cejtim z toho trochu smutek, ale hlavně úzkost. ve stáří by sme měli dojít k nějaký vnitřní moudrosti, pochopení, přjetí.. ale leckdy je to plný utrpení, ať už strádá naše tělo nebo mysl, nebo s v sobě neseme ze života hluboký zranění. asi málokdo má to štěstí a má šťastný stáří.. mám pocit, že tohodle se nechci dožít. je mi 40 a život neni peříčko, nevim, jestli něco takovýho jako je stáří zvládnu...
Ta slovenka je mi nejsympatičtější. Ta mi připadá nejvíc v pohodě.
cejtim z toho trochu smutek, ale hlavně úzkost. ve stáří by sme měli dojít k nějaký vnitřní moudrosti, pochopení, přjetí.. ale leckdy je to plný utrpení, ať už strádá naše tělo nebo mysl, nebo s v sobě neseme ze života hluboký zranění. asi málokdo má to štěstí a má šťastný stáří.. mám pocit, že tohodle se nechci dožít. je mi 40 a život neni peříčko, nevim, jestli něco takovýho jako je stáří zvládnu...
Proč smutek? Naopak, poznání. Přesně jak to řekla ta paní na závěr. Touto cestu půjdu a touto zase ne.🙂Přeji hezký den.
Starnuti je nařiť!!!! Zamladi se šuka v starobe je to už nezajimave