Helfenburk u Úštěka (též Hrádek) je zřícenina hradu ze 14. století vzdálená asi 3 km od městečka Úštěk v okrese Litoměřice. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1] Byl vystavěn na vrcholu pískovcové ostrožny, která vybíhá do zalesněného údolí Hrádecký důl v nadmořské výšce 310 metrů s převýšením 70 metrů nad dnem údolí.
Obsah
1 Historie
2 Stavební podoba
3 Přístup
4 Reference
5 Literatura
6 Externí odkazy
Historie
Hrad pravděpodobně vystavěli Páni z Klinštejna, pocházející z Ronovců, v první polovině 14. století. Zakladatelem byl snad Jan z Klinštejna, který se po Helfenburku začal psát,[2] ale v roce 1375 hrad odkoupil pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi. Arcibiskup si tak vytvořil venkovské zázemí v lesích k pobytu mimo nedalekou Roudnici nad Labem, v níž vykonával svůj úřad.[3] Helfenburk se stal centrem panství, ke kterému patřil také blízký hrad Hřídelík. Pobýval zde krátce i jeho nástupce, třetí pražský arcibiskup Jan z Jenštejna. Za něj byly na Helfenburk dočasně přivezeny klenoty, relikvie a knihy z pražského chrámu sv. Víta. Z roku 1395 pochází záznam roudnického převora Petra Klarifikátora, osobního kronikáře arcibiskupa Jana z Jenštejna o Janově nehodě na můstku vedoucím z nové věže, při níž se málem zřítil. Jan zde pobýval asi až do roku 1400, tedy i v době, kdy už byl zbaven svého úřadu. [3] V roce 1422 jej získal purkrabí Aleš z Malíkovic, pak zde strávil roky ukryt před nepřízní krále biskup Konrád z Vechty (zemřel zde roku 1431).
Plošina hradního jádra
V létě roku 1427 se hradu nakrátko zmocnil pan Půta z Častolovic a po něm Jaroslav a Jindřich Berkové z Dubé, ale zastavili ho Janu Smiřickému. Vdova po něm prodala hrad Jindřichu z Rožmberka za 4 000 kop pražských grošů a ten ho vzápětí postoupil Zdeňkovi Konopišťskému ze Šternberka, který byl významným představitelem odboje proti králi Jiřímu z Poděbrad. Královské vojsko poté Helfenburk i blízkou Roudnici oblehlo a dobylo. Hrad od krále potom dostal Petr Kaplíř ze Sulevic, který však musel vzdorovat loupeživým aktivitám Zdeňka Konopišťského. Byl dokonce zajat a uvězněn v Českých Budějovicích, dokud nepropustil služebníky a neodevzdal cennosti uložené na Helfenburku.[2] Jako poslední je uváděn na hradě pan Vilém z Ilburka, jemuž v té době patřil i nedaleký Ronov. Ten Helfenburk nově vybavil a pak místo obtížně přístupného Ronova užíval.[4] Po vymření jeho rodu roku 1538 na hradě žilo pouze služebnictvo a hrad postupně zpustl.[5] Roku 1622 pak vyhořel poté, co ho vyplenili císařští vojáci pod vedením maršála Buquoye.[6] Po bitvě na Bílé hoře území získali jezuité z Liběšic a připojili jej k úšteckému panství.
Až v roce 1887 zříceninu hradu koupil a upravil průmyslník, hrabě Josef von Schroll a ta začala být atraktivní pro turisty. V letech 1887-1890 dostavěl rozbořené třetí patro 30 metrů vysoké věže, na kterou vede 143 schodů.[7] Původní středověký přístup do věže nebylo možné využít, neboť směřoval do vnitřní části hradu na skálu se zbytky zdiva jinak nepřístupného paláce, proto nechal prorazit boční vstup. V druhé půli 20. století jej převzaly organizace Českého svazu ochránců přírody a začaly jej za dohledu litoměřického okresního konzervátora Františka Fišera opět opravovat a udržovat. Později zde vzniklo občanské sdružení (dnes spolek) Hrádek, které si objekt pronajalo, udržuje ho a stará se o průvodcovskou službu
#dronování #dreky #dji mini #létaní #dron #drondrex #zřícenina #helfenburk #opuštěný #štěk #cestování #hrad