Tak tentokrát to musela být pro Pavla šichta... Konfrontace s reálnou manželskou krizí před kamerou... 👍 Respekt Vám, že to řešíte takto otevřeně.. Za mně je to klasické, nejnáročnější období vztahu, když jsou děti malé a trvá to dost dlouho... Ale to se časem změní a zase si uvědomíte co jeden ve druhém máte. ❤
Skvělý, že jste do tohoto šli, prezentovat vlastní vztah v takovém množství životních témat! Držím Vám moc palce a přeji hodně sil do těch těžkých chvil, které vždy příjdou. Traumatům se plně vyhnout nedá, a je to jistě dobře. Vzpomínám si na Brocast, kde o tomto, vámi zhotněném konceptu, mluvil Radovan Vávra. Že takovýto obsah by měl být v televizi (a nejen tam), ať se lidi inspirují. Komentáře potvrzují, že měl pravdu on, že ji má Pavel a že ji máte vy. Já tehdy Radovanovi psal, neboť máme v rodině po generace to štěstí, že ty traumata překonáváme společně. Rok 2024 vypadá zatím jako nadějný, kdy lidé a snad i společnosti budou nad spoluprací přemýšlet, a budou si na pomoc zvát kouče, a mentory, kteří fungují líp, než opakované přehrávání filmu, knihy, videa, byť sebeinspirativnějšího ;-) Minimálně takovou zkušenost mám ze své koučovací praxe já :) Více takového obsahu, ať je nám lépe! Společně jsme silnější ;-)
Rodinu jsme s manželkou zakládali ve 22ti, v roce 1995. Většina mých vrstevníků po revoluci "užívala života", "budovala kariéru", "cestovala", čekala s rodinou daleko za třicítku a pak je to obvykle tentýž příběh - roky snažení (protože dnes ve 30ti je prakticky každý impotentní) a když se to povede (mnohdy jen s pomocí doktorů), tak "jsem stráááášně unaveneeeeeej". Mladý rodič neřeší kraviny a má na děti dost energie. Taky je dítěti blíž, nezapomenu na ty večery, kdy jsme s pubertálními dětmi (15, 12) ve věku 37-38 sjížděli muziku. Boží!!! Nezapomenutelný!! V 50ti bych to dneska tak jako tehdy nedal, jsem mentálně i fyzicky úplně jinde. Mít dítě později, budiž, když je třetí nebo čtvrté. Vím, do čeho jdu a starší sourozenci pomůžou. Začínat ve věku 35-40, jak je dnes v módě, je zkrátka riziko.A to nemluvím o různých defektech - čím starší otec, tím víc poruch a nemocí u dítěte - dobře o tom hovoří třeba molekulární biolog Marek Vácha. Táta všechny neduhy během života bohužel zapisuje do DNA a předává (matka ne, ale s věkem jsou tam zase jiná rizika). Spousta holek si dnes připadá ve 30ti na mateřství "ještě mladá". Proberte se! Kdyby příroda chtěla, aby holky poprvé rodily v 35ti, nenechala by je menstruovat od 12ti let. Spousta ženských je dnes těsně po 40tce v přechodu. Lepší by bylo přestat si lhát a zakládat rodinu včas. A kdo to z různých, třeba i objektivních důvodů (bytová situace, dlouhé hledání partnera), udělá pozdě, ať je rád, že to vyšlo a přijme pokorně následky. Bude to mít těžší, ale je to boj, který stojí za to.
Áno,,deje sa to tak, ale pokiaľ sa priaznivo vyvijala situácia , ako u našich predkov. Teda ,v skorej mladosti sa oženiť, splodiť deti..atď.,klasika,!! to bola tá motivácia pre život. No už v 90tich rokoch boli mladý, ktorý nenašli vhodných životných partnerov na tento rituál,,boli iné vplyvy, možno viac chémie, možno težke vzorce z rodín im blokovalo mať rodinu i keď to vnútorné chceli. Druhá vec: energetickú štruktúru tela možno zlepšiť, pokiaľ človek niečo so sebou robí a to komplexne. Zdravie, energia, pevné telo je ako SLOBODA,,nikdy sa nedosiahne pohodlnosťou. Ten pocit,že mi síl ubúda s vekom, je nepresný. A tretia vec: skúste vysvetliť fenomén kmeňa Hunza v Auganistane, kde 60 ročná žena porodi dieťa, lebo vie ,že ho vychova, lebo sa dožije ako matka cca 120 rokov. A za tretie,,Čas v živote ženy, kedy prebieha menštruácia nie je časom plodnosti. Tá prebieha preto ,lebo sa žena čistí. Ak je telo ženy čisté,od toxínov menštruácia mizne, = nie je dôvod. To vám potvrdia ženy, ktoré zmenili stravu i spôsob života a bez menštruácie otehotneli.
No to nevim jestli Orko je k tomu relevantni, myslim ze vetsi riziko (adhd, as) je starsi zena nez muz. Samozrejme pokud muz podstoupil 2 rakoviny a ozarovani apod., tak to je zase neco jineho…
Jsem na začátku videa a už vím, že to bude opět velmi zajímavé, poučné povídání k zamyšlení. Pavel má dar pojmenovavat věci. Jelikož on děti co vím nemá, tak pokud jednou bude mít, bude super táta.
Ahoj, díky za super rozhovor a zajimavej a odvážnej koncept. 👍👌 Jak říká s oblibou Pavel - "nabízím myšlenku", že smyslem života je opravdu být šťastný. A to, co nás nutí dělat volby v životě, jsou naše 'hodnoty' nebo oblasti života, které máme vždy zvládnuté do určité míry (zdraví, rodina, láska, svoboda, otevřenost, úspěch, osobní rozvoj, bezpečí,...). Mně pomohlo definovat a prioritizovat právě tyto oblasti a zamyslet se nad tím, které z nich potřebuju/chci mít zvládnuté do jaké míry, abych mohl říct, že jsem spokojený a co ještě a jak konkrétně musím přidat, abych se mohl cítit šťastný. Když si to člověk zvědomí funguje to i obráceně a dřív nevědomé volby jsou najednou dělány vědomě právě tak, aby naplňovaly hodnoty/oblasti života podle specifických potřeb každého a ten byl pak zákonitě šťastný. Přeju hodně štěstí a sil v této náročné, ale určitě i krásné životní etapě. :-)
Povedený trio :). Pavel jako vždy vtipný/trefný. Děti jsou záhul (sami máme s ženou dvě - rok a půl + tři a půl, obě taky nejsou zrovna spáči a obě jsou dost aktivní) a je to mazec co si budeme povídat :). Vše co se v rozhovoru zmiňuje je víceméně pravda a relevantní. Na druhou stranu nevím no, pokud to mám celé hodnotit, tak mám z toho celého povídání dojem, že Janina se cítí dlouhodobě nepochopena, nedoceněna. Tak trochu jako "otrok" dítěte, mateřské a určité nesvobody. A to nejen na základě tohoto rozhovoru, ale poznámky tímto směrem jsem slyšel už vícekrát i v jiných rozhovorech s jinými hosty. Jak moc jsou ty pocity relevantní nedokážu samozřejmě posoudit (Janina tvrdí, že Adam nepomáhá dostatečně, Adam tvrdí že to tak není apod.). Je dobře, že to aktivně řešíte, protože by to podle mě nemuselo dopadnout dobře. Buďto se bude Janina v těch pocitech a výčitkách směrem k Adamovi dlouhodobě topit = nedopadne to dobře. Nebo to Adama začne natolik "srát" ty věčné připomínky, "buzerace" a výčitky, že to taky nedopadne dobře. Celkově to je dnes složité, stovky/tisíce let jsme žili v určitém archetypu a rolích (tak jsme byli konec konců i vychováni) = otec - zabezpečení rodiny (finance, chod rodiny, bezpečí, přístřešek) apod., matka = péče o děti + domácnost. Je dobře, že se to začíná posledních 10-20 let prolínat a muži se daleko více zapojují do péče o děti/domácnost + ženy se zapojují do finanční stránky. A to máte jedno dítě (s druhým je to ještě jiná liga) + finanční stránka hádám, že taky není problém = je potřeba i určité vděčnosti/pokory/uzemnění. Já se to vždy snažím zvědomit - zdravé děti, milující žena, dostatek financí - to je dobrý základ a se zbytkem je potřeba pracovat. Každopádně je to složité, když si k tomu přidám váš případ (Janina dost mužské energie - aktivní, podnikání před dítkem apod.), tak se to celé ještě trošku komplikuje :). Držím palce ať se Vám podaří dojít na nějaký společný konsenzus k oboustranné spokojenosti.
Taky máme dvě děti, partnerka věčně nespokojená, že s nima nejsem, byť jsem denně na homeoffice, pomáhám i během pracovní doby, tohle podej, tady ji chvíli pohlídej, zajdi na nákup, po práci se zase věnuju rodině a nejstarší usíná tak v 9 - pul 10. Nejsem s nima od 5 do 9, ale míň jak 2 hodiny denně určitě ne, v průměru tak 3 a to nepočítám čas během práce. Neustále slyším, že se věnuju málo. Došlo to do stavu, že jsem si to začal psát, co pro ně přes den dělám a od kdy do kdy. První týden po mě nic nechtěla (protože si na to dávala pozor), ale pak na to zapomněla a já pokračoval v psaní. Toho času během dne co jsem napočítal bylo někdy i 3 hodiny. Když jsem předložil fakta, tak mi odpověděla, že jsem stejně neměl nic na práci, takže to nevadí. Je to fakt těžký a nikdo nevidíme, jak to reálně je. Asi je dobrý se zaměřit na fakta a reálně měřit co kdy kdo dělá. Je smutný, že jsme došli až sem. Podle mě ženský to mají fakt mnohem víc easy než kdy jindy v historii, většina spotřebičů je automatika, tatínkové jsou po ruce, ale stejně je to pořád málo. A to ani neřešíme problémy že nevyjdeme s penězma. No možná právě proto, že problém reálně není, tak je potřeba ho vytvořit. Neumím si to moc vysvětlit. Ale v tomhle konkrétním videu mi přijde, že je paní vyhořelá z mateřství a že to o Adamovi ani moc není. Možná o něco méně času věnovat dítěti a najít si čas pro sebe.
@@truechecker680 moje rada je jasná. Pořiďte si kancl... Pokud je situace jak popisujete, tak to jiné nebude a výčitky se budou prohlubovat. Chápu to co píšete, střídal sem kancl + HO a znám něco podobného, kdy žena má pocit, že když jste doma (byť pracujete), tak jste vlastně stále po ruce... Tím měřením tomu nepomůžete, sice budete mít "fakta" a racionálně si to obhájíte, ale žena jede na emoční vlně a na nějaké tabulky Vám bude prdět.. Nesouhlasím s tím, že to ženy mají jednodušší. Jasně, máme myčky, sušičky, roboty co vysají/vytřou atd. atd. ALE na rozdíl od historie chybí větší výpomoc od babiček/dědečku, tetiček atd. K tomu jsou na ženu daleko větší nároky v dalších aspektech života (ať nějak vypadají, ideálně při mateřské nějaký přivýdělek apod.). Muži to mají za mě také v mnohých aspektech těžší než dříve - jak píšete, jsou více po ruce, k tomu větší tlak na peníze, úspěch, více rodinných dovolených atd. No není to pro rodinu dneska lehká doba. Kde pak brát (kord s malými dětmi) ten čas na sebe? Na svoje koníčky, záliby, čas jen pro sebe apod. Na druhou každá doba má své výzvy, překážky i privilegia.
@@CukrfreePodcastmoje pocity z vašeho podcastu: jste vyčerpaná, voláte o pomoc, vy už “ křičíte” a on,partner to pořád nechápe, nevidí, neslyší, je natvrdlý ( omlouvám se),má svoji práci, koníčky, kamarády a nechápe, že teď na pár let jeho kamárády a koníčky máte být vy dva, má vám být oporou, chlapem o kterýho se ženská může opřít, otcem miminka. Dokud Adam nepochopí, že jeho rodina je to nejdůležitější na světě, nebudete na “ vedlejší koleji “, vy nebudete šťastná a on nakonec taky ne. Adam je ten, který se musí stát chlapem, manželem a otcem. Vztah otec syn se buduje od narození, a ne až bude mluvit, chodit.. to je pozdě. Adame, ať vám ten vlak neujede, některé věci, se už napravit nedají Hodně štěstí vaší rodině 🍀🍀🍀
Lidi umí být upřímní, když mluví sami o sobě, ale být před kamerou upřímní navzájem o takto hlubokých a bolavých potížích ve vztahu, to už chce velkou odvahu. Děkuji vám za to, že ukazujete, že v každém vztahu přicházejí výzvy, překážky, pochybnosti. Děkuju, že jste tenhle rozhovor pustili ven. A držím moc palce, aby se vám podařilo najít štěstí a rovnováhu. Aby se vám podařilo najít to společné “vaše” a “moje”.
Dokonalý rozhovor, takové na internetu obecně chybí, částo bývají jen teoretické debaty a tady je krásně vidět střet s realitou. Častá jsou videa o osobním rozvoji, ale takhle s kůží na trh jak to opravdu funguje ve vztahu je jedinečné. Děkuji za sdílení, krásný rozhovor ❤
Nadhernej rozhovor. Pavla mam cim dal radsi. Pridavam se i k dikum za otevrenost a uprimnost co se tyce krize ve vstahu a rodicovstvi, jen jsem z toho citila opravdu velkou frustraci Jany a pocit jako tam jeji partner byl vlastne uz jen problem. Necitim tam pristup k reseni... Nevim, bylo mi z toho co tam viselo ve vzduchu uzko. Doufam, ze se Vam povede vyresit situaci ke stesti a spokojenosti vsech at uz bude reseni jakekoliv, ale nenechavala bych to vyhnivat. To jen pohled z venci. Respekt za odvahu a za odvedenou praci
Jani, tento rozhovor je naprosto skvělý :) Pavel je úžasný a hlavně se mi líbí Vaše upřímnost s Adamem takto i prezentovat vztah :) Strašně moc děkuji za zprostředkování jiných světů a manželství :) Je to velmi inspirující i pro ostatní, aby člověk viděl i druhé. Pavla určitě i příště prosím :-) Děkuji moc. ♥
Cukrfree je dobrá v tom, že je brutálně upřímná a Adam se k ní hodí bo vstřebá informaci a snaží se pohodově v klidu vše vyřešit. Někteří lidé neumí ani jedno 😎
Super autentická interakce mezi Adamem a Janinou, díky za to!Moc držím palce, abyste našli svojí spokojenou, jedinečnou cestu životem, ať už to pro vás bude znamenat cokoli. Pavel to krásně, lidsky a pochopitelně vysvětloval. Jsem ráda, že jsem v něm opět zahlídla jeho jiskru. Doufám, že tak jako pomáhá ostatním v jejich životech, tak nezapomíná ani na ten svůj. Asi je jednoduché v tom všem pomáhání druhým zapomenout na sebe. Moc i jemu přeju spokojenej a naplněnej život.
Jezis diky za to 1:26:00... o tom, že vlastně být mámou je největší seberozvoj. Protože člověk se fakt cítí úplně na dně (i když by měl být šťastnej) a nemá na sebe čas, ale přitom každý ten den s dítětem a ty situace jsou prostě ukazatele toho, co je potřeba si řešit, co ještě zbývá odhalit nebo poupravit atd. To je krásný slyšet. Díky za úžasnej rozhovor, jako vždy, když tam je Pavel.
super diel. tolko roznych tem tolko roznych uhlov. tolko skvelych myslienok a otazok a odpovedi ❤❤❤ 🙏🙏🙏 ten Pavel ze brutal 🤩 akoze co povie s tym rezonujem, brutal
ten konec je moc hezkej…. smysl - naplňovat svůj osud a s pokorou, vnitřním klidem a vděčností přijímat všechno, co život přináší. ikdyž je to někdy těžký ❤❤❤ díky za super rozhovor ❤️
Tohle byl velmi povedený rozhovor. Pavla velmi ráda sleduji a vždy mě dokáže znovu a znovu mile překvapit a pobavit. Tento rozhovor měl velmi příjemnou a uvolněnou atmosféru a navíc skvěle položené otázky formou diskuze. Všichni jste velmi inspirativní lidé. Děkuji a přeji vám všem hodně štěstí do nového roku. ❤
Vaše Vánoční speciály miluju ❤ Díky moc Janino za odvahu a sdílení pocitů ohledně vztahu, myslím že to rezonuje s pocity mnoha žen. Adamovi díky za odvahu to jako muž vyslechnout a Pavlovi za super vhledy ❤
Tak ji to pust. Ale jak se Moric bal priznat, ze spuhlasi s Chladem 😂😂 Fakt je, ze matky by mely rodit do 30 let, presne jak tu padlo, kdyby priroda chtela 40 lete matky, nemely by menzes od 12 let…
Skvělý talk! Témata která aktuálně řeším. Mám úžasného 2 letého syna, jeho otec si válí šunky, žije super free život, malého si nebere a já nemám v podstatě možnost se občas alespoň nadechnout (děda s tetou 1,5 h od města, jesle v podstatě nefungují, prarodiče z druhé strany si žijí svůj život) To vše se odráží na mé zdravotní stránce, což mě štve protože chci jak pro sebe tak i malého fungovat a ten život si také užívat. Dítě pro mě není překážkou, je to skvělý malý velký parťák, ale chybí mi opora a vědomí, že na to vše nejsem sama:/ Klidně bych se do nějakého businessu přidala :D Takže ještě jednou díky a krásný nový rok plný úspěchů, klidu, zdraví a radosti:)
Už Xtej podcast s PM a super. Jak tu píší ostatní, dal by se poslouchat hodiny a už jsem si zvykl i na to jeho "jako" za každým slovem:) Jediný co mi neštymuje jsou jeho rady, které začíná slovem "myslím" a je to poměrně často. Já totiž nevím, jestli to pak lze brát jako bernou minci - radu, která je dobrá a podložená tím, že má něco načteno/nastudováno nebo jestli vychází ze zkušenosti a ověřil si, že jeho odpověď na určitý problém v praxi funguje. Nebo jestli to je jen jeho pocit. Např. 14:58 a dál.
Díky za podcast, bylo to milé a příjemné povídání 🙂 Myslím, že toto náročné období zvládnete, protože jste k sobě upřímní. Málokdo by dokázal takhle veřejně “jít s kůží na trh” a pojmenovat, co mu vadí a k tomu přiznat, že to není ideální. Hlavně se nebojte říct si o pomoc, i pár hodin týdně, kdy dítě někdo pohlídá, je obrovský rozdíl a velká pomoc. Za chvilku bude Beník ve školce a pak to taky bude jiné 🙂 Jinak co se (ne)vytváření traumatu u dětí týká, nad tím jsem také hodně přemýšlela a z toho, co jsem si přečetla, jsem došla k závěru, že úplně stačí, když na sobě člověk pracuje a uvědomuje si svoje emoce, protože pak - ve vypjaté situaci - si uvědomím, že jsem to třeba přehnala a jdu se dítěti omluvit nebo mu vysvětlit, proč jsem reagovala tak, jak jsem reagovala apod. Takto si člověk uvědomí i vlastní nebo rodové vzorce a už jen toto uvědomění stačí k tomu, abychom zapracovali na změně a nebudovali tak trauma u dítěte.
Rozhovor sa mi paci, akurat mam pocit, ze pani moderatorka sa sice uz roky venuje sebarozvoju, no stavia sa tak trochu do role obete. Inak naozaj velmi dobré.❤️🍀
Krásný rozhovor s Pavlem Moricem. Pavel říká věci srozumitelně aby to pochopil každý. Trošku mě bylo líto manžela moderátorky - on neměl skoro prostor se k tomu vyjádřit. Já bych spíše volila rozhovor těch dvou lidí doma bez sdílení s ostatními ale doba je prostě trochu jiná než dříve. Třeba to někomu jinému pomůže, že i někdo jiný řeší stejnou situaci. Za mě to zvládnete už jenom proto, že jste oba komunikativní a to je základ, prostě mluvit se sebou. Tak se držte.❤❤❤
Tento díl je naprosto úžasný! Nutně potřebuji anglické titulky, abych to mohla šířit i v mem okolí! Jinak smekám před tou odvahou jít v tak citlivém před kameru😊
Jste lásky ❤. Dámy a pánové, úžasný podcast. Děkuji za Pavla, za vaši společnou interakci, za vaši tvorbu. Pavel dokáže nahlédnout do hloubky, do podstaty problémů a přitom to prezentovat s lehkostí, a okoreniť to humorem.
Tady se bavime o společnosti založené na výkonu.. ale být úspěšný člověk je hlavně byt vnitřně spokojený.. radeji šťastný kuchař než nešťastný inženýr.. protože se snažil naplnit obraz úspěšného života.. nejdůležitější je vnitřní uspokojení, najit svou cestu.. svůj vnitřní klid
Děkuji za velmi inspirativní,lidský a moudrý rozhovor. Jsem mentorka ve školce Montessori,kde svoboda projevu a kreativita dětí se oceňuje nejvíce . A díky Pavlovi Moricovi a Vám, se šíří láskyplně dál.
Já jsem nechával děti z 85% na přítelkyni. Pracovalinjsme spolu, firma a tak jsme se nějak dopoňovali kdo, kdy co. Praci jsme měli jen Březen až Září. Mimo to volno, v zimě jsem teda krom 3 společných dovolených - dohromady lehce přes měsíc, cestoval bez nich kvůli škole atd. Přítelkyně pak na to byla sama. Ale 2 měsíce zpět jsme měli tragickou autonehodu, bohužel zemřela a děti jsou tak i s firmou jen na mě. Teď je to teprve náročné, kdybych mohl dostat ještě šanci vychovávat s ní naše děti, vzhledem k tomu, že jsme pracovali na stejném kšeftu, tak bych seno ty děti staral napůl. Zasloužila by si to.
@@hanakucerova9577 ono jak se s tím člověk každý den pere, přemýšlí, řeší vinu, budoucnost atd. Tak se to uvnitř dost mění, někdy jsem v tom ponořen, někdy to vidím odzoomovaně, jakoby s odstupem. Je to hrozné.
Ahoj Pavle , mam takový příběh , vztah-- manželství mi přijde jako když každý jedem na lodičce bud jedem vedle sebe nebo za sebou a nebo také každý uplně jinám v závislosti na čase a rychlosti, jinak super podcast a Jana má výborně připravené otázky,👍
To vypadalo, ze manzelstvi je tesne pres rozpadem. Jako ten moment kdy rekla, ze nejstastnejsi obdobi jeji zivota bylo kdyz se rozesli, to bylo hodne kruté a chladne
33:53 Otazka: Co by se s nami stalo, kdyby se kazdy z nas autenticky vyprofilovaval do toho, co ho prirozene vola a laka, a byl v tom podporeny? Odpoved: Stali bychom se Aboriginci.
"Největším vítězstvím je nepotřebovat žádné vitězství"... :) už nevím, kde jsem to slyšela, ale dělat věci, hlavně ty nejjednodušší a základní, jen pro radost, dobrou náladu a kondici je k nezaplacení. Díky za rozhovor, Pavla jsem "objevila" před pár týdny a jeho přístup je sympatický, hlavně rozhovory za poslední cca 2 roky.
Mě Jana připadá jako taková hledačka štěstí. Adam je v podcastech v pohodě a tady sedí, mlčí, zaražený ... Podle mě je dobrý se vyprdnout na hrnutí seberozvoje, přestat tolik přemýšlet, co je správný, uvolnit se, klidně dělat blbosti. Netlačit na sebe = netlačit na druhý ...
Ano jsem hledačka štěstí, nevidím na to nic špatného. A Adam se vyjadřoval víc, ale často jsme pak zabředli do hodně osobních věcí, které jsme se rozhodli nechat pro sebe, proto jsou z podcastu vystřiženy.
@@CukrfreePodcast Nemyslím to nijak špatně. Jen jste se mi zdála taková urputná. Taky jsem svého času býval. Dokonce jsem vyrazil i na nějaké sebepoznávací akce a semináře. Potkával jsem tam hodně hledajících, hodně se usmívajících a do hloubky věci řešících lidí. Možná i na mnoho věcí přišli, ale nebyli šťastní. Pak jsem zjistil, že nejvíc spokojených až šťastných lidí potkávám mezi lidmi, kteří se věnují úplně něčemu jinému, mají pro to vášeň a sami sebe moc neřeší. Prostě nadšenci do něčeho, co je naplňuje, baví a není to nutně nic moudrého. Třeba běhání, vaření, povídání, setkávání se, turistika, tanec, řemeslo, ... prostě cokoli. Tak jsem na sobě přestal pracovat tak jako do té doby. Přestal jsem toužit po pokroku v duchovní sféře a najednou mi začalo být líp. Zkrátka jsem přestal hledat zkratky a šel životem svým tempem. Oni se pak ve správný okamžik vynoří různé problémy, zasunuté staré blokující zvyky, ale přicházejí postupně, v klidu a trpělivě. Jistě že si rád někdy sáhnu do sebe, bývám často v tichu, o samotě, v přírodě. Ale nedělám to pro nějaký pokrok. Dělám to jen tak, v klidu a někdy do toho ticha vstoupí vnitřní klid a jindy neklid. Všechno ve správný okamžik. Jistě že se s přítelkyní někdy dohadujeme, ale to je život a není potřeba to přetlačit a zlomit, vyřešit. Řekneme si co dokážeme říct, dáme tomu napětí čas, já jí obejmu, vydržím v klidu, ... ale i kdyby ne ... učíme se, mluvíme o tom. Občas ještě potkávám i ty co se za štěstím ženou jako splašení, ale už s nimi neběžím. Moje přítelkyně nezkoumá sama sebe v meditacích, nechodí na semináře, nebyla ve tmě, nechodíme po žhavém uhlí, nečteme spolu Drtikola, Eduarda Tomáše, ani Bhagatadgítu. A v tom je ten pokrok - nevyčítat si nedokonalost, nehrotit to, co jsme dřív hrotili, nehroutit se. Jsme spolu jen 2 roky, ale oba jsme už něco prožili. Aby ne, když je mi 47. Oba mi připadáte svobodomyslní, ale jakoby jste se nutili něčeho dosáhnout, něco přetlačit. Přitom stačí jen povolit stisk a neběžet tak rychle. Já prodělal rakovinu z příliš rychlého běhu životem. Příliš vysokého tlaku na sebe. Teď už je to lepší. Omlouvám se za dlouhé psaní a mějte hezké dny!
@@premekkubak8310díky za komentář a vysvětlení! V tom případě nejsem hledačka štěstí v tom smyslu, který jste psal. Nic z toho jsem nikdy nedělala a došla jsem k podobnému závěru, jako píšete Vy. Spíš jsem měla na mysli nelpět na něčem, co nás z dlouhodobého hlediska spíš trápí, než že by nás dělalo šťastnými ať už se to týká čehokoli. Ještě jednou díky za smysluplný komentář a ať se daří!
@@CukrfreePodcast Není zač. Ještě jen dovětek ... My s přítelkyní máme naprosto rozdílnou práci. Kamča je terénní pracovník a stará se o mentálně a fyzicky postižené lidi. Já jsem ajťák. Kamča je rychlejší jak v pohybu, tak v emocích. Já jsem zase v obojím pomalejší. Kamča je přizpůsobivější, já tolik ne. Kamča je štíhlá a mladistvého vzhledu, já jsem postarší těžkotonážní kus chlapa :-). Ale kromě rozdílů máme hodně společného. Milujeme přírodu, vesnici, stejné kamarády, hudbu, koncerty, děti, spaní ve stanu, koukání na hvězdy, stejný typ romantiky, víno, nejsme vybíraví v jídle, máme podobný pohled na politiku i na principy jako je poctivost, pravdomluvnost, ... A hodně si o tom všem povídáme. Říkáme si i hluboký a nepříjemný věci, pocity. Ale taky jsme si už ujasnili, co si říkat nemusíme, co nás zraňuje, co nás těší, ... Kamča o mně říká, že jsem udělal veliký pokrok a já říkám, že o ničem nevím. Já o ní říkám totéž a ona taky říká, že o ničem neví :-). Takže je to nějaký seberozvoj? SPíš bych řekl, že naše ozubené kolečka lépe zapadla do sebe a přeskakuje to o něco méně ...
Jen bych doplnila, že Adam tam má svoje neméně důležitá témata, třeba to, že v podstatě žije ženskou esenci a vy nemáte prostor se do ní položit. A to muže pracovat 24 hod denně a mít desítky projektů a ambicí, to není mužská esence. To je potřeba vykompenzovat si určitě aspekty z dětství. Držte se ❤️
Pan Moric opět bezkonkurenční. Jen si nemůžu pomoci, ale paní mi přijde až příliš pohlcena kázáním stránky "děti jsou taky lidi". Ano, s některými názory souznim, ale.. jde to až moc do extrému. Stačí jen více poslouchat co říká Pavel a vše dává naprostý smysl..
Jani, trefne, rekla bych, ze doma mame to same, kontaktni ditko na krku, je to zahul, ale musim teda i uvarit a to je fuska, nekdy u toho i brecim. Take bydlime na odlehlem miste. Diky za moc hezky podcast, pekne otazky, inspirativni… At se dari! A snad bude lepe…❤️🙏🏻
Ano u nás jak přes kopírák + spánková deprivace člověku ke svěžesti nepřidá. Jediné co mě v podstatě drží nad vodou je, že bude jednou líp a znovu se nadechnu ❤ Všem ženám ( i mužům) s malými dětmi hodně psychických sil ❤
Prijde mi, ze Janca proste není typ na žití na Šumavě. Ocekavam rozpad a návrat do Prahy, tohle působí cele hrozne nešťastné. Ale třeba se pletu, preju GL 🍀
Víte on je rozdíl žít na Šumavě se psem , nebo dokonce s dítětem, co miluje procházky a žít na Šumavě s dítětem, co odmítá chodit ven, odmítá být v kočárku, odmítá vše. Tady nejde o místo, ale o to, že prostě mám taky nějaké své potřeby. Myslím, že z toho být s dítětem zavřená x měsíců víceméně jen doma, by hrabalo každému. Vím, že je to jen období, ale taky to období potřebuju prožít v nějakém psychickém a fyzickém zdraví a ne jen přežívat. A proto si myslím, že by se automaticky měl zapojit i druhý rodič, to je to o čem celou dobu mluvím.
Skvělý podcast. Na Pavla jsem narazil prvně od kluků a od té doby jej sleduji. Je neuvěřitelné, jakou energií a celkově jakým stylem dokáže odpovídat, když dostane prostor pro rozvinutí myšlenky. Obdivuji, že jste schopni podcast udělat až takhle osobní/unikátní... a hlavně to vydat veřejně. Ať se vám daří a povede se vám vyřešit problémy. 🙂 PS: Ty střihy ve videu. Co je to za kouzla? :D Také dokonalé.
Super dil a vlastne nevim jestli mi z toho neni smutno, deti nemam a asi prave nechci,abych se presne necejtila jako Janina...i kdyz vsecko co vypravi, to je jak kdyby mluvila o me a mejch pocitech...😢
Moc děkuji za tento rozhovor .Pavel je velmi inspirativní člověk ,opravdu super .Jen tedy nevím zda je dobře inspirovat se knihou Poselství od protinožců ,když později zpochybnili její opravdovost a pak se autorka přiznala že celá kniha je falzifikát a nikdy nebyla s těmi domorodci .
Můj mužský pohled na tuto problematiku: Mateřská je u ženy období, kdy se vše točí kolem dítěte a dítě je středobodem vesmíru, věnuje mu všechen svůj čas a hlavně 100% pozornosti. Což ovšem muž nezvládá, protože my muži (teda většina) zvládáme vnímat pouze jednu věc a pokud dítě chce 100% nemáme ji kde ukrojit a hlídání takto malého dítěte je pro nás tedy težší. Na druhou stranu, žena při tomto období nechodí do práce ale muž ano a on si nemůže scvrknout svět pouze na rodinu musí stále fungovat jako před mateřskou aby zabezpečil rodinu. Potom přijde unavený z práce, kde se často snaží dělat více než předtím aby bylo více pro rodinu a doma dostane dítě na hlídání. Žena pak nechápe co mu je, vždyt nebyl doma tak z čeho je unavený. Celé to je potom dohadovaní o prioritách a životních pohledech a občas je matka i otec vidí jinak.
A co model, kdy rodiče podnikají a žena kromě full time starosti o dítě, musí i řešit chod firmy? Dnes už to není tak, že jediný kdo pracuje je muž. Samozřejmě to tak v mnoho rodinách stále funguje, ale u nás ten model je trochu jiný. A nevyspat se a ráno řešit s dítětem na krku ještě zaměstnance a firmu, je prostě vražedná kombinace.
@@CukrfreePodcast Napsal jsem to ze svého pohledu kdy muž chodí do práce, ovšem na mateřské může být i muž ale osobně bych to nezvládl. Osobně si myslím, že dokud dítě nechodí do školky tak má jeden pracovat/podnikat a druhý se starat o dítě. Nedovedu si představit být to na půl a jít po "směně" s dítětem ještě na X hodin do práce. Napadá mě snad jen zapojovat prarodiče ale ty u nás moc nehlídají a nebo platit chůvy. Což nevím jestli je uplně fajn.
@@CukrfreePodcast Vše je o nastavení priorit. Všichni máme stejně dlouhý den (24h) a je jenom na nás, jak ho prožijeme. Řídit firmu, být na mateřské a fňukat, že je toho na mě moc? Holt je potřeba některé věci delegovat na jiné. Nemyslet si, že jsem superman, a že budu dělat věci ve firmě, jak před mateřskou. Vzít si chůvu a nebo předat kompetence ve firmě na někoho jiného. Jinak je to pak otázka času , kdy se z toho sesypu. Ještě jsem nepochopil jednu věc. Odstěhovat se na Šumavu a pak si stěžovat, že jsem tam sama a čekám až přijede manžel??
@@CukrfreePodcastmultitasking a dobra organizace domácnosti, pece o dítě a práce, a komunikace obou podnikajících rodičů, bez toho to nejde. Hlavně si nic moc nevycitat, nenechavat pro sebe, ale rovnou to říct, neočekávat a komunikovat potřeby a přijmout i to, ze druhej má potřeby, který úplně já nechápu. Většinu překážek si stejne jen vytváříme v hlave. To date 👍
1:23:00 no jo ale to ještě ženské nebyly line rodit děti, dneska porodí jedno max 2 a má dost… teď snad je nějaký scifi film, kde už se těhotenství realizuje mimo tělo …
"když tomu dáš ty podmínky, který potřebuješ: prostor, slunce, voda čus.." to přirovnáni k vzrostlému dubu (vs bonsaji), je skvĕlý ❤ Velmi povedenej rozhovor, zase jsem si spoustu odnesla a taky se zasmála, děkuju. Btw. pro Pavla: cibulka lehce podlitá vodou se usmaží pĕkně rovnoměrně 😁
To, že se ve Vás aktivuje v podstatě energie bezmoci, je důsledkem otevření zranění z opuštění. Adam ho ve Vás aktivuje, což má za následek také mnoho dalších emocí vůči němu. Nevypovídá to o vztahu, ale o hloubce zranění. Které má mnoho vrstev. Je vidět, že mnoho vrstev už máte zpracovaných :) Zda jde o lásku nebo kompenzaci potřeb, poznáte tak, ze partnera milujete, i když nenaplňuje Vaše potřeby. Vede Vás do vnitřní síly. Nebo naopak zda ho milujete, i když už žádné potřeby od nej naplnit nepotřebujete. Ještě bych doplnila, že velmi důležitým aspektem ve vztahu je milování.
A navíc, bohužel, vsimli jste si, ze muzi se nemusi skoro vubec snažit? Jsou zvykli, ze aniz by vynaložili trochu usili, dostanou toho dost pod nos. Mysleno nejen přechodové ritualy, ale i vztahově. Chteji vse hned, zadna trpělivost jako v minulych stoletích. A zeny jim to často ještě usnadňují, sobě na škodu. Muzi dnes nevydrzi dvorit se ani tri schuzky a vzdaji to. 😅 A pak zde mame dalsi extrem, dle dostupných dat je kazda desata zena znásilněná, z cehoz 90% to nenahlasi. A to je trauma na doživotí. Jako nekdo by ty muze mel fakt probrat. Aby zacali taky neco delat. Krom zabavy. Samozřejmě asi existuji i dospele vyjimky jako Pavel Moric. Ale kde jsou, nevíte? 😮 Do toho, jak zaznelo, deti vyzkousi trpělivost kazdeho. To opravdu neni nic pro egoisty. 😊 Skvely dil. Diky. Poucne. A potřebné. Jen tak dal...🎉
Úplně super👍 Pavel mi otevřel uvnitř nové cesty a nastavil mind set o životě. Odpovědi ktere jsem hledal i ty z knih lépe vysvětlené. Vždy super ho poslouchat a tenhle díl přínosný i rodinám s dětmi. Už teď lituji manželku ještě víc jaký nekomfort zažívá 😢
Dulezita vec je, ze je tu na jihu prace od Dubna-rijna a skoro kazdy ma 2 prace, aby vydelal na zimu.....a pak je tu 5 mesicu volno. Proto v tento čas lidi casto nemaji co delat a jedou nekam kempovat.....😊
Skvělé a klobouk dolů, že s vaším momentálním nastavením a tím co prožíváte jdete ven. My s bývalou partnerkou tuhle krizi nezvládli a rozešli se, ale nemůžu říct, že bych toho nějak litoval. Přišlo mnoho dalších věcí, které by bez toho nebyli. Máme skvělé děti a lepší vztah než jsme měli jako partneři. 😉Dnes vím, že za to jak se cítím a co se mi děje nemůže moje partnerka a ani děti 😉 Ale uplynulo pár let od té doby ❤
V 1:14:xx po luxusním popisu čekající ženy od Janinky je nějaký střih,Pavel něco říkal…? :-) jinak poslouchám pozorně, jsem s manželem od svých 13.let, teď oslavím 35. narozeniny…a největší krize po 1. dítěti(6let)! Janinko,přestat čekat na chlapa je totální vysvobození,ale pak chci ho na? ….pozoruji to i u žen, jejíž muži jezdí na delší pracovní cesty….a neumím to vždy …díky za podcast
Moc děkuji za super rozhovor .Hodně se mi líbilo jak říkal p.Moric -Cestujte a poznávejte jak to dělají a co dělají jinde -Já to dělám a ještě bych to doplnil .Cestuji dost sám a je to top když se bavíte v cizí zemi jejich jazykem-Italština ,Němčina, Aj a , hodně věcí dělám jinak a na hodně věcí koukám jinak .
Prosím odkud máte tento umělý krb z vašich podcastů,, jaký typ to je?? 🙏🙏🙏Krásnou atmosféru to dělá 💥🔥doslova vám to tam jiskří😂💪... Děkuji za super podcast❤hodně štěstí všem
S Pavlem opet super!!!! Diky Jani, za povidani a otevrenost o vasem vztahu..clovek ma porad pocit, ze vy v poradech mate vse dokonale a vyresene...👍❤ moc mi to dnes diky tomu dalo..hlavne zaver o smyskz zivota..presne to resim...ale co je to, co ma vyrust ze seminka, uz to neumim najit po tolika letech zivota ze zvyku a co by se melo...kazdopadne mas skvely porad, prednes a otazky👏👌☺
Tak tentokrát to musela být pro Pavla šichta... Konfrontace s reálnou manželskou krizí před kamerou... 👍 Respekt Vám, že to řešíte takto otevřeně.. Za mně je to klasické, nejnáročnější období vztahu, když jsou děti malé a trvá to dost dlouho... Ale to se časem změní a zase si uvědomíte co jeden ve druhém máte. ❤
Pavel je člověk, co se dá poslouchat furt a vždycky mi to dá něco novýho, díky :)
A s jakou upřímností hodnotíte svůj vztah je taky inspirativní 👍
Taky to tak mám.❤
❤
Skvělý, že jste do tohoto šli, prezentovat vlastní vztah v takovém množství životních témat! Držím Vám moc palce a přeji hodně sil do těch těžkých chvil, které vždy příjdou. Traumatům se plně vyhnout nedá, a je to jistě dobře. Vzpomínám si na Brocast, kde o tomto, vámi zhotněném konceptu, mluvil Radovan Vávra. Že takovýto obsah by měl být v televizi (a nejen tam), ať se lidi inspirují. Komentáře potvrzují, že měl pravdu on, že ji má Pavel a že ji máte vy. Já tehdy Radovanovi psal, neboť máme v rodině po generace to štěstí, že ty traumata překonáváme společně. Rok 2024 vypadá zatím jako nadějný, kdy lidé a snad i společnosti budou nad spoluprací přemýšlet, a budou si na pomoc zvát kouče, a mentory, kteří fungují líp, než opakované přehrávání filmu, knihy, videa, byť sebeinspirativnějšího ;-) Minimálně takovou zkušenost mám ze své koučovací praxe já :) Více takového obsahu, ať je nám lépe! Společně jsme silnější ;-)
Rodinu jsme s manželkou zakládali ve 22ti, v roce 1995. Většina mých vrstevníků po revoluci "užívala života", "budovala kariéru", "cestovala", čekala s rodinou daleko za třicítku a pak je to obvykle tentýž příběh - roky snažení (protože dnes ve 30ti je prakticky každý impotentní) a když se to povede (mnohdy jen s pomocí doktorů), tak "jsem stráááášně unaveneeeeeej". Mladý rodič neřeší kraviny a má na děti dost energie. Taky je dítěti blíž, nezapomenu na ty večery, kdy jsme s pubertálními dětmi (15, 12) ve věku 37-38 sjížděli muziku. Boží!!! Nezapomenutelný!! V 50ti bych to dneska tak jako tehdy nedal, jsem mentálně i fyzicky úplně jinde. Mít dítě později, budiž, když je třetí nebo čtvrté. Vím, do čeho jdu a starší sourozenci pomůžou. Začínat ve věku 35-40, jak je dnes v módě, je zkrátka riziko.A to nemluvím o různých defektech - čím starší otec, tím víc poruch a nemocí u dítěte - dobře o tom hovoří třeba molekulární biolog Marek Vácha. Táta všechny neduhy během života bohužel zapisuje do DNA a předává (matka ne, ale s věkem jsou tam zase jiná rizika). Spousta holek si dnes připadá ve 30ti na mateřství "ještě mladá". Proberte se! Kdyby příroda chtěla, aby holky poprvé rodily v 35ti, nenechala by je menstruovat od 12ti let. Spousta ženských je dnes těsně po 40tce v přechodu. Lepší by bylo přestat si lhát a zakládat rodinu včas. A kdo to z různých, třeba i objektivních důvodů (bytová situace, dlouhé hledání partnera), udělá pozdě, ať je rád, že to vyšlo a přijme pokorně následky. Bude to mít těžší, ale je to boj, který stojí za to.
Áno,,deje sa to tak, ale pokiaľ sa priaznivo vyvijala situácia , ako u našich predkov. Teda ,v skorej mladosti sa oženiť, splodiť deti..atď.,klasika,!! to bola tá motivácia pre život. No už v 90tich rokoch boli mladý, ktorý nenašli vhodných životných partnerov na tento rituál,,boli iné vplyvy, možno viac chémie, možno težke vzorce z rodín im blokovalo mať rodinu i keď to vnútorné chceli. Druhá vec: energetickú štruktúru tela možno zlepšiť, pokiaľ človek niečo so sebou robí a to komplexne. Zdravie, energia, pevné telo je ako SLOBODA,,nikdy sa nedosiahne pohodlnosťou. Ten pocit,že mi síl ubúda s vekom, je nepresný. A tretia vec: skúste vysvetliť fenomén kmeňa Hunza v Auganistane, kde 60 ročná žena porodi dieťa, lebo vie ,že ho vychova, lebo sa dožije ako matka cca 120 rokov. A za tretie,,Čas v živote ženy, kedy prebieha menštruácia nie je časom plodnosti. Tá prebieha preto ,lebo sa žena čistí. Ak je telo ženy čisté,od toxínov menštruácia mizne, = nie je dôvod. To vám potvrdia ženy, ktoré zmenili stravu i spôsob života a bez menštruácie otehotneli.
No to nevim jestli Orko je k tomu relevantni, myslim ze vetsi riziko (adhd, as) je starsi zena nez muz. Samozrejme pokud muz podstoupil 2 rakoviny a ozarovani apod., tak to je zase neco jineho…
Ten Pavel je stejně hezkej...tak jako celkově 😅....a vubec se nestydim za trosku přízemní komentar ✌💫
Jsem na začátku videa a už vím, že to bude opět velmi zajímavé, poučné povídání k zamyšlení. Pavel má dar pojmenovavat věci. Jelikož on děti co vím nemá, tak pokud jednou bude mít, bude super táta.
Ahoj, díky za super rozhovor a zajimavej a odvážnej koncept. 👍👌
Jak říká s oblibou Pavel - "nabízím myšlenku", že smyslem života je opravdu být šťastný. A to, co nás nutí dělat volby v životě, jsou naše 'hodnoty' nebo oblasti života, které máme vždy zvládnuté do určité míry (zdraví, rodina, láska, svoboda, otevřenost, úspěch, osobní rozvoj, bezpečí,...). Mně pomohlo definovat a prioritizovat právě tyto oblasti a zamyslet se nad tím, které z nich potřebuju/chci mít zvládnuté do jaké míry, abych mohl říct, že jsem spokojený a co ještě a jak konkrétně musím přidat, abych se mohl cítit šťastný. Když si to člověk zvědomí funguje to i obráceně a dřív nevědomé volby jsou najednou dělány vědomě právě tak, aby naplňovaly hodnoty/oblasti života podle specifických potřeb každého a ten byl pak zákonitě šťastný.
Přeju hodně štěstí a sil v této náročné, ale určitě i krásné životní etapě. :-)
Líbí se mi u vás, že host mluví z 90% a je to to fakt kvůli čemu jsem přišel, skoro jako bych si s ním povídal😍😍
Povedený trio :). Pavel jako vždy vtipný/trefný. Děti jsou záhul (sami máme s ženou dvě - rok a půl + tři a půl, obě taky nejsou zrovna spáči a obě jsou dost aktivní) a je to mazec co si budeme povídat :). Vše co se v rozhovoru zmiňuje je víceméně pravda a relevantní. Na druhou stranu nevím no, pokud to mám celé hodnotit, tak mám z toho celého povídání dojem, že Janina se cítí dlouhodobě nepochopena, nedoceněna. Tak trochu jako "otrok" dítěte, mateřské a určité nesvobody. A to nejen na základě tohoto rozhovoru, ale poznámky tímto směrem jsem slyšel už vícekrát i v jiných rozhovorech s jinými hosty. Jak moc jsou ty pocity relevantní nedokážu samozřejmě posoudit (Janina tvrdí, že Adam nepomáhá dostatečně, Adam tvrdí že to tak není apod.). Je dobře, že to aktivně řešíte, protože by to podle mě nemuselo dopadnout dobře. Buďto se bude Janina v těch pocitech a výčitkách směrem k Adamovi dlouhodobě topit = nedopadne to dobře. Nebo to Adama začne natolik "srát" ty věčné připomínky, "buzerace" a výčitky, že to taky nedopadne dobře. Celkově to je dnes složité, stovky/tisíce let jsme žili v určitém archetypu a rolích (tak jsme byli konec konců i vychováni) = otec - zabezpečení rodiny (finance, chod rodiny, bezpečí, přístřešek) apod., matka = péče o děti + domácnost. Je dobře, že se to začíná posledních 10-20 let prolínat a muži se daleko více zapojují do péče o děti/domácnost + ženy se zapojují do finanční stránky. A to máte jedno dítě (s druhým je to ještě jiná liga) + finanční stránka hádám, že taky není problém = je potřeba i určité vděčnosti/pokory/uzemnění. Já se to vždy snažím zvědomit - zdravé děti, milující žena, dostatek financí - to je dobrý základ a se zbytkem je potřeba pracovat. Každopádně je to složité, když si k tomu přidám váš případ (Janina dost mužské energie - aktivní, podnikání před dítkem apod.), tak se to celé ještě trošku komplikuje :). Držím palce ať se Vám podaří dojít na nějaký společný konsenzus k oboustranné spokojenosti.
To jste zanalyzoval skvěle! Díky!😊
Taky máme dvě děti, partnerka věčně nespokojená, že s nima nejsem, byť jsem denně na homeoffice, pomáhám i během pracovní doby, tohle podej, tady ji chvíli pohlídej, zajdi na nákup, po práci se zase věnuju rodině a nejstarší usíná tak v 9 - pul 10. Nejsem s nima od 5 do 9, ale míň jak 2 hodiny denně určitě ne, v průměru tak 3 a to nepočítám čas během práce. Neustále slyším, že se věnuju málo. Došlo to do stavu, že jsem si to začal psát, co pro ně přes den dělám a od kdy do kdy. První týden po mě nic nechtěla (protože si na to dávala pozor), ale pak na to zapomněla a já pokračoval v psaní. Toho času během dne co jsem napočítal bylo někdy i 3 hodiny. Když jsem předložil fakta, tak mi odpověděla, že jsem stejně neměl nic na práci, takže to nevadí.
Je to fakt těžký a nikdo nevidíme, jak to reálně je. Asi je dobrý se zaměřit na fakta a reálně měřit co kdy kdo dělá. Je smutný, že jsme došli až sem. Podle mě ženský to mají fakt mnohem víc easy než kdy jindy v historii, většina spotřebičů je automatika, tatínkové jsou po ruce, ale stejně je to pořád málo. A to ani neřešíme problémy že nevyjdeme s penězma. No možná právě proto, že problém reálně není, tak je potřeba ho vytvořit. Neumím si to moc vysvětlit.
Ale v tomhle konkrétním videu mi přijde, že je paní vyhořelá z mateřství a že to o Adamovi ani moc není. Možná o něco méně času věnovat dítěti a najít si čas pro sebe.
@@truechecker680 moje rada je jasná. Pořiďte si kancl... Pokud je situace jak popisujete, tak to jiné nebude a výčitky se budou prohlubovat. Chápu to co píšete, střídal sem kancl + HO a znám něco podobného, kdy žena má pocit, že když jste doma (byť pracujete), tak jste vlastně stále po ruce... Tím měřením tomu nepomůžete, sice budete mít "fakta" a racionálně si to obhájíte, ale žena jede na emoční vlně a na nějaké tabulky Vám bude prdět.. Nesouhlasím s tím, že to ženy mají jednodušší. Jasně, máme myčky, sušičky, roboty co vysají/vytřou atd. atd. ALE na rozdíl od historie chybí větší výpomoc od babiček/dědečku, tetiček atd. K tomu jsou na ženu daleko větší nároky v dalších aspektech života (ať nějak vypadají, ideálně při mateřské nějaký přivýdělek apod.). Muži to mají za mě také v mnohých aspektech těžší než dříve - jak píšete, jsou více po ruce, k tomu větší tlak na peníze, úspěch, více rodinných dovolených atd. No není to pro rodinu dneska lehká doba. Kde pak brát (kord s malými dětmi) ten čas na sebe? Na svoje koníčky, záliby, čas jen pro sebe apod. Na druhou každá doba má své výzvy, překážky i privilegia.
@@CukrfreePodcastmoje pocity z vašeho podcastu: jste vyčerpaná, voláte o pomoc, vy už “ křičíte” a on,partner to pořád nechápe, nevidí, neslyší, je natvrdlý ( omlouvám se),má svoji práci, koníčky, kamarády a nechápe, že teď na pár let jeho kamárády a koníčky máte být vy dva, má vám být oporou, chlapem o kterýho se ženská může opřít, otcem miminka. Dokud Adam nepochopí, že jeho rodina je to nejdůležitější na světě, nebudete na “ vedlejší koleji “, vy nebudete šťastná a on nakonec taky ne. Adam je ten, který se musí stát chlapem, manželem a otcem. Vztah otec syn se buduje od narození, a ne až bude mluvit, chodit.. to je pozdě. Adame, ať vám ten vlak neujede, některé věci, se už napravit nedají
Hodně štěstí vaší rodině 🍀🍀🍀
Super podcast! Adama mi bylo chvilkama trochu lito ale cenim že do toho nevstupoval :)
Lidi umí být upřímní, když mluví sami o sobě, ale být před kamerou upřímní navzájem o takto hlubokých a bolavých potížích ve vztahu, to už chce velkou odvahu. Děkuji vám za to, že ukazujete, že v každém vztahu přicházejí výzvy, překážky, pochybnosti. Děkuju, že jste tenhle rozhovor pustili ven. A držím moc palce, aby se vám podařilo najít štěstí a rovnováhu. Aby se vám podařilo najít to společné “vaše” a “moje”.
No😅Adam měl asi to děťátko i porodit😍😂tak to nějak vidím...
Dokonalý rozhovor, takové na internetu obecně chybí, částo bývají jen teoretické debaty a tady je krásně vidět střet s realitou. Častá jsou videa o osobním rozvoji, ale takhle s kůží na trh jak to opravdu funguje ve vztahu je jedinečné. Děkuji za sdílení, krásný rozhovor ❤
Nadhernej rozhovor. Pavla mam cim dal radsi. Pridavam se i k dikum za otevrenost a uprimnost co se tyce krize ve vstahu a rodicovstvi, jen jsem z toho citila opravdu velkou frustraci Jany a pocit jako tam jeji partner byl vlastne uz jen problem. Necitim tam pristup k reseni... Nevim, bylo mi z toho co tam viselo ve vzduchu uzko. Doufam, ze se Vam povede vyresit situaci ke stesti a spokojenosti vsech at uz bude reseni jakekoliv, ale nenechavala bych to vyhnivat. To jen pohled z venci. Respekt za odvahu a za odvedenou praci
Jani, tento rozhovor je naprosto skvělý :) Pavel je úžasný a hlavně se mi líbí Vaše upřímnost s Adamem takto i prezentovat vztah :) Strašně moc děkuji za zprostředkování jiných světů a manželství :) Je to velmi inspirující i pro ostatní, aby člověk viděl i druhé. Pavla určitě i příště prosím :-) Děkuji moc. ♥
Cukrfree je dobrá v tom, že je brutálně upřímná a Adam se k ní hodí bo vstřebá informaci a snaží se pohodově v klidu vše vyřešit. Někteří lidé neumí ani jedno 😎
Člověk co kouká nějaký ten pátek na Brocast a má Adama za macha pak zjistí že to je nejspíše docela dobrý podpantoflák 😂😂😂
Právě že není podpantflovak😂😂😂
"Štěstí je to, když jdeš cestou, která je tvoje." "Schopnost, jak plně a hluboce umíš prožívat přítomný okamžik." Nej myšlenky🙂
Jo!❤
On si dá houbičky a myslí si že je to vyřešený😂😂 mě zabilo
Skvělý rozhovor
Tohle bylo super, Pavla miluji, jeho styl, vtipnou, je boží....v kombinaci páru muz+žena...fakt super, děkuju za to❤
Tak Pavel uz se tam cítí jako doma, ne? :) Je skvělý!🎉❤
Jeden z nejlepších podcastu vubec. Pavel je geniální, dokáže vše perfektně pojmenovat...Toto by se nechalo poslouchat celé hodiny, dekuju!
Super autentická interakce mezi Adamem a Janinou, díky za to!Moc držím palce, abyste našli svojí spokojenou, jedinečnou cestu životem, ať už to pro vás bude znamenat cokoli.
Pavel to krásně, lidsky a pochopitelně vysvětloval. Jsem ráda, že jsem v něm opět zahlídla jeho jiskru. Doufám, že tak jako pomáhá ostatním v jejich životech, tak nezapomíná ani na ten svůj. Asi je jednoduché v tom všem pomáhání druhým zapomenout na sebe. Moc i jemu přeju spokojenej a naplněnej život.
Jezis diky za to 1:26:00... o tom, že vlastně být mámou je největší seberozvoj. Protože člověk se fakt cítí úplně na dně (i když by měl být šťastnej) a nemá na sebe čas, ale přitom každý ten den s dítětem a ty situace jsou prostě ukazatele toho, co je potřeba si řešit, co ještě zbývá odhalit nebo poupravit atd. To je krásný slyšet. Díky za úžasnej rozhovor, jako vždy, když tam je Pavel.
super diel. tolko roznych tem tolko roznych uhlov. tolko skvelych myslienok a otazok a odpovedi ❤❤❤ 🙏🙏🙏 ten Pavel ze brutal 🤩 akoze co povie s tym rezonujem, brutal
ten konec je moc hezkej…. smysl - naplňovat svůj osud a s pokorou, vnitřním klidem a vděčností přijímat všechno, co život přináší. ikdyž je to někdy těžký ❤❤❤ díky za super rozhovor ❤️
Tohle byl velmi povedený rozhovor. Pavla velmi ráda sleduji a vždy mě dokáže znovu a znovu mile překvapit a pobavit. Tento rozhovor měl velmi příjemnou a uvolněnou atmosféru a navíc skvěle položené otázky formou diskuze. Všichni jste velmi inspirativní lidé. Děkuji a přeji vám všem hodně štěstí do nového roku. ❤
Vaše Vánoční speciály miluju ❤ Díky moc Janino za odvahu a sdílení pocitů ohledně vztahu, myslím že to rezonuje s pocity mnoha žen. Adamovi díky za odvahu to jako muž vyslechnout a Pavlovi za super vhledy ❤
Bože, tohle je tak úžasný, kez by si to pustila i moje tchyně 😅❤
Tak ji to pust. Ale jak se Moric bal priznat, ze spuhlasi s Chladem 😂😂
Fakt je, ze matky by mely rodit do 30 let, presne jak tu padlo, kdyby priroda chtela 40 lete matky, nemely by menzes od 12 let…
Jani,velmi ocenujem autenticitu s akou hovoris o pocitoch matky a o vztahu🙏🏻
Skvělý talk! Témata která aktuálně řeším. Mám úžasného 2 letého syna, jeho otec si válí šunky, žije super free život, malého si nebere a já nemám v podstatě možnost se občas alespoň nadechnout (děda s tetou 1,5 h od města, jesle v podstatě nefungují, prarodiče z druhé strany si žijí svůj život) To vše se odráží na mé zdravotní stránce, což mě štve protože chci jak pro sebe tak i malého fungovat a ten život si také užívat. Dítě pro mě není překážkou, je to skvělý malý velký parťák, ale chybí mi opora a vědomí, že na to vše nejsem sama:/ Klidně bych se do nějakého businessu přidala :D Takže ještě jednou díky a krásný nový rok plný úspěchů, klidu, zdraví a radosti:)
Už Xtej podcast s PM a super. Jak tu píší ostatní, dal by se poslouchat hodiny a už jsem si zvykl i na to jeho "jako" za každým slovem:) Jediný co mi neštymuje jsou jeho rady, které začíná slovem "myslím" a je to poměrně často. Já totiž nevím, jestli to pak lze brát jako bernou minci - radu, která je dobrá a podložená tím, že má něco načteno/nastudováno nebo jestli vychází ze zkušenosti a ověřil si, že jeho odpověď na určitý problém v praxi funguje. Nebo jestli to je jen jeho pocit. Např. 14:58 a dál.
Nádherná komunikace. Pavlovy výrazy a přirovnání mi hodně sedí. Díky všem ❤️
Díky za podcast, bylo to milé a příjemné povídání 🙂
Myslím, že toto náročné období zvládnete, protože jste k sobě upřímní. Málokdo by dokázal takhle veřejně “jít s kůží na trh” a pojmenovat, co mu vadí a k tomu přiznat, že to není ideální. Hlavně se nebojte říct si o pomoc, i pár hodin týdně, kdy dítě někdo pohlídá, je obrovský rozdíl a velká pomoc. Za chvilku bude Beník ve školce a pak to taky bude jiné 🙂
Jinak co se (ne)vytváření traumatu u dětí týká, nad tím jsem také hodně přemýšlela a z toho, co jsem si přečetla, jsem došla k závěru, že úplně stačí, když na sobě člověk pracuje a uvědomuje si svoje emoce, protože pak - ve vypjaté situaci - si uvědomím, že jsem to třeba přehnala a jdu se dítěti omluvit nebo mu vysvětlit, proč jsem reagovala tak, jak jsem reagovala apod. Takto si člověk uvědomí i vlastní nebo rodové vzorce a už jen toto uvědomění stačí k tomu, abychom zapracovali na změně a nebudovali tak trauma u dítěte.
Nádherné, děkuji ❤
Skvělý podcast a skvělé otázky, ,,žádný recykláty”😄 jak říká Pavel.
❤ děkujeme jako vždy skvělé
Pavel kapacita 👍 skvělý díl, skvělý host. 🙌
Prej “chroupe pisek, vid” :-)))) jezis ja se smeju, dekujuuu jste bozi 😍
😁❤️
Rozhovor sa mi paci, akurat mam pocit, ze pani moderatorka sa sice uz roky venuje sebarozvoju, no stavia sa tak trochu do role obete. Inak naozaj velmi dobré.❤️🍀
Vyborny dil a Jani, uzasne vhledy do sebe. Taky si tom pustim znovu.
Ty jo, čekal jsem trojku s Richardem Chladem, tohle je intelektuální zklamání 😅
🤣
😂 jak zmínila Janina, počkám si ,až bude mít Pavel děti a pak ho pozvu 😂.
Jinak moc pěkný rozhovor 🎉.
Krásný rozhovor s Pavlem Moricem. Pavel říká věci srozumitelně aby to pochopil každý. Trošku mě bylo líto manžela moderátorky - on neměl skoro prostor se k tomu vyjádřit. Já bych spíše volila rozhovor těch dvou lidí doma bez sdílení s ostatními ale doba je prostě trochu jiná než dříve. Třeba to někomu jinému pomůže, že i někdo jiný řeší stejnou situaci. Za mě to zvládnete už jenom proto, že jste oba komunikativní a to je základ, prostě mluvit se sebou. Tak se držte.❤❤❤
Úžasný rozhovor. Tohle bych mohla poslouchat hodiny! Díky vám všem za všechno to úsilí, co jste tomu věnovali a přeji, ať se daří!
Tento díl je naprosto úžasný! Nutně potřebuji anglické titulky, abych to mohla šířit i v mem okolí! Jinak smekám před tou odvahou jít v tak citlivém před kameru😊
Jste lásky ❤.
Dámy a pánové, úžasný podcast. Děkuji za Pavla, za vaši společnou interakci, za vaši tvorbu. Pavel dokáže nahlédnout do hloubky, do podstaty problémů a přitom to prezentovat s lehkostí, a okoreniť to humorem.
Tady se bavime o společnosti založené na výkonu.. ale být úspěšný člověk je hlavně byt vnitřně spokojený.. radeji šťastný kuchař než nešťastný inženýr.. protože se snažil naplnit obraz úspěšného života.. nejdůležitější je vnitřní uspokojení, najit svou cestu.. svůj vnitřní klid
Děkuji za velmi inspirativní,lidský a moudrý rozhovor. Jsem mentorka ve školce Montessori,kde svoboda projevu a kreativita dětí se oceňuje nejvíce . A díky Pavlovi Moricovi a Vám, se šíří láskyplně dál.
Já jsem nechával děti z 85% na přítelkyni. Pracovalinjsme spolu, firma a tak jsme se nějak dopoňovali kdo, kdy co. Praci jsme měli jen Březen až Září. Mimo to volno, v zimě jsem teda krom 3 společných dovolených - dohromady lehce přes měsíc, cestoval bez nich kvůli škole atd. Přítelkyně pak na to byla sama. Ale 2 měsíce zpět jsme měli tragickou autonehodu, bohužel zemřela a děti jsou tak i s firmou jen na mě. Teď je to teprve náročné, kdybych mohl dostat ještě šanci vychovávat s ní naše děti, vzhledem k tomu, že jsme pracovali na stejném kšeftu, tak bych seno ty děti staral napůl. Zasloužila by si to.
Uf, tak to je silný příběh. I když podaný tak nějak spíš fakticky. Upřímnou soustrast a hodně sil a pomoci do výchovy.
@@hanakucerova9577 ono jak se s tím člověk každý den pere, přemýšlí, řeší vinu, budoucnost atd. Tak se to uvnitř dost mění, někdy jsem v tom ponořen, někdy to vidím odzoomovaně, jakoby s odstupem. Je to hrozné.
S Pavlem jsem prožila úžasný camp na Krétě před deseti lety, umí skvěle popsat věci a situace👍
Pohlazení po duši ❤děkuji vám! Až mě trochu děsí, jak jsem se ve spoustě věcí viděla...
Ahoj Pavle , mam takový příběh , vztah-- manželství mi přijde jako když každý jedem na lodičce bud jedem vedle sebe nebo za sebou a nebo také každý uplně jinám v závislosti na čase a rychlosti, jinak super podcast a Jana má výborně připravené otázky,👍
Právě sledujete rozchod v přímém přenosu.
To vypadalo, ze manzelstvi je tesne pres rozpadem. Jako ten moment kdy rekla, ze nejstastnejsi obdobi jeji zivota bylo kdyz se rozesli, to bylo hodne kruté a chladne
Cukrfree uz delsi dobu nemusim, ale Pavel Moric je proste super a tohle se povedlo moc ♥️
❤
Skvělé, skvělé...
33:53
Otazka: Co by se s nami stalo, kdyby se kazdy z nas autenticky vyprofilovaval do toho, co ho prirozene vola a laka, a byl v tom podporeny?
Odpoved: Stali bychom se Aboriginci.
"Největším vítězstvím je nepotřebovat žádné vitězství"... :) už nevím, kde jsem to slyšela, ale dělat věci, hlavně ty nejjednodušší a základní, jen pro radost, dobrou náladu a kondici je k nezaplacení.
Díky za rozhovor, Pavla jsem "objevila" před pár týdny a jeho přístup je sympatický, hlavně rozhovory za poslední cca 2 roky.
Najděte i starší přednášky, doporučuji .
Dekuji miluji KRASA
Mě Jana připadá jako taková hledačka štěstí. Adam je v podcastech v pohodě a tady sedí, mlčí, zaražený ... Podle mě je dobrý se vyprdnout na hrnutí seberozvoje, přestat tolik přemýšlet, co je správný, uvolnit se, klidně dělat blbosti. Netlačit na sebe = netlačit na druhý ...
Ano jsem hledačka štěstí, nevidím na to nic špatného. A Adam se vyjadřoval víc, ale často jsme pak zabředli do hodně osobních věcí, které jsme se rozhodli nechat pro sebe, proto jsou z podcastu vystřiženy.
@@CukrfreePodcast Nemyslím to nijak špatně. Jen jste se mi zdála taková urputná. Taky jsem svého času býval. Dokonce jsem vyrazil i na nějaké sebepoznávací akce a semináře. Potkával jsem tam hodně hledajících, hodně se usmívajících a do hloubky věci řešících lidí. Možná i na mnoho věcí přišli, ale nebyli šťastní. Pak jsem zjistil, že nejvíc spokojených až šťastných lidí potkávám mezi lidmi, kteří se věnují úplně něčemu jinému, mají pro to vášeň a sami sebe moc neřeší. Prostě nadšenci do něčeho, co je naplňuje, baví a není to nutně nic moudrého. Třeba běhání, vaření, povídání, setkávání se, turistika, tanec, řemeslo, ... prostě cokoli. Tak jsem na sobě přestal pracovat tak jako do té doby. Přestal jsem toužit po pokroku v duchovní sféře a najednou mi začalo být líp. Zkrátka jsem přestal hledat zkratky a šel životem svým tempem. Oni se pak ve správný okamžik vynoří různé problémy, zasunuté staré blokující zvyky, ale přicházejí postupně, v klidu a trpělivě. Jistě že si rád někdy sáhnu do sebe, bývám často v tichu, o samotě, v přírodě. Ale nedělám to pro nějaký pokrok. Dělám to jen tak, v klidu a někdy do toho ticha vstoupí vnitřní klid a jindy neklid. Všechno ve správný okamžik. Jistě že se s přítelkyní někdy dohadujeme, ale to je život a není potřeba to přetlačit a zlomit, vyřešit. Řekneme si co dokážeme říct, dáme tomu napětí čas, já jí obejmu, vydržím v klidu, ... ale i kdyby ne ... učíme se, mluvíme o tom. Občas ještě potkávám i ty co se za štěstím ženou jako splašení, ale už s nimi neběžím. Moje přítelkyně nezkoumá sama sebe v meditacích, nechodí na semináře, nebyla ve tmě, nechodíme po žhavém uhlí, nečteme spolu Drtikola, Eduarda Tomáše, ani Bhagatadgítu. A v tom je ten pokrok - nevyčítat si nedokonalost, nehrotit to, co jsme dřív hrotili, nehroutit se. Jsme spolu jen 2 roky, ale oba jsme už něco prožili. Aby ne, když je mi 47. Oba mi připadáte svobodomyslní, ale jakoby jste se nutili něčeho dosáhnout, něco přetlačit. Přitom stačí jen povolit stisk a neběžet tak rychle. Já prodělal rakovinu z příliš rychlého běhu životem. Příliš vysokého tlaku na sebe. Teď už je to lepší. Omlouvám se za dlouhé psaní a mějte hezké dny!
@@premekkubak8310díky za komentář a vysvětlení! V tom případě nejsem hledačka štěstí v tom smyslu, který jste psal. Nic z toho jsem nikdy nedělala a došla jsem k podobnému závěru, jako píšete Vy. Spíš jsem měla na mysli nelpět na něčem, co nás z dlouhodobého hlediska spíš trápí, než že by nás dělalo šťastnými ať už se to týká čehokoli. Ještě jednou díky za smysluplný komentář a ať se daří!
@@CukrfreePodcast Není zač. Ještě jen dovětek ... My s přítelkyní máme naprosto rozdílnou práci. Kamča je terénní pracovník a stará se o mentálně a fyzicky postižené lidi. Já jsem ajťák. Kamča je rychlejší jak v pohybu, tak v emocích. Já jsem zase v obojím pomalejší. Kamča je přizpůsobivější, já tolik ne. Kamča je štíhlá a mladistvého vzhledu, já jsem postarší těžkotonážní kus chlapa :-). Ale kromě rozdílů máme hodně společného. Milujeme přírodu, vesnici, stejné kamarády, hudbu, koncerty, děti, spaní ve stanu, koukání na hvězdy, stejný typ romantiky, víno, nejsme vybíraví v jídle, máme podobný pohled na politiku i na principy jako je poctivost, pravdomluvnost, ... A hodně si o tom všem povídáme. Říkáme si i hluboký a nepříjemný věci, pocity. Ale taky jsme si už ujasnili, co si říkat nemusíme, co nás zraňuje, co nás těší, ... Kamča o mně říká, že jsem udělal veliký pokrok a já říkám, že o ničem nevím. Já o ní říkám totéž a ona taky říká, že o ničem neví :-). Takže je to nějaký seberozvoj? SPíš bych řekl, že naše ozubené kolečka lépe zapadla do sebe a přeskakuje to o něco méně ...
Jen bych doplnila, že Adam tam má svoje neméně důležitá témata, třeba to, že v podstatě žije ženskou esenci a vy nemáte prostor se do ní položit.
A to muže pracovat 24 hod denně a mít desítky projektů a ambicí, to není mužská esence. To je potřeba vykompenzovat si určitě aspekty z dětství.
Držte se ❤️
Pan Moric opět bezkonkurenční. Jen si nemůžu pomoci, ale paní mi přijde až příliš pohlcena kázáním stránky "děti jsou taky lidi". Ano, s některými názory souznim, ale.. jde to až moc do extrému.
Stačí jen více poslouchat co říká Pavel a vše dává naprostý smysl..
Jani, trefne, rekla bych, ze doma mame to same, kontaktni ditko na krku, je to zahul, ale musim teda i uvarit a to je fuska, nekdy u toho i brecim. Take bydlime na odlehlem miste. Diky za moc hezky podcast, pekne otazky, inspirativni… At se dari! A snad bude lepe…❤️🙏🏻
Ano u nás jak přes kopírák + spánková deprivace člověku ke svěžesti nepřidá. Jediné co mě v podstatě drží nad vodou je, že bude jednou líp a znovu se nadechnu ❤
Všem ženám ( i mužům) s malými dětmi hodně psychických sil ❤
Otázka priorit......
Prijde mi, ze Janca proste není typ na žití na Šumavě. Ocekavam rozpad a návrat do Prahy, tohle působí cele hrozne nešťastné. Ale třeba se pletu, preju GL 🍀
Víte on je rozdíl žít na Šumavě se psem , nebo dokonce s dítětem, co miluje procházky a žít na Šumavě s dítětem, co odmítá chodit ven, odmítá být v kočárku, odmítá vše. Tady nejde o místo, ale o to, že prostě mám taky nějaké své potřeby. Myslím, že z toho být s dítětem zavřená x měsíců víceméně jen doma, by hrabalo každému. Vím, že je to jen období, ale taky to období potřebuju prožít v nějakém psychickém a fyzickém zdraví a ne jen přežívat. A proto si myslím, že by se automaticky měl zapojit i druhý rodič, to je to o čem celou dobu mluvím.
Skvělý podcast. Na Pavla jsem narazil prvně od kluků a od té doby jej sleduji. Je neuvěřitelné, jakou energií a celkově jakým stylem dokáže odpovídat, když dostane prostor pro rozvinutí myšlenky. Obdivuji, že jste schopni podcast udělat až takhle osobní/unikátní... a hlavně to vydat veřejně. Ať se vám daří a povede se vám vyřešit problémy. 🙂 PS: Ty střihy ve videu. Co je to za kouzla? :D Také dokonalé.
Super dil a vlastne nevim jestli mi z toho neni smutno, deti nemam a asi prave nechci,abych se presne necejtila jako Janina...i kdyz vsecko co vypravi, to je jak kdyby mluvila o me a mejch pocitech...😢
dekuji za vasi uprimnost 🙏🙂
Lepší jak Brocast😂 sorry Adame a Lavy😉 díky Jani
Skvělý podcast! Díky za něj. ❤️🙏
Moc děkuji za tento rozhovor .Pavel je velmi inspirativní člověk ,opravdu super .Jen tedy nevím zda je dobře inspirovat se knihou Poselství od protinožců ,když později zpochybnili její opravdovost a pak se autorka přiznala že celá kniha je falzifikát a nikdy nebyla s těmi domorodci .
Máte můj obdiv, bylo to skvělé, i když tohle není mé téma, moc mě to bavilo a Pavel, jako vždy nezklamal. Díky❤
Hodně zajímavé , inspirativní i když nejsem ve vztahu , manželství . Rozhovor , podcast se mi moc líbil .
Můj mužský pohled na tuto problematiku:
Mateřská je u ženy období, kdy se vše točí kolem dítěte a dítě je středobodem vesmíru, věnuje mu všechen svůj čas a hlavně 100% pozornosti. Což ovšem muž nezvládá, protože my muži (teda většina) zvládáme vnímat pouze jednu věc a pokud dítě chce 100% nemáme ji kde ukrojit a hlídání takto malého dítěte je pro nás tedy težší.
Na druhou stranu, žena při tomto období nechodí do práce ale muž ano a on si nemůže scvrknout svět pouze na rodinu musí stále fungovat jako před mateřskou aby zabezpečil rodinu.
Potom přijde unavený z práce, kde se často snaží dělat více než předtím aby bylo více pro rodinu a doma dostane dítě na hlídání. Žena pak nechápe co mu je, vždyt nebyl doma tak z čeho je unavený.
Celé to je potom dohadovaní o prioritách a životních pohledech a občas je matka i otec vidí jinak.
A co model, kdy rodiče podnikají a žena kromě full time starosti o dítě, musí i řešit chod firmy? Dnes už to není tak, že jediný kdo pracuje je muž. Samozřejmě to tak v mnoho rodinách stále funguje, ale u nás ten model je trochu jiný. A nevyspat se a ráno řešit s dítětem na krku ještě zaměstnance a firmu, je prostě vražedná kombinace.
@@CukrfreePodcast Napsal jsem to ze svého pohledu kdy muž chodí do práce, ovšem na mateřské může být i muž ale osobně bych to nezvládl.
Osobně si myslím, že dokud dítě nechodí do školky tak má jeden pracovat/podnikat a druhý se starat o dítě.
Nedovedu si představit být to na půl a jít po "směně" s dítětem ještě na X hodin do práce.
Napadá mě snad jen zapojovat prarodiče ale ty u nás moc nehlídají a nebo platit chůvy.
Což nevím jestli je uplně fajn.
@@CukrfreePodcast Vše je o nastavení priorit. Všichni máme stejně dlouhý den (24h) a je jenom na nás, jak ho prožijeme. Řídit firmu, být na mateřské a fňukat, že je toho na mě moc? Holt je potřeba některé věci delegovat na jiné. Nemyslet si, že jsem superman, a že budu dělat věci ve firmě, jak před mateřskou. Vzít si chůvu a nebo předat kompetence ve firmě na někoho jiného. Jinak je to pak otázka času , kdy se z toho sesypu. Ještě jsem nepochopil jednu věc. Odstěhovat se na Šumavu a pak si stěžovat, že jsem tam sama a čekám až přijede manžel??
@@pavelzap9747 Vy to vidíte jak Hurvínek válku :)
@@CukrfreePodcastmultitasking a dobra organizace domácnosti, pece o dítě a práce, a komunikace obou podnikajících rodičů, bez toho to nejde. Hlavně si nic moc nevycitat, nenechavat pro sebe, ale rovnou to říct, neočekávat a komunikovat potřeby a přijmout i to, ze druhej má potřeby, který úplně já nechápu. Většinu překážek si stejne jen vytváříme v hlave.
To date 👍
No ja bych ji asi vymenil Adame 😅 nic ve zlym, nekdy se to proste nepotka no ❤
To jo, že si žena dovolí říct, že by chlap mohl taky doma přidat ruku k dílu. To si dovolila hodně! vyměnit!😂
Pavle, děkujeme za zmínku zneužívaných dětí, ke ketým se snažíme s Orseus dostat. Vysvětlil jsi to neuvěřitelně.
My chlapi jsme líní, lépe řečeno pohodlní, a ženy se neumí chlapsky vyjádřit, takže naznačují. A to my zas málokdy vnímáme...
1:23:00 no jo ale to ještě ženské nebyly line rodit děti, dneska porodí jedno max 2 a má dost… teď snad je nějaký scifi film, kde už se těhotenství realizuje mimo tělo …
"když tomu dáš ty podmínky, který potřebuješ: prostor, slunce, voda čus.." to přirovnáni k vzrostlému dubu (vs bonsaji), je skvĕlý ❤
Velmi povedenej rozhovor, zase jsem si spoustu odnesla a taky se zasmála, děkuju.
Btw. pro Pavla: cibulka lehce podlitá vodou se usmaží pĕkně rovnoměrně 😁
To, že se ve Vás aktivuje v podstatě energie bezmoci, je důsledkem otevření zranění z opuštění. Adam ho ve Vás aktivuje, což má za následek také mnoho dalších emocí vůči němu. Nevypovídá to o vztahu, ale o hloubce zranění. Které má mnoho vrstev. Je vidět, že mnoho vrstev už máte zpracovaných :)
Zda jde o lásku nebo kompenzaci potřeb, poznáte tak, ze partnera milujete, i když nenaplňuje Vaše potřeby. Vede Vás do vnitřní síly.
Nebo naopak zda ho milujete, i když už žádné potřeby od nej naplnit nepotřebujete.
Ještě bych doplnila, že velmi důležitým aspektem ve vztahu je milování.
A navíc, bohužel, vsimli jste si, ze muzi se nemusi skoro vubec snažit? Jsou zvykli, ze aniz by vynaložili trochu usili, dostanou toho dost pod nos. Mysleno nejen přechodové ritualy, ale i vztahově. Chteji vse hned, zadna trpělivost jako v minulych stoletích. A zeny jim to často ještě usnadňují, sobě na škodu. Muzi dnes nevydrzi dvorit se ani tri schuzky a vzdaji to. 😅 A pak zde mame dalsi extrem, dle dostupných dat je kazda desata zena znásilněná, z cehoz 90% to nenahlasi. A to je trauma na doživotí. Jako nekdo by ty muze mel fakt probrat. Aby zacali taky neco delat. Krom zabavy. Samozřejmě asi existuji i dospele vyjimky jako Pavel Moric. Ale kde jsou, nevíte? 😮 Do toho, jak zaznelo, deti vyzkousi trpělivost kazdeho. To opravdu neni nic pro egoisty. 😊 Skvely dil. Diky. Poucne. A potřebné. Jen tak dal...🎉
Úplně super👍 Pavel mi otevřel uvnitř nové cesty a nastavil mind set o životě. Odpovědi ktere jsem hledal i ty z knih lépe vysvětlené. Vždy super ho poslouchat a tenhle díl přínosný i rodinám s dětmi. Už teď lituji manželku ještě víc jaký nekomfort zažívá 😢
super 😀 Díl úžasná otevřenost
Jediná správná cesta jak vychovat dítě je kamaveda, od mala dril a jedině dril.
S radosti si sedam ke krbu a jdu si to užit 😂 tohle je vždycky fajn host
Uf. Pan Moric má velký problém dokončovat souvětí, která začne. Doposlouchat to nezvládám. Ale jinak formát "terapie naživo" je zajímavej.
Dulezita vec je, ze je tu na jihu prace od Dubna-rijna a skoro kazdy ma 2 prace, aby vydelal na zimu.....a pak je tu 5 mesicu volno. Proto v tento čas lidi casto nemaji co delat a jedou nekam kempovat.....😊
Kdo taky zavidi Pavlovi jeho schopnost o vsem se vsemi mluvit...:))
Úžasný pravdivý a upřímný rozhovor o životě ...děkuji 🙃🙏
Skvělé a klobouk dolů, že s vaším momentálním nastavením a tím co prožíváte jdete ven. My s bývalou partnerkou tuhle krizi nezvládli a rozešli se, ale nemůžu říct, že bych toho nějak litoval. Přišlo mnoho dalších věcí, které by bez toho nebyli. Máme skvělé děti a lepší vztah než jsme měli jako partneři. 😉Dnes vím, že za to jak se cítím a co se mi děje nemůže moje partnerka a ani děti 😉 Ale uplynulo pár let od té doby ❤
V 1:14:xx po luxusním popisu čekající ženy od Janinky je nějaký střih,Pavel něco říkal…? :-) jinak poslouchám pozorně, jsem s manželem od svých 13.let, teď oslavím 35. narozeniny…a největší krize po 1. dítěti(6let)! Janinko,přestat čekat na chlapa je totální vysvobození,ale pak chci ho na? ….pozoruji to i u žen, jejíž muži jezdí na delší pracovní cesty….a neumím to vždy …díky za podcast
Moc děkuji za super rozhovor .Hodně se mi líbilo jak říkal p.Moric -Cestujte a poznávejte jak to dělají a co dělají jinde -Já to dělám a ještě bych to doplnil .Cestuji dost sám a je to top když se bavíte v cizí zemi jejich jazykem-Italština ,Němčina, Aj a , hodně věcí dělám jinak a na hodně věcí koukám jinak .
Prosím odkud máte tento umělý krb z vašich podcastů,, jaký typ to je?? 🙏🙏🙏Krásnou atmosféru to dělá 💥🔥doslova vám to tam jiskří😂💪... Děkuji za super podcast❤hodně štěstí všem
Inspirativní DÍL
S Pavlem opet super!!!! Diky Jani, za povidani a otevrenost o vasem vztahu..clovek ma porad pocit, ze vy v poradech mate vse dokonale a vyresene...👍❤ moc mi to dnes diky tomu dalo..hlavne zaver o smyskz zivota..presne to resim...ale co je to, co ma vyrust ze seminka, uz to neumim najit po tolika letech zivota ze zvyku a co by se melo...kazdopadne mas skvely porad, prednes a otazky👏👌☺
Skvělý rozhovor a výborně vedený. Prostě plynutí na jedné vlně. Pavla mám moc ráda. Byl můj první učitel a ani o tom neví😊.
Juuu ja jsem tu v PT uz 15 let!!!!!! Napiste az prijedete! 😊😂🎉
Jo, kolem a kolem jsou kluci z Brocastu TOP a tohle jistě může bavit děvčata.
Libi se mi autenticke rozebrani vztahoveho problemu. ❤
Úžasnej rozhovor 🙏🤗❤️ Moc za něj děkuju 🥰❤️