perfektně vysvětlená problematika přeplátování,vaznice napojuji obdobně jak uvádíte,jen mám čepy místo na stojkách,tak na vaznicích,ale už sem zkusil i napojení dle vaší metody a super,díky za skvělá videa,je stále se co učit
perfektní, to fungovani v praxi a logika zatizeni mi chybělo . obecne nas to učili, ale nejsem praktik ani remesnik, de facto vim ze existuje, vim ramcove princip, ale konkrétně bych nevedel sloupek u platovani vlevo , vpravo.. a hlavne PROČ. a pritom jednoduché... kdyz vite proč. 🤔👍👍👍 Super, sikmy plat, vyhnete se vysusnym trhlinam v jadru dreva, delsi stycna plocha a opora. 👍
Super video. Jedna věc mne napadla u těch výsušových trhlin. V letectví trhliny na plechu opravovali (když to mohlo být, prostě že to nebylo v úplně zásadní nosné části draku letadla) tak, že na konci trhliny vyvrtali dírky. Povrchové napětí trhliny se pak rozneslo do větší plochy. Já to na stavbě udělal, když nám vysokou teplotou prdla velká obkladačka, kde byl otvor s ostrými rohy. Neudělali jsme pak ostrý roh, ale vyvrtali jsme v rozích otvory průměru třeba 15mm..pak už to neprdlo. Možná u toho plátu, kdyby se nejprve vyvrtaly díry třeba o 30mm průměru, tak by to taky neprdlo :) Ale těžko říci. Byla by to zase ale větší drbačka...jinak nevím proč v ČR na prvky namáhané ohybem používáme rovné pláty. Co jsem viděl videa z USA, nebo ciziny, vždy to byl šikmej plát a ještě s klínem. Pak jsem viděl, jak na trám stoupli dva chlapi při rozpětí podpor snad 5m, plát byl uprostřed a ani trochu se to neprohlo. V učebnici stavitelství máme plátů mraky, ale u nás firmy dělají skoro jen ty rovné...a to kolikrát mají ke všemu díru, že nedoléhají přesně....stáhl jsem si jednu práci statických výpočtů a zkoušek těch plátů (kde byly teda zase pro změnu svisle orientované) a rovnej plát tam tuším na ohyb vůbec neprošel.
Vážený pane kolego, pane tesaři Pepo,(zřejmě Josefe), reaguji na Vaši prezentaci ohledně správného napojení vaznic, protože jsem právě ve sporu s investorem ohledně správné orientace šikmého plátu při nastavení vaznic a on se na vaše video odkazuje. Vašich videí se stavebníci asi chytají, protože zřejmě mají omezené možnosti čerpat informace i z jiných zdrojů. Vaše připomínky ohledně vysvětlení správné funkce spojů ovšem lidi dle mého názoru matou, protože nejvýhodnější orientace již zmíněného šikmého plátu je ta, kdy je vaznice( lépe spoj) podvěšený a mimo podporu v 1/6 pole. Tuto problematiku řešil inženýr Gerber v druhé polovině 19 stol. v Německu, odtud název Gerberův spoj nebo plát. Vůbec Vám nechci brát chuť se dělit s lidmi o znalosti z oblasti tesařství, ale domnívám se, že my tesaři, jako odborná věřejnost se potřebujeme (musíme) v mnohém dovzdělat, než budeme někomu chtít radit... Těch ,,špeků " co tam máte na videích je hodně a dle mého názoru místo toho abychom řemeslo pozvedli, mu ubližujeme právě takovými příspěvky. Nevím , kde a za jakou dobu jste svoje vědomosti, nebo zkušenosti nasbíral, ale je to ,,slabota..."(zatím) Tím mým příspěvkem se nenechte odradit, pouze konstatuji . Pokud byste toto tvrdil v Německu, Švýcarsku nebo Rakousku, tak vás tesařští mistři smetou. Jsem členem cechu KPT ČR (klempířů, pokrývačů a tesařů ČR). Pokud Vás tesařské řemeslo zajímá, staňte se členem cechu , rozšiřte jeho základnu a pojďte v řemesle společně vyrůst... Do nového roku Vám přeji mnoho zdaru v tesařském řemesle, tak i v osobním životě. S pozdravem Martin Šnajdr
Рік тому
Dobrý den, je mi líto, pokud jste ve sporu s investorem, akorát jsem nepochopil co je příčinou. Jestli orientace spoje a nebo umístění. Můžete mi prosím napsat, která část je špatně? (minuta a vteřina videa). Já jsem rád za každou reakci, ikdyž je negativní. Nebojte se, já se jen tak nenechám odradit. Jenom Vás chci upozornit, že nejsme v Německu, Rakousku a ani Švícarsku. My tu jsme v Čechách a naše stavebnictví tu má svojí tradici. A jestli Vás zajímá, kde jsem nasbíral své "slabé" zkušenosti, jak mi píšete, tak právě u firem kteří se honosí, že jsou členy cechu (a přitom nemají ve firmě žádného z těchto řemesel).
Ten spoj v poli se totiž dává do inflexniho bodu, tedy tam kde je moment v průběhu vnitřních sil v trámů nulový. Spoj tak není namahany ohybem ale jen na střih. Stejně se to používá u skeletu ve stavebnictví u zelezobetonovych prefabrikatu.
Je škoda že se tu nikdo nezaobírá statikou tohoto problému. Spoj vaznic se má dělat v místě nejmenšího ohybového momentu. Takže ona "zhovadilost" napojení vaznic mimo sloupek může mít naprosto zřejmý důvod. Pro zjednodušení lze říct že se nejmenší ohybový moment nachází cc 1/3 rozpětí. Díky tomu nebude spoj extrémně namáhán. Takže stavařští samouci, pokud nevíte, poraďte se nejenom s tesařem, ale i se statikem.
2 роки тому
Je to škoda. Zkuste to vy. Ve středověku se běžně napojovali vaznice mimo sloupky a přestali s tim. Asi měli důvod. Problém není v tom, kde se nastaví, ale jaký se zvolí spoj.
Dobrý den, šlo by prosím v nějakém dalším videu ukázat jak napojit rohově dvě vaznice na sloupek? Na pergolách a různých přístřeškách se používá přeplátování a vrut, ale to se mi moc nelíbí. Vím, že jste natočil toto video ua-cam.com/video/AD_yYesmAXE/v-deo.html ale kdyby to šlo více rozvést.. Děkuji
2 місяці тому+1
Dobrý den, pokusím se to v některém videu rozvést. V součastné době dokončuji místnost, kde bych chtěl dokončovat videa a měl tam možnost i natáčet. Takže doufám, že se na to brzy dostane.
Pěkný den, díky za video. Z vaší zkušenosti jak nejlépe vyřezat plat (7:50), v rámci truhlářské dílny? Zatím mě nejlépe vychází asi stolní pásová pila. S motorovkou si osobně nedovedu představit že bych to trefil :)
2 роки тому
Záleží, co vše máte za stroje. Stolní pásovou pilou to jde, ale taky ruční pásovou pilou. Taky jsme to dělali maflem a jako učni rámovou pilou. Ale řetězovou pilou je to nejlepší. Občas když bylo potřeba hodně přesné, předřízl jsem si to maflem. :)
@ díky. Asi si to predziznu ponorkou a pak doriznu buďto pasovkou a nebo MP. Ono manipulace s petmetru dlouhým trámem na stolní pásovce není úplně nejlepší :))
Dobrý den, prosím o radu, co s motorovkou aby řezala takhle čistě jako vám, děkuji Bláha
3 роки тому
Dobrý den, hodně záleží na liště. Musí být bez otřepů a srovnaná. Taky řetěz musí být v pořádku. Ono toho je víc, ale lišta a řetěz je základ. Už delší dobu chystám natočit o pile video a toto by mělo být součástí.
@ To samozřejmě, je to nějaká tenčí lišta i řetěz nebo klasika. Moc děkuji
3 роки тому
@@tomasblaha8921 ja teď nevím, na které video reagujete, ale já teď používám 3 pily. Elektrickou, tam mám listů 35 cm a tloušťka vodících článku je 1,3 mm. Benzinovou, tam je lišta 30 cm a tloušťka vodících článku je 1.1 mm. Občas používám aku a tam je lišta 30 cm a vodící článek asi 1mm.
Super tvorba, ale... Napojení vaznic na gerberův plát mimo sloupek cca v 1/6 rozpětí mezi sloupky má výhody! Jde o statiku a jedná se o gerberův nosník nikoli o prostý nosník při srazu na sloupku. Nad sloupkem je ohybový moment velký, cca v té šestině je nulový, proto se spoj dává mimo sloupek. Gerberův nosník lépe využívá síly a není tolik deformovaný jako prostý nosník.
3 роки тому
Neznám pojem Gerberův plát, ale když jsem to zadal do vyhledávače, tak mi to taky nic nenašlo. Jediné co to našlo bylo Gerberův nosník, který se využívá u železných mostů, nebo sbíjených vazníků. Ale o vaznici nic. Ale pokusím se večer na to kouknout pořádně. Pokud máte k tomu nějaký odkaz, budu rád za zaslání. Děkuji.
@ "gerberův plát" je v podstatě oním kloubovým spojem na gerberově nosníku. Jinak provedení v 5:04 je právě gerberův nosník. 5:30 je šílenost. Jde o to, jestli chci staticky neurčitý nebo určitý nosník (při podepření ve více bodech), k tomu se pojí průhyby a mocnosti trámů. A gerber má výhodu v případě podklesnutí v podpoře - nedojde ke zvýšení vnitřních sil.
3 роки тому+1
@@filipmecir262 Jo už to trošku chápu. Našel jsem srozumitelný obrázek. Lepší by bylo, kdybych našel obrazkovou formu vysvětlení. :) Ale i tak by bylo lepší použití sestupného plátu, než rovného.
Dobrý den, Musím říct že i mě jako lajkovi to vždy bilo do očí - sakra to přece nedává smysl, vždyť půlka trámu neplní funkci.. Osobně si myslím že tento spoj může být hloupě zkopírován ze spojování pozednic kde je to takto v pořádku ??? Díky za super videa :)
evidentne tak trochu tápete v tejto problematrike a nemáte predstavu o tom ako prebiehajú sily v spojoch. to čo ukazujete je vodorovné plátovanie a to sa smie použiť len na pomúrnici. vaznice sa spája vždy plátovaním a zvislo - to je tak ako to čo ukazujete s pohľadu je vlasne pôdorys. plátovanie prenáša aj tažné sily a udržuje konzistenciu strechy čo spoj na zraz nedokáže preniesť. ale v modernej tesarine sa dnes spája všetko na tupo lebo je to rýchlo. ale zle. čiže spoj na tupo ako ukazujete môže mať za následok poškodenie strešnej konštrukcie vplyvom dynamického namáhania vplyvom vetru ...atd.
2 роки тому+1
Po 25 letech na opravách střech bych si troufl říci, že vím, jaké síly na krov působí a dokázal jsem si všimnout, jaké spoje jsou bezproblémové a jaké se časem neosvěčily. Například spoje na tupo jsou na 500 let starých krovech a drží dodnes. Ono záleží, kde se ten spoj použije. Napříklat rovný plát skoro vůbec nepoužívali. A pokud nastavovali například vazné trámy, tak to často bylo na tupo a dali tam pořádnou kramli. Píši tu o krovech starých 200 a více let.
Dobrý den chtěl bych se zeptat.Vaznice mam napojené na plat ale podepřena je pouze jedna a na druhé se udělal prasklina…chtěl bych se zeptat jestli je možnost tu vaznici u které se udelala prasklina ji k sobě dodatečné stáhnou…třeba tam dat dvě zavitovky M8 a pořádné podložky nebo by jste mi doporučil něco jiného dekuji moc
Рік тому
Pokud je výsušová trhlina takto, tak já to zajistím svorníkem minimálně 2x M12 nebo větším.
Chápu vaše výtky k platům na vaznici a máte samozřejmě pravdu. Všechno má své"ale". Pokud je doplněno pásky ze sloupu a je malý rozpon,myslím, že plát je plně dostačující.
Jinak rád vidím, že na řemeslném provedení vám záleží 👍
3 роки тому+1
To mělo být výtka k rovným plátům. Pokud by se použil sestupný plát, tak to bych tolik neřešil. Dokonce to mám v jedné knížce takto i nakreslené. Ale v reálu jsem to nikde na starých krovech neviděl.Pokud máme menší rozpon, tak se zase používají slabší materiál. Zatim jsem neslyšel, že by kvůli plátu na vaznici spadla střecha, ale už jsem staticky zajišťoval vaznice, kde se v plátu udělala velká výsušová trhlina.
@ tím malým rozponem jsem měl na mysli třeba podpory na pozednici,ad jedno z posledních videí od Šimka,kde jste to komentoval. Tam jsou sloupky cca 130cm od sebe. Vzhledem k rychlosti provedení považuji jiný spoj za zbytečný. Za plátem je jediná krokev a ta je podepřena ještě středovou vaznicí. Statika je plně zajištěna. Jak říkáte,je důležité kdy a kde jakej spoj použít. Jinak ve tvoření videí určitě pokračujte, rád se vzdělavám... 👍
3 роки тому+2
@@martingrof5656 Nebyl jsem na stavbě a nevim, všechny okolnosti. Toto video je bráno celkově o napojení vaznic, kde bávají větší rozpony. Já mám v plánu postupně natáčet ke každýmu prvku konstrukce střechy jeden díl a vysvětlit přesně její funkci. Snad to stihnu do důchodu. Nestíháme v práci :)
Dobrý den, asi to sem nepatří, ale zeptám se vás. Vzhledem ke skokovému zdražení OSB desek jsem se rozhodl pro vnější opláštění stěn a střechy chaty použít dřevotřískové desky dtd. Střecha bude dále krytá asfalt.sindelem a stěny budu zatepleny polystyrenem. Je dtd akceptovatelná náhrada za OSB? Moc děkuji za váš názor. Petr
3 роки тому+1
Dobrý den, já si myslím, že ne, ale na toto téma nejsem odborník. Zkuste se zeptat pana Šimka (Dřevostavby s Pavlem Šimkem) To je stavebni dozor a ten ví vic.
@ Děkuji za Vaši odpověď. Ptal jsem se proto, že mám garáž se sedlovou střechou, se sklonem 30°. Ke garáži chci přistavět pergolu, takže střechu garáže chci protáhnout, ale toto protažení udělat pod úhlem 20°. Mohl bych využít pozednice střechy garáže, ale to by kleštiny nenavazovaly na sebe. Proto jsem se ptal na námětek. Ovšem přidělání námětku pouze "lípnutím" se mi z hlediska pevnosti spoje, co se posunu střechy (například při větru) týče moc nezdá. Raději bych ve stávající krokvi viděl dlab a na námětku čep. Plus protlučení hřebíkem. Dalo by se to takto udělat?
3 роки тому+1
@@romanbabinec3006 Pokud máte pochybnosti o pevnosti lípnutí na hřebíky, tak se stavte u nás v práci. Tam si je můžete zkusit rozebrat :)
@ OK, jen jsem se zeptal :). Kolik hřebíků a jak dlouhých byste použil? Krokev (námětek) má rozměr 140x100.
3 роки тому+1
@@romanbabinec3006 On v tomto případě ten čep nemá takovou pevnost (v tahu) Proto je lepší to dát jen na hřebíky. Dal bych to na 200 hřebík a pro jistotu ještě 150.
Dobrý den, jaký je váš názor na to, kdybych použil spoj plátováním, a ke sloupku přidám ještě vzpěry ať už s čepy a nebo šroubované? Myslíte, že by se předešlo problémům u takového to spoje, které zmiňujete ve videu?
2 роки тому
Nevím, jaký problém teď myslíte. Tím, že se v plátu objeví výsušová trhlina? To se dá jednoduše stáhnout svorníkem, pokud se do dělí dodatečně. Lepší je však zvolit sestupný plát, místo rovného. Jinak pásky se standartně dávají. Jednak kvůli větrování, ale taky kvůli roznášení zatížení vaznice.
poslal jsem vám do emailu detail napojení vaznic,zajímá mě váš názor díky
2 роки тому
Vypadá to v pohodě. Nevim, jak je široký čep, ale asi je to ok. Takhle jsem to už někdy viděl na novostavbě, ale nevim, jak to vypadá po letech. Jen bych to ještě ze zhora zajistil kramlí.
Líbí se mi jak prakticky ukazujete výrobu spojů, ale bohužel z pohledu působení statiky jste občas názorově vyloženě špatně. Kdybyste si dodělal třeba dejme tomu 2 ročníky základů statiky a k tomu dřevěné a kapánek ocelových konstrukcí, (což by jistě nezabralo více než pár měsíců, protože vidím, že vám to pálí) tak byste byl opravdu přínosem. Bohužel tím, že tohle video stále držíte online způsobujete, že se samouci a bagatelisti inženýrů statiků (kterých je u nás procentuelně většina) ve velkém dopouštějí chyb. Defakto tímto videem inženýry statiky potápíté a znevažujete, protože právě tihle oproti vám skutečně "vidí" jak působí síly. Tohle neberte jako urážku, ale fakt. Já, jako statik jsem zase levý na dláto a žasnu nad vaší zručností. Správně by měl typ, polohu a dimenzi spojů určovat statik a nebo ten, který danému detailu po statické stránce skutečně rozumí a to ještě za předpokladu, že se jedná o nějaký spoj ve velmi podobném případě, jaký byl v minulosti vypočítaný a nebo ozkoušený - což nemusí být vždy tak jednoduché posoudit, jak se může zdát, protože tam může působit například ne lineární, ale exponenciální zákonitost, stupně stability, vlivy klopení a tak podobně. @Tesarskeokenko
Рік тому
Dovolím si s Vámi nesouhlasit. To jestli někoho potápím a nebo se někdo znevažuje je na diskuzi. Nechápu, pokud má někdo určit správný typ spoje, proč to v těch plánech není? Proč je tam poznámka, že to se má projednat se zhotovitelem? Proč mi statik kreslí bulldog pod velkoplošnou podložku a ne mezi fošny? Já se domnívám, že v tom videu není nic špatně a to co tam povídám, to je správně. Hlavně ten spoj je odskoušený hodně stoletíma.
@Tesarskeokenko Proč to v těch plánech není? Odpověď je jednoduchá. Klient si neobjednal detailní návrh. Typický problém. Rozsah výpočtu spojů by se měl prodiskutovat s klientem a dodavatelem konstrukce a taky odvíjet individuálně podle složitosti projektu, protože jde o dosti pracnou záležitost - dělat to pokaždé kompletně automaticky je ekonomický nesmysl. Například u velkých projektů a větších dodavatelských firem je časté, že si spoje dopočítávají jiní statici, pracující právě pro ty dodavatelské firmy a to z toho důvodu, že daná firma může mít zajetý zvyk, jaké typy spojů preferuje (například na které má výrobní know-how a podobně). U menších projektů se tenhle postup často zanedbává, protože klient pokládá vypracování těchto detailů za zbytečné/drahé, bohužel a nechává to jakési náhodě. Ve videu chybně kritizujete polohy spojů - což je zcela zásadní. Mají své statické odůvodnění. Pokud je například vaznice spočítaná jako spojitý prvek (což je materiálově nejekonomičtější a rozumné) a vy dáte spoj nad sloup, tak vaznici začnete namáhat mnohem více než na co je spočítaná. To je prostě chyba a ve videu by to nemělo být takto chybně doporučováno....můžete tím způsobit někomu vážné problémy. provedení samotného vysvětlujete správně, ale ty polohy a orientace máte opravdu zcela zavádějící, protože ty jsou závislé na předpokladech statika a navazujícího výpočtu. Těch možností předpokladů je spousta a nedá se to lehce a kompletně vysvětlit takhle v diskuzi - to je právě to studium statiky, které je k tomu potřeba absolvovat, aby člověk potom mohl adekvátně spoj umístit a naorientovat - to co píše @musillibor dole v diskuzi o spoji ve vzdálenosti 1/3 rozpětí od podpory je velmi dobrá a celkem bezpečná poznámka pro případ, že nosník není dále podepřen třeba šikmými pásky/vzpěrami. Navíc orientace ("vyvěšení" na závitové tyče, jak tomu říkáte) jak ji ukazujete v čase 4:40 není zhovadilost, ale staticky velmi dobré řešení. Potom v čase 5:05 uvádíte, že řešení je lepší a bohužel opak je pravdou, protože hrozí vznik trhlin, který nakonec polemizujete v čase 5:25 (mohu potvrdit, že ano, to je důvod, proč je ono vyvěšení bezpečnější) Chápu, že výroba videa zabere hodně času a úsílí, ale zvažte (třeba dodatečné titulky) Opravdu v tomto případě nedáváte správnou radu.
Рік тому
@@founexband Já ve videu nekritizuji polohu spoje, ale tvar. Rovný plát je ten nejhorší spoj. A taky vyvěšování na tyče. Pokud už se použije tzv. Geberuv nosník, tak tam se má použít sestupný plát a ne rovný. Ale přesně o čem to video je, tak když někdo napojuje vaznice na sloupu, tak že je lepší napojit na sraz, než na plát. A na sloupu se napojuje a to si troufnu říci z 95%.
a čo ak by bol plát otočený o 90°? my má dom stavaný cca 1980, dom má cca 10-11 m a väznice aj pomurnica sú z jedného kusa dreva, žiadne spoje ;) ale to sa krovy rezali na koľajkách.
drsná příprava, nákresy:-) profesionalizujete se ve streamování nebo Vás "nutí" mladá generace doma?:-)
3 роки тому
Některé věci je asi lepší nakreslit. Proto jsem to kreslil. Sice jsem uvažoval, že tam dám i záběry ze střechy, ale to by bylo delší video a vic by nudilo :)
Skúste tam dať aj zábery zo strechy, to by bolo super, vidieť to aj naživo. Vizualizácia je veľmi dobrá. Ja si dobre video (pasáže) pozriem aj dva, tri krát aby som pochopil niektoré veci a detaily;) top
3 роки тому+1
@@matusrohal1369 Zrovna mám rozpracováno jedno video, kde část bude ze stavby a část bude z nákresu. Bude to takové testovací. Tak snad to bude lepší. Prostě předělám už jedno odvisílané video a myslím si, že by to mohlo být super.
@ dobrý den, mě by zajímala obě témata :-) zejména však spoje. Děkuji
3 роки тому
@@hermionaskaut1688 Dobrý den, tak na spoje je vcelku dobrá a dostupná knížka tesařské spoje z roku 1992. Pak mám různé knížky a v každý se najde nějaký spoj. Co se týče stavitelství, tak to já spíš mám z praxe. Mám teď půjčenou knížku z roku 1921 Konstuktivní stavitelství Tesařství a stavební truhlářství. Ona pak vyšla jako Tesařství, tradice z pohledu dneška. Nevim jak moc je totožná, ale obrázky tam jsou totožné.
perfektně vysvětlená problematika přeplátování,vaznice napojuji obdobně jak uvádíte,jen mám čepy místo na stojkách,tak na vaznicích,ale už sem zkusil i
napojení dle vaší metody a super,díky za skvělá videa,je stále se co učit
perfektní, to fungovani v praxi a logika zatizeni mi chybělo . obecne nas to učili, ale nejsem praktik ani remesnik, de facto vim ze existuje, vim ramcove princip, ale konkrétně bych nevedel sloupek u platovani vlevo , vpravo.. a hlavne PROČ. a pritom jednoduché... kdyz vite proč. 🤔👍👍👍 Super, sikmy plat, vyhnete se vysusnym trhlinam v jadru dreva, delsi stycna plocha a opora. 👍
Super video. Jedna věc mne napadla u těch výsušových trhlin. V letectví trhliny na plechu opravovali (když to mohlo být, prostě že to nebylo v úplně zásadní nosné části draku letadla) tak, že na konci trhliny vyvrtali dírky. Povrchové napětí trhliny se pak rozneslo do větší plochy. Já to na stavbě udělal, když nám vysokou teplotou prdla velká obkladačka, kde byl otvor s ostrými rohy. Neudělali jsme pak ostrý roh, ale vyvrtali jsme v rozích otvory průměru třeba 15mm..pak už to neprdlo. Možná u toho plátu, kdyby se nejprve vyvrtaly díry třeba o 30mm průměru, tak by to taky neprdlo :) Ale těžko říci. Byla by to zase ale větší drbačka...jinak nevím proč v ČR na prvky namáhané ohybem používáme rovné pláty. Co jsem viděl videa z USA, nebo ciziny, vždy to byl šikmej plát a ještě s klínem. Pak jsem viděl, jak na trám stoupli dva chlapi při rozpětí podpor snad 5m, plát byl uprostřed a ani trochu se to neprohlo. V učebnici stavitelství máme plátů mraky, ale u nás firmy dělají skoro jen ty rovné...a to kolikrát mají ke všemu díru, že nedoléhají přesně....stáhl jsem si jednu práci statických výpočtů a zkoušek těch plátů (kde byly teda zase pro změnu svisle orientované) a rovnej plát tam tuším na ohyb vůbec neprošel.
Vážený pane kolego, pane tesaři Pepo,(zřejmě Josefe),
reaguji na Vaši prezentaci ohledně správného napojení vaznic, protože jsem právě ve sporu s investorem ohledně správné orientace šikmého plátu při nastavení vaznic a on se na vaše video odkazuje.
Vašich videí se stavebníci asi chytají, protože zřejmě mají omezené možnosti čerpat informace i z jiných zdrojů. Vaše připomínky ohledně vysvětlení správné funkce spojů ovšem lidi dle mého názoru matou, protože nejvýhodnější orientace již zmíněného šikmého plátu je ta, kdy je vaznice( lépe spoj) podvěšený a mimo podporu v 1/6 pole. Tuto problematiku řešil inženýr Gerber v druhé polovině 19 stol. v Německu, odtud název Gerberův spoj nebo plát.
Vůbec Vám nechci brát chuť se dělit s lidmi o znalosti z oblasti tesařství, ale domnívám se, že my tesaři, jako odborná věřejnost se potřebujeme (musíme) v mnohém dovzdělat, než budeme někomu chtít radit...
Těch ,,špeků " co tam máte na videích je hodně a dle mého názoru místo toho abychom řemeslo pozvedli, mu ubližujeme právě takovými příspěvky.
Nevím , kde a za jakou dobu jste svoje vědomosti, nebo zkušenosti nasbíral, ale je to ,,slabota..."(zatím)
Tím mým příspěvkem se nenechte odradit, pouze konstatuji . Pokud byste toto tvrdil v Německu, Švýcarsku nebo Rakousku, tak vás tesařští mistři smetou.
Jsem členem cechu KPT ČR (klempířů, pokrývačů a tesařů ČR). Pokud Vás tesařské řemeslo zajímá, staňte se členem cechu , rozšiřte jeho základnu a pojďte v řemesle společně vyrůst...
Do nového roku Vám přeji mnoho zdaru v tesařském řemesle, tak i v osobním životě.
S pozdravem Martin Šnajdr
Dobrý den, je mi líto, pokud jste ve sporu s investorem, akorát jsem nepochopil co je příčinou. Jestli orientace spoje a nebo umístění. Můžete mi prosím napsat, která část je špatně? (minuta a vteřina videa). Já jsem rád za každou reakci, ikdyž je negativní. Nebojte se, já se jen tak nenechám odradit. Jenom Vás chci upozornit, že nejsme v Německu, Rakousku a ani Švícarsku. My tu jsme v Čechách a naše stavebnictví tu má svojí tradici. A jestli Vás zajímá, kde jsem nasbíral své "slabé" zkušenosti, jak mi píšete, tak právě u firem kteří se honosí, že jsou členy cechu (a přitom nemají ve firmě žádného z těchto řemesel).
Ten spoj v poli se totiž dává do inflexniho bodu, tedy tam kde je moment v průběhu vnitřních sil v trámů nulový. Spoj tak není namahany ohybem ale jen na střih. Stejně se to používá u skeletu ve stavebnictví u zelezobetonovych prefabrikatu.
Díky za info. Já si již tyto informace dohledal
Je škoda že se tu nikdo nezaobírá statikou tohoto problému. Spoj vaznic se má dělat v místě nejmenšího ohybového momentu. Takže ona "zhovadilost" napojení vaznic mimo sloupek může mít naprosto zřejmý důvod. Pro zjednodušení lze říct že se nejmenší ohybový moment nachází cc 1/3 rozpětí. Díky tomu nebude spoj extrémně namáhán. Takže stavařští samouci, pokud nevíte, poraďte se nejenom s tesařem, ale i se statikem.
Je to škoda. Zkuste to vy. Ve středověku se běžně napojovali vaznice mimo sloupky a přestali s tim. Asi měli důvod. Problém není v tom, kde se nastaví, ale jaký se zvolí spoj.
to šikmé napojení je správný takhle to dělají v Německu to rovné u nás..pěkná práce
Ten "šikmý" neboli sestupný plát se dělá i u nás. Například Dek na CNC krovech. Ale vídávám to málokdy.
@ přesně tohle myslím ....jsem sám dělal ručně a docela náročný ...
Dobrý deň. Ja to robím na rybinovy spoj. Nech sa pri schnuti stále zatvára...
Dobrý den, šlo by prosím v nějakém dalším videu ukázat jak napojit rohově dvě vaznice na sloupek? Na pergolách a různých přístřeškách se používá přeplátování a vrut, ale to se mi moc nelíbí. Vím, že jste natočil toto video ua-cam.com/video/AD_yYesmAXE/v-deo.html ale kdyby to šlo více rozvést.. Děkuji
Dobrý den, pokusím se to v některém videu rozvést. V součastné době dokončuji místnost, kde bych chtěl dokončovat videa a měl tam možnost i natáčet. Takže doufám, že se na to brzy dostane.
Super, díky moc.
Pěkný den, díky za video. Z vaší zkušenosti jak nejlépe vyřezat plat (7:50), v rámci truhlářské dílny? Zatím mě nejlépe vychází asi stolní pásová pila. S motorovkou si osobně nedovedu představit že bych to trefil :)
Záleží, co vše máte za stroje. Stolní pásovou pilou to jde, ale taky ruční pásovou pilou. Taky jsme to dělali maflem a jako učni rámovou pilou. Ale řetězovou pilou je to nejlepší. Občas když bylo potřeba hodně přesné, předřízl jsem si to maflem. :)
@ díky. Asi si to predziznu ponorkou a pak doriznu buďto pasovkou a nebo MP. Ono manipulace s petmetru dlouhým trámem na stolní pásovce není úplně nejlepší :))
Dobrý den, prosím o radu, co s motorovkou aby řezala takhle čistě jako vám, děkuji Bláha
Dobrý den, hodně záleží na liště. Musí být bez otřepů a srovnaná. Taky řetěz musí být v pořádku. Ono toho je víc, ale lišta a řetěz je základ. Už delší dobu chystám natočit o pile video a toto by mělo být součástí.
Jo a taky trocha praxe.😉
@ To samozřejmě, je to nějaká tenčí lišta i řetěz nebo klasika. Moc děkuji
@@tomasblaha8921 ja teď nevím, na které video reagujete, ale já teď používám 3 pily. Elektrickou, tam mám listů 35 cm a tloušťka vodících článku je 1,3 mm. Benzinovou, tam je lišta 30 cm a tloušťka vodících článku je 1.1 mm. Občas používám aku a tam je lišta 30 cm a vodící článek asi 1mm.
@ Reagují na poslední video, sedlo na kroky atd.
Super tvorba, ale... Napojení vaznic na gerberův plát mimo sloupek cca v 1/6 rozpětí mezi sloupky má výhody! Jde o statiku a jedná se o gerberův nosník nikoli o prostý nosník při srazu na sloupku. Nad sloupkem je ohybový moment velký, cca v té šestině je nulový, proto se spoj dává mimo sloupek. Gerberův nosník lépe využívá síly a není tolik deformovaný jako prostý nosník.
Neznám pojem Gerberův plát, ale když jsem to zadal do vyhledávače, tak mi to taky nic nenašlo. Jediné co to našlo bylo Gerberův nosník, který se využívá u železných mostů, nebo sbíjených vazníků. Ale o vaznici nic. Ale pokusím se večer na to kouknout pořádně. Pokud máte k tomu nějaký odkaz, budu rád za zaslání. Děkuji.
@ "gerberův plát" je v podstatě oním kloubovým spojem na gerberově nosníku. Jinak provedení v 5:04 je právě gerberův nosník. 5:30 je šílenost. Jde o to, jestli chci staticky neurčitý nebo určitý nosník (při podepření ve více bodech), k tomu se pojí průhyby a mocnosti trámů. A gerber má výhodu v případě podklesnutí v podpoře - nedojde ke zvýšení vnitřních sil.
@@filipmecir262 Jo už to trošku chápu. Našel jsem srozumitelný obrázek. Lepší by bylo, kdybych našel obrazkovou formu vysvětlení. :) Ale i tak by bylo lepší použití sestupného plátu, než rovného.
Dobrý den,
Musím říct že i mě jako lajkovi to vždy bilo do očí - sakra to přece nedává smysl, vždyť půlka trámu neplní funkci..
Osobně si myslím že tento spoj může být hloupě zkopírován ze spojování pozednic kde je to takto v pořádku ???
Díky za super videa :)
evidentne tak trochu tápete v tejto problematrike a nemáte predstavu o tom ako prebiehajú sily v spojoch.
to čo ukazujete je vodorovné plátovanie a to sa smie použiť len na pomúrnici.
vaznice sa spája vždy plátovaním a zvislo - to je tak ako to čo ukazujete s pohľadu je vlasne pôdorys.
plátovanie prenáša aj tažné sily a udržuje konzistenciu strechy čo spoj na zraz nedokáže preniesť. ale v modernej tesarine sa dnes spája všetko na tupo lebo je to rýchlo. ale zle.
čiže spoj na tupo ako ukazujete môže mať za následok poškodenie strešnej konštrukcie vplyvom dynamického namáhania vplyvom vetru ...atd.
Po 25 letech na opravách střech bych si troufl říci, že vím, jaké síly na krov působí a dokázal jsem si všimnout, jaké spoje jsou bezproblémové a jaké se časem neosvěčily. Například spoje na tupo jsou na 500 let starých krovech a drží dodnes. Ono záleží, kde se ten spoj použije. Napříklat rovný plát skoro vůbec nepoužívali. A pokud nastavovali například vazné trámy, tak to často bylo na tupo a dali tam pořádnou kramli. Píši tu o krovech starých 200 a více let.
Dobrý den chtěl bych se zeptat.Vaznice mam napojené na plat ale podepřena je pouze jedna a na druhé se udělal prasklina…chtěl bych se zeptat jestli je možnost tu vaznici u které se udelala prasklina ji k sobě dodatečné stáhnou…třeba tam dat
dvě zavitovky M8 a pořádné podložky nebo by jste mi doporučil něco jiného dekuji moc
Pokud je výsušová trhlina takto, tak já to zajistím svorníkem minimálně 2x M12 nebo větším.
Chápu vaše výtky k platům na vaznici a máte samozřejmě pravdu. Všechno má své"ale". Pokud je doplněno pásky ze sloupu a je malý rozpon,myslím, že plát je plně dostačující.
Jinak rád vidím, že na řemeslném provedení vám záleží 👍
To mělo být výtka k rovným plátům. Pokud by se použil sestupný plát, tak to bych tolik neřešil. Dokonce to mám v jedné knížce takto i nakreslené. Ale v reálu jsem to nikde na starých krovech neviděl.Pokud máme menší rozpon, tak se zase používají slabší materiál. Zatim jsem neslyšel, že by kvůli plátu na vaznici spadla střecha, ale už jsem staticky zajišťoval vaznice, kde se v plátu udělala velká výsušová trhlina.
@ tím malým rozponem jsem měl na mysli třeba podpory na pozednici,ad jedno z posledních videí od Šimka,kde jste to komentoval. Tam jsou sloupky cca 130cm od sebe. Vzhledem k rychlosti provedení považuji jiný spoj za zbytečný. Za plátem je jediná krokev a ta je podepřena ještě středovou vaznicí. Statika je plně zajištěna. Jak říkáte,je důležité kdy a kde jakej spoj použít. Jinak ve tvoření videí určitě pokračujte, rád se vzdělavám... 👍
@@martingrof5656 Nebyl jsem na stavbě a nevim, všechny okolnosti. Toto video je bráno celkově o napojení vaznic, kde bávají větší rozpony. Já mám v plánu postupně natáčet ke každýmu prvku konstrukce střechy jeden díl a vysvětlit přesně její funkci. Snad to stihnu do důchodu. Nestíháme v práci :)
Chci se zeptat zdali jste vyučený tesař nebo jen samouk? Děkuji
Jsem vyučený tesař. 18 let jsem se zabíval opravama převážně historických střech, takže jsem tam viděl v reálu, jak působí síly na krovy
Pokud je spoj vaznice nad sloupkem a podepřený odřezkem trojnásobné délky spoje,je to potom v pořádku?Děkuji
Já si myslím, že by to mělo být v pořádku. Takto se to dříve dělávalo u hodně namáhaných trámů, například u sýpek.
👍👍👍👍👍
Dobrý den, asi to sem nepatří, ale zeptám se vás. Vzhledem ke skokovému zdražení OSB desek jsem se rozhodl pro vnější opláštění stěn a střechy chaty použít dřevotřískové desky dtd. Střecha bude dále krytá asfalt.sindelem a stěny budu zatepleny polystyrenem. Je dtd akceptovatelná náhrada za OSB? Moc děkuji za váš názor.
Petr
Dobrý den, já si myslím, že ne, ale na toto téma nejsem odborník. Zkuste se zeptat pana Šimka (Dřevostavby s Pavlem Šimkem) To je stavebni dozor a ten ví vic.
rád by som ukázal obrázok, ako to robím ja, ale neviem ako ho pridať
Jedině mi ho poslat na mail a já ho můžu zveřejnit.
Dobrý den, chci se zeptat, jak vypadá napojení námětku na krokev? Díky Roman
Dobrý den,
námětek se ke krokvi napojí na takzvané lípnutí. Myslím tím námětek, který se dává z hora na krokev.
@ Děkuji za Vaši odpověď.
Ptal jsem se proto, že mám garáž se sedlovou střechou, se sklonem 30°. Ke garáži chci přistavět pergolu, takže střechu garáže chci protáhnout, ale toto protažení udělat pod úhlem 20°. Mohl bych využít pozednice střechy garáže, ale to by kleštiny nenavazovaly na sebe. Proto jsem se ptal na námětek. Ovšem přidělání námětku pouze "lípnutím" se mi z hlediska pevnosti spoje, co se posunu střechy (například při větru) týče moc nezdá. Raději bych ve stávající krokvi viděl dlab a na námětku čep. Plus protlučení hřebíkem. Dalo by se to takto udělat?
@@romanbabinec3006 Pokud máte pochybnosti o pevnosti lípnutí na hřebíky, tak se stavte u nás v práci. Tam si je můžete zkusit rozebrat :)
@ OK, jen jsem se zeptal :).
Kolik hřebíků a jak dlouhých byste použil? Krokev (námětek) má rozměr 140x100.
@@romanbabinec3006 On v tomto případě ten čep nemá takovou pevnost (v tahu) Proto je lepší to dát jen na hřebíky. Dal bych to na 200 hřebík a pro jistotu ještě 150.
Dobrý den, jaký je váš názor na to, kdybych použil spoj plátováním, a ke sloupku přidám ještě vzpěry ať už s čepy a nebo šroubované? Myslíte, že by se předešlo problémům u takového to spoje, které zmiňujete ve videu?
Nevím, jaký problém teď myslíte. Tím, že se v plátu objeví výsušová trhlina? To se dá jednoduše stáhnout svorníkem, pokud se do dělí dodatečně. Lepší je však zvolit sestupný plát, místo rovného. Jinak pásky se standartně dávají. Jednak kvůli větrování, ale taky kvůli roznášení zatížení vaznice.
Спасибо
poslal jsem vám do emailu detail napojení vaznic,zajímá mě váš názor díky
Vypadá to v pohodě. Nevim, jak je široký čep, ale asi je to ok. Takhle jsem to už někdy viděl na novostavbě, ale nevim, jak to vypadá po letech. Jen bych to ještě ze zhora zajistil kramlí.
@ čep má tlouštku 6 cm,dal bych tam místo kramle pásovinu a probiju hřebíkama,ještě jednou moc díky
Líbí se mi jak prakticky ukazujete výrobu spojů, ale bohužel z pohledu působení statiky jste občas názorově vyloženě špatně. Kdybyste si dodělal třeba dejme tomu 2 ročníky základů statiky a k tomu dřevěné a kapánek ocelových konstrukcí, (což by jistě nezabralo více než pár měsíců, protože vidím, že vám to pálí) tak byste byl opravdu přínosem. Bohužel tím, že tohle video stále držíte online způsobujete, že se samouci a bagatelisti inženýrů statiků (kterých je u nás procentuelně většina) ve velkém dopouštějí chyb. Defakto tímto videem inženýry statiky potápíté a znevažujete, protože právě tihle oproti vám skutečně "vidí" jak působí síly. Tohle neberte jako urážku, ale fakt. Já, jako statik jsem zase levý na dláto a žasnu nad vaší zručností.
Správně by měl typ, polohu a dimenzi spojů určovat statik a nebo ten, který danému detailu po statické stránce skutečně rozumí a to ještě za předpokladu, že se jedná o nějaký spoj ve velmi podobném případě, jaký byl v minulosti vypočítaný a nebo ozkoušený - což nemusí být vždy tak jednoduché posoudit, jak se může zdát, protože tam může působit například ne lineární, ale exponenciální zákonitost, stupně stability, vlivy klopení a tak podobně. @Tesarskeokenko
Dovolím si s Vámi nesouhlasit. To jestli někoho potápím a nebo se někdo znevažuje je na diskuzi. Nechápu, pokud má někdo určit správný typ spoje, proč to v těch plánech není? Proč je tam poznámka, že to se má projednat se zhotovitelem? Proč mi statik kreslí bulldog pod velkoplošnou podložku a ne mezi fošny? Já se domnívám, že v tom videu není nic špatně a to co tam povídám, to je správně. Hlavně ten spoj je odskoušený hodně stoletíma.
@Tesarskeokenko Proč to v těch plánech není? Odpověď je jednoduchá. Klient si neobjednal detailní návrh. Typický problém. Rozsah výpočtu spojů by se měl prodiskutovat s klientem a dodavatelem konstrukce a taky odvíjet individuálně podle složitosti projektu, protože jde o dosti pracnou záležitost - dělat to pokaždé kompletně automaticky je ekonomický nesmysl. Například u velkých projektů a větších dodavatelských firem je časté, že si spoje dopočítávají jiní statici, pracující právě pro ty dodavatelské firmy a to z toho důvodu, že daná firma může mít zajetý zvyk, jaké typy spojů preferuje (například na které má výrobní know-how a podobně). U menších projektů se tenhle postup často zanedbává, protože klient pokládá vypracování těchto detailů za zbytečné/drahé, bohužel a nechává to jakési náhodě.
Ve videu chybně kritizujete polohy spojů - což je zcela zásadní. Mají své statické odůvodnění. Pokud je například vaznice spočítaná jako spojitý prvek (což je materiálově nejekonomičtější a rozumné) a vy dáte spoj nad sloup, tak vaznici začnete namáhat mnohem více než na co je spočítaná. To je prostě chyba a ve videu by to nemělo být takto chybně doporučováno....můžete tím způsobit někomu vážné problémy.
provedení samotného vysvětlujete správně, ale ty polohy a orientace máte opravdu zcela zavádějící, protože ty jsou závislé na předpokladech statika a navazujícího výpočtu. Těch možností předpokladů je spousta a nedá se to lehce a kompletně vysvětlit takhle v diskuzi - to je právě to studium statiky, které je k tomu potřeba absolvovat, aby člověk potom mohl adekvátně spoj umístit a naorientovat - to co píše @musillibor dole v diskuzi o spoji ve vzdálenosti 1/3 rozpětí od podpory je velmi dobrá a celkem bezpečná poznámka pro případ, že nosník není dále podepřen třeba šikmými pásky/vzpěrami. Navíc orientace ("vyvěšení" na závitové tyče, jak tomu říkáte) jak ji ukazujete v čase 4:40 není zhovadilost, ale staticky velmi dobré řešení. Potom v čase 5:05 uvádíte, že řešení je lepší a bohužel opak je pravdou, protože hrozí vznik trhlin, který nakonec polemizujete v čase 5:25 (mohu potvrdit, že ano, to je důvod, proč je ono vyvěšení bezpečnější)
Chápu, že výroba videa zabere hodně času a úsílí, ale zvažte (třeba dodatečné titulky) Opravdu v tomto případě nedáváte správnou radu.
@@founexband Já ve videu nekritizuji polohu spoje, ale tvar. Rovný plát je ten nejhorší spoj. A taky vyvěšování na tyče. Pokud už se použije tzv. Geberuv nosník, tak tam se má použít sestupný plát a ne rovný. Ale přesně o čem to video je, tak když někdo napojuje vaznice na sloupu, tak že je lepší napojit na sraz, než na plát. A na sloupu se napojuje a to si troufnu říci z 95%.
a čo ak by bol plát otočený o 90°? my má dom stavaný cca 1980, dom má cca 10-11 m a väznice aj pomurnica sú z jedného kusa dreva, žiadne spoje ;) ale to sa krovy rezali na koľajkách.
Aj mňa by to zaujimalo, keby je plat otočený o 90°,či to je pevnejšie
Já si myslím, pokud plát je otočený o 90 stupňů (na výšku) tak je pevnější.
drsná příprava, nákresy:-) profesionalizujete se ve streamování nebo Vás "nutí" mladá generace doma?:-)
Některé věci je asi lepší nakreslit. Proto jsem to kreslil. Sice jsem uvažoval, že tam dám i záběry ze střechy, ale to by bylo delší video a vic by nudilo :)
Skúste tam dať aj zábery zo strechy, to by bolo super, vidieť to aj naživo. Vizualizácia je veľmi dobrá. Ja si dobre video (pasáže) pozriem aj dva, tri krát aby som pochopil niektoré veci a detaily;) top
@@matusrohal1369 Zrovna mám rozpracováno jedno video, kde část bude ze stavby a část bude z nákresu. Bude to takové testovací. Tak snad to bude lepší. Prostě předělám už jedno odvisílané video a myslím si, že by to mohlo být super.
Akú Literatúru používate? Ďakujem veľmi pekne ;)
Jako myslíte na spoje a nebo na stavění střech?
@ dobrý den, mě by zajímala obě témata :-) zejména však spoje. Děkuji
@@hermionaskaut1688 Dobrý den, tak na spoje je vcelku dobrá a dostupná knížka tesařské spoje z roku 1992. Pak mám různé knížky a v každý se najde nějaký spoj. Co se týče stavitelství, tak to já spíš mám z praxe. Mám teď půjčenou knížku z roku 1921 Konstuktivní stavitelství Tesařství a stavební truhlářství. Ona pak vyšla jako Tesařství, tradice z pohledu dneška. Nevim jak moc je totožná, ale obrázky tam jsou totožné.
Hřebíky se US davo nepoužívají chytrák u😢😢😢
Koukám, že důchodci se po ránu nudí 😁