tedy odjede za svým příbuzným na venkov, ale strýc už je po smrti. Pokud jde o souboj: Lenský vyzval Oněgina ze žárlivosti, ač sám tušil, že Evženovi je Olga - nikoliv Lenského manželka, ale snoubenka - stejně "šumák" jako Taťjána :-)
Je těžké si poradit s výkladem takové věci. Přesně, ten pocit nejednoznačnosti je fascinující. Je to to nejcennější na tom příběhu, protože to je přesně ta pravda, jak se věci dějou. Jakoby pak soudit nikoho nemůžeš. Nedává to smysl. Jen ti jich může být líto.
Kdo to dokáže do příběhu takhle vplést, je neuvěřitelnej.
děkuju hrozně moc za tahle videa, moc dobře se posloucháš a snad tu maturitu dám no
Excelentní epizoda ❤
Děkuji moc.
Děkuji moc😊
Dodám k tomu ještě, že "E. O." je vyjemočný díky stylu autora. Puškin se občas zapomíná vůbec na děj a říká o něčem mimo to, třeba o sobě, o životě v Moskvě atd. Nevím, jak to vypadá v češtině, ale v originálu je tam okamžik, kde Puškin nestydaté hraje s nami:
И вот уже трещат морозы
И серебрятся средь полей...
(Читатель ждет уж рифмы розы;
На, вот возьми ее скорей!)
(Hlava IV, strofa XLII).
Takže stále vtipkuje mezi slov a dělá to úplně nenápadně.
Хороший разбор. Dobrá analýza. Děkuji!
super až na nějaké drobné chyby tak přesto 10/10
Supr :D
Chtěl bych napsat něco originálního, ale jsem rád za toto video, takže píši tento komentář jenom proto, abych podpořil algoritmus tohoto videa. Snad to pomůže.
Děj začíná 8:48
Který ti je však úplně k ho*nu. ;)
Skvělý rozbor)
Dík moc, supr bezva.
23:00 pobavilo :)
Evžen Oněgin je skvělý, měla bych si zase od Puškina něco přečíst.
Verši nebo próza?
@@ГригорийМаркадеев-в9г Raději verše.
@@Peepinda doporučil bych pohádky, jsou opravdu kvalitné. Mají zajímový děj a dobrý jazyk, sluší jak dětem, tak i dospělým lidem.
DÍKY MILUJU TĚ
Jen drobná poznámka, ale nevadí… Puškin se povstání dekabristu nezúčastnil, protože v tu dobu byl ve vyhnanství, jak si říkal. Ale otevřené přiznal, že kdyby mel příležitost tak by šel, proto ta pozdější cenzura atd.
shakespear tu nasnici v uchu :DD to byl swagger
dokonce s tim slovem i přišel on:Dd
Takže Puškin je jeho reálné jméno? Já myslel, že je to přezdívka, kvůli té jeho zálibě nechávat do sebe střílet puškou…
Vsadím se, že nevíš, že puška je rusky dělo. Úplně novej level 😂
Doplním, nevěděl jsem, že Puškin byl zastřelen...
😂😂😂😂😂😅
Přezdívka byla Kapitán Flint
Dodám, že v ruštině "hlava" je doslova "kapitola", takže původně se tady nevyskytoval žádný specifický autorský název. Jinak ale skvělá analýza i když je mi těžko říct jak by to mohlo znít česky. Verše se obecně dávají překládat jenom zčásti, jelikož není možné zopakovat stejný efekt novými slovy aby se při tom neztratilo tempo
kam jste chodil na gympl?
V zámku a v podzámčí, prosím
pro algoritmus
Mohl by si někdy udělat nějaké ukrajinské spisovatele ?
Třeba Lesja Ukrajinka. Nebo jiné..
Hezké shrnutí základních informací. Ráda bych se tu však podělila o moji teorii, proč je Evžen Oněgin historickou lgbt knihou. Puškin byl s homosexualitou obeznámen, zvlášť skrze jeho přítele Filipa Filipoviče Vigela, proto si myslím, že moje teorie není úplně zcestná. Pokusím se to ve zkratce vysvětlit na ději (místo jmen pouze velká písmena). E je naprosto znuděn životem, proto odjíždí na venkov, před všemi návštěvníky utíká, než se seznámí s pohledným, ale poněkud naivním L. Do té doby nechtěl nikoho vidět, teď však naslouchá L, i když ho samotné téma příliš nezajímá. Takto se společně schází nějakou dobu, než L začne pravidelně jezdit za O, místo aby trávil večery s E. E začne žárlit a chce dotyčnou poznat, jede tedy s L na návštěvu a po cestě zpátky se snaží O v očích L shodit, T ho zaujme jen okrajově. T se však do E bezhlavě zamiluje a píše mu tedy dopis, v této pasáži T působí poněkud naivně. E je dopisem pohnut, ale nemiluje ji, proto ji velice slušně odmítne. Vztah L a O se prohloubí a brzy se mají brát. E se to samozřejmě nelíbí, a to je i důvod, proč s O tančí na bále, ne že by chtěl svést O, ale chce pozornost od L, které se mu přestalo dostávat. Proto, když rozzuřený L odjede, E nepokračuje v tanci. V čase, který ubíhá do souboje, toho jak E, tak L, velice litují, ale už nic nezmění a E se po zastřelení L hroutí svět. Jsem přesvědčena, že zmíněný náhrobek L tam umístil E. Poté co se E po několika letech setká s T, si E znovu vzpomíná na L. Mezi L a T můžeme najít několik paralel, mládí, naivitu, literaturu. Proto si myslím, že je E "zamilovám" do T jen proto, že mu připomíná L. Vztah E a L byl nepochybně jednostranný a platonický, přesto to nebylo jen přátelství, E totiž není zlý člivěk, aby jen tak sváděl ženu svého přítele, jen chce zpátky pozornost L. Četla jsem překlad Josefa Hory, a myslím, že pokud se člověk zaměří na čtení mezi řádky, může cítit příběh podobně jako já. Ještě musím dodat, že nejsem literární vědec, jen prostá fanynka literatury.
Olga nebyla manželkou Lenskeho
Nj, snoubenka jenom.
Neříkej, že to byla Kesselgrubrová!
Jj :D
algoritmus
algoritmus