Jak funguje množivý reaktor? - Vědecké kladivo

Поділитися
Вставка
  • Опубліковано 10 гру 2024
  • Moje knížka, nášivky a další VK merchandise - www.vedeckeklad...
    Už jsem měl opravdu na tabuli napsáno "Jak funguje neutronová bomba?" Přišlo mi, že když lidé pochopí, že neutron dokáže změnit prvek na prvek jiný a méně stabilní, tak pak bude proces neutronovky dávat mnohem větší smysl.

КОМЕНТАРІ • 36

  • @martin0469
    @martin0469 10 місяців тому +35

    Komentář pro algoritmus, aby tohle super video dostalo více pozornosti

    • @martinmucka
      @martinmucka 10 місяців тому +1

      Jo, to je fakt. 😂

    • @labakanurzidil2464
      @labakanurzidil2464 10 місяців тому

      tak to je množivý reaktor ... $$mažkomouši si tu dali $$raZ ...

  • @miroslavlachky3221
    @miroslavlachky3221 9 місяців тому +1

    Dobrý večer. Som z toho jeleň. Ďakujem za odborné odpovede.

  • @frantisekjanecek1641
    @frantisekjanecek1641 10 місяців тому +3

    Skvělé video. Jen bych poznamenal, že množivé reaktory nemusí být nutně rychlé, ale i klasické s tepelnými neutrony - s moderátorem. Výhoda těch rychlých reaktorů je i ta, že s rychlými neutrony mohou část toho "neštěpného" uranu rozštěpit a uvolnit tak další energii. A je pravda, že aktivní zóna rychlých množivých reaktorů musí obsahovat palivo s vysokým obsahem štěpného uranu nebo plutonia (aby byla rozumě veliká), ale zase je malinká a k vlastnímu množení dochází kolem, kde je hromada přírodního/ochuzeného uranu -toho U-238 ze kterého vzniká plutonium 239.

  •  10 місяців тому +6

    Super, kéž by Vědecké kladivo vycházelo alespoň každý všední den ve kterém nevychází Spiknutí.

    • @vitabenes148
      @vitabenes148 10 місяців тому +2

      A co udělat něco jako
      ...vědecké spiknutí? 😂

  • @vasekazda
    @vasekazda 10 місяців тому +6

    Ahoj,
    menší korekce, běžný jaderný reaktor, který je například u nás nebo jinde ve světě typu PWR (VVER) používá obohacení 3-5 % U235. Některé (CANDU) obohacení nepotřebují.5-20 % je spíš pro výzkumné reaktory.
    Dál by bylo možná dobré zmínit, že i v klasické reaktoru dochází ke štěpení Pu právě díky popisovanému procesu záchytu na U238 (nevím přesně to číslo, ale myslím že asi 15 % energie u klasických PWR je ze štěpení Pu).

  • @kamilvlkomir282
    @kamilvlkomir282 10 місяців тому +7

    Super. Další video který si budu muset pustit dvakrát abych to celý pobral 🤣

  • @jacklory2145
    @jacklory2145 10 місяців тому +7

    Jsi nejlepší youtuber na světě

  • @tomasvintr5165
    @tomasvintr5165 10 місяців тому +1

    Super téma👍

  • @dagmarskvaridlovagileno6269
    @dagmarskvaridlovagileno6269 10 місяців тому

    Díky moc, konečne som to pochopila 😅

  • @generalofrebelion
    @generalofrebelion 10 місяців тому +1

    Bomba!

  • @MiNeCZCrAFTeR
    @MiNeCZCrAFTeR 10 місяців тому

    Hezky vysvětleno!

  • @inkozari895
    @inkozari895 10 місяців тому

    čest, Náš uran
    Díky za první nesmělé začátky o tom, kam kráčí naše jaderná energetika,
    a jaké jsou nové směry ve využití současného paliva U235 .
    Já, jako bývalý havíř na šachtě #6 v Příbrami, to samozřejmě prožívám z hlediska
    vojáka na frontě, který historii našeho uranu dobře zná.
    Pamatuji ještě dřevěné bedýnky, do kterých se smolka dávala v roce 1946-1956,
    kdy Příbramská pánev byla na 10-let exteritoriálním územím SSSR, jako náhrada
    za válečné reparace říše ve 2.sv. válce. Naše zbrojovky patřily pod říšskou správu
    a vyráběly zbraně a náboje proti SSSR.
    No to jen tak na okraj, protože kdybych měl pokračovat, co se s tým naším uranem
    stalo v SSSR a kam se poděl po roce 1996, tak by to mnozí nerozdýchali.
    Abych se vrátil k thematu, tak v normálním uranu jsou pouze 2% uranu 235.
    tedy minimální část , vhodná ke zpracování v současných reaktorech, pracujících
    na principu štěpné bomby nad Hirošimou.
    Proto v Rosiiji už delší dobu volají přední vědci jak z Kurčatova, tak i některých
    dalších institutů, na okamžité zastavení všech AE na světě.
    Vědecké kapacity by se měli spojit a zahájit mohutný pochod k využití U238
    pomocí Vvn částic v reaktorech nového typu.
    Je to proto, že současná naleziště jsou takřka vyčerpány, přičemž podstatná část
    téměř 98% všeho vytěženého uranu jde z AE dále do odpadu.
    Bohužel věc je nesmírně komplikovaná jak po stránce technické, tak ještě více
    politické.
    Navíc za totální degradace výzkumných elit ve spokojené manažerské kádry!!!
    Nesmírné díky za Vaší práci. Pokud by jste mohl popsat Tomský projekt ,
    nebo některé aktivity I.Ostrecova, tak aby to bylo průchozí??
    Příjemně mě nedávno překvapila p. Drábová, klobouk dolů.
    Celé toto mě připomíná jednu epizodu... mluvil jsem před 20-ti lety z kolegou
    z ukrajinské Poltavy. Já jsem věděl, že tam za 2. sv. byla hlavní základna Luftwafe
    na Ruské frontě. Tak jsem se ho naivně ptal, jestli už k nim lítají na základnu
    v Poltavě americké bombardéry. Teprve dnes si uvědomuji svou debilitu,
    protože by nás nyní za vyzrazení vojenských cílů postříleli všechny.
    No a tak podobně jsme na tom i s uranem.
    Pozornější si možná všimnou, že je v textu obsažena jedna věta, která
    determinuje další rozvoj energetiky ve světě !!!
    Howgh.

  • @petrtomsej6064
    @petrtomsej6064 10 місяців тому

    Ajjj, jsem rád že jsi ještě nezanevřel na vědecké kladivo! Dycky ocením video na téma jaderných reaktorů, popř. fúzích

  • @PavelMáca-r5e
    @PavelMáca-r5e 10 місяців тому +1

    Super video, ale dovolil bych si některé informace upřesnit. Není pravda že řetězová reakce je jen v atomové bombě. Důležité je, jestli je štěpná řetězová reakce řízená nebo neřízená. V jaderné elektrárně je samozřejmě řízená. Pokud by nebyla řetězová měli bychom pouze jednu reakci a neměli bysme tedy další neutrony, které by v dalších generacích způsobovaly štěpení. Teoreticky bysme mohli použít externí zdroj neutronů, ale ten se u energetických reaktorů používá pouze u prvotního spouštění (nebo u výzkumných reaktorů z bezpečnostních důvodů ). Dále pak stačí právě neutrony uvolněné ze štěpné reakce.
    K tomu obohacení jak už tady někdo zmiňoval je dobré uvést že energetické reaktory mají palivo s obohacením 3 až 5 % U-235. Pro představu jeden z posledních typů Dukovanského paliva má střední obohacení 4,73 %. Těch 5 % je hranice pro maximální možné obohacení pro energetické reaktory. Což je dáno smlouvou o nešíření jaderných zbraní. Je však možné že se v budoucnu maximální hranice posune až na 7 %. Také obohacení paliva je poměrně energeticky náročné a ekonomicky by více obohacené palivo nemuselo dávat smysl. Obohacení 20 % je zase doporučená bezpečná hranice pro výzkumné reaktory. Palivo nad 20 % podléhá přísným regulacím a dohledu - opět kvůli nešíření jaderných zbraní.
    To který izotop je štěpný nebo ne uvádí účinný průřez, což jednoduše uvádí míru pravděpodobnosti zda dojde k reakci (interakci mezi jádrem a částicí), v tomto případě ke štěpení.
    Ale jinak stručně a jasně popsáno takže skvělé video. :)

    • @inkozari895
      @inkozari895 9 місяців тому

      čest.
      Díky za komentář, myslím že se časem dopracujem k tomu, že si mezi sebou
      nebudeme muset hrát na kočku a myš.
      Pokud Martin připravuje thema "Neutronová bomba", nedovedu si vůbec představit,
      jak by se to dalo podrobně objasnit, a přitom se nějak obejít bez popisu důsledků
      a využítí předmětné reakce. Přeju mu hodně invence a silné nervy!
      Pro ty, kteří neví o čem je řeč, nepovažujte se za hlupáky, není to tak!!!!
      Problém se dá specifikovat do několika vět, ale v EU si to zatím oficiálně nikdo
      nedovolil!!!

  • @filler4104
    @filler4104 9 місяців тому

    super video

  • @PlivaCZ
    @PlivaCZ 10 місяців тому +1

    Dobrý rozhodnutí a těším se na tu bombu 👍 To fakt nezní dobře 👍🤦‍♂️😁😁

  • @petrjara7559
    @petrjara7559 10 місяців тому +2

    Každý normální UA-camr: *hrotí kvalitu zvuku*
    Martin: K natáčení si zapne 2 dozimetry

  • @tomaskunetek5631
    @tomaskunetek5631 3 місяці тому

    Zdravím vás Martine, rád bych se zeptal, co je obohacený uran?

  • @daviddovrtel8323
    @daviddovrtel8323 10 місяців тому +2

    🇨🇿❤️🇨🇿

  • @adrianurban422
    @adrianurban422 9 місяців тому

    presne tomu chápem

  • @black_job
    @black_job 10 місяців тому +1

    Já celou dobu čumím na přednášky o částicové fyzice, a furt jsem tak nějak nechápal, k čemu jsou vlastně moderátory, nebo proč se musí elektrony zpomalovat, a teď jak jsem koukl na tvoje video, tak mi to najednou všechno dává smysl. 👍😆

  • @DoctorBlack55
    @DoctorBlack55 10 місяців тому +1

    Supr video. A mohl bys prosím natočit video o tom proč nám píská v uších🙂? Protože mě píská v uších už půl roku. Ale nemusíš v poho😊

  • @Peter-x29
    @Peter-x29 10 місяців тому +1

    Zase zdroje? Nebo tohle taky víš od narození jak dost lflat earth society?

  • @tobiasracek9558
    @tobiasracek9558 9 місяців тому

    Nice

  • @tomascernak6112
    @tomascernak6112 9 місяців тому

    Samozřejmě, že se jedná o řetězovou reakci. V reaktoru je řízená, v bombě neřízená.
    Jinak tam je pár nepřesností, ale pro laiky asi dobrý.

  • @labakanurzidil2464
    @labakanurzidil2464 10 місяців тому

    přeskočil jsi otázku proč ... pže jsou lidi ne$$chopní deZoláti, že ...

  • @ondrabroz888
    @ondrabroz888 10 місяців тому

    V reaktoru to pravě je more-or-less řetězová reakce, protože se snažíme aby každá reakce vybudila ~1 reakci. Atomová bomba provádí lavinovou reakci, protože chceme aby každá reakce budila co nejvíce dalších reakcí

  • @douskomen7927
    @douskomen7927 9 місяців тому

    Internetový vědci ani smát se tomu nedá trapné

  • @moze-theonlyone
    @moze-theonlyone 10 місяців тому

    A možno nechcú atomovky, ale len vyrábať RTG pre vesmírne sondy 😂

  • @djjameswing
    @djjameswing 9 місяців тому

    Komentář pro algoritmus

  • @osamelyvlk8962
    @osamelyvlk8962 10 місяців тому

    Doufám, že nám tu neutronovou volbu nepošlete, ale jenom o ní budete mluvit.

  • @Rift_Walker_Lombax
    @Rift_Walker_Lombax 9 місяців тому

    Nápad na video: Co je to neutrino