Jezdím do práce na kole cca od března do konce října. V zimě ne, ve tmě se prostě bojím, kolo je špatně vidět. Protože musím část po silnici s provozem. Mám to 6 km, a odpoledne to využívám k tomu, že si to natáhnu na menší projížďku. Ale problém je, že si toho člověk sebou moc nevezme, převlékání zdržuje, je potřeba zázemí v práci, a já se taky zpotím, přesně po těch 15 minutách mi naběhne metabolismus a začnu se potit. Když to vezmu oklikou, a jedu hodinu, je to OK :) Ale jezdím proto, že mě to baví, není to úplně optimální způsob pro každého. Nemít kolo jako koníček, nejezdil bych.
Jízda na kole po městě není moc efektivní. V porovnání s během je na tom kolo mnohem hůře. Na vině jsou dopravní předpisy, které kolo velmi znevýhodňují. Situace se tedy velmi zlepšila s tím, že byla zrušena povinnost používat cyklostezky. Nicméně prakticky jsou cyklisti stejně tlačeni je používat. Problém ckylostezek je ten, že při jejich křížení se silnicí nemá cyklista nikdy přednost, Naopak on vždy musí dát přednost jiným. Zatímco tedy chodec, při křížení silnice, má přednost a může tak nerušeně bez zastavení pokračovat, cyklista na stejném místě musí zastavit a počkat až všechna auta na silnici přejedou. To ale může trvat dost dlouho. Hlavně tehdy, pokud auta sama dávají někomu jinému přednost. Je to zcela absurdní situace. Na cyklostezce jedete paralerně s hlavní silnicí, ale při křížení vedlejší silnice jste to vy, kdo musí dát přednost. Z tohoto důvodu tak časo vidíme rušení ckylistezek v úsecích křížení se silnicí. Tam tedy cyklista musí sesednout z kola. To vypadá jako zdržení, ale je to jen pro jeho dobro. Tím, že je zrušená cyklostezka, se z cyklisty stane chodec a on tak získá právo přednosti. Každopádně, vzheldem k hustotě silnic ve městě, je počet míst, kde cyklostezka kříží ostatní silnice velmi velký a zdržení ze zastovování je tedy u cyklisty obrovské. Jak jsem již napsal, pokud on použije silnici, je pro něj cesta mnohem rychlejší. Ale chce to mít odvahu, protože řidiči aut nesou nelibě, když cyklsita používá silnici, když je vedle cyklostezka. Další problém cyklostezek je ten, že jsou často společné s chodníky. Zatímco obecně je pohyb kol po chodnících zakázán, speciálními zančkmai je tneto společný pohyb povolen. Jak jsem žříkal, do nedávna byl dokonce povinný. Cyklista je tak nucen pohybovat se mezi chodci, kteří se nepohybují zdaleka tak obezřetně jako je tomu u objektů, které využívají silnici. Velmi často cyklosszteka dokonce kříží nástupní ostrůvky městské hromadné dopravy. Bezpečná rychlost pohybu cyklisty po takových cyklostezkách se pak rovná pohybu chůze. Rozhodně lze tedy říci, že pohyb po cyklostezkách ve městě je velmi pomalý a velmi nebezpečný. Reálně lze tedy kolo ve městě efektivně používat jen tam, kde cyklostezky neexistují. Pokud je člověk atleticky zdatný, je lepší po městě běhat. Síť chodníků je velmi hustá. Pro chodce platí při křížení se silnicí mnohem příznivější pravidla než pro chodce. Ideální je tedy se jako chodec vyhýbat místům s přechody se semafory. Ty jsou bohužel pro chodce vlemi nepříznivě nastaveny. S trochou plánování není ale vleký problém překonat silnici mimo přechod. Pěší člověk je mnohem hbitější než člověk na kole, mnohem lépe se tedy vypořádá s náhlými překážkami ve městě v podobě ostatních chodců, psů, neukázněných řidičů aut a čehokoli jiného. Výsledně bych tedy jízdu po městě doporučil jen cyklistovi, který miluje adrenalin, nevadí mu porušovat dopravní předpisy a netrápí ho, že by mohl při své jízdě někoho jiného ohrozit. Pokud člověk nemá tak ostré lokty, chce mít svůj klid, pak je lepší po městě běhat.
Jezdím do práce na kole cca od března do konce října. V zimě ne, ve tmě se prostě bojím, kolo je špatně vidět. Protože musím část po silnici s provozem. Mám to 6 km, a odpoledne to využívám k tomu, že si to natáhnu na menší projížďku. Ale problém je, že si toho člověk sebou moc nevezme, převlékání zdržuje, je potřeba zázemí v práci, a já se taky zpotím, přesně po těch 15 minutách mi naběhne metabolismus a začnu se potit. Když to vezmu oklikou, a jedu hodinu, je to OK :) Ale jezdím proto, že mě to baví, není to úplně optimální způsob pro každého. Nemít kolo jako koníček, nejezdil bych.
Jízda na kole po městě není moc efektivní. V porovnání s během je na tom kolo mnohem hůře. Na vině jsou dopravní předpisy, které kolo velmi znevýhodňují. Situace se tedy velmi zlepšila s tím, že byla zrušena povinnost používat cyklostezky. Nicméně prakticky jsou cyklisti stejně tlačeni je používat. Problém ckylostezek je ten, že při jejich křížení se silnicí nemá cyklista nikdy přednost, Naopak on vždy musí dát přednost jiným. Zatímco tedy chodec, při křížení silnice, má přednost a může tak nerušeně bez zastavení pokračovat, cyklista na stejném místě musí zastavit a počkat až všechna auta na silnici přejedou. To ale může trvat dost dlouho. Hlavně tehdy, pokud auta sama dávají někomu jinému přednost. Je to zcela absurdní situace. Na cyklostezce jedete paralerně s hlavní silnicí, ale při křížení vedlejší silnice jste to vy, kdo musí dát přednost. Z tohoto důvodu tak časo vidíme rušení ckylistezek v úsecích křížení se silnicí. Tam tedy cyklista musí sesednout z kola. To vypadá jako zdržení, ale je to jen pro jeho dobro. Tím, že je zrušená cyklostezka, se z cyklisty stane chodec a on tak získá právo přednosti. Každopádně, vzheldem k hustotě silnic ve městě, je počet míst, kde cyklostezka kříží ostatní silnice velmi velký a zdržení ze zastovování je tedy u cyklisty obrovské. Jak jsem již napsal, pokud on použije silnici, je pro něj cesta mnohem rychlejší. Ale chce to mít odvahu, protože řidiči aut nesou nelibě, když cyklsita používá silnici, když je vedle cyklostezka. Další problém cyklostezek je ten, že jsou často společné s chodníky. Zatímco obecně je pohyb kol po chodnících zakázán, speciálními zančkmai je tneto společný pohyb povolen. Jak jsem žříkal, do nedávna byl dokonce povinný. Cyklista je tak nucen pohybovat se mezi chodci, kteří se nepohybují zdaleka tak obezřetně jako je tomu u objektů, které využívají silnici. Velmi často cyklosszteka dokonce kříží nástupní ostrůvky městské hromadné dopravy. Bezpečná rychlost pohybu cyklisty po takových cyklostezkách se pak rovná pohybu chůze. Rozhodně lze tedy říci, že pohyb po cyklostezkách ve městě je velmi pomalý a velmi nebezpečný. Reálně lze tedy kolo ve městě efektivně používat jen tam, kde cyklostezky neexistují.
Pokud je člověk atleticky zdatný, je lepší po městě běhat. Síť chodníků je velmi hustá. Pro chodce platí při křížení se silnicí mnohem příznivější pravidla než pro chodce. Ideální je tedy se jako chodec vyhýbat místům s přechody se semafory. Ty jsou bohužel pro chodce vlemi nepříznivě nastaveny. S trochou plánování není ale vleký problém překonat silnici mimo přechod. Pěší člověk je mnohem hbitější než člověk na kole, mnohem lépe se tedy vypořádá s náhlými překážkami ve městě v podobě ostatních chodců, psů, neukázněných řidičů aut a čehokoli jiného.
Výsledně bych tedy jízdu po městě doporučil jen cyklistovi, který miluje adrenalin, nevadí mu porušovat dopravní předpisy a netrápí ho, že by mohl při své jízdě někoho jiného ohrozit. Pokud člověk nemá tak ostré lokty, chce mít svůj klid, pak je lepší po městě běhat.
Za me kolo Merida reacto team