Dobrá myšlienka ale to vie veľa ľudí len v dnešnom svete je to ťažké nakoľko svet podporuje propaguje všetko zlo skoro každý je ln v dlhoch maká za min.mzdu a najväčší problém je nedostatok peňazí a inflácia a to není problém jedného ale všetkých buď si úspešný alebo nie buď máš príležitosti alebo nie nič z neba nespadne chce to čas ale tak jednoduché to není takéto myšlienkové pochody to len tak nezmenia skôr by bodol skutočný návod reálny
Vy je ako We? Preklad videa, milionár napísal knihu o tom, aké ste ovce, a všetko na svete je zlé, lebo ste We a nie my. Odovzdaj flašku za 15 c a nezamýšľaj nad tým ako a kto ju vyrába, proste sa sústreď na 15 c.
@@danielbukovsky9517 Sice nejsem OP komentu, ale docela se s jeho zněním ztotožňuju, tak zareaguju. Podle mě jsou to místy fakt kraviny, resp. neúčinné techniky. Spíš to ani nejsou techniky na přinucení se ke změně, jako psychologické triky jak se oblbnout či oblbnout jiné, aby změnu udělaly. To podle mě není správné řešení toho, jak změny docílit. Ale samozřejmě, každý jsme jiný, video je krásně zpracované a pokud tyto představené techniky vyhovují cílovému čtenáři/posluchači a našel se v nich, super, dobře pro ně! Nicméně k alternativám nebo rozboru: je hezký mít v mozku mind set slona s jezdcem a cestou, ale je to příliš složitý "3D pohled"... Stačí podle mě být dostatečně uvědomělý, říct si co za změnu chci provést (tj. jednoznačně ji identifikovat a pochopit v hlavě), ale hlavně PROČ ji chci/mám provést. Tady je nejdůležitější začít u sebe a to je to nejtěžší. Pokud bych to připodobnil k "jezdci", tak já jako člověk si v prvé řadě uvědomím jakou změnu chci a proč. A dokud si toto sám u sebe neobhájím, není šance ji zrealizovat a je úplně jedno, jestli mám správnou "cestu" nebo super "slona". Analogií pro "slona" z knihy je podle mě úplně zjednodušeně to, že změny JSOU těžké (v rozporu s názvem knihy, já vím), protože jsou nepohodlné a vždy vyžadují neskutečně hodně úsilí - ať už psychického nebo fyzického. Těžko říct co je těžší, ale z mého pohledu asi psychika. Sepsat si kroky, vedoucí ke změně, je podle mě zbytečné, protože na každého platí jiné metody. Vhodnější je podle mě mít pořád před sebou někde tu změnu a ve volných chvílích detailně v hlavě analyzovat, co mi to přinese a co za kroky můžu zkusit, abych změny dosáhl. A to kreativní přemýšlení je podle mě lepší než cokoliv jiného. Část videa o světlých bodech je spíš pro byznys sféru než pro normální smrtelníky, kteří jen chtějí nějaké změny realizovat. Nejhorší část je ale podle mě zmenšení změny. Když si něco atomizuji a dělám dílčí pokroky tak je to podle mě kontraproduktivní. Musím vědět, co mě čeká na konci a pak se případně radovat z dílčích úspěchů, které mě za tím cílem vedly - tj. udělat to opačně. Nedělit změnu a říct si nejdřív udělám to a to, ale spíš nonstop vidět ten konečný cíl a po každém přiblížení se k němu si říct super, díky tomu, že se teď odehrálo xxx, tak jsem zase blíž tomuto cíli. Navíc ne všechny změny vyžadují dílčí menší změny. Co taky doporučuji, resp. co je vhodnější alternativou, je říct si, nakolik změnu dělám pro sebe a nakolik pro jiné lidi (ať už partnera/partnerku, rodinu, kamarády, ...), protože často je nejefektivnější driver pro zrealizování změny právě okolí nebo nějaký podnět z okolí. To kniha (alespoň soudě dle videa) nezkoumala. Pokud si pak řeknu u srdce (slona) "když tuto změnu uděláš, bude to super hlavně pro xxx" (kde xxx je ten, pro koho by změna byla nejvíc relevantní a efektivní), má to pro mě neskonale vyšší váhu pro zrealizování takové změny a hned ji předřadím jiným. Někdy tedy dle mého názoru není dobré ptát se jen u sebe, ale sledovat okolí a inspirovat se jím. Hypotetickým příkladem pozitivního ovlivnění okolí, vedoucí ke změně u sebe, může být: hele vadí mi, že kouříš; nebo: hele nevoní mi tvoje voňavka, zkus jinou; nebo naopak: venku uvidím super hezký outfit a řeknu si tyjo to bych asi mohl změnit šatník, pak budu vypadat taky takhle dobře, ... nebo drastičtější: když budete jezdit strašně moc km na kole, snižujete si tím šanci v budoucnu mít děti atd. Někdy je jednoduší změnu dělat pro někoho než pro sebe. A někdy to taky mívá větší efekt v dlouhodobém horizontu. 10 realizovaných kroků ke změně = opět podle mě blbost. Vidím cíl, tak si začnu zjišťovat, co by mi mohlo pomoct ho dosáhnout a jak jej zrealizovat co nejlépe. Další sekce o 5 min úklidu to je úplně super blbost :) odmyslím li absurdní extrémy typu že mi po 5 min. mytí nádobí bude se špinavýma rukama zbývat ještě 10 talířů a 2 pánve na umytí a já všeho nechám a jdu pryč, když si představím, že 5 min něco uklízím a pak toho nechám, nepřijde mi to efektivní a v dlouhodobém horizontu to nebude nikdy změna mé lenosti. Navíc jak jsem někde slyšel a co je super do života: "never half-ass two things, always whole-ass one thing." Část "Jak vytvořit cestu" lze taky pojmout lépe nebo využít jiných technik. Cestu bych vždycky vytvářel plánem a měnil ji on-the-go v praxi. A když už najdu cestu, tak ji zas neatomizovat (jako příklad se zeleninou a 3 min krájení vs. kupovanou nakrájenou). To spíš vyzkoušet tu první cestu, ale hlavně začít, pak ji měnit dle potřeby. Někdy taky není špatné si přiznat, že cestu vůbec neznám a zkoušet změnu stylem pokus-omyl. Dále je důležité spíš než smíření se s neúspěchem změny si říct, jaká jsou rizika změny a jak mě a mé okolí může ovlivnit v dlouhodobém měřítku - takže spíš hledat rizika a jejich potenciální mitigaci (dám příklad: změna - musím se sebou začít něco dělat; riziko - jsem chudý, nemám na permici na fitko a na drahý dietní plány od cvičitelů; mitigace: je ale milion videí na youtube a článlů na redditu a jinde, které mi zadarmo pomohou a budu se jimi inspirovat, cvičit se dá i doma/venku, jdu na to, ...). Asi bych o tom mohl povídat dál, ale už asi stačilo. Za mě tedy ve stručnosti alternativy (TL;DR): 1) Začít u sebe - najít a obhájit si změnu 2) Nehledat v tom jadernou fyziku a uvědomit si proč změnu dělám (co je ten incentive, důvod změny), 3) Nehledat ústupky a neatomizovat změnu, pokud to není nezbytně nutné; směřovat k cíli = ke výsledkům změny, 4) Začít změnu realizovat - hlavně prostě asap začít a vidět pořád cíl, 5) Průběžně validovat plán, vedoucí ke změně, radovat se z dílčích úspěchů, které jsem si předem nedefinoval.
Děkuji za Vaší práci nad tímto videem. Dost mi otevřelo oči.
Děkuji za sdílení, video mi pomohlo😊
Ďakujem - Köszönöm. Počúvam te s radosťou. S pozdravom Gábor
Jedno video lepšie ako druhé, ďakujem
Poviem to inak a jednoducho ,kazdy bude celý život robit len to k čomu ma silnu emočnu vazbu.Moja vlastná skusenost.
Ďakujem za motivačné video...je super...
q
Skvělé! O 5 minutách jdu říct kamarádovi.. :)
Veľmi dobre spracované
Jezdec, slon, cesta
Jezdec - slon - cesta
🇬🇧🇬🇷🇨🇾+🇨🇿🇪🇦🇸🇰+🇺🇦🇷🇺🇮🇱🇺🇸
Skvělé, dekuju☺️
Úžasné,mockrát děkuji.
Naprosto skvělé 🍀☯️
To je hezky nakreslený, to je hustý...
Nato existuje stránka tam si spravíš takéto animácie
skvělé video!
🐘...DĚKUJI...🐘
To s temi 5minutami zkusim, dekuji 🙂
🍀
Snad můj smazaný komentář padl na úrodnou půdu :)
Ja som si vybrala ten hnedý rebrík lebo tam bolo menej stupienkou a rýchlejšie výdem napríklad na strechu
Hezky zpracované, ale samozrejme nemuzeme všemu věřit a řídit se podle toho. :)
Dobrá myšlienka ale to vie veľa ľudí len v dnešnom svete je to ťažké nakoľko svet podporuje propaguje všetko zlo skoro každý je ln v dlhoch maká za min.mzdu a najväčší problém je nedostatok peňazí a inflácia a to není problém jedného ale všetkých buď si úspešný alebo nie buď máš príležitosti alebo nie nič z neba nespadne chce to čas ale tak jednoduché to není takéto myšlienkové pochody to len tak nezmenia skôr by bodol skutočný návod reálny
Vy je ako We? Preklad videa, milionár napísal knihu o tom, aké ste ovce, a všetko na svete je zlé, lebo ste We a nie my. Odovzdaj flašku za 15 c a nezamýšľaj nad tým ako a kto ju vyrába, proste sa sústreď na 15 c.
Sry, ale to jsou fakt hrozné bláboly. Naprosto nesmyslné a nefunkční techniky.
Co je podle tebe vhodnější alternativou?
@@danielbukovsky9517 Sice nejsem OP komentu, ale docela se s jeho zněním ztotožňuju, tak zareaguju. Podle mě jsou to místy fakt kraviny, resp. neúčinné techniky. Spíš to ani nejsou techniky na přinucení se ke změně, jako psychologické triky jak se oblbnout či oblbnout jiné, aby změnu udělaly. To podle mě není správné řešení toho, jak změny docílit. Ale samozřejmě, každý jsme jiný, video je krásně zpracované a pokud tyto představené techniky vyhovují cílovému čtenáři/posluchači a našel se v nich, super, dobře pro ně!
Nicméně k alternativám nebo rozboru: je hezký mít v mozku mind set slona s jezdcem a cestou, ale je to příliš složitý "3D pohled"... Stačí podle mě být dostatečně uvědomělý, říct si co za změnu chci provést (tj. jednoznačně ji identifikovat a pochopit v hlavě), ale hlavně PROČ ji chci/mám provést. Tady je nejdůležitější začít u sebe a to je to nejtěžší. Pokud bych to připodobnil k "jezdci", tak já jako člověk si v prvé řadě uvědomím jakou změnu chci a proč. A dokud si toto sám u sebe neobhájím, není šance ji zrealizovat a je úplně jedno, jestli mám správnou "cestu" nebo super "slona".
Analogií pro "slona" z knihy je podle mě úplně zjednodušeně to, že změny JSOU těžké (v rozporu s názvem knihy, já vím), protože jsou nepohodlné a vždy vyžadují neskutečně hodně úsilí - ať už psychického nebo fyzického. Těžko říct co je těžší, ale z mého pohledu asi psychika. Sepsat si kroky, vedoucí ke změně, je podle mě zbytečné, protože na každého platí jiné metody. Vhodnější je podle mě mít pořád před sebou někde tu změnu a ve volných chvílích detailně v hlavě analyzovat, co mi to přinese a co za kroky můžu zkusit, abych změny dosáhl. A to kreativní přemýšlení je podle mě lepší než cokoliv jiného. Část videa o světlých bodech je spíš pro byznys sféru než pro normální smrtelníky, kteří jen chtějí nějaké změny realizovat. Nejhorší část je ale podle mě zmenšení změny. Když si něco atomizuji a dělám dílčí pokroky tak je to podle mě kontraproduktivní. Musím vědět, co mě čeká na konci a pak se případně radovat z dílčích úspěchů, které mě za tím cílem vedly - tj. udělat to opačně. Nedělit změnu a říct si nejdřív udělám to a to, ale spíš nonstop vidět ten konečný cíl a po každém přiblížení se k němu si říct super, díky tomu, že se teď odehrálo xxx, tak jsem zase blíž tomuto cíli. Navíc ne všechny změny vyžadují dílčí menší změny.
Co taky doporučuji, resp. co je vhodnější alternativou, je říct si, nakolik změnu dělám pro sebe a nakolik pro jiné lidi (ať už partnera/partnerku, rodinu, kamarády, ...), protože často je nejefektivnější driver pro zrealizování změny právě okolí nebo nějaký podnět z okolí. To kniha (alespoň soudě dle videa) nezkoumala. Pokud si pak řeknu u srdce (slona) "když tuto změnu uděláš, bude to super hlavně pro xxx" (kde xxx je ten, pro koho by změna byla nejvíc relevantní a efektivní), má to pro mě neskonale vyšší váhu pro zrealizování takové změny a hned ji předřadím jiným. Někdy tedy dle mého názoru není dobré ptát se jen u sebe, ale sledovat okolí a inspirovat se jím. Hypotetickým příkladem pozitivního ovlivnění okolí, vedoucí ke změně u sebe, může být: hele vadí mi, že kouříš; nebo: hele nevoní mi tvoje voňavka, zkus jinou; nebo naopak: venku uvidím super hezký outfit a řeknu si tyjo to bych asi mohl změnit šatník, pak budu vypadat taky takhle dobře, ... nebo drastičtější: když budete jezdit strašně moc km na kole, snižujete si tím šanci v budoucnu mít děti atd. Někdy je jednoduší změnu dělat pro někoho než pro sebe. A někdy to taky mívá větší efekt v dlouhodobém horizontu.
10 realizovaných kroků ke změně = opět podle mě blbost. Vidím cíl, tak si začnu zjišťovat, co by mi mohlo pomoct ho dosáhnout a jak jej zrealizovat co nejlépe. Další sekce o 5 min úklidu to je úplně super blbost :) odmyslím li absurdní extrémy typu že mi po 5 min. mytí nádobí bude se špinavýma rukama zbývat ještě 10 talířů a 2 pánve na umytí a já všeho nechám a jdu pryč, když si představím, že 5 min něco uklízím a pak toho nechám, nepřijde mi to efektivní a v dlouhodobém horizontu to nebude nikdy změna mé lenosti. Navíc jak jsem někde slyšel a co je super do života: "never half-ass two things, always whole-ass one thing."
Část "Jak vytvořit cestu" lze taky pojmout lépe nebo využít jiných technik. Cestu bych vždycky vytvářel plánem a měnil ji on-the-go v praxi. A když už najdu cestu, tak ji zas neatomizovat (jako příklad se zeleninou a 3 min krájení vs. kupovanou nakrájenou). To spíš vyzkoušet tu první cestu, ale hlavně začít, pak ji měnit dle potřeby. Někdy taky není špatné si přiznat, že cestu vůbec neznám a zkoušet změnu stylem pokus-omyl. Dále je důležité spíš než smíření se s neúspěchem změny si říct, jaká jsou rizika změny a jak mě a mé okolí může ovlivnit v dlouhodobém měřítku - takže spíš hledat rizika a jejich potenciální mitigaci (dám příklad: změna - musím se sebou začít něco dělat; riziko - jsem chudý, nemám na permici na fitko a na drahý dietní plány od cvičitelů; mitigace: je ale milion videí na youtube a článlů na redditu a jinde, které mi zadarmo pomohou a budu se jimi inspirovat, cvičit se dá i doma/venku, jdu na to, ...).
Asi bych o tom mohl povídat dál, ale už asi stačilo. Za mě tedy ve stručnosti alternativy (TL;DR):
1) Začít u sebe - najít a obhájit si změnu
2) Nehledat v tom jadernou fyziku a uvědomit si proč změnu dělám (co je ten incentive, důvod změny),
3) Nehledat ústupky a neatomizovat změnu, pokud to není nezbytně nutné; směřovat k cíli = ke výsledkům změny,
4) Začít změnu realizovat - hlavně prostě asap začít a vidět pořád cíl,
5) Průběžně validovat plán, vedoucí ke změně, radovat se z dílčích úspěchů, které jsem si předem nedefinoval.
@@g4m4de Klobouk dolů za tak rozsáhlý komentář, neskutečné. Dík za tvůj čas a námahu. Určitě super 👌