Ahoj kluci děkujeme ze tuhle epizodu moc hezky a silný příběhy . U téhle epizody jsem si dost bála a i trochu zavzpomínala na lidi co tu nejsou a to z toho důvodu ze jsem si par z těch příběhu co tu zaznělo jsem si zažila . Nejvíc mě jako vás zarazili,zamrazili a dojali ty dva poslední příběhy a pak příběh od te holciny co pracuje na patologii. Děkuji za to co děláte . Mějte se hezky a ať se daří .
Dobry den, ty stoupačky bych řekl je podtlak .. Slyším tam i nějaký větrák, který se určitě spouští se zapnutím světla. Mám také zážitek co se nám stalo doma, když umřela tetička tak okolo půlnoci někdo zvonil na nás zvonek v rodinném domě, ale nikdo za dveřmi nebyl... Asi se přišla rozloučit. Jinak tip na epizodu hrad Svojanov a zazdena knezna ve veži.
Taky se chci s vámi podělit co se nám stalo. Našli jsme s přítelem levný starý dům na pronájem .Majitel nám udělal prohlídku domu, jenže byl dvoupatrový a ani nám to druhé patro neukázal ,což mi přišlo zvláštní.Když jsme se po nastěhování šli do toho druhého patra podívat ,vypadalo to jako půda se senem ale v rohu jsme našli maskované dveře do tajné místnosti,kde byla jen postel,skříň a smuteční věnce.A na jednom z těch věnečku ,bylo napsáno Babičko dole svítí světlo.Zjistili jsme, že tam zemřela paní které bylo 99let.Majitel(který dům koupil) tam nechal všechny věcy po té paní ,tak jsme je začali vyklízet.Při uklízení jsme našli ještě parte nějakého pána.Pak jsme našli papír z nemocnice té mrtvé paní a mela nejspíše leukémii. Začali jsme s rekonstrukcí a najednou z ničeho nic cítíme pach zkaženého masa i když jsme tam žádné jídlo zatím neměli.V obýváku se neustále otevíral šuplík,dokonce jsem seřvala přítele, ať to neotevírá,že ho závírám furt dokola,tak jsem ho zavřela on odjel a o chvilku později tam přijdu a šuplík zase otevřený. Z horního patra se začali ozývat rány jako by tam někdo chodil.Přítel tam ve skříni našel nějakou obrovskou bílou svíci asi z kostela a zapálil jí, plamen začal lítat ze strany na stranu.Začalo se nám ztěžka dýchat a tak řekl, že si půjde nachvilku lehnout.Koukám na něj jak leží a nad ním se objevila černá silueta postavy já jsem hned utekla a on začal hrozně křičet.Zeptala jsem co se stalo a on řekl že na něj ta postava skočila.Já jsem řekla, že tam nebudu a když jsme vzaly pár věcí a odjížděli jsme odtamtud,měla jsem pocit, jakoby někdo jel s náma v autě na zadních sedačkách.Blbě se mi dýchalo a ten večer byla hrozně bílá mlha,že jsme viděli jen na metr.Zápach shnilého masa jsem cítila stále a cesta k rodičům byla nekonečná.Bydleli jsme tam jen tři dny a už nikdy jsem se tam nevrátila.Pokud by jste kluci chtěli,tak vám možná mohu v tom domě domluvit vyšetřování.Ale bylo tam něco opravdu zlého.
Krásný večer! Chtěla bych se s vámi podělit o můj zážitek, který se odehrál na podzim loňského roku v krásných hlubokých lesích Šumavy! Asi 10 km hluboko v lese jsme nocovali v kamionu na místě které je těsně se statni hranici. Bylo tam krásně, přes den jsem se jen tak courala kolem, byl tam krásný palouk plný světla oproti okolnímu hustému lesů. Bylo mi tam krásně až na místo kde byli malé břízy. Přemýšlela jsem proč mi to tam táhne a proč mám mrazení. Zvedla jsem oči od země a uviděla na krajním stromě parte a průvodní dopis. Bylo pohraničníka co zde za války sloužil. Hltavě jsem vše přečetla a popřála mu aby došla dušička klidu. Vrátila jsem se do auta, udělala očistu a připravovala se k odpočinku, když z firmy zavolali že je změna v rozměru dřeva a musíme předělat klanice na brzké ráno. Byla už tma asi 9 hodin když jsme vylezli do deště a začali předělávat klanice. Auto mělo rozsvícené světla a tak bylo kolem trochu vidět. Začala jsem mít mrazení na ruce a na zádech ,když jsem koutkem oka zahlédla stát vedle postavu může v kabátu a čepici jako by v uniformě s flintou na rameni. Jen stal a koukal. Po chvilce se otočil směrem k cestě, já za ním otočila hlavu a on nikde. Vzpomněla jsem si na dopis na stromne. A věděla jsem že to byl on. Vratili jsme do auta a já zalezla na horní bydlo. Koukala jsem na pohádku, když jsem začala slyšet hrozny rachot a cítila duneni. Vypnula jsem tablet a poslouchala. Měla jsem z těch zvuku pocit, že kolem nás projíždí kolona vojenských vozidel. Chtěla jsem se zeptat přítele zda to také slyší, ale tvrdě spal a na mě nereagoval. Nedalo mi to, slehla jsem z bydla dolů na sedačku, roztáhla firhanky a rozhlížela se kolem. Přestalo pršet a dokonce vylezl krásný kulatý měsíc, který osvítil celé okolí jako ve dne. Ale nikde kolem dokola jsem nic neviděla , žádný pohyb, žádná světla, žádné stroje. Vrátila jsem se na bydlo a přemýšlela co jsem slyšela až jsem usnula. Ráno jsem o tom říkala hajnému, který na mě koukal jak na magora a kroutil hlavou. Odpoledne ovšem přijel a říkal, že v tom místě staly domy kde byli pohraničníci, ale před rokem je kvůli katastrofálnímu stavu museli zbořit. Zřejmě se nedozvím co to bylo za zvuky, myslím si že otisk nějaké doby. Ale ten kdo byl s námi v tom dešti byl určitě ten pán z parte.
Přihodím vám sem taky nějaké ty historky. Když jsem byla malá, cca 4 roky, tak mi umřel děda na rakovinu. I jako tak malé dítě jsem chápala, že je děda nemocný, starý a že asi umře. Dokonce jsem se o něj pomáhala starat několik měsíců před jeho smrtí. No každopádně, když se to stalo, tak mi jenom řekli, že bude mít pohřeb, ale jakmile jsem se ptala kdy a měla zájem tam jít, dostala jsem jenom odpověď, že tam nemůžu. Byla jsem hrozně naštvaná, protože jsem se s ním nemohla rozloučit. Po několika letech jsem si na toto období vzpomněla a rozbrečela se. Měla jsem potřebu se dědovi omluvit a říct mu, jak mi to ublížilo. Po chvíli, co jsem o tom mluvila, jsem si všimla jak se houpe křeslo v obýváku. Zvláštní bylo, že jsem neměla strach, ale naopak pocit klidu, tepla a začala se smát. Jsem si jistá, že to byl on a snažil se mě utěšit. Druhý příběh je o mém kamarádovi, který si už cca před šesti lety vzal život. Byl mi hrozně blízký už od mala, kdy si se mnou hrával s Teletubbies (bude důležité později). Jednou na základce mě dokonce utěšoval potom, co se mi vysmála jedna starší holka. Viděl, že je mi na nic a poslední zpráva co jsem od něj na messengeru dostala byla ještě v ten samý den a zněla, že na Teletubbies nikdy nezapomene. Musela jsem jít na jeho pohřeb, už jenom jako projev úcty k němu. Byl to nejhorší den v mém životě. Mamka na mě čekala před smuteční síní než to skončí, aby mě vzala domů, i když nakonec musela odjet dřív, jelikož to trvalo hrozně dlouho. Každopádně, když tam tak seděla, všimla si mladého kluka, který stál těsně za ní se smutným výrazem ve tváři. Otočila se na něj, podívala se mu do tváře a on ji pozdravil. Nejdřív si neuvědomila kdo to je a do pěti sekund jí došlo, že vypadal hrozně podobně jako zesnulý. Otočila se ještě jednou s tím, že se na něj podívá znovu, ale nikdo tam v širém okolí nebyl. Po skončení jsem šla domů pěšky a po cestě jsem zmokla a rozpadly se mi boty, takže o to horší ten den byl. Doma mi mamka popsala toho kluka co viděla a popis přesně seděl na kamaráda. Věříme dodnes, že se došel podívat na svůj pohřeb než odešel nadobro. PS: několik let nato, jsem si našla nového kamaráda v Anglii, kde jsem studovala. Jednoho dne bez jakéhokoliv důvodu mi dal dárek. A hádejte jaký... Ano, Teletubbies. Řekl mi, že když šel okolo, tak si vzpomněl na to jak jsem mu vyprávěla o smrti mého předešlého kamaráda a měl nutkání mi je koupit. Dodnes si myslím, že na mě dává pozor ❤
Já miluju tyhle příběhy. Jsem vás poslouchala před spaním a jak jste mluvili o tom starém bytě, že nepomohla ani sůl, tak jsem usínala a v tu chvíli přišel zvuk foťáku. Já jsem se tak lekla 😂. Opět super , díky
Ahojky zlatíčka, uzasne jako vzdy. Ja toho prozila moc, mam to zděděné po babičce,je to sesty smysl a bohužel vzdy jsem na minutu přesně vedela kdo z nasi rodiny zemre😢. Příběhy supr a Vy taky a i humor od Vas ten miluju . Díky moc za skvělou praci❤❤❤👍👍👍
Kluci příběhy velmi silné. Úplně se mi také vybavili příběhy co jsem prožila a jeden mi připomněl i jak se přišla rozloučit moje maminka s mojí dcerou. Pokračujte v tom co děláte super
28:55 To samí mi vždy vypráví manželka . Pracuje v pečovateláku. A vždy tam je taková divná atmosféra a dějí se divné věci . A vždy když se něco děje tak pokaždý někdo odejde . Pacienti vidí tmavé postavy a jiné podobné příznaky .
Ahoj pánové, k zrcadlům mám také zážitek - bydlela jsem v bytě, kde bylo starožitné zrcadlo a jednou během bílého dne, obyčejného odpoledne, jsem zahlédla, jak z něj prostě jen tak vyplula šedá postava a zmizela. Koukala jsem na to vyjeveně, co že jsem to právě zažila, a nechtělo se mi to mu věřit. Jenže jsem to viděla dost zřetelně na vlastní oči. Od té doby šlo zrcadlo do nepoužívaného rohu místnosti a bylo zakryto šátkama a dekou. 😄 Dnes už tam nebydlím, ale ten byt byl v domě, kde celkově byla nějaká výrazná aktivita ještě těsně předtím, než jsme se nastěhovali. Pak to tam vysvětil kněz a problémy zmizely.
Ahoj, zase jako vždy nádherné video. Jen chci říct o tom bratrovi, že jako malé děti mají sourozenci svojí řeč, kterou si později nepamatuješ. Nedávno jsme s bratrem si chtěli říct na tajno a řekli zkomolené slovo které jsme oba dva pochopili a ani nevíme jak. Druhý bratr později řekl, že si pamatuje že jsme takovéhle slova říkali jako malí.❤
Ahoj, mám příběh z nemocnice, je to rok a něco zpátky. Ležela jsem na jipce na samostatném pokoji. Jak jsem usínala, tak jsem slyšela hluk za dveřmi, měli nějakou pohotovost. Další den panovala špatná nálada u sestřiček, tak jsem se ptala co se stalo, ony řekly že umřel starší pán dva pokoje odemně. No jak skončila s prací u mě léky atd... odešla. Já jsem se chystala na snídani, když v tom se mi otevřeli dveře do pokoje, myslela jsem si že to je sestřička, tak jsem se podívala tím směrem a nikdo nikde, cítila jsem zimu a divný pocit, no ale nebála jsem se. Pozdravila jsem, v té době mi nefungovali léky a hrozila operace, ale toho dne kdy mě navštívil nejspíš ten starý pán, který umřel. Mi zázrakem ty léky začaly působit a všichni doktoři byli najednou v šoku, stejně i já. Myslím že pán přišel a pomohl mi. Já na takové věci věřím a příběhu mám hodně, možná je někdy ještě napíšu. Měj te se hezky a pokračujte ve vaší tvorbě. :)
Smutné ale zároveň hezké, možná pán byl sám nebo cítil, že potřebujete pomoci....já pořád říkám, že ne všechny entity nám chtějí ublížit ale i pomoci....moc hezký zážitek a pán snad našel klid...i já dělám v nemocnici😉
Já mám hodně zkušeností, vlastně už od malička, přímo jsem se tomu začala věnovat až v dospělosti, kdy mě to začalo víc zajímat a po zkušenostech kdy mi tenkrát umřel taťka. Asi nejsilnější zážitek byl ani ne před rokem. Moje mamka byla smrtelně nemocná a umírala (umřela doma a já se o ní starala) paradoxně v tomto bytě bydlím doteď a je to moje ochranné místo před ostatními entitami. Ale zpátky k mému zážitku, ani ne tři dny předtím než umřela jsem si povídala s kámoškou přes videochat a za sebou viděla proletět tak jasný orb, druhý den mamka prý sestře vykládala, že vidí světlo na konci tunelu, pár hodin na to umřela😢pár dní po pohřbu jsem šla přes kuchyň do svého pokoje a cítila její parfém, nebo jsem seděla u PC a měla otevřené dveře a koutkem oka zahlédla pohyb. Nebo jsem šla do pracovny (kde mám PC) a těsně u ucha slyším Gábí a já ahoj mami🥰protože tak mi říkala jenom mamka. Pak jsem jednou cítila jak mi tělem projíždí chlad zleva doprava, hned jsem vytáhla mobil a chtěla začít fotit, jenže mobil zamrzl, po pár vteřinách se rozběhl a já začala fotit. Vznikla fotka kde jsem já a po mé pravé straně obličeje se rýsuje další obrys další tváře i s vlasy, všem co jsem tu fotku ukázala hned poznali, že tam je mamka🥰mamka už našla klid😘Zažila jsem toho hodně a občas zažívám doteď, dělám totiž v nemocnici😉kámoška mi potvrdila, že mám velmi silnou auru a proto přitahuju entity, mám ten dar (někdy je slyším, když chtějí tak se mi zjeví a nebo cítím jejich přítomnost ve své blízkosti. Pokud má též někdo tento dar tak ho nepohřbívejte a naučte se ho používat, ne každá entita je zlá a chce vám ublížit, oni vám můžou také pomoci😊
Mám také příběh, jednou večer byl čas dušiček tak jsem si zapálil svíčky a když jsme usoudil že je už pozdě tak jsem vše důkladně zhasnul a šel spát .Cca okolo 2 mě probudil dým ,následně jsem uviděl hořící skřín a za pár sekund vzplanula celá . Nejspíše to bylo kvůli zapalovači který ležel na hraně skříně ale jak svíčka vzplanula nemam tušení.To divnější bylo to že mé mamce se stala podobná věc ve stejný den ji vyhořeli pojistky. bylíme v dvougeneračním domě .po asi měsíci jsem si s mamkou vzpoměli na bývalou přítelkyní mého zesnulého taťky kterou upustil kvůli mamce ,uhořela v bytě den předtím před 33 lety .Nevím jestli na tom něco je ale chtěl jsem se podělit.
Úplně super zas , šílený historky. A teď jsem se o víkendu bavil ze strýcem o hradu Buchlov a Barborce co je hned vedle . A hned na ně spustil historky co se tam stalo jeho znamim a šílený. Tak doufám že to vyjde . Například na poli u svaté Barbory. Známý spal ve stanu a v noci ho zbudil hluk a slyšel jak kdyby tam běželo stádo koní . A přitom nikde nic . Zabalil se a vypadnul .
Já bych se taky chtěla podělit o můj příběh, který si do teď nedokážu vysvětlit U taťky máme jakoby chatku venku na zahradě vedle baráku (mám tam pokoj já a brácha) a jednoho dne, když byla oslava jsme tam s kamarádkou byly a pořád nás otravoval druhý brácha s jeho kamarádem a vždy na nás zaklepali a pak utekli. Měly jsme už zataženou neprůsvitnou roletu a do mého pokoje je slyšet naprosto vše, co se venku děje, kroky, smích, každé slovo, prostě cokoliv. Potom už asi okolo půl jedné ráno, když už byla tma, na nás někdo zaklepal znovu. Bylo to asi pětkrát, takže to nemohl být obyčejný hmyz, co mi narazil do okna. Obě už jsme měly bráchy dost a tak jsme přes okno otevřené na větračku zařvaly, ať toho konečně nechají. Ale teď už bylo něco jinak. Už jsme neslyšely smích zvenku, kroky, jak se vzdalovali od mého pokoje, aby jsme je neviděly. Teď nic, teď už bylo ticho. A tak jsme opatrně přes malinkou chotbičku vykoukly ven a co jsme neviděly. V domě už měli zhaslo a když jsem se podívala na mobil, tak už měli dokonce alarm, což znamenalo, že oni to být nemohli. Pak už se to neopakovalo, a když mi ráno taťka ukazoval, co bylo na kamerách, tak v ten čas, kdy se to stalo tam nikdo nebyl. Byly jsme tam vidět pouze my, jak jsme vykoukly ze dveří z té malé chotby. Do teď nevím, co to bylo, a od té doby občas cítím průvan v pokoji, i když mám já i brácha zavřené okno a doufám, že už se to nebude opakovat.
A ještě mě napadlo, co nám říkala naše asistentka ve škole. Ona věří na duchy a říkala, že mají doma "Karla". Prý často slýchávají kroky, otevírání a zavírání dveří, někdo jim tam přebíhá přes chodbu, ale když se jde podívat, tak její děti normálně spí a dokonce se párkrát v noci probudila a viděla u sebe kolem postele lidi nebo cítila, jak jí sedí na posteli. Teď se jí dokonce na ruce objevily malé škrábance jako když od kočky, ale ona kočky nemá. Ještě nám vyprávěla, že měla doma synovce na hlídání (měl tehdy asi tři roky) a ona ho slyšela, jak si s někým povídá u nich v kuchyni. Když tam přišla, tak se ho zeptala, s kým se baví a myslela si, že odpoví, že s hračkama. On se však na ni otočil a zeptal se: „Ty nevidíš toho hořícího pána visícího ze stropu?”
Nechci tomu říkat příběh, protože se mi to děje dodnes. Pro vysvětlení bydlím v domě, který nikdy před tím majitele neměl. Rodiče jej koupili jako novostavbu. Už jako malá jsem měla pocit, že vidím nějaké stíny, něco volá mé jméno či se dotýká mých vlasů. Časem už stíny nevídám ani neslyšívám své jméno, ale raz za čas ten dotyk cítím. Avšak to není nejdivnější. Od doby co jsem dostal svou první kočku jsem vidívala v rozích stín černé kočky. Nevím kde se tam vzala a proč tam je. Vždy jí vidím jen na sekundu a pak zmizí. Komicky za pár roků se k nám sám od sebe nastěhoval černý kocour, ale tu černou kočku jsem stále vidívala. Po letech nám první kočička velmi vážně onemocněla a musela být hospitalizovaná. I přesto, že jsme jí ještě neutratili tak jsem slyšela doma její mňoukání, seskakování z postele či chození po podlaze. Po té co jsme jí utratili už její mňoukaní neslyším, ale sem tam jí slyším chodit po podlaze. Tu černou kočku pořád vidívám.
Myslím si, že tenhle koncept videa je hrozně fajn. Umožní vám interakci s fanoušky a tvorbu nového videa zároveň, tak je dobře, že jste se nenechali zastavit negativními komenty. :)
Mě se kdysi přihodilo toto. Ještě když jsem byl s bývalou přítelkyní,tak jsme sem tam jeli na návštěvu za její mamkou která byla rozvedená a žila s jiným chlapem. Mamka tě přítelkyně nám říkala že se u nich v bytě dějí divné věci a že v tom má asi prsty otec jejího přítele a že se asi věnuje černé magií. Jednou když jsme tam přijeli na návštěvu tak si pamatuji že měli v kuchyni puštěné online rádio přes tablet. A tak jsme se bavili a pak že nám mamka ukáže na fotce toho jejího tchána jak vypadá. Tak donesla malou bibli co byla psána v nějakém staroslovanském jazyce a tam měla jeho fotku schovanou aby byli kdyby co chráněni. Když tu bibli donesla do kuchyně a vyndala fotku tak od té doby přestalo hrát to rádio. Tak jsme se bavili a mluvili a pak že ji odnese. Tak dala fotku zpět do knížky a ta se odnesla vedle do místnosti a v ten moment radio opět hrálo. Když jsme pak večer jeli domů,tak nám po tom nebylo nějak příjemně pocitově. A tak jsme se doma rozhodli že zapálíme černou svíčku na očištění bytu. Svíčka hořela v obýváku na okně a já byl sám s ní v místnosti a přítelkyně byla v koupelně. Svíčku jsem sem tam sledoval a někdy měla takový šílený plamen. Prostě se hodně hýbal. Ale v jeden moment pak ten plamen hořel vodorovně a směrem ke koupelně kde se přítelkyně sprchovala. To mě dostalo protože jsem tohle nikdy neviděl a nedalo se to nějak vysvětlit jelikož okna byly zavřené a nebyl průvan.
Já těch příběhů mám taky docela dost ale nerad je vyprávím protože jsi je nechci zbytečně vsugerovat. Ale s jedním příběhem se taky teda podělím. Docela dost často jsem jezdil popít za kamarádkou, to že v jejím baráku se dělo něco divného jsme tak nějak všichni věděli protože nám hodně často vyprávěla různé zážitky o různých zvucích a přemisťování předmětů, Ale nějak jsme to mu nepřikládal větší důraz protože taky se nám občas něco stalo takže to jsme to brali jako běžnou věc. Ten jeden večer jsem tam byl popít ještě s bráchou. Jelikož kamarádka byla opravdu jen kamarádka tak ona spala v ložnici a já s bráchou v obýváku. Jelikož brácha v noci strašně chrápe a já jsem to už nemohl vydržet tak jsem se přesunul s karimatkou a dekou do kuchyně. V noci mě probudila hrozná rána, a všiml jsem si že vedle mé hlavy spadla taková ta hodně těžká kytičkovaná skleněná mísa, lekl jsem se jako prase ale dal jsem to neřešil protože jsem byl rozespalý. Až teprve ráno mně došlo že jsem tu mísu viděl na lince a nebylo nějak možné aby spadla protože nebyla na kraji ale až vzadu. Pak mě ještě brácha říkal že proč jsem ho v noci budil, Já jsem mu na to odpověděl že jsem ho nebudil že jsem kvůli jeho chrápání šel spát do kuchyně. Nato mně řekl že mu bylo divný že když se otočil tak vedle něho nikdo nebyl. Nevím co se ten večer dělo ale je to jeden z mých silnějších zážitků, Ale jak říkám zažil jsem toho více a nerad to zbytečně otevírám. Ps: ta mísa se mě z neznámých důvodů nerozbila i když spadla na tvrdou dlažbu.
V roku 2014 nám náhle umrela moja stará mama. Veľmi ťažko som znášala jej smrť. A čakala som že sa príde somnou rozlúčiť ale nič sa nestalo...bolo mi to ľúto lebo som verila že príde. Na tretiu noc som sa zobudila na monotónney zvuk. Znelo to ako buchanie žalúzie o okno. Bola som si istá že je okno zavreté ale oči som neotvorila. Len tak pre seba som povedala...Ďakujem že si sa prišla somnou rozlúčiť ale som príliš poslaná strachom aby som otvorila oči. Milujem ťa a chýbaš mi...zbohom. Hneď na to som zase zaspala.... Ráno keď som otvorila oči hneď som kontrolovala okno. Vážne bolo zavreté takže prievan to byť nemohol... bola som spokojná a že nakoniec sa stará mama prišla somnou rozlúčiť. ❤
Mohla to být ona ale také nemusela to musíte cítit vy, je možné, že až bude mít pro vás nějaký vzkaz zjeví se...ono nemusí být pravidlem, že se s námi ti nejbližší přijdou rozloučit...kámoš to tak má, někdo z rodiny či blízkých zemře a nikdo se s ním nerozloučí ale za to dostává vzkazy, většinou varování formou snů
Zdravím všechny z vás a chci říct já miluju tyhle příběhy měla jsem v plánu napsat i svůj ale vždycky zapomenu😅mám jeden jak vy říkáte ne tak příjemný a druhý takový ten kdy víte že se někdo blízký přišel rozloučit 🥰 Příjemné video 😊
Proto správná rada je taková nejdříve zjistit co je to za entitu (většinou pomůže médium) a pak se řídit radami typu sůl, vykuřování či očista domu....protože i samotné vysvěcení domu může uškodit než pomoci....a také se nakonec může zjistit, že samotný objekt je portál nebo místo kudy duše procházejí (což má kámoš, po domě své pratety) já s mojí kámoškou jsme to hned zjistily když jsme ho navštívily krátce po nastěhování...na různé zvuky, stíny atd. si už zvykl a to už tam žije přes deset let
AHOJ zdravím vás velmi zajímave přibehy mě se nic nedeje ale dceři ona má to v sobě přitahuje to je medium ději se ji děsivy věci máte skvelou tvorbu pokračujte v tom dále
Mně mamka říkala, že když jsem byla malá, tak se probrala ze spánku a uviděla babičku (její mamku). Ta jí prý řekla at spí klidně dál, že se jde jen na mě podívat. Pak se mi jednou stalo, že jsem seděla v noci v obýváku a viděla jsem jak kdyby někdo prošel za prosklenými dveřmi do kuchyně. Zvedla jsem se a šla jsem se podívat. Myslela jsem, že to byla moje druhá babička, která s námi bydlela. Ale nikde nikdo. A naše fenka dost často dělala to, že upřeně koukala právě z obýváku do kuchyně a u toho ještě měla sklopenou hlavu. A vlastně i s naší fenkou mám historku - šla jsem s ní na procházku a vzaly jsme to po kolejích, kde už roky nejezdí vlak. Ona kolem pobíhala, čmuchala naprosto spokojená. Pak se v jednom místě zarazila a zase upřeně koukala do takového příkopu vedle kolejí. A začala i zle poštěkávat. Nikdy moc neměla ráda chlapy a hlavně ty, kteří byli cítit chlastem. Tak mě napadlo, jestli tam neleží nějaký ožala. Tak jsem nakukovala, ale nikoho jsem nikde neviděla. Byla jsem od ní cca 10 m a snažila jsem se ji přivolat. Nic. Pořád koukala na to stejné místo a štěkala. Tak jsem musela dojít až k ní a ona až pak proběhla jakoby mně za zády. Já jsem stála mezi tím místem a ní, takže se za mě v podstatě schovala.
A ještě jsem si vzpomněla na jednu takovou zvláštnost. Když jsem např. šla spát a zhasla jsem světla a chtěla přejít od vypínače k posteli, tak jsem měla silný pocit, jako že přímo před obličejem něco mám. Něco, do čeho zákonitě musím narazit. Rukama jsem kolem sebe vždycky máchala jak blázen, asi jsem si myslela že po zhasnutí se záhadně přemístil všechen nábytek. :D A i když jsem se rukama ujišťovala, že nikde nic není, tak ten pocit tam pořád byl. Bylo to jako když zavřete oči a někdo vám dá dlaň před obličej a vy pak cítíte třeba to teplo nebo nějakou energii z té ruky. A nikde jinde se mi tohle nedělo.
Taky sem jeden napíšu: Měli jsme fenku, jmenovala se Kelly. Milovali jsme jí, a když jsme jí museli nechat uspat, kvůli nádoru, uplně nás to rozdrtilo. Pořídili jsme si po nějaké době dalšího pejska, jménem Dusty [Dasty]. (Důležité zmínit, že jsme si Kelly nechaly doma v urničce) Dusty semnou lehá často na gauči, a občas se zakouká ke komodě, s proskenými dveřmi. A právě v ní je urna s Kelly. Vždy nás přijde navštívit a zkontrolovat 🥹
Klucí ja jsem dost citlivá, v době těhotenství cca v polovině 4-5 měsíc, jsme jeli do P.Týnce na výlet, nic jsem tam necítila, bylo tam i dost lidí, možná večer by to bylo jiné. Každopádně je to tam zajímavé a fotky máme ostré, i ten Dub který tam je o kus dál je hezký. Jinak synovi je 3.5 let a občas za námi přijde do ložnice s tím, že viděl ducha, postavu, oči. Já v bytě od jedné chvíle vo jsem tam spala sama, muž byl pryč slyšela zvuk bouchnutí lžíce o talíř, v kuchyni bylo uklizeno a nikde nic. Sama jdu z koupelny všude tma, zhasnu v koupelně, rozsvěcím v obýváku a sepnul se větrák na záchodě. Atd. Nic zlého se nám neděje. Věřím že můj děda po jeho smrti mi na přání poslal muže a pak i syna. Na dušičky jsem ho u hrobu poprosila po 5 letech kdy nám nešlo otěhotnět a problém zdravotní žádný nebyl, a pak v listopadu jsem otěhotněla ❤. Hodněkrát v životě jsem cítila pomoc ničeho nevysvětlitelného😊 jinak pracuji v Nemocnici a pokaždé když někdo na odd zemře tak šíleně vyjjí psi co jsou v zahrádkách a rodinných domech za nemocnicí
Čau ahoj :) Mam vzpomínku z dětství, kdy někdy nad ránem jsem uslyšel ránu v bytě - nic se nerozbilo, nespadlo.. ale probudila se máma i bratr. Babičce s dědou v bytě vypadly 3 zrcadlové čtverce ve stejnou dobu (bydlí asi kilometr od nás). V poledne jsme zjistili, že umřel příbuzný z dědové strany na Slovensku.. 🙌🏻.
Malé děti vidí stoprocentně. Hrála jsem si s neteří, která byla batole. Seděla na posteli, byla zaujatá hračkou a najednou se podívala upřeně do prázdna, začala se vyděšeně koukat a pak do toho prostoru ukázala prstem a začala plakat. Byly jsme v patře, ale novostavby. Každopádně jsem jí vzala do náruče a šla jsem dolů. V tu chvíli jsem tam vůbec nechtěla být.😅
Ahoj, pracuji jako zdravotní sestra a mezi odděleními kolují historky o duchovi malé holčičky, já osobně jsem ji naštěstí neviděla, ale taky se mi stalo pár zvláštností. Když jste řekli, že za malé holčičky se vydávají démoni, ztuhla mi krev v žilách…
Ne vždy se za duchem holčičky skrývá démon(záleží na místě a co se kde odehrálo)...u nás v nemocnici se též zjevuje malá holčička a ráda si hraje s výtahem, někdo to dokonce natočil a v jedné chvíli se opravdu zhmotní malá postava holčičky, bohužel to vidí jen někteří....já toho v nemocnici též zažila hodně, jenže já jsem na to zvyklá
@@MADZONEcz Ani nevyděsilo 😸, ale bylo to chvilku po tom, co se kolegovi vybil mobil, tak jsem si říkala, jestli to nemá návaznost a neozvala se nějaká entita 😅
Já mám jednu strašně krátkou historku Před pár lety mi umřela babička. Umřela v noci ve spánku. Já o tom samozřejmě nevěděla. Ve snu se mi zdálo jak ke mně babička přišla a prostě jsme si povídali a smáli se. Na konci mi řekla že jí došel čas ale ať si z toho nic nedělám že bude pořád vedle mě. Potom mě obejmula a odešla do bílého světla.
A helemese Dolní Kounice, moje město. Těším se. Kdyby jste měli problém, dejte vědět, zkusil bych domluvit vstup ;). Ale upřímně ani na nočních prohlídkách jsem tam nic nezažil ;)
Ahoj kluci, děkuju za sdílení příběhů. ❤ v domě, kde zrcadlo bylo, již nebydlíme, skříň na kterém zrcadlo bylo, byl původní kus nábytku, který tam byl při nastěhování. Ten dům s těmi dveřmi a klepáním tam stále je, ale v soukromém vlastnictví, byly jsme v té vesnici ještě 2x ale už nám dali šatnu přímo v kulturáku😅. Týnec byl super zážitek celkově máme z toho na kanále celý vlog. Plamenomety byly na plyn a plně nabité. Zima byla přímo v tom oblouku od stromu s lavičkami dále bylo příjemně. Když budete chtít větší info z Týnce klidně písnu do sz. Super video jako vždy❤❤❤🔥🔥🔥
37:27 kluci potrebuju vysvětlení,mne se tomuhle hrozně tezko veri protože se mi nikdy nic takovyho nestalo ale zaroven bych chtel aby se neco stalo protoze se mi tomu tezko veri takovymu videu,ale zaroven si myslim ze vy ste ty posledni co by neco nafejkovali…
Borci, nevíte proč se mi stopuje video když zamknu telefon? Chci poslouchat v práci a normálně premium mám.. dělá mi to jen u vašich videích co jsou pro členy
Ahoj, teď to bude 9 let kdy se mi narodila starší dcera v den porodu když už byla dcera na světě a my byly s manželem a malou na pokoji sami se u dveří objevil můj pradědeček který už 4 roky nebyl mezi námi usmál se na mě kývl hlavou a rozplynul se nechápala jsem co se děje a když sem večer ležela na pokoji a dcera spinkala tak v tu chvíli mi došlo že se malá narodila ve stejný den a čas kdy nás pradědeček opustil ale po 4 letech
Líbí se mi jak jedete na vlně že všechno co čtěte je Real, a lidi si vůbec nevymýšlí aby byli zajímaví.. ale chápu jinak by tenhle kontent ani neměl význam... nezbývá než věřit😊
Budu se opakovat, ale ja ten váš humor miluju. Patrik prej "sám sebe vykourit" 😅😅 chápu, že to myslel vážně, ale to je fakt blbá věta
Ahoj kluci děkujeme ze tuhle epizodu moc hezky a silný příběhy . U téhle epizody jsem si dost bála a i trochu zavzpomínala na lidi co tu nejsou a to z toho důvodu ze jsem si par z těch příběhu co tu zaznělo jsem si zažila . Nejvíc mě jako vás zarazili,zamrazili a dojali ty dva poslední příběhy a pak příběh od te holciny co pracuje na patologii. Děkuji za to co děláte . Mějte se hezky a ať se daří .
Dobry den, ty stoupačky bych řekl je podtlak
.. Slyším tam i nějaký větrák, který se určitě spouští se zapnutím světla. Mám také zážitek co se nám stalo doma, když umřela tetička tak okolo půlnoci někdo zvonil na nás zvonek v rodinném domě, ale nikdo za dveřmi nebyl... Asi se přišla rozloučit. Jinak tip na epizodu hrad Svojanov a zazdena knezna ve veži.
Taky se chci s vámi podělit co se nám stalo.
Našli jsme s přítelem levný starý dům na pronájem .Majitel nám udělal prohlídku domu, jenže byl dvoupatrový a ani nám to druhé patro neukázal ,což mi přišlo zvláštní.Když jsme se po nastěhování šli do toho druhého patra podívat ,vypadalo to jako půda se senem ale v rohu jsme našli maskované dveře do tajné místnosti,kde byla jen postel,skříň a smuteční věnce.A na jednom z těch věnečku ,bylo napsáno Babičko dole svítí světlo.Zjistili jsme, že tam zemřela paní které bylo 99let.Majitel(který dům koupil) tam nechal všechny věcy po té paní ,tak jsme je začali vyklízet.Při uklízení jsme našli ještě parte nějakého pána.Pak jsme našli papír z nemocnice té mrtvé paní a mela nejspíše leukémii. Začali jsme s rekonstrukcí a najednou z ničeho nic cítíme pach zkaženého masa i když jsme tam žádné jídlo zatím neměli.V obýváku se neustále otevíral šuplík,dokonce jsem seřvala přítele, ať to neotevírá,že ho závírám furt dokola,tak jsem ho zavřela on odjel a o chvilku později tam přijdu a šuplík zase otevřený. Z horního patra se začali ozývat rány jako by tam někdo chodil.Přítel tam ve skříni našel nějakou obrovskou bílou svíci asi z kostela a zapálil jí, plamen začal lítat ze strany na stranu.Začalo se nám ztěžka dýchat a tak řekl, že si půjde nachvilku lehnout.Koukám na něj jak leží a nad ním se objevila černá silueta postavy já jsem hned utekla a on začal hrozně křičet.Zeptala jsem co se stalo a on řekl že na něj ta postava skočila.Já jsem řekla, že tam nebudu a když jsme vzaly pár věcí a odjížděli jsme odtamtud,měla jsem pocit, jakoby někdo jel s náma v autě na zadních sedačkách.Blbě se mi dýchalo a ten večer byla hrozně bílá mlha,že jsme viděli jen na metr.Zápach shnilého masa jsem cítila stále a cesta k rodičům byla nekonečná.Bydleli jsme tam jen tři dny a už nikdy jsem se tam nevrátila.Pokud by jste kluci chtěli,tak vám možná mohu v tom domě domluvit vyšetřování.Ale bylo tam něco opravdu zlého.
To je masakr🙈
Moment vy jste si tu temnou entitu vzali sebou??!To není dobré...evidentně se na vás nalepila, tohle chce vaší očistu.!
Krásný večer! Chtěla bych se s vámi podělit o můj zážitek, který se odehrál na podzim loňského roku v krásných hlubokých lesích Šumavy! Asi 10 km hluboko v lese jsme nocovali v kamionu na místě které je těsně se statni hranici. Bylo tam krásně, přes den jsem se jen tak courala kolem, byl tam krásný palouk plný světla oproti okolnímu hustému lesů. Bylo mi tam krásně až na místo kde byli malé břízy. Přemýšlela jsem proč mi to tam táhne a proč mám mrazení. Zvedla jsem oči od země a uviděla na krajním stromě parte a průvodní dopis. Bylo pohraničníka co zde za války sloužil. Hltavě jsem vše přečetla a popřála mu aby došla dušička klidu. Vrátila jsem se do auta, udělala očistu a připravovala se k odpočinku, když z firmy zavolali že je změna v rozměru dřeva a musíme předělat klanice na brzké ráno. Byla už tma asi 9 hodin když jsme vylezli do deště a začali předělávat klanice. Auto mělo rozsvícené světla a tak bylo kolem trochu vidět. Začala jsem mít mrazení na ruce a na zádech ,když jsem koutkem oka zahlédla stát vedle postavu může v kabátu a čepici jako by v uniformě s flintou na rameni. Jen stal a koukal. Po chvilce se otočil směrem k cestě, já za ním otočila hlavu a on nikde. Vzpomněla jsem si na dopis na stromne. A věděla jsem že to byl on. Vratili jsme do auta a já zalezla na horní bydlo. Koukala jsem na pohádku, když jsem začala slyšet hrozny rachot a cítila duneni. Vypnula jsem tablet a poslouchala. Měla jsem z těch zvuku pocit, že kolem nás projíždí kolona vojenských vozidel. Chtěla jsem se zeptat přítele zda to také slyší, ale tvrdě spal a na mě nereagoval. Nedalo mi to, slehla jsem z bydla dolů na sedačku, roztáhla firhanky a rozhlížela se kolem. Přestalo pršet a dokonce vylezl krásný kulatý měsíc, který osvítil celé okolí jako ve dne. Ale nikde kolem dokola jsem nic neviděla , žádný pohyb, žádná světla, žádné stroje. Vrátila jsem se na bydlo a přemýšlela co jsem slyšela až jsem usnula. Ráno jsem o tom říkala hajnému, který na mě koukal jak na magora a kroutil hlavou. Odpoledne ovšem přijel a říkal, že v tom místě staly domy kde byli pohraničníci, ale před rokem je kvůli katastrofálnímu stavu museli zbořit. Zřejmě se nedozvím co to bylo za zvuky, myslím si že otisk nějaké doby. Ale ten kdo byl s námi v tom dešti byl určitě ten pán z parte.
Přihodím vám sem taky nějaké ty historky. Když jsem byla malá, cca 4 roky, tak mi umřel děda na rakovinu. I jako tak malé dítě jsem chápala, že je děda nemocný, starý a že asi umře. Dokonce jsem se o něj pomáhala starat několik měsíců před jeho smrtí. No každopádně, když se to stalo, tak mi jenom řekli, že bude mít pohřeb, ale jakmile jsem se ptala kdy a měla zájem tam jít, dostala jsem jenom odpověď, že tam nemůžu. Byla jsem hrozně naštvaná, protože jsem se s ním nemohla rozloučit. Po několika letech jsem si na toto období vzpomněla a rozbrečela se. Měla jsem potřebu se dědovi omluvit a říct mu, jak mi to ublížilo. Po chvíli, co jsem o tom mluvila, jsem si všimla jak se houpe křeslo v obýváku. Zvláštní bylo, že jsem neměla strach, ale naopak pocit klidu, tepla a začala se smát. Jsem si jistá, že to byl on a snažil se mě utěšit.
Druhý příběh je o mém kamarádovi, který si už cca před šesti lety vzal život. Byl mi hrozně blízký už od mala, kdy si se mnou hrával s Teletubbies (bude důležité později). Jednou na základce mě dokonce utěšoval potom, co se mi vysmála jedna starší holka. Viděl, že je mi na nic a poslední zpráva co jsem od něj na messengeru dostala byla ještě v ten samý den a zněla, že na Teletubbies nikdy nezapomene. Musela jsem jít na jeho pohřeb, už jenom jako projev úcty k němu. Byl to nejhorší den v mém životě. Mamka na mě čekala před smuteční síní než to skončí, aby mě vzala domů, i když nakonec musela odjet dřív, jelikož to trvalo hrozně dlouho. Každopádně, když tam tak seděla, všimla si mladého kluka, který stál těsně za ní se smutným výrazem ve tváři. Otočila se na něj, podívala se mu do tváře a on ji pozdravil. Nejdřív si neuvědomila kdo to je a do pěti sekund jí došlo, že vypadal hrozně podobně jako zesnulý. Otočila se ještě jednou s tím, že se na něj podívá znovu, ale nikdo tam v širém okolí nebyl. Po skončení jsem šla domů pěšky a po cestě jsem zmokla a rozpadly se mi boty, takže o to horší ten den byl. Doma mi mamka popsala toho kluka co viděla a popis přesně seděl na kamaráda. Věříme dodnes, že se došel podívat na svůj pohřeb než odešel nadobro.
PS: několik let nato, jsem si našla nového kamaráda v Anglii, kde jsem studovala. Jednoho dne bez jakéhokoliv důvodu mi dal dárek. A hádejte jaký... Ano, Teletubbies. Řekl mi, že když šel okolo, tak si vzpomněl na to jak jsem mu vyprávěla o smrti mého předešlého kamaráda a měl nutkání mi je koupit. Dodnes si myslím, že na mě dává pozor ❤
Já miluju tyhle příběhy. Jsem vás poslouchala před spaním a jak jste mluvili o tom starém bytě, že nepomohla ani sůl, tak jsem usínala a v tu chvíli přišel zvuk foťáku. Já jsem se tak lekla 😂. Opět super , díky
Ahojky zlatíčka, uzasne jako vzdy. Ja toho prozila moc, mam to zděděné po babičce,je to sesty smysl a bohužel vzdy jsem na minutu přesně vedela kdo z nasi rodiny zemre😢. Příběhy supr a Vy taky a i humor od Vas ten miluju . Díky moc za skvělou praci❤❤❤👍👍👍
Kluci příběhy velmi silné. Úplně se mi také vybavili příběhy co jsem prožila a jeden mi připomněl i jak se přišla rozloučit moje maminka s mojí dcerou. Pokračujte v tom co děláte super
Poslední dva příběhy husina jak sviňa, víc takových epizod, díky jste skvělí
28:55 To samí mi vždy vypráví manželka . Pracuje v pečovateláku. A vždy tam je taková divná atmosféra a dějí se divné věci . A vždy když se něco děje tak pokaždý někdo odejde . Pacienti vidí tmavé postavy a jiné podobné příznaky .
Super epizoda ❤ víc takových. Jste skvělí.
Ahoj pánové, k zrcadlům mám také zážitek - bydlela jsem v bytě, kde bylo starožitné zrcadlo a jednou během bílého dne, obyčejného odpoledne, jsem zahlédla, jak z něj prostě jen tak vyplula šedá postava a zmizela. Koukala jsem na to vyjeveně, co že jsem to právě zažila, a nechtělo se mi to mu věřit. Jenže jsem to viděla dost zřetelně na vlastní oči. Od té doby šlo zrcadlo do nepoužívaného rohu místnosti a bylo zakryto šátkama a dekou. 😄 Dnes už tam nebydlím, ale ten byt byl v domě, kde celkově byla nějaká výrazná aktivita ještě těsně předtím, než jsme se nastěhovali. Pak to tam vysvětil kněz a problémy zmizely.
Ahoj, zase jako vždy nádherné video. Jen chci říct o tom bratrovi, že jako malé děti mají sourozenci svojí řeč, kterou si později nepamatuješ. Nedávno jsme s bratrem si chtěli říct na tajno a řekli zkomolené slovo které jsme oba dva pochopili a ani nevíme jak. Druhý bratr později řekl, že si pamatuje že jsme takovéhle slova říkali jako malí.❤
Ahoj, mám příběh z nemocnice, je to rok a něco zpátky. Ležela jsem na jipce na samostatném pokoji. Jak jsem usínala, tak jsem slyšela hluk za dveřmi, měli nějakou pohotovost. Další den panovala špatná nálada u sestřiček, tak jsem se ptala co se stalo, ony řekly že umřel starší pán dva pokoje odemně. No jak skončila s prací u mě léky atd... odešla. Já jsem se chystala na snídani, když v tom se mi otevřeli dveře do pokoje, myslela jsem si že to je sestřička, tak jsem se podívala tím směrem a nikdo nikde, cítila jsem zimu a divný pocit, no ale nebála jsem se. Pozdravila jsem, v té době mi nefungovali léky a hrozila operace, ale toho dne kdy mě navštívil nejspíš ten starý pán, který umřel. Mi zázrakem ty léky začaly působit a všichni doktoři byli najednou v šoku, stejně i já. Myslím že pán přišel a pomohl mi. Já na takové věci věřím a příběhu mám hodně, možná je někdy ještě napíšu. Měj te se hezky a pokračujte ve vaší tvorbě. :)
Smutné ale zároveň hezké, možná pán byl sám nebo cítil, že potřebujete pomoci....já pořád říkám, že ne všechny entity nám chtějí ublížit ale i pomoci....moc hezký zážitek a pán snad našel klid...i já dělám v nemocnici😉
Já mám hodně zkušeností, vlastně už od malička, přímo jsem se tomu začala věnovat až v dospělosti, kdy mě to začalo víc zajímat a po zkušenostech kdy mi tenkrát umřel taťka. Asi nejsilnější zážitek byl ani ne před rokem. Moje mamka byla smrtelně nemocná a umírala (umřela doma a já se o ní starala) paradoxně v tomto bytě bydlím doteď a je to moje ochranné místo před ostatními entitami. Ale zpátky k mému zážitku, ani ne tři dny předtím než umřela jsem si povídala s kámoškou přes videochat a za sebou viděla proletět tak jasný orb, druhý den mamka prý sestře vykládala, že vidí světlo na konci tunelu, pár hodin na to umřela😢pár dní po pohřbu jsem šla přes kuchyň do svého pokoje a cítila její parfém, nebo jsem seděla u PC a měla otevřené dveře a koutkem oka zahlédla pohyb. Nebo jsem šla do pracovny (kde mám PC) a těsně u ucha slyším Gábí a já ahoj mami🥰protože tak mi říkala jenom mamka. Pak jsem jednou cítila jak mi tělem projíždí chlad zleva doprava, hned jsem vytáhla mobil a chtěla začít fotit, jenže mobil zamrzl, po pár vteřinách se rozběhl a já začala fotit. Vznikla fotka kde jsem já a po mé pravé straně obličeje se rýsuje další obrys další tváře i s vlasy, všem co jsem tu fotku ukázala hned poznali, že tam je mamka🥰mamka už našla klid😘Zažila jsem toho hodně a občas zažívám doteď, dělám totiž v nemocnici😉kámoška mi potvrdila, že mám velmi silnou auru a proto přitahuju entity, mám ten dar (někdy je slyším, když chtějí tak se mi zjeví a nebo cítím jejich přítomnost ve své blízkosti. Pokud má též někdo tento dar tak ho nepohřbívejte a naučte se ho používat, ne každá entita je zlá a chce vám ublížit, oni vám můžou také pomoci😊
Díky za další epizodu, snad bude pokračování👌🏻
Krásné povídání 👍 příběhy byly 🔝 a i vy mě moc bavíte ❤
Mám také příběh, jednou večer byl čas dušiček tak jsem si zapálil svíčky a když jsme usoudil že je už pozdě tak jsem vše důkladně zhasnul a šel spát .Cca okolo 2 mě probudil dým ,následně jsem uviděl hořící skřín a za pár sekund vzplanula celá . Nejspíše to bylo kvůli zapalovači který ležel na hraně skříně ale jak svíčka vzplanula nemam tušení.To divnější bylo to že mé mamce se stala podobná věc ve stejný den ji vyhořeli pojistky. bylíme v dvougeneračním domě .po asi měsíci jsem si s mamkou vzpoměli na bývalou přítelkyní mého zesnulého taťky kterou upustil kvůli mamce ,uhořela v bytě den předtím před 33 lety .Nevím jestli na tom něco je ale chtěl jsem se podělit.
Nevadí že jsem to napsal sem ?
Úplně super zas , šílený historky. A teď jsem se o víkendu bavil ze strýcem o hradu Buchlov a Barborce co je hned vedle . A hned na ně spustil historky co se tam stalo jeho znamim a šílený. Tak doufám že to vyjde . Například na poli u svaté Barbory. Známý spal ve stanu a v noci ho zbudil hluk a slyšel jak kdyby tam běželo stádo koní . A přitom nikde nic . Zabalil se a vypadnul .
Já bych se taky chtěla podělit o můj příběh, který si do teď nedokážu vysvětlit
U taťky máme jakoby chatku venku na zahradě vedle baráku (mám tam pokoj já a brácha) a jednoho dne, když byla oslava jsme tam s kamarádkou byly a pořád nás otravoval druhý brácha s jeho kamarádem a vždy na nás zaklepali a pak utekli. Měly jsme už zataženou neprůsvitnou roletu a do mého pokoje je slyšet naprosto vše, co se venku děje, kroky, smích, každé slovo, prostě cokoliv. Potom už asi okolo půl jedné ráno, když už byla tma, na nás někdo zaklepal znovu. Bylo to asi pětkrát, takže to nemohl být obyčejný hmyz, co mi narazil do okna. Obě už jsme měly bráchy dost a tak jsme přes okno otevřené na větračku zařvaly, ať toho konečně nechají. Ale teď už bylo něco jinak. Už jsme neslyšely smích zvenku, kroky, jak se vzdalovali od mého pokoje, aby jsme je neviděly. Teď nic, teď už bylo ticho. A tak jsme opatrně přes malinkou chotbičku vykoukly ven a co jsme neviděly. V domě už měli zhaslo a když jsem se podívala na mobil, tak už měli dokonce alarm, což znamenalo, že oni to být nemohli.
Pak už se to neopakovalo, a když mi ráno taťka ukazoval, co bylo na kamerách, tak v ten čas, kdy se to stalo tam nikdo nebyl. Byly jsme tam vidět pouze my, jak jsme vykoukly ze dveří z té malé chotby.
Do teď nevím, co to bylo, a od té doby občas cítím průvan v pokoji, i když mám já i brácha zavřené okno a doufám, že už se to nebude opakovat.
A ještě mě napadlo, co nám říkala naše asistentka ve škole. Ona věří na duchy a říkala, že mají doma "Karla". Prý často slýchávají kroky, otevírání a zavírání dveří, někdo jim tam přebíhá přes chodbu, ale když se jde podívat, tak její děti normálně spí a dokonce se párkrát v noci probudila a viděla u sebe kolem postele lidi nebo cítila, jak jí sedí na posteli. Teď se jí dokonce na ruce objevily malé škrábance jako když od kočky, ale ona kočky nemá.
Ještě nám vyprávěla, že měla doma synovce na hlídání (měl tehdy asi tři roky) a ona ho slyšela, jak si s někým povídá u nich v kuchyni. Když tam přišla, tak se ho zeptala, s kým se baví a myslela si, že odpoví, že s hračkama. On se však na ni otočil a zeptal se: „Ty nevidíš toho hořícího pána visícího ze stropu?”
Fandím borci, jen tak dál. 🚀
Poslouchat tohle při noční, kdy jsem v celém objektu sama (když nepočítám klienty) asi nebyl nejlepší nápad 😄
Nechci tomu říkat příběh, protože se mi to děje dodnes.
Pro vysvětlení bydlím v domě, který nikdy před tím majitele neměl. Rodiče jej koupili jako novostavbu. Už jako malá jsem měla pocit, že vidím nějaké stíny, něco volá mé jméno či se dotýká mých vlasů. Časem už stíny nevídám ani neslyšívám své jméno, ale raz za čas ten dotyk cítím. Avšak to není nejdivnější.
Od doby co jsem dostal svou první kočku jsem vidívala v rozích stín černé kočky. Nevím kde se tam vzala a proč tam je. Vždy jí vidím jen na sekundu a pak zmizí. Komicky za pár roků se k nám sám od sebe nastěhoval černý kocour, ale tu černou kočku jsem stále vidívala.
Po letech nám první kočička velmi vážně onemocněla a musela být hospitalizovaná. I přesto, že jsme jí ještě neutratili tak jsem slyšela doma její mňoukání, seskakování z postele či chození po podlaze. Po té co jsme jí utratili už její mňoukaní neslyším, ale sem tam jí slyším chodit po podlaze.
Tu černou kočku pořád vidívám.
Super díl❤ Honzík má fakt super hlas. Děkuji za vaše videa 🙂
Myslím si, že tenhle koncept videa je hrozně fajn. Umožní vám interakci s fanoušky a tvorbu nového videa zároveň, tak je dobře, že jste se nenechali zastavit negativními komenty. :)
Mě se kdysi přihodilo toto. Ještě když jsem byl s bývalou přítelkyní,tak jsme sem tam jeli na návštěvu za její mamkou která byla rozvedená a žila s jiným chlapem. Mamka tě přítelkyně nám říkala že se u nich v bytě dějí divné věci a že v tom má asi prsty otec jejího přítele a že se asi věnuje černé magií. Jednou když jsme tam přijeli na návštěvu tak si pamatuji že měli v kuchyni puštěné online rádio přes tablet. A tak jsme se bavili a pak že nám mamka ukáže na fotce toho jejího tchána jak vypadá. Tak donesla malou bibli co byla psána v nějakém staroslovanském jazyce a tam měla jeho fotku schovanou aby byli kdyby co chráněni. Když tu bibli donesla do kuchyně a vyndala fotku tak od té doby přestalo hrát to rádio. Tak jsme se bavili a mluvili a pak že ji odnese. Tak dala fotku zpět do knížky a ta se odnesla vedle do místnosti a v ten moment radio opět hrálo. Když jsme pak večer jeli domů,tak nám po tom nebylo nějak příjemně pocitově. A tak jsme se doma rozhodli že zapálíme černou svíčku na očištění bytu. Svíčka hořela v obýváku na okně a já byl sám s ní v místnosti a přítelkyně byla v koupelně. Svíčku jsem sem tam sledoval a někdy měla takový šílený plamen. Prostě se hodně hýbal. Ale v jeden moment pak ten plamen hořel vodorovně a směrem ke koupelně kde se přítelkyně sprchovala. To mě dostalo protože jsem tohle nikdy neviděl a nedalo se to nějak vysvětlit jelikož okna byly zavřené a nebyl průvan.
Super epizoda,určitě bych byla pro další pokračování 😉
Já těch příběhů mám taky docela dost ale nerad je vyprávím protože jsi je nechci zbytečně vsugerovat. Ale s jedním příběhem se taky teda podělím. Docela dost často jsem jezdil popít za kamarádkou, to že v jejím baráku se dělo něco divného jsme tak nějak všichni věděli protože nám hodně často vyprávěla různé zážitky o různých zvucích a přemisťování předmětů, Ale nějak jsme to mu nepřikládal větší důraz protože taky se nám občas něco stalo takže to jsme to brali jako běžnou věc. Ten jeden večer jsem tam byl popít ještě s bráchou. Jelikož kamarádka byla opravdu jen kamarádka tak ona spala v ložnici a já s bráchou v obýváku. Jelikož brácha v noci strašně chrápe a já jsem to už nemohl vydržet tak jsem se přesunul s karimatkou a dekou do kuchyně. V noci mě probudila hrozná rána, a všiml jsem si že vedle mé hlavy spadla taková ta hodně těžká kytičkovaná skleněná mísa, lekl jsem se jako prase ale dal jsem to neřešil protože jsem byl rozespalý. Až teprve ráno mně došlo že jsem tu mísu viděl na lince a nebylo nějak možné aby spadla protože nebyla na kraji ale až vzadu. Pak mě ještě brácha říkal že proč jsem ho v noci budil, Já jsem mu na to odpověděl že jsem ho nebudil že jsem kvůli jeho chrápání šel spát do kuchyně. Nato mně řekl že mu bylo divný že když se otočil tak vedle něho nikdo nebyl. Nevím co se ten večer dělo ale je to jeden z mých silnějších zážitků, Ale jak říkám zažil jsem toho více a nerad to zbytečně otevírám.
Ps: ta mísa se mě z neznámých důvodů nerozbila i když spadla na tvrdou dlažbu.
Parádní hoši, tak já vám taky pošlu nějaké zážitky ze seancí 😅
Toto bolo super chlapci ❤❤❤❤
V roku 2014 nám náhle umrela moja stará mama. Veľmi ťažko som znášala jej smrť. A čakala som že sa príde somnou rozlúčiť ale nič sa nestalo...bolo mi to ľúto lebo som verila že príde. Na tretiu noc som sa zobudila na monotónney zvuk. Znelo to ako buchanie žalúzie o okno. Bola som si istá že je okno zavreté ale oči som neotvorila. Len tak pre seba som povedala...Ďakujem že si sa prišla somnou rozlúčiť ale som príliš poslaná strachom aby som otvorila oči. Milujem ťa a chýbaš mi...zbohom. Hneď na to som zase zaspala.... Ráno keď som otvorila oči hneď som kontrolovala okno. Vážne bolo zavreté takže prievan to byť nemohol... bola som spokojná a že nakoniec sa stará mama prišla somnou rozlúčiť. ❤
Mohla to být ona ale také nemusela to musíte cítit vy, je možné, že až bude mít pro vás nějaký vzkaz zjeví se...ono nemusí být pravidlem, že se s námi ti nejbližší přijdou rozloučit...kámoš to tak má, někdo z rodiny či blízkých zemře a nikdo se s ním nerozloučí ale za to dostává vzkazy, většinou varování formou snů
@wrathpunk1 Keď sa to stalo verila som , že to bola rozlúčka. A možno sa hral somnou môj vlastný mozog. A možno teraz na mňa dáva pozor.
@ Pokud vás jako první napadla právě ona tak se s vámi určitě přišla rozloučit😊
Zdravím všechny z vás a chci říct já miluju tyhle příběhy měla jsem v plánu napsat i svůj ale vždycky zapomenu😅mám jeden jak vy říkáte ne tak příjemný a druhý takový ten kdy víte že se někdo blízký přišel rozloučit 🥰 Příjemné video 😊
Proto správná rada je taková nejdříve zjistit co je to za entitu (většinou pomůže médium) a pak se řídit radami typu sůl, vykuřování či očista domu....protože i samotné vysvěcení domu může uškodit než pomoci....a také se nakonec může zjistit, že samotný objekt je portál nebo místo kudy duše procházejí (což má kámoš, po domě své pratety) já s mojí kámoškou jsme to hned zjistily když jsme ho navštívily krátce po nastěhování...na různé zvuky, stíny atd. si už zvykl a to už tam žije přes deset let
AHOJ zdravím vás velmi zajímave přibehy mě se nic nedeje ale dceři ona má to v sobě přitahuje to je medium ději se ji děsivy věci máte skvelou tvorbu pokračujte v tom dále
Mně mamka říkala, že když jsem byla malá, tak se probrala ze spánku a uviděla babičku (její mamku). Ta jí prý řekla at spí klidně dál, že se jde jen na mě podívat.
Pak se mi jednou stalo, že jsem seděla v noci v obýváku a viděla jsem jak kdyby někdo prošel za prosklenými dveřmi do kuchyně. Zvedla jsem se a šla jsem se podívat. Myslela jsem, že to byla moje druhá babička, která s námi bydlela. Ale nikde nikdo.
A naše fenka dost často dělala to, že upřeně koukala právě z obýváku do kuchyně a u toho ještě měla sklopenou hlavu.
A vlastně i s naší fenkou mám historku - šla jsem s ní na procházku a vzaly jsme to po kolejích, kde už roky nejezdí vlak. Ona kolem pobíhala, čmuchala naprosto spokojená. Pak se v jednom místě zarazila a zase upřeně koukala do takového příkopu vedle kolejí. A začala i zle poštěkávat. Nikdy moc neměla ráda chlapy a hlavně ty, kteří byli cítit chlastem. Tak mě napadlo, jestli tam neleží nějaký ožala. Tak jsem nakukovala, ale nikoho jsem nikde neviděla.
Byla jsem od ní cca 10 m a snažila jsem se ji přivolat. Nic. Pořád koukala na to stejné místo a štěkala. Tak jsem musela dojít až k ní a ona až pak proběhla jakoby mně za zády. Já jsem stála mezi tím místem a ní, takže se za mě v podstatě schovala.
A ještě jsem si vzpomněla na jednu takovou zvláštnost. Když jsem např. šla spát a zhasla jsem světla a chtěla přejít od vypínače k posteli, tak jsem měla silný pocit, jako že přímo před obličejem něco mám. Něco, do čeho zákonitě musím narazit. Rukama jsem kolem sebe vždycky máchala jak blázen, asi jsem si myslela že po zhasnutí se záhadně přemístil všechen nábytek. :D
A i když jsem se rukama ujišťovala, že nikde nic není, tak ten pocit tam pořád byl. Bylo to jako když zavřete oči a někdo vám dá dlaň před obličej a vy pak cítíte třeba to teplo nebo nějakou energii z té ruky.
A nikde jinde se mi tohle nedělo.
mám len poznámku k času 59:54 malé deti to vidia, lebo im ešte nikto nevysvetlil, že to neexistuje. Tak to berú tak, ako to je. :)
Taky sem jeden napíšu:
Měli jsme fenku, jmenovala se Kelly. Milovali jsme jí, a když jsme jí museli nechat uspat, kvůli nádoru, uplně nás to rozdrtilo. Pořídili jsme si po nějaké době dalšího pejska, jménem Dusty [Dasty].
(Důležité zmínit, že jsme si Kelly nechaly doma v urničce)
Dusty semnou lehá často na gauči, a občas se zakouká ke komodě, s proskenými dveřmi.
A právě v ní je urna s Kelly. Vždy nás přijde navštívit a zkontrolovat 🥹
Klucí ja jsem dost citlivá, v době těhotenství cca v polovině 4-5 měsíc, jsme jeli do P.Týnce na výlet, nic jsem tam necítila, bylo tam i dost lidí, možná večer by to bylo jiné. Každopádně je to tam zajímavé a fotky máme ostré, i ten Dub který tam je o kus dál je hezký. Jinak synovi je 3.5 let a občas za námi přijde do ložnice s tím, že viděl ducha, postavu, oči. Já v bytě od jedné chvíle vo jsem tam spala sama, muž byl pryč slyšela zvuk bouchnutí lžíce o talíř, v kuchyni bylo uklizeno a nikde nic. Sama jdu z koupelny všude tma, zhasnu v koupelně, rozsvěcím v obýváku a sepnul se větrák na záchodě. Atd. Nic zlého se nám neděje. Věřím že můj děda po jeho smrti mi na přání poslal muže a pak i syna. Na dušičky jsem ho u hrobu poprosila po 5 letech kdy nám nešlo otěhotnět a problém zdravotní žádný nebyl, a pak v listopadu jsem otěhotněla ❤. Hodněkrát v životě jsem cítila pomoc ničeho nevysvětlitelného😊 jinak pracuji v Nemocnici a pokaždé když někdo na odd zemře tak šíleně vyjjí psi co jsou v zahrádkách a rodinných domech za nemocnicí
Čau ahoj :)
Mam vzpomínku z dětství, kdy někdy nad ránem jsem uslyšel ránu v bytě - nic se nerozbilo, nespadlo.. ale probudila se máma i bratr.
Babičce s dědou v bytě vypadly 3 zrcadlové čtverce ve stejnou dobu (bydlí asi kilometr od nás).
V poledne jsme zjistili, že umřel příbuzný z dědové strany na Slovensku.. 🙌🏻.
Díky za vaši práci 👍🩷
Z příběhu babičky s modrým šátkem,my naskočila husí kůže.Moje sestra měla podobný příběh.Někdy třeba povyprávím.❤😊😊
39:52 jo to jsem slyšel teď nedávno na horách v noci a zrovna když jsme tam něco hledali přes Ghost lab
Malé děti vidí stoprocentně. Hrála jsem si s neteří, která byla batole. Seděla na posteli, byla zaujatá hračkou a najednou se podívala upřeně do prázdna, začala se vyděšeně koukat a pak do toho prostoru ukázala prstem a začala plakat.
Byly jsme v patře, ale novostavby. Každopádně jsem jí vzala do náruče a šla jsem dolů. V tu chvíli jsem tam vůbec nechtěla být.😅
Patrik -> bych sám sebe vykouřil 😅😂
Ahoj, pracuji jako zdravotní sestra a mezi odděleními kolují historky o duchovi malé holčičky, já osobně jsem ji naštěstí neviděla, ale taky se mi stalo pár zvláštností. Když jste řekli, že za malé holčičky se vydávají démoni, ztuhla mi krev v žilách…
Ne vždy se za duchem holčičky skrývá démon(záleží na místě a co se kde odehrálo)...u nás v nemocnici se též zjevuje malá holčička a ráda si hraje s výtahem, někdo to dokonce natočil a v jedné chvíli se opravdu zhmotní malá postava holčičky, bohužel to vidí jen někteří....já toho v nemocnici též zažila hodně, jenže já jsem na to zvyklá
Super díl 👍🏻. Jen malý detail, o strážných andělech v rodinné linii to říkal Stejk, ne Martin 😉.
Super díl. Ta Hydrova entita se jmenuje podtlak vzduchu
Kluci, ja Vás zbožňuji 😂❤.
Ahoj.
Já mám hodně příběhu, které se mě stali.
Někdy vám je musím napsat.
Jste suprový 🙂
Tyvole ...hihiho ve stupačkách nechceš, to nezní v pohodě 😂
V Třinci se obecně dějou dost divné věci...
❤❤❤
Ja bych zkusila ta mala dvirka na zachode prilepit izolepou- to by byla zkouska! 😀
Ahoj, čas 47:50 - 48:10 ten záblesk přes celou obrazovku je co? Diky
Jako kdyby někdo udělal screenshot z kamery 🤔
Ahoj, utekl utekl mi tam bohužel efekt při střihu. Moc se omlouvám pokud Vás to vyděsilo 🫣😅 Matěj
@@MADZONEcz Ani nevyděsilo 😸, ale bylo to chvilku po tom, co se kolegovi vybil mobil, tak jsem si říkala, jestli to nemá návaznost a neozvala se nějaká entita 😅
Já mám jednu strašně krátkou historku
Před pár lety mi umřela babička. Umřela v noci ve spánku. Já o tom samozřejmě nevěděla. Ve snu se mi zdálo jak ke mně babička přišla a prostě jsme si povídali a smáli se. Na konci mi řekla že jí došel čas ale ať si z toho nic nedělám že bude pořád vedle mě. Potom mě obejmula a odešla do bílého světla.
48:04 co to bolo s obrazom?
A helemese Dolní Kounice, moje město. Těším se. Kdyby jste měli problém, dejte vědět, zkusil bych domluvit vstup ;). Ale upřímně ani na nočních prohlídkách jsem tam nic nezažil ;)
Prosím vás, opravte si ten název (Příbehy vyrazilY). Jinak super videjko
Ahoj kluci, děkuju za sdílení příběhů. ❤ v domě, kde zrcadlo bylo, již nebydlíme, skříň na kterém zrcadlo bylo, byl původní kus nábytku, který tam byl při nastěhování. Ten dům s těmi dveřmi a klepáním tam stále je, ale v soukromém vlastnictví, byly jsme v té vesnici ještě 2x ale už nám dali šatnu přímo v kulturáku😅. Týnec byl super zážitek celkově máme z toho na kanále celý vlog. Plamenomety byly na plyn a plně nabité. Zima byla přímo v tom oblouku od stromu s lavičkami dále bylo příjemně. Když budete chtít větší info z Týnce klidně písnu do sz. Super video jako vždy❤❤❤🔥🔥🔥
37:27 kluci potrebuju vysvětlení,mne se tomuhle hrozně tezko veri protože se mi nikdy nic takovyho nestalo ale zaroven bych chtel aby se neco stalo protoze se mi tomu tezko veri takovymu videu,ale zaroven si myslim ze vy ste ty posledni co by neco nafejkovali…
23:28 to zní jako situace ze hry Mortuary Assistant. Jestli jste nehráli, tak doporučuji.
Jestli by jste chtěli poradit místo na návštěvu a nevadí vám takový trošku urbex , tak bych poradil Janské Koupele :)
Tak to co Honza, stále makáš pro Tyčka?
Ahoj, pracuji jako zdravotní sestra a mezi odděleními kolují historky o duchovi malé holčičky, já osobně jsem ji naštěstí
Ty stoupačky 🙈🫣😅
Dal jsem 666tý like, jsme hrdý!
Borci, nevíte proč se mi stopuje video když zamknu telefon? Chci poslouchat v práci a normálně premium mám.. dělá mi to jen u vašich videích co jsou pro členy
Mám stejný problém.
To co je 23:06, 48:03, 1:11:09 ????
Super efekty to mate aby nikdo neusnul ???
Ahoj, teď to bude 9 let kdy se mi narodila starší dcera v den porodu když už byla dcera na světě a my byly s manželem a malou na pokoji sami se u dveří objevil můj pradědeček který už 4 roky nebyl mezi námi usmál se na mě kývl hlavou a rozplynul se nechápala jsem co se děje a když sem večer ležela na pokoji a dcera spinkala tak v tu chvíli mi došlo že se malá narodila ve stejný den a čas kdy nás pradědeček opustil ale po 4 letech
Líbí se mi jak jedete na vlně že všechno co čtěte je Real, a lidi si vůbec nevymýšlí aby byli zajímaví.. ale chápu jinak by tenhle kontent ani neměl význam... nezbývá než věřit😊
Taky vám při sledování to video občas probliklo jakoby kluky někdo fotil?🤔
:)
Takže jestli to dobře chápu zrcadlo je takový cédéčko
Top kontent, ale s těma reklamama běžte dopíče… jdu jinam, ať se daří.