Že nám bude Petr vstupní hry vysvětlovat přes lubrikanty, to jsem skutečně nečekal :D Každopádně můj pohled na vstupní hry je takový, že na hře jako takové téměř nezáleží. Téma, žánr, náročnost, všechno je fuk. Já bych každému doporučil, aby hrál ve stabilní partě podobně naladěných lidí. Což je, uznávám, náročnější úloha, než vybrat hru. Pokud se budete ve skupině rádi potkávat, pak si třeba občas asi zahrajete i hru, která vám vůbec nesedne. Ale že to příště zkusíte znovu a jinak, to je ta věc, která na hrách baví mě. A váš podcast mě baví, protože odhalujete, že hráči nejsou jen lidi z fotky "Párty Matfyz" (nic proti nim!), ale zábavný chlapi. Jen byste možná mohli častěji zvát ženský, protože vaše sestava si říká o nějaké genderové vyvažování. Tip na díl, který trhne rekordy - rozhovor o Petrovi s jeho manželkou.
Moc hezký díl! Mimochodem krásná vstupní hra je za mě "Po stopách Darwina". Dokáže to s námi hrát 5 letý syn a přitom to není dětská hra. Jednoduchá, rychlá a přitom se tam dá něco vymyslet. Těším se na Čajovou zahradu
Naprosto souhlasím s tím, že to téma je nejdůležitější. Přesně tímhle způsobem lákám nehráče já :D Zjistím si co je baví, co mají rádi a začnu jim ukazovat hry s pro ně zajímavým tématem a funguje to velmi dobře :D
Vďaka za video! Vstupné hry sú rozhodne oriešok, ale myslím, že podstatu ste krásne vystihli. Je nutné silno zohľadniť tému, nech sa noví hráči bavia, pravidlá by nemalí byť vysvetľované viac ako pár vetami, samotná hra nesmie vyzerať komplikovane ako TI a malo by sa na ňu dať nadväzovať. Za mňa by to kľudne mohla spĺňať ak Kaskádia, následne Krajina zvířat, Zelená planeta... a ku koncu už to TIčko :)
Ahoj kluci, my jsme hodně lidí přitáhli přes Labyrint, Krycí jména a Dixit. Holčičky fungovali na Zachraň příšerky nebo Kavárnička. Hodně dělá i vzhled hry, určitě to nesmí mít dlouhou hrací dobu a pravidla vysvětlená nejlépe do 10 minut. Jo a vámi zmínění Kartografové jsou též dobří. Vliv má i to že ti lidé kteří hrají chtějí být spolu.
David chyběl - žádná větší hra pořádně zmíněná 😅 Jinak vstupní hra - i z komentářů vidím, že lidi hodně automaticky považují, že to musí být krátké, lehčí, převážně pro děti nebo starší. Tam bych tomu tolik neříkal vstupní hra do světa deskovek, ale prostě dětské hry. Nebo jednoduché pro starší někde nad dýmkou a pivem (nějaké štychovky třeba). Já razím, že všechny ty jednoduché hry (nebo hry bez témat a akce) jim spíš ukážou, že na tom vlastně není nic moc zajímavého. A spíš je to nudí - s otázkou, jestli vážně u něčeho takového trávím tolik času. Kupříkladu jako vstupní hra nejednou zafungovalo Panství hrůzy, všechny ty "wow" zážitky, které by třeba u Kaskádie nezažili :) A šel bych tímhle směrem - příběhové hry. Taky to, že můžeme hrát společně proti jednomu a domlouvat se (skrytý pohyb). Hry jako This War of Mine (kde je může překvapit jak vážné to dokáže být, a pak se zeptají jestli je ještě něco podobného, a už do toho spadnou, ani to nemusí být třeba tak depresivní, ale ta mechanika společného přežívání a prožít příběh); ale třeba klidně i něco jako Descent apod. Malé jednoduché krabičky jako Odhodlaní - na tady máš takové jednotky, mají takové pravidla, je takový cíl pro výhru, můžeš se o to pokusit libovolně, házíme kostkami, nic víc. Na PC taky když jsem ukázal nějakou leteckou arkádu, tak to přijde jako blbost, ale rovnou nějakou simulaci (podobnost s těžšími pravidly je), tak si to užívá. Je to přesně tak, jak bylo zmíněno, videoherní nehráč pozoroval jak hraju Red Dead Redemption 2. Uchvátilo ho to, a pak to hrál sám, pak spadl do těchto větších her...A pak není důvod se vracet k těm jednoduchým hrám - jak bylo taky zmíněno Petrem. Takže já neříkám, ze vstupní hry musí být vyloženě jednoduché a krátké. Dětské hry ano, ale to je jiná kategorie.
Jak jsem říkal přímo v podcastu, já do toho spadl přes Eldritch Horror. Jenže já byl už v té době hráč (pc a konzole) a chtěl jsem hrát a deskovky mě hrozně zajímaly. Pokud se bavíme o vstupních hrách pro někoho, kdo hry (v žádné podobě) nehraje a neví, že by ho to mělo bavit, tak na něj prostě Descent nemůžete vytáhnout. A ani ta logika s tím "malá hra, malý zážitek" není pravdivá a mám okolo sebe lidi, kteří začali na malých hrách a pak měli chuť zkusit velké. Nemá smysl skákat do moře, když jsem nebyl ještě ani v rybníce. Jednou jsem takhle odradil prvohráče (který ale hraje na konzoli) tím, že jsem místo menších her vytáhl Scythe. Neužil si to, nějak to pretrpěl a bylo to naprd. Pak už s námi nehrál. Tenkrát jsem ještě neměl tolik zkušeností a neodhadnul jsem to. Plus tedy vážně nemám rád, když mi někdo tvrdí, že jsou kratší a jednodušší hry pro děti :).
@@PetrVojtech Jo, je to kus od kusu :D Ale asi jsem to nenapsal úplně srozumitelně. Respektive většina měla taky nějaké zkušenosti aspoň s videohrami. Ten Descent byl mířený třeba na lidi, kteří mají v malíku takové RPG hry. Přes ty oblíbená témata jak jste zmiňovali. Jestli bylo řečeno že téma je jako vstupní hry pro někoho, kdo nehrál hry v žádné podobě, tak to mi asi ušlo :) Já myslel vstupní jen jako do deskovek. Ani bych nezamýšlel malá hra = malý zážitek. Nebo pro děti. Jak říkám, asi ne úplně šťastně napsané. Malé krabičky jsou super, hlavně ty od Lišky :D A pak jsem chtěl taky přinést trochu toho ameritrashe, nebo něco příběhového. Jinak znám třeba i pár lidí, pro které byla vstupní hra do deskovek právě ten Zaklínač Adventure Game (jestli jsi myslel ten podle třetího dílu videohry). Ještě v době kdy byl k sehnání u nás. Pár lidí si to pořídilo v té elektronické podobě, kde se to naučili hrát, a pak pořídili i fyzicky deskovku. Následně i nějaké další. Takže skutečně i tak se dá. Ale jak jsem psal výše - to byli zkušenější hráči aspoň videoher. Prodal to Zaklínač. Na lidi hrami nepolíbené by to úplně nešlo. Pro takové chápu to téma, to pak jo.
@@Bargud95 Souhlas, že příběhovka může být taky dobrý vstup. A ten Zaklínač podle mě udělal dost dobrého, přestože na něj spousta deskohráčů žehrá. Taky jsem ho hrál s kolegy v práci, kteří buď hráli Zaklínače, nebo četli knihy... a měli chuť to zkusit. A užili si to hodně.
Jako vy s rodičemi, mám stejný problém s dětmi a ženuškou... Když už se hecne tak jí to jde a vyhrává, ale než se hecne... To je souboj s hmotou... Kolikrát se musím sázet a má výhra je že si žena zahraje hru... U dětí to už ani nezkouším... Puberta je hrozná věc...
Pokud vezmu vstupní hru jako hru která mě pak umožní,naučí ,ukáže abych hrál další hry tak u nás s přítelkyní to byl mars terraformace. Není to sice hra s úplně jednoduchými pravidly, hraje se poměrně dlouho, ale dodnes podstatě je to hra kterou hrajeme chceme si zahrát.A samozrejme pravidla pro nehrace jsoukomplikovanejsi.
Že nám bude Petr vstupní hry vysvětlovat přes lubrikanty, to jsem skutečně nečekal :D Každopádně můj pohled na vstupní hry je takový, že na hře jako takové téměř nezáleží. Téma, žánr, náročnost, všechno je fuk. Já bych každému doporučil, aby hrál ve stabilní partě podobně naladěných lidí. Což je, uznávám, náročnější úloha, než vybrat hru. Pokud se budete ve skupině rádi potkávat, pak si třeba občas asi zahrajete i hru, která vám vůbec nesedne. Ale že to příště zkusíte znovu a jinak, to je ta věc, která na hrách baví mě. A váš podcast mě baví, protože odhalujete, že hráči nejsou jen lidi z fotky "Párty Matfyz" (nic proti nim!), ale zábavný chlapi. Jen byste možná mohli častěji zvát ženský, protože vaše sestava si říká o nějaké genderové vyvažování. Tip na díl, který trhne rekordy - rozhovor o Petrovi s jeho manželkou.
Moc hezký díl! Mimochodem krásná vstupní hra je za mě "Po stopách Darwina". Dokáže to s námi hrát 5 letý syn a přitom to není dětská hra. Jednoduchá, rychlá a přitom se tam dá něco vymyslet. Těším se na Čajovou zahradu
Souhlas, Darwin je taky skvělá vstupní hra. Přístupná pravidla a fajn téma. Navíc kráské zpracování. Sakra, to jsme měli zmínit! :)
Naprosto souhlasím s tím, že to téma je nejdůležitější. Přesně tímhle způsobem lákám nehráče já :D Zjistím si co je baví, co mají rádi a začnu jim ukazovat hry s pro ně zajímavým tématem a funguje to velmi dobře :D
Vďaka za video! Vstupné hry sú rozhodne oriešok, ale myslím, že podstatu ste krásne vystihli. Je nutné silno zohľadniť tému, nech sa noví hráči bavia, pravidlá by nemalí byť vysvetľované viac ako pár vetami, samotná hra nesmie vyzerať komplikovane ako TI a malo by sa na ňu dať nadväzovať. Za mňa by to kľudne mohla spĺňať ak Kaskádia, následne Krajina zvířat, Zelená planeta... a ku koncu už to TIčko :)
Ahoj kluci, my jsme hodně lidí přitáhli přes Labyrint, Krycí jména a Dixit. Holčičky fungovali na Zachraň příšerky nebo Kavárnička. Hodně dělá i vzhled hry, určitě to nesmí mít dlouhou hrací dobu a pravidla vysvětlená nejlépe do 10 minut. Jo a vámi zmínění Kartografové jsou též dobří. Vliv má i to že ti lidé kteří hrají chtějí být spolu.
David chyběl - žádná větší hra pořádně zmíněná 😅
Jinak vstupní hra - i z komentářů vidím, že lidi hodně automaticky považují, že to musí být krátké, lehčí, převážně pro děti nebo starší. Tam bych tomu tolik neříkal vstupní hra do světa deskovek, ale prostě dětské hry. Nebo jednoduché pro starší někde nad dýmkou a pivem (nějaké štychovky třeba). Já razím, že všechny ty jednoduché hry (nebo hry bez témat a akce) jim spíš ukážou, že na tom vlastně není nic moc zajímavého. A spíš je to nudí - s otázkou, jestli vážně u něčeho takového trávím tolik času. Kupříkladu jako vstupní hra nejednou zafungovalo Panství hrůzy, všechny ty "wow" zážitky, které by třeba u Kaskádie nezažili :) A šel bych tímhle směrem - příběhové hry. Taky to, že můžeme hrát společně proti jednomu a domlouvat se (skrytý pohyb). Hry jako This War of Mine (kde je může překvapit jak vážné to dokáže být, a pak se zeptají jestli je ještě něco podobného, a už do toho spadnou, ani to nemusí být třeba tak depresivní, ale ta mechanika společného přežívání a prožít příběh); ale třeba klidně i něco jako Descent apod. Malé jednoduché krabičky jako Odhodlaní - na tady máš takové jednotky, mají takové pravidla, je takový cíl pro výhru, můžeš se o to pokusit libovolně, házíme kostkami, nic víc. Na PC taky když jsem ukázal nějakou leteckou arkádu, tak to přijde jako blbost, ale rovnou nějakou simulaci (podobnost s těžšími pravidly je), tak si to užívá. Je to přesně tak, jak bylo zmíněno, videoherní nehráč pozoroval jak hraju Red Dead Redemption 2. Uchvátilo ho to, a pak to hrál sám, pak spadl do těchto větších her...A pak není důvod se vracet k těm jednoduchým hrám - jak bylo taky zmíněno Petrem.
Takže já neříkám, ze vstupní hry musí být vyloženě jednoduché a krátké. Dětské hry ano, ale to je jiná kategorie.
Jak jsem říkal přímo v podcastu, já do toho spadl přes Eldritch Horror. Jenže já byl už v té době hráč (pc a konzole) a chtěl jsem hrát a deskovky mě hrozně zajímaly. Pokud se bavíme o vstupních hrách pro někoho, kdo hry (v žádné podobě) nehraje a neví, že by ho to mělo bavit, tak na něj prostě Descent nemůžete vytáhnout. A ani ta logika s tím "malá hra, malý zážitek" není pravdivá a mám okolo sebe lidi, kteří začali na malých hrách a pak měli chuť zkusit velké. Nemá smysl skákat do moře, když jsem nebyl ještě ani v rybníce. Jednou jsem takhle odradil prvohráče (který ale hraje na konzoli) tím, že jsem místo menších her vytáhl Scythe. Neužil si to, nějak to pretrpěl a bylo to naprd. Pak už s námi nehrál. Tenkrát jsem ještě neměl tolik zkušeností a neodhadnul jsem to. Plus tedy vážně nemám rád, když mi někdo tvrdí, že jsou kratší a jednodušší hry pro děti :).
@@PetrVojtech Jo, je to kus od kusu :D Ale asi jsem to nenapsal úplně srozumitelně. Respektive většina měla taky nějaké zkušenosti aspoň s videohrami. Ten Descent byl mířený třeba na lidi, kteří mají v malíku takové RPG hry. Přes ty oblíbená témata jak jste zmiňovali.
Jestli bylo řečeno že téma je jako vstupní hry pro někoho, kdo nehrál hry v žádné podobě, tak to mi asi ušlo :) Já myslel vstupní jen jako do deskovek.
Ani bych nezamýšlel malá hra = malý zážitek. Nebo pro děti. Jak říkám, asi ne úplně šťastně napsané.
Malé krabičky jsou super, hlavně ty od Lišky :D
A pak jsem chtěl taky přinést trochu toho ameritrashe, nebo něco příběhového.
Jinak znám třeba i pár lidí, pro které byla vstupní hra do deskovek právě ten Zaklínač Adventure Game (jestli jsi myslel ten podle třetího dílu videohry). Ještě v době kdy byl k sehnání u nás. Pár lidí si to pořídilo v té elektronické podobě, kde se to naučili hrát, a pak pořídili i fyzicky deskovku. Následně i nějaké další. Takže skutečně i tak se dá. Ale jak jsem psal výše - to byli zkušenější hráči aspoň videoher. Prodal to Zaklínač. Na lidi hrami nepolíbené by to úplně nešlo. Pro takové chápu to téma, to pak jo.
@@Bargud95 Souhlas, že příběhovka může být taky dobrý vstup. A ten Zaklínač podle mě udělal dost dobrého, přestože na něj spousta deskohráčů žehrá. Taky jsem ho hrál s kolegy v práci, kteří buď hráli Zaklínače, nebo četli knihy... a měli chuť to zkusit. A užili si to hodně.
Jako vy s rodičemi, mám stejný problém s dětmi a ženuškou... Když už se hecne tak jí to jde a vyhrává, ale než se hecne... To je souboj s hmotou... Kolikrát se musím sázet a má výhra je že si žena zahraje hru... U dětí to už ani nezkouším... Puberta je hrozná věc...
Pokud vezmu vstupní hru jako hru která mě pak umožní,naučí ,ukáže abych hrál další hry tak u nás s přítelkyní to byl mars terraformace. Není to sice hra s úplně jednoduchými pravidly, hraje se poměrně dlouho, ale dodnes podstatě je to hra kterou hrajeme chceme si zahrát.A samozrejme pravidla pro nehrace jsoukomplikovanejsi.