Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.
Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.
  • 39
  • 42 147
Dokument | Za tajemstvím tismického zlatníka
Dokumentární film připravený Archeologickým ústavem AV ČR, Praha, v rámci programu Strategie AV21 Akademie věd ČR.
Díky výsledkům dvou projektů bylo možné přikročit k rekonstrukci výroby tří různých ozdob ze tří materiálů z raně středověkého hradiště Tismice, okr. Kolín. Vzhledem k nálezům specializovaných nástrojů a tyglíku se zlatem uvnitř se podařilo potvrdit působení šperkaře-zlatníka i kovolitce přímo na hradišti.
V krátkém dokumentu rekonstruujeme výrobu stříbrných lisovaných, litých a zlacených ozdob i filigránem zdobené zlaté perly, tedy ozdob z 8. a 9. století. Zlatá perla byla nalezena deformovaná a její rekonstrukcí jsme umožnily její technologické i vizuální srovnávání s jinými dochovanými perlami z 9. století.
Переглядів: 8 816

Відео

Přednáška | N. Profantová a L. Barčáková: Za tajemstvím tismického zlatníka
Переглядів 830Місяць тому
Záznam přednášky Nadi Profantové a Ludmily Barčákové k nově vytvořenému dokumentu Za tajemstvím tismického zlatníka. Samotný dokument bude zpřístupněn veřejnosti v následujících měsících. Díky výsledkům dvou projektů bylo možné přikročit k rekonstrukci výroby tří různých ozdob ze tří materiálů z raně středověkého hradiště Tismice, okr. Kolín. Vzhledem k nálezům specializovaných nástrojů a tyglí...
Cesta do historie: Hornictví ve středověku
Переглядів 1,1 тис.Місяць тому
Ukázka středověkých hornických lokalit - archeologický výzkum, dokumentace a 3D rekonstrukce. Představeny jsou lokality Buchberg, Kremsiger v Krušných horách, Kutná Hora a Dippoldiswalde v Německu. Video vzniklo pro výstavu Cesta do historie, která se konala 12. 9. - 10.11. 2024 v Galerii věda a umění.
Přednáška | A. Ribeiro: The Sense of an Ending - Understanding time in archaeology
Переглядів 78Місяць тому
Cyklus interdisciplinárních přednášek - podzim 2024 Přednáška "The Sense of an Ending - Understanding time in archaeology" od Artura Ribeira (Christian-Albrechts-Universität zu Kiel) There is much written on the relationship between archaeology and time. Much of this writing concerns the notion of temporality, that is to say, the lived times of the past, and on occasion there is also discussion...
Přednáška | A. Hameed: Recent Archaeological Discoveries from Pakistan
Переглядів 76Місяць тому
Cyklus interdisciplinárních přednášek - podzim 2024 Přednáška "Recent Archaeological Discoveries from Pakistan with special reference to the Iron Age Cemeteries from Chitral Valley" od Abdula Hameeda (Hazara University Mansehra) Abstrakt: The scholar conducted archaeological excavations at Iron Age cemeteries in the Chitral Valley (Pakistan) in 2021 and 2023, with financial support from the Hig...
Přednáška | P. Floriánek: Padělky raně středověkých militárií
Переглядів 7882 місяці тому
Cyklus interdisciplinárních přednášek - podzim 2024 Přednáška "Padělky raně středověkých militárií" od Petra Floriánka (gullinbursti.org), která proběhla 14. 11. na Archeologickém ústavu AV ČR, Praha.
Přednáška | J. Jiřík: V záři zlata a drahokamů: Uhrančivé kouzlo granátových šperků pozdní antiky
Переглядів 4592 місяці тому
Cyklus interdisciplinárních přednášek - podzim 2024 Přednáška "V záři zlata a drahokamů: Uhrančivé kouzlo granátových šperků pozdní antiky" od Jaroslava Jiříka (Prácheňské muzeum) V přednášce budou představeny nedávno objevené královské klenoty z doby stěhování národů ze středních Čech. Ačkoliv jde v případě Mšece a Řevničova o dva nálezy, které spolu zdánlivě nesouvisejí - dělí je téměř stolet...
Přednáška | E. Melis & N. Szabó: Social transformations between 2200 and 1400 BC in Carpathian Basin
Переглядів 1112 місяці тому
Cyklus interdisciplinárních přednášek - podzim 2024 Lecture "Social transformations between 2200 and 1400 BC in the Carpathian Basin - case studies from Western and Central Hungary" by Eszter Melis & Nóra Szabó (HUN-REN Research Centre for the Humanities, Institute of Archaeology). The Carpathian Basin is frequently described as a social and cultural melting pot in archaeology due to its locati...
Kurz | Jsou Keltové a Germáni etnika či národy?
Переглядів 1 тис.3 місяці тому
Třetí rozhovor s doc. Vladimírem Salačem z Archeologického ústavu AV ČR, Praha na téma Keltové v rámci připravovaného kurzu MOOC "Kdo jsou Keltové a Germáni?" Západočeské univerzity v Plzni, zpřístupněný 14. října 2024 zde: eduskop.cz/courses/course-v1:ZCU_AVCR 05 2023/about O KURZU Věděli jste, že germány vytvořil Caesar? Jsou Češi opravdu potomci keltů? V čem nám pomůže podívat se na germány ...
Kurz | Co se říká o Germánech?
Переглядів 5903 місяці тому
Druhý rozhovor s doc. Vladimírem Salačem z Archeologického ústavu AV ČR, Praha na téma Keltové v rámci připravovaného kurzu MOOC "Kdo jsou Keltové a Germáni?" Západočeské univerzity v Plzni, zpřístupněný 14. října zde: eduskop.cz/courses/course-v1:ZCU_AVCR 05 2023/about. O KURZU Věděli jste, že germány vytvořil Caesar? Jsou Češi opravdu potomci keltů? V čem nám pomůže podívat se na germány jako...
Kurz | Co se vám vybaví, když se řeknou Keltové a Germáni?
Переглядів 1763 місяці тому
Anketa natočená v rámci momentálně připravovaného kurzu MOOC "Kdo jsou Keltové a Germáni", který je od 14. října dostupný zde: eduskop.cz/courses/course-v1:ZCU_AVCR 05 2023/about
Kurz | Co se říká o Keltech?
Переглядів 1,2 тис.3 місяці тому
První rozhovor s doc. Vladimírem Salačem z Archeologického ústavu AV ČR, Praha na téma Keltové v rámci připravovaného kurzu MOOC "Kdo jsou Keltové a Germáni?" Západočeské univerzity v Plzni, zpřístupněný 14. října 2024 zde: eduskop.cz/courses/course-v1:ZCU_AVCR 05 2023/about O KURZU Věděli jste, že germány vytvořil Caesar? Jsou Češi opravdu potomci keltů? V čem nám pomůže podívat se na germány ...
Pražský hrad archeologický - představení aplikace
Переглядів 11 тис.5 місяців тому
Mobilní aplikace Pražský hrad archeologický vezme návštěvníky do pěti nejdůležitějších archeologických areálů na Pražském hradě, které jsou z naprosté většiny veřejnosti nepřístupné. Lidé se seznámí s historií jednotlivých památek a uvidí i to, jak se prostor vyvíjel v průběhu staletí. Na aplikaci pracovali odborníci z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, ve spolupráci s Odborem památkové péče ...
Přednáška | Petr Hejhal - Pavel Drnovský: Archeologie novověkého vojenství
Переглядів 5167 місяців тому
Přednáška Petra Hejhala a Pavla Drnovského z Katedry archeologie Univerzity Hradec Králové na téma "Archeologie novověkého vojenství", která byla prezentovaná v rámci Cyklu interdisciplinárních přednášek ARÚ Praha (jaro 2024). Abstrakt: Války, stejně jako katastrofy jiného druhu, jsou události s velkým potenciálem pro archeologický výzkum. Kromě samotných bojišť a hrobů obětí konfliktů zanecháv...
Přednáška | Jessica Keil & Stefan Gridling: Bronze Age in Tyrol. Two complementary case studies
Переглядів 1247 місяців тому
Přednášku na téma "Bronze Age in Tyrol. Two complementary case studies" v rámci Cyklu interdisciplinárních přednášek ARÚ Praha (jaro 2024) přednesli Jessica Keil a Stefan Gridling z University of Innsbruck. Abstrakt: With its rich copper ore deposits, North Tyrol was an important supplier of raw material for Europe in the 2nd and early 1st millennium BC. Two ongoing case studies by PhD students...
Přednáška | Viktor Černý: Nesoulad subsistencí afrického sahelu a pohled populační genetiky
Переглядів 5418 місяців тому
Přednáška | Viktor Černý: Nesoulad subsistencí afrického sahelu a pohled populační genetiky
Přednáška | Václav Hrnčíř: Počátky alkoholických nápojů
Переглядів 7 тис.10 місяців тому
Přednáška | Václav Hrnčíř: Počátky alkoholických nápojů
Přednáška | Carlos G. Santiago-Marrero: Beyond the Naked Eye
Переглядів 7611 місяців тому
Přednáška | Carlos G. Santiago-Marrero: Beyond the Naked Eye
Přednáška | Russell Gray: Triangulating inferences from linguistics, genetics and archaeology
Переглядів 103Рік тому
Přednáška | Russell Gray: Triangulating inferences from linguistics, genetics and archaeology
Přednáška | Textilie z archeologických výzkumů na Pražském hradě
Переглядів 258Рік тому
Přednáška | Textilie z archeologických výzkumů na Pražském hradě
Přednáška | Brea McCauley: Prevalence and motivations of finger amputation
Переглядів 114Рік тому
Přednáška | Brea McCauley: Prevalence and motivations of finger amputation
Přednáška | P. Demján: Digitalizácia veľkých keramických súborov s laserovým profilovačom a bez neho
Переглядів 113Рік тому
Přednáška | P. Demján: Digitalizácia veľkých keramických súborov s laserovým profilovačom a bez neho
Přednáška | P. Krištuf: Výzkum eneolitických dlouhých mohyl pod Řípem
Переглядів 3,6 тис.Рік тому
Přednáška | P. Krištuf: Výzkum eneolitických dlouhých mohyl pod Řípem
Přednáška | T. Majerovičová: Archeologie a etnoarcheologie vesnic jihovýchodního Senegalu
Переглядів 295Рік тому
Přednáška | T. Majerovičová: Archeologie a etnoarcheologie vesnic jihovýchodního Senegalu
Přerovská Hůra
Переглядів 165Рік тому
Přerovská Hůra
Poplze
Переглядів 101Рік тому
Poplze
Ledčice
Переглядів 112Рік тому
Ledčice
Kly
Переглядів 157Рік тому
Kly
Ctiněves
Переглядів 102Рік тому
Ctiněves
Račiněves
Переглядів 76Рік тому
Račiněves

КОМЕНТАРІ

  • @zdnekpicha7956
    @zdnekpicha7956 2 години тому

    Moc pěkný hm😉

  • @pavelrygl1999
    @pavelrygl1999 6 днів тому

    Děkuji za velmi pěkný dokument 🙂Z této oblasti pocházejí moji předkové, tak je to pro mě obzvlášť zajímavé a celkově tuto lokalitu mám v lásce. Díky za Vaší práci při odkrývání naší minulosti.

  • @stalesvuj
    @stalesvuj 8 днів тому

    Perfektní práce...děkuji

  • @ctiradperunovic
    @ctiradperunovic 12 днів тому

    Moc pěkné, naší slovanští předkové byli velmi šikovní a je vidět, že nešlo o nějakou primitivní kulturu, primitivní kultura by takovéto šperky nebyla schopna vytvořit, i dnešní zkušení zlatníci by měli s těmito gombíky potíže.

  • @tomasvlasaty8011
    @tomasvlasaty8011 19 днів тому

    Nejlepší přednáška.

  • @arnosttravnicek2704
    @arnosttravnicek2704 20 днів тому

    ❤ krása

  • @petrsvoboostbosd8562
    @petrsvoboostbosd8562 22 дні тому

    A všem chytrolínům ať se chytí za nos😉

  • @petrsvoboostbosd8562
    @petrsvoboostbosd8562 22 дні тому

    Díky a palec👍

  • @oskarondracek4313
    @oskarondracek4313 24 дні тому

    Jelikož jsem z oboru, považuji některé vaše ,, domněnky " o způsobech zpracování a postupech při výrobě, přinejmenším za pochybné, s ohledem k již tehdy dostupným technikám a vynalézavosti. Pochybuji, že tehdejší zpracování drahých kovů bylo tak ,,neandrtálské", jak bylo předváděno ve videu. Veselé Vánoce všem zlatníkům přeji.

    • @MirekBlahna
      @MirekBlahna 23 дні тому

      Vždy, je nutné přemýšlet,co měli k dispozici,v té době, objevuji známé, nenašel jsem v literatuře, např čím mořili Schwarzwaldsti hodináři bukové dřevo v tehdejších cca před 300 lety , čpavek nebyl, leda v mocuvce, takže zkouším, ..mocuvku a zvířecí krev .a výrobu kyvadel, objevují také dřevo,matrice do olova, nebo do dřevěného negativů měli k dispozici dřevo a místního vesnickeho kováře. Nástrojaři co vyráběli lisovací matrice ,v té době ještě neměli,teprve tento obor vznikal.Ty dřevěné hodiny se v té době vyráběly v německy mluvících zemích, Čechy Rakousko Německo, Švýcarsko., s tím pruvlakem jsou mimo, bohužel vědečtí pracovníci nejsou zpravidla vzdělání řemeslně. Manuálně zruční, zlatá pájka je také pohádka... výroba drátu, v té době Maximálně kováním, a válcováním mezi dvěma kamennými deskami silně zatizenymi,,to mně teď napadlo, někdo to může zkusit v praxi,a napsat si na to disertační práci. Mirek

  • @Ašík6993
    @Ašík6993 24 дні тому

    Opravdu povedené video a ta práce neskutečný. Klobouk dolu👍

  • @danarmada5213
    @danarmada5213 25 днів тому

    Moc pěkný. Kolik asi tak casu vzalo vytepat ten stribrny plech a protahnout ten zlaty drat?

  • @jirikouk5360
    @jirikouk5360 26 днів тому

    tavení stříbra je kolem 860 stupňů a počátek hoření dřeva kolem 600 stupňů, třeba oleje je také menší než taveni stříbra, mozna využili při žíhání stříbra těchto látek, než jen zkusenosti

  • @onats67
    @onats67 26 днів тому

    myslim ze to bol ukrajinec ten zlatnik...

  • @onats67
    @onats67 26 днів тому

    krasa

  • @gt7443
    @gt7443 27 днів тому

    Díky, jsem z nedalekého Klučova, naše hradiště bohužel okusuje mohutná stavební činnost 😢😢😢

  • @litrpiva123
    @litrpiva123 27 днів тому

    Nerad bych dehonestoval Vaši práci, videodokument se mi celkem líbil, ale přijde mi, že Vámi aplikovaný postup výroby prezentujete jako historicky přesný, ačkoliv autentický postup v dnešní době prokázat nelze. Nejsem archeolog, takže Vám do toho nebudu kecat, ale takový je můj pohled.

  • @jaroslavport2473
    @jaroslavport2473 27 днів тому

    To musel být problém v té době vyrobit protahovačku na drát i když výroba železa v té době byla zvládnutá dobře . Ovšem tehdy měli čas a podstatně starší antické šperky mají stejnou nebo vyšší kvalitu tak měli mustr .

  • @hartman12349
    @hartman12349 28 днів тому

    Tak ktereho " archeologa " napadlo ze se zlatej drat ztencoval prez protahovacku ? 🙂, vetsi kravinu uz jsem dlouho neslysel 🙂, velmi prosim o rekonstrukci vyroby protahovacky , a pokud to nedokazete tak vratte skolne , diplomy , a jdete do Lidlu doplnovat regaly , budete alespon uzitecni 🙂

    • @CarpathianCZ
      @CarpathianCZ 26 днів тому

      No a počkej až si přečteš, že Minojská civilizace v době bronzové měla vodovodní potrubí, podlahové topení a centrální odpadní systém. Římani zas uměli závity, a vyráběli šperky, co spojovali šroubem. K čemu chceš rekonstrukci výroby protahovačky, když existuje mnoho nalezených protahovaček právě z raného středověku (například z vikinských šperkařských dílen). Tvůj komentář vyznívá strašně hloupě, jako když pětileté dítě napochoduje někam na matfyz a dožaduje se důkazu, že existuje víc čísel než 1,2,3,4 a 5. Nic ti nebrání si o tom něco načíst, nevím proč by ti měl někdo dokazovat, že věci existují. www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2352409X23003681 core.ac.uk/download/pdf/81567796.pdf www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1226132/FULLTEXT01.pdf www.ancient-origins.net/news-history-archaeology/unearthing-1000-year-old-story-rare-viking-toolbox-006977

    • @petrmlynar8465
      @petrmlynar8465 25 днів тому

      Výroba průvlaku není těžší než výroba kleští a ostatních nástrojů. Výrobou nástrojů začíná výuka každého řemesla do současnosti

    • @hartman12349
      @hartman12349 25 днів тому

      @@petrmlynar8465 - ver mi ze ani dneska si zlatnici svoje naradi nevyrabi 🙂, maximalne si neco upravime , a remeslnik ktery by v te dobe dokazal vyrobit protahovacku byt jen z bronzu by byl povazovan nejspis za pana boha , pokud je mi znamo tak se nikde v zadnem muzeu tenhle pripravek nenaleza , a silne pochybuji ze ho nekde na svete vyhrabali , delalo se to totiz uplne jinak , tim padem je cela tahle " rekonstrukce " jen fraska placena danovymy poplatniky , a me fakt nebavi makat na vsechny tyhle darmozrouty

    • @CarpathianCZ
      @CarpathianCZ 24 дні тому

      @@hartman12349 Takže ty nalezené protahovačky, na které jsem dal do komentáře odkaz jsou všechno výmysly?

    • @hartman12349
      @hartman12349 24 дні тому

      @@CarpathianCZ - odkaz jsem nevidel , asi cenzura , dej jeste jednou a dej neco do zavorek

  • @carolusqvartus9718
    @carolusqvartus9718 28 днів тому

    Jak se vyráběl železný pilník, nebo škrabák, klešté, kružidlo, kladivo .. v té době ?

    • @jaroslavport2473
      @jaroslavport2473 27 днів тому

      To věděli už v době laténské , daleko před našimi předky .

    • @fearthereaper298
      @fearthereaper298 27 днів тому

      Ohledně nástrojů…. Kladiva používali již v době bronzové (či měděné pokud chcete), když člověk začal tento materiál zpracovávat. Původní kladiva a kovadliny byli kamenné. Až teprve Kelti začali vyrábět kovadliny železné, ačkoliv to byli spíše různé babky nebo rohatiny, jelikož neměli možnosti zpracovávat tak velké kusy svářkového železa. Kovářské kleště nebo kleště celkově jsou přímo vymoženost Keltů, stejně jako většina kovářských nástrojů co by se našli v mé dílně. Ohledně pilníků… už i ti Kelti uměli nauhličovat železo, takže bylo možné dané nástroje zakalit. A pilník není zas tak složité vyrobit, jde především o tepelné zpracování a geometrii zubů( to samé platí u všech nástrojů). Ale ono pro opracování zlata, stříbra nebo mědi stačí i pilník co není kalený neboť jsou to kovy měkké.

    • @hotelsierra7441
      @hotelsierra7441 27 днів тому

      Tady je experimentální výroba pilníku: ua-cam.com/video/NtfoelWideI/v-deo.html a tady je způsob nauhličení a kalení: ua-cam.com/video/V_Mp1fNzIT8/v-deo.html. Je nutné podotknout, že se nejedná o jediné techniky, ale jsou historicky správně a funkční.

    • @carolusqvartus9718
      @carolusqvartus9718 25 днів тому

      @@fearthereaper298 dej 10 obrázkú kamených kladiv a kovadlin z celé Evropy z doby bronzové ,například ! byl to kámen, museli se zachovat v desetitisících kusech..dej foto. P.S : Kladivem kamenným na bronz a na sŕíbrné a zlaté filigránské šperky ? hmmm

    • @carolusqvartus9718
      @carolusqvartus9718 23 дні тому

      @@jaroslavport2473 Jak víte , že v době Laténské naši předkové nežili ?? :D

  • @JR-fz2mu
    @JR-fz2mu 28 днів тому

    parádní, díky

  • @rostislavtobolka9529
    @rostislavtobolka9529 28 днів тому

    nechápu, jak se za tak krátkou dobu tisíc let mohla vytvořit tak silná vrstva zeminy, která to všechno pohřbila... a kde se tu vzala rtuť? a jak by ji sem dopravili?

    • @carolusqvartus9718
      @carolusqvartus9718 28 днів тому

      Rtuť jedině ve skle a hermeticky uzavřenou...nedořešili , stejně jako železné pilníky, kladivo, kružidlo, kleště ...

    • @hartman12349
      @hartman12349 28 днів тому

      @@carolusqvartus9718 - rtut se prepravovala ve zvirecich zaludcich zalita vodou , uz i oni vedeli ze je to pekne jedovaty

    • @fearthereaper298
      @fearthereaper298 27 днів тому

      Železo jsme znali již od doby bronzové v podobě meteorityckého železa, nejstarší nalezený nástroj z tohoto materiálu je dýka se zlatou rukojetí a pochvou z hrobky faraona Tutanchamona. Ohledně nástrojů…. Kladiva používali již v době bronzové (či měděné pokud chcete), když člověk začal tento materiál zpracovávat. Původní kladiva a kovadliny byli kamenné. Až teprve Kelti začali vyrábět kovadliny železné, ačkoliv to byli spíše různé babky nebo rohatiny, jelikož neměli možnosti zpracovávat tak velké kusy svářkového železa. Kovářské kleště nebo kleště celkově jsou přímo vymoženost Keltů, stejně jako většina kovářských nástrojů co by se našli v mé dílně. Ohledně pilníků… už i ti Kelti uměli nauhličovat železo, takže bylo možné dané nástroje zakalit. A pilník není zas tak složité vyrobit, jde především o tepelné zpracování a geometrii zubů( to samé platí u všech nástrojů). Ale ono pro opracování zlata, stříbra nebo mědi stačí i pilník co není kalený neboť jsou to kovy měkké.

    • @carolusqvartus9718
      @carolusqvartus9718 25 днів тому

      @@hartman12349 Prosím o rekonstrunci těžby , čisténí, přepravy rtuti ve zvířecích žaludcích zalitých vodou a následné využití rtuti v dobé bronzové . Dík.

    • @hartman12349
      @hartman12349 25 днів тому

      @@carolusqvartus9718 - vim ze si ze me urcite delas srandu a vis to dobre sam , ale stejne ti teda odpovim , rumelka neboli Cinabarit se tehdy sbiral v nynejsim Slovinsku , o extrahovani rtuti z tohohle mineralu ti poucovat nebudu , to urcite vis , 8 trida zakladky , a to ze se sem dopravoval prave z tehle oblasti je dolozeno nalezy vyrobku z nasi oblasti ve Slovinsku , delo se to vymenym obchodem v tehdejsi dobe , stejne tak jako se u nas nasli vyrobky ze severskych zemich , tak nasi zase obchodovali smerem na jih , treba ti nasi " dementi " menili sul za zlato s oblastmi dnesniho Rakouska , o tomhle se daji psat knizky , a to jak vim ze se to dopravovalo v kozich zaludcich ? , proste to vim 🙂, a vim toho mnohem a mnohem vic 🙂, stejne tak jako vim ze se zlate draty opravdu neformatovali zkrz protahovacku 🙂

  • @lovecpokladu
    @lovecpokladu 28 днів тому

    Díky za všechny skvěle strávené víkendové akce. A těšíme se na další pokračování. Myslím, že všichni, kdo se detektorových prospekcí zúčastnili, tento dokument opravdu ocení.

  • @FilipeCzech1986
    @FilipeCzech1986 28 днів тому

    Mazec. 😊

  • @katerinahumlova211
    @katerinahumlova211 29 днів тому

    Bylo to pohlazení po duši, jsem bývalý pasíř a oceňuji tuto rekonstrukci. Děkuji , děkuji❤❤❤

  • @jitkakalivodova1251
    @jitkakalivodova1251 29 днів тому

    Děkuji, je zajímavé vidět celý pracný postup...

  • @CzechsAgainstGenocide
    @CzechsAgainstGenocide Місяць тому

    Great lecture. Thank you! Very important to be aware of the different perception of time in different cultures across the times....And capitalism will not stay around forever, i am sure! Cheers!

  • @Tomasmartinek-q5z
    @Tomasmartinek-q5z 2 місяці тому

    Perfektní přednáška.👍👍

  • @kareldoubner359
    @kareldoubner359 5 місяців тому

    Nemohl by se Odbor památkové péče Kanceláře prezidenta republiky zajímat i o Letohrádek Hvězdu, která vždy patřila k Pražskému Hradu? Krov Pavla Janáka z padesátých let je zkomolením původního renesančního tvaru střechy. Je nutné obnovit Zlatou pečeť Prahy!

  • @kareldoubner359
    @kareldoubner359 5 місяців тому

    Kam se poděla 2. věž flankující Zlatou bránu, viz veduta 1491 ? Podle základů mohla být i 3. věž kol vítězného oblouku.🤓

  • @radored7750
    @radored7750 5 місяців тому

    To vypadá zajímavě

  • @RostislavProcházka-m8x
    @RostislavProcházka-m8x 9 місяців тому

    tak dost.. alkohol rozhodně nebyl vynalezen pane Hrnčíři, šíříte demagogii.. nastudujte si ve svém volnu, jakým způsobem se odlišuje vynález od objevu.. určitě Vás to posune dál..

    • @RostislavProcházka-m8x
      @RostislavProcházka-m8x 9 місяців тому

      jen pro úplnost, jedná se o čas ve videu 14:54 a dál, kde si prej můžeme být "jisti", že australani alkohol vynalezli sami.. to jest řečeno velmi nevyváženou fonetikou, některým se blbě vnímá nesmysl vyřčený takto položený.. chtěl bych jenom dodat, že australani jsou původem verbež zločinecká, která byla odvrhnuta od společnosti zejména evropské, páč byla znalá alkoholu, dávno před tím, než ji dle autora mohli vynalézt.. jinými slovy, pane hrnčíři, opravte si to a tu osvětu hlásejte znovu.. ale bez těch zjevných pičovin, buďte tak hodný!

  • @botservice2327
    @botservice2327 10 місяців тому

    Jestli byl dřív alkohol než zemědělství, tak za tu změnu z kočovného, loveckého stylu života možná může kocovina. 😁

  • @petrdyntar6120
    @petrdyntar6120 10 місяців тому

    super,to mě vždycky zajímalo, díky :)

  • @PetrTomek
    @PetrTomek 10 місяців тому

    Promiňte, ale lidé se opíjeli dříve, než byli lidmi. Vždyť přece pocházíme z Afriky! Marula produkuje alkohol ve svých plodech přirozeně, protože padají na zem nezralé a dozrávají na zemi. U Australopitéků se předpokládá konzumace maruly stejně jako je tomu dnes u šimpanzů. Marulové "pivo" se dodnes v Africe připravuje. Začínat pivem ze sladovaných obilovin je jako začínat dějiny letectví stíhačkou z 2. světové války.

  • @hyneksmid3293
    @hyneksmid3293 10 місяців тому

    Např pivo bylo preferováno před vodou, kvuli tomu, že bylo fermentaci "dezinfikovano". Dávalo se např ve středověku dětem.

    • @katerinasamajova4048
      @katerinasamajova4048 10 місяців тому

      Pivo bylo bezpečný nápoj (obecně kvašené nápoje s nízkým obsahem alkoholu). Třeba v Číně takto jedli (a dodnes jedí) i lehce nakvašenou obilnou kaši (dnes spíš jen jako dezert, rozštěpené sacharidy totiž nejsou všechny zkvašené, tudíž je to sladké).

    • @FilipeCzech1986
      @FilipeCzech1986 28 днів тому

      Nejen ve středověku, pane Hynku. 😎