- 221
- 1 125 133
VŠPřednášky.cz
Czechia
Приєднався 30 вер 2015
Naším cílem je umožnit kvalitní vzdělání prostřednictvím vysokoškolských přednášek v češtině všem a zdarma.
Více na www.VSPrednasky.cz
Více na www.VSPrednasky.cz
Lineární algebra 2 - cvičení č. 7 - rok 2021
Vyšetřování hermitovských forem: polární báze, signatura, nulprostor
Переглядів: 1 861
Відео
Lineární algebra 2 - cvičení č. 5 - rok 2021
Переглядів 1,4 тис.3 роки тому
Vlastní čísla, vlastní vektory matic, diagonalizovatelnost
Lineární algebra 2 - cvičení č. 4 - rok 2021
Переглядів 1,6 тис.3 роки тому
Determinant - rozvoj podle řádku či sloupce, rekurentní vztahy pro determinanty
Lineární algebra A2 - cvičení č. 3 část 1 - rok 2021
Переглядів 6993 роки тому
Permutace, výpočet znaménka
Lineární algebra A2 - cvičení č. 3 část 2 - rok 2021
Переглядів 4883 роки тому
Definice determinantu, výpočet pomocí řádkových a sloupcových úprav
Lineární algebra A2 - cvičení č. 1 část 1 - rok 2021
Переглядів 3 тис.3 роки тому
Řešení soustav lineárních algebraických rovnic s parametry
Diskrétní matematika 3 - Lekce 7.1 - Bernoulliova čísla
Переглядів 2703 роки тому
Bernoulliova čísla Celý semestr: ua-cam.com/video/apt1Z06OWRo/v-deo.html
Diskrétní matematika 3 - Lekce 6.1 - Bellova čísla
Переглядів 3703 роки тому
Bellova čísla Celý semestr: ua-cam.com/video/apt1Z06OWRo/v-deo.html
Diskrétní matematika 3 - Lekce 6.2 - Partition
Переглядів 1673 роки тому
Počet zápisů n pomocí lichých sčítanců je stejný jako počet zápisů n pomocí různých sčítanců Celý semestr: ua-cam.com/video/apt1Z06OWRo/v-deo.html
Diskrétní matematika 3 - Lekce 6.3 - Sjednocení aritmetických posloupností
Переглядів 1143 роки тому
N nelze zapsat jako konečné sjednocení aritmetických posloupností s různými diferencemi Celý semestr: ua-cam.com/video/apt1Z06OWRo/v-deo.html
Diskrétní matematika 3 - Lekce 5.3 - Součin EGF
Переглядів 1663 роки тому
Součin exponenciálních generujících funkcí a binomická konvoluce Celý semestr: ua-cam.com/video/apt1Z06OWRo/v-deo.html
Diskrétní matematika 3 - Lekce 5.2 - Exponenciální generující funkce
Переглядів 2453 роки тому
Exponenciální generující funkce - základní vlastnosti a řešení rekurentních rovnic Celý semestr: ua-cam.com/video/apt1Z06OWRo/v-deo.html
Diskrétní matematika 3 - Lekce 5.1 - Stirlingova čísla 2. druhu
Переглядів 6373 роки тому
Stirlingova čísla 2. druhu - odvození vzorce pomocí OGF Celý semestr: ua-cam.com/video/apt1Z06OWRo/v-deo.html
Diskrétní matematika 3 - Lekce 4.4 - Mez pro rozměňování
Переглядів 1203 роки тому
Diskrétní matematika 3 - Lekce 4.4 - Mez pro rozměňování
Diskrétní matematika 3 - Lekce 4.3 - Rozměňovací problém s mincemi 3 a 5
Переглядів 1763 роки тому
Diskrétní matematika 3 - Lekce 4.3 - Rozměňovací problém s mincemi 3 a 5
Diskrétní matematika 3 - Lekce 4.2 - Rozměňovací problém (Schurova věta)
Переглядів 1553 роки тому
Diskrétní matematika 3 - Lekce 4.2 - Rozměňovací problém (Schurova věta)
Diskrétní matematika 3 - Lekce 4.1 - OGF vzniklá vynecháváním členů
Переглядів 1733 роки тому
Diskrétní matematika 3 - Lekce 4.1 - OGF vzniklá vynecháváním členů
Diskrétní matematika 3 - Lekce 3.4 - Lineární rekurentní rovnice
Переглядів 3543 роки тому
Diskrétní matematika 3 - Lekce 3.4 - Lineární rekurentní rovnice
Diskrétní matematika 3 - Lekce 3.3 - Lineární rekurentní rovnice
Переглядів 2303 роки тому
Diskrétní matematika 3 - Lekce 3.3 - Lineární rekurentní rovnice
Diskrétní matematika 3 - Lekce 3.2 - Lineární rekurentní rovnice
Переглядів 2683 роки тому
Diskrétní matematika 3 - Lekce 3.2 - Lineární rekurentní rovnice
Diskrétní matematika 3 - Lekce 3.1 - Lineární rekurentní rovnice
Переглядів 6913 роки тому
Diskrétní matematika 3 - Lekce 3.1 - Lineární rekurentní rovnice
Diskrétní matematika 3 - Lekce 2.5 - Obyčejné generující funkce
Переглядів 2683 роки тому
Diskrétní matematika 3 - Lekce 2.5 - Obyčejné generující funkce
Diskrétní matematika 3 - Lekce 2.4 - Obyčejné generující funkce
Переглядів 2343 роки тому
Diskrétní matematika 3 - Lekce 2.4 - Obyčejné generující funkce
Diskrétní matematika 3 - Lekce 2.3 - Obyčejné generující funkce
Переглядів 1983 роки тому
Diskrétní matematika 3 - Lekce 2.3 - Obyčejné generující funkce
Diskrétní matematika 3 - Lekce 2.2 - Obyčejné generující funkce
Переглядів 2553 роки тому
Diskrétní matematika 3 - Lekce 2.2 - Obyčejné generující funkce
Diskrétní matematika 3 - Lekce 2.1 - Obyčejné generující funkce
Переглядів 4303 роки тому
Diskrétní matematika 3 - Lekce 2.1 - Obyčejné generující funkce
Lineární algebra 1 - cvičení č. 2 praxe
Переглядів 7183 роки тому
Lineární algebra 1 - cvičení č. 2 praxe
Lineární algebra 1 - cvičení č. 2 teorie
Переглядів 5673 роки тому
Lineární algebra 1 - cvičení č. 2 teorie
V x [rotA]=grad.[A.V]-A.[div V] , kde rýchlosť V je konštantná.
Nech veľkosť gravitačnej sily spôsobenej elektrostatickou energiou je ||F||=(G/c^4.ahc/L^2).(ahc/R^2) a vzdialenosť je Planckova dĺžka L=√(hG/c^3), potom výsledný vzťah je ||F||=(a^2).(hc/R^2). Ak sú zložky magnetickej sily F=q.(v×B)=(0,0, ||qv||.||(u/4π)(qv)/R^2||) a ak je rýchlosť nabitých častíc v=√a.c=√(1/137,0..).c, potom je veľkosť magnetickej sily rovná gravitačnej sile ||F||=a.(1/4πe)qq/R^2=(a^2. )hc/R^2
Ak Fm=Fe.(v/c)^2 , kde Fm je magnetická sila a Fe je elektrostatická sila, potom Fm/Fe=-2GM/Rc^2
Ak máme maticu A a vektory f a g, potom by transformačné pravidlá pre vektorový súčin mali byť k=A.h=[(A.f),g]=[f,(A.g)], ale určite nie [(A.f),(A.g)].Predpokladám, že magnetická sila F=q(v×B) nie je pseudosila.
Jak by vypadala metrika v případě, že by se nechalo ró .. tedy veličina měřitelná? Vedlo by to taky k singularitě? Nemám z toho moc dobrou představu o tom, co je artefakt vnesený souřadnicemi a co je fyzikální realita.
Tohle si koleduje o to rozjet Bc. a Mgr. z teoretické fyziky touto distanční formou. Nebylo by to krásný studovat touhle "isibalo" cestou kdekoliv a do školy jezdit jenom na zkoušky na konci semestru? Pan Profesor Kulhánek má navíc i ten dar, že vše co vykládá jde do hlavy jakoby samo od sebe.
Ak platí vzťah (m.c^2/√(1-v^2/c^2) -m.c^2 = G.M.m/R , kde kvadrát rýchlosti je v^2 = c^2.[1 - R^2.c^4/(G.M+c^2. R)^2] a dosadením do Schwarzschildovej metriky ds^2 =-c^2.(R^2.c^4/(GM+c^2.R)^2)dt^2+........dostaneme, že Schwarzschildov polomer R musí byť nulový.
Skutočná teplota na povrchu hviezdy bude vyššia ako tá, ktorú pozorujeme, ak vezmeme do úvahy červený posun spôsobený gravitáciou.V závislosti od hustoty hviezdy môže predĺženie dosiahnuť rádiové vlnové dĺžky. Gravitácia je v istom zmysle tepelnou izoláciou hviezdy.
Tyhle ty miliony vzorců člověka úplně zahluší od přirody.. z které fyzika vzešla..
Bych čekal, že expert jako pan Kulhánek bude vědět, že je to Emmy Noether, nikoli Emma.
Nějak moc dobrých přednášejících na jeden předmět. Na ČVUTu pan Kulhánek, na matfyzu pan Podolský :D
Jeden to řeší až moc stručně a druhý až moc detailně. Nedá se v tom vyznat.
Ty kosmické rychlosti jsou odvozeny až moc složitě … stejně je to jen údaj a nic víc.
Determinant mi v suchém triku vypočte Photomath … co tam máme dál ?
Epsilon je snad okolí bodu ne ? Zrychlení je odjakživa a.
Pepa když h je výška a ne hodnost: 😳
A velké I je identita:D
Jsem slyšel, že F je známka ze zkoušky a ne síla.
A není náhodou d defekt?🤔
∆t je přece trojúhelník t, ne?
Pq norma asi mozna neni norma pokud definuje i nekonvexni jednotkovy micek.
Už se nám to rýsuje, s tvrdým y po r, zdůrazňuji.
Já koukám jako blázen,přednášející ze sebe valí tolik informací čísel pouček vzorců jen tak aniž by se do nějakých poznámek podíval.Nechápu,má v té hlavě místo i pro normální a běžné naše zvyky a normálnosti nebo právě ty si musí někde psát aby mohl normálně fungovat ?
based and redpilled
1:15:57 Môžem si predstaviť f(y) ako elektromagnetickú interakciu a na pravej strane rovnice s g(x) ako gravitačnú interakciu, a ak sa (y) nerovná (x), potom tieto sily (t. j. siločiary) neinteragujú. dE(k)= F(x).e^(ikx)dx. dF(x)=(1/2π).E(k).e^(-ikx)dk. ,kde k=[1/m], x=[m], E=[kg.m^2/s^2], F=[kg.m./s^2]
Je zaujímavé, že v prírode máme štyri základné typy nezávislých síl/energií, ktoré sa môžu zbiehať v jednom bode a zároveň každá z týchto síl môže tomuto bodu poskytnúť zrýchlenie a hybnosť. Nech je tepelná strata jedného stroja E2=E1(1-n) a každý nasledujúci stroj zachytí energetickú stratu z predchádzajúceho stroja, takže celková strata je E2=E1(1-n).(1-n) . ....= E1(1-n)^x. Ak je účinnosť strojov n=1/x a x sa blíži k nekonečnu, potom účinnosť jedného stroja bude nulová, ale účinnosť celého systému bude nenulová E(straty)=E(1-1/x ) ^x=E.e^-1 a účinnosť E(účinnosť)=E(1-e^-1). Podobne by sme mohli uvažovať o účinnosti elektrických siločiar pôsobiacich na gravitačné siločiary a iné kombinácie polí, kde je účinnosť nulová, ale ak sa počet (intenzita v danej oblasti priestoru) blíži k nekonečnu, nemusí byť nulová.Straty môžu závisieť od času a polohy. n=e^(t,x).S podobnou konštrukciou sa stretávame napríklad v rovniciach tepelnej difúzie, v rovniciach Yukawovho potenciálu... atď.
Povrch gule by potom bol dS=√(r^4.(sin(a))^2).da.ds. Naozaj skvelá prednáška, ale strašne veľa informácií, ktoré si vyžadujú čas na zapamätanie princípov.
Čím väčší je počet článkov v batérii a čím sú väčšie, tým väčšia je elektrická kapacita batérie, ktorá sa udáva v ampérhodinách (Ah).Takže pre napätie (V) a ampérhodiny (Ah) máme batériu s energiou E=V.Ah.Ak predpokladáme, že chemické reakcie (uvoľnená energia) prebiehajú na povrchu, potom stačí spočítať všetky nekonečne tenké články dx, dostaneme celkovú energiu batérie a čím tenší je článok, tým väčšia je hustota energie (E/(L-x))dx=dE
Je možné, že ak helicitu vektorového poľa K nahradím helicitou sily elektrického poľa Fe alebo sily magnetického poľa Fm, potom pomer helicity H k Planckovej sile Fp (H/Fp) je úmerný gravitačnej sile Fg~(G/c^4).H ?
29:30 Vidíme tiež, že stačí urobiť deriváciu alebo integrál na pravej strane rozvoja cos(x) a dostaneme funkciu (+/-) sin(x).To isté platí pre hyperbolický sínus a kosínus.
Celú špeciálnu teóriu relativity možno pochopiť na jednoduchom príklade.Predpokladajme, že máme dve autá a jedno sa od nás vzďaľuje rýchlosťou v a druhé sa k nám približuje rovnakou rýchlosťou, ale rýchlosť svetla vychádzajúceho zo svetlometov auta je vždy rovná c: potom musia platiť dve rovnice: 1. ct=ct-vt a 2. ct=ct+ vt.Ak má mať táto rovnica zmysel, potom časy na ľavej a pravej strane rovnice musia byť nerovnaké. Vynásobením týchto rovníc dostaneme (ct)^2=(c^2-v^2)*t^2, kde po vyjadrení t je čas v aute rovný t= (1-v^2/c^2)^(1/2)*t, čo je vzťah známy zo strednej školy. Stačí nahradiť čas hmotnosťou alebo inou veličinou a dostanete celú ŠTR. Dôvodom ŠTR je, že svetlo sa šíri rovnakou rýchlosťou bez ohľadu na rýchlosť zdroja alebo pozorovateľa.
Ak rýchlo stlačíme vodíkovú plazmu, môžeme prekonať elektrostatické odpudzovanie tunelovaním a spustiť termonukleárnu reakciu? Medzi časom a energiou existuje Heisenbergov princíp neurčitosti a ∆E.∆t=h/2 resp. kinetická energia nekomutuje s polohovou energiou.
Obrazne povedané, čím viac energie si častice požičajú na prekonanie bariéry, tým skôr ju musia vrátiť. Vypožičanú energiu sa oplatí investovať do naštartovania termonukleárnych reakcií. Rýchla kompresia plazmy určuje čas návratnosti a množstvo vypožičanej energie.
Hypoteticky :) Fúzny motor by mohol fungovať na podobnom princípe ako spaľovací motor a dosiahnuť zapálenie zmesi veľmi rýchlou kompresiou. Z uvedeného princípu neurčitosti medzi energiou a časom vyplýva ∆pV.∆(1/f)> h/2. alebo ∆Nm∆(1/f)> h/4π . Steny spaľovacej komory by museli byť chránené elektromagnetickým poľom od horúcej plazmy (napr. cievky ovinuté okolo valcov a hlavy valcov kužeľovitého tvaru a piesty podobnej konštrukcie, ale s opačným elektrickým prúdom ..... alebo niečo podobné). Podobný princíp by mohlo využívať delo (katapult) na vypúšťanie satelitov alebo iného materiálu.
Podobne by sme mohli uvažovať o náporovom fúznom motore, ktorý je konštrukčne podobný bežnému náporovému motoru, ale s jednou cievkou na difuzéri a druhou na plášti, ktorá má obrátený smer prúdu. Tvar spaľovacej komory začína a končí kužeľom v pohľade rezu prebiehajúci po dĺžke, pričom plazma na vstupe je pod silnejším magnetickým poľom ako na výstupe.
Pokud by existoval pohon, který by dokázal přeměnit energii gravitačních vln na tah, potom jeho sila je: F(N)=3.S.∆E.n/4.Pi.c^3.[t^3-(t+t∆)^3] , kde (n) je účinnost motoru, (S) je velikost plochy přístroje, kterou gravitační vlna prochází, (t) je časová vzdálenost od zdroje vln a ∆t (L=c.t)je časová vzdálenost délky přístroje. ∆E je množství energie uvolněné v čase ∆t. Z toho vyplývá, že tah bude nepřímo úměrný třetí mocnině vzdálenosti. Taková raketa poháněná gravitačními vlnami by musela mít vlastní zdroj kvadrupólové asymetrie v rozložení hustoty hmoty, která se v celém rozsahu převádí na vlny.
1:33:30 Celou rovnici (ds)^2 lze upravit do tvaru Kleinovy-Gordonovy rovnice. Stačí ji vydělit dt^2 a ta malá perturbace (h) je vlastně h=mg/m=(2GMm)/(mRc^2) poměr gravitační hmotnosti mg k hmotnosti m , tedy. h=(mg)^2/(m.mg) (potřebujeme čtverec hmotnosti) a to dosadit za (h). Výsledek by měl být kvadrát čtyř hybností a pak už je to jen malina :).
2:04:57 Pokud tomu dobře rozumím, energie gravitačních vln se s určitou účinností přeměňuje na energii elektromagnetických vln, která pak končí v detektoru.
1:46:20 Podobnú formuláciu môžeme použiť aj na riešenie iných problémov. Vo všeobecnosti, ak vieme, koľko paliva z nádrže sa spotrebovalo na jednotku vzdialenosti, môžeme to použiť na výpočet výkonu a konských síl motora (piestového, prúdového...). Nech je hustota energie benzínu 10 kWh/l. Účinnosť motora je 0,3 (t. j. využitie hustoty energie paliva je 30 %) a okamžitá spotreba paliva je 30 l/100 km., potom sila motora bude F=10*0,3*0,3*3600=3240N a výkon pri zrýchľovaní z okamžitej rýchlosti 100 km/h je P=0,3*0,3*10*100=90kW. Z toho je tiež zrejmé, že spotreba paliva je priamo úmerná sile motora.
Ďalším zaujímavým príkladom môže byť čln, ktorý je v pokoji vzhľadom na breh rieky, ale nie vzhľadom na jej tok.Pre pozorovateľa na brehu rieky pôsobí rieka na čln silou F (podobne ako keď položíte 10 kg závažie na stôl), ale vykonaná práca je nulová W=0. Situácia je však iná vzhľadom na prúd rieky, ktorý za čas t prejde vzdialenosť L=v*t a vykonaná práca je W=F*L.
Hezky se u toho vzpomíná na studentská léta...
Uvažovať o pokojovej hmotnosti je to isté, ako o absolútnej nule, ktorú nie je možné dosiahnuť, a je to iba teoretická hodnota.Heisenbergov princíp neurčitosti a nulové kmity nám to nedovoľujú.
Kľudovú hmotnosť je pravdepodobne najlepšie interpretovať ako Higgsovo pole, pretože sme stratili informácie o polohe častice.
Přednáška je neustále přerušována odpornou reklamou. nějaký Honza Medvěd nabízí svoje makretingové sračky.
Super seriál 🙂a hlavne oceňujem humor pána profesora. Ja som mal VTR ako nepovinný predmet na VŠ, ale a na 14 prednášok to určite nevydalo. Veľmi dobré bolo, že sa pán profesor vrátil ku klasickej fyzike, vždy keď bolo treba ukázať analógie, rozdiely a podobne. No a kozmológia bola úplne super.
Please make an English version of this, maybe next year, it will be really helpful........🙄
Lubomíra je nejlepší
Tahle paní mi zachraňuje prdel už pěkně dlouho, kdybych mohla tak vám koupim růžičku fr
To se učí v prváku? To je větší šílenost, než přednášky z MIT.
Je mi šedesál a jsem kominík. pochopúil jsem derivace a integrály z této přednášky. Integruju jako ďábel, i když to k práci kominíka fakt nepotřebuji. V
44:13 podľa mňa 4PiG bolo o.k ale zvyšné dve majú byť iba 1/e a n Hustota má v sebe schované 1/(4Pi)Či ???
3/4Pi ???radšej bez toho "Či,,potom to vyzerá to divne 😊
Ak 2PiR=hn/p je Bohrova podmienka kvantovania momentu hybnosti vlny,ktorá je viazaná na dĺžke L, tak 4PiR^2=((hn/p)^2/Pi) je Bohrova podmienka kvantovania štvorca momentu hybnosti vlny viazanej na slupku?🤔?
Tahle paní je největší frajerka třeba
Je to super, přednáška. Jedno číslo prohlásíme za zelené, druhé za žluté.
pan profesor, velmi rad vas sledujem, prijemne prednasky, rad si opakujem ucivo z FEI STU v BA, kde ma ucil pan doc. Marko
Ak sa atóm môže nachádzať v superpozícii tzn sústave S a súčasne v S' ,tak tiež neviem povedať, ktorá sústava je v pokoji a ktorá v pohybe.V sústave S ( X0,X1,X2,X3) môžem tvrdiť , že sa sústava S'(X0,X1,X2,X3)`od nás vzďaľuje (v pravo) a v inverznej S' zase opačným smerom.Tak potom v ktorej nastáva kontrakcie dĺžok a dilatacia času?Následne tu máme spin, ktorý súvisí s Lorentzovou symetriou .Spin, superpozicia, Lorentzova symetria (aj LIS) musí mať tiež nejaký súvis .
Trochu se divim, ze pana profesora nikdo z posluchacu neupozornil, ze zapomel kolem casu 2:23:00 dat zakon zachovani hybnosti roven 0.
Krásně pomalu a názorně vysvětleno jak pro prvňáčky👏
V definici limity funkce (59:53) je navíc "0 <"; pro všechna epsilon > 0 musí existovat prstencové okolí bodu x_0 takové, že všechna čísla z něj zobrazí funkce do epsilonového okolí a, což je interval (a - epsilon, a + epsilon); pokud by platila navíc ta nerovnost s nulou, tak je to prstencové okolí a chybělo by tam samotné a.
Paráda, jen tam dávám rychlost přehrávání 1,25 a kdyžtak si to vracím, nebo kus pustím znovu, stejně to musím často pauznout a kouknout se někam, o čem je řeč.
Jestli tohle někdo chápe, spíš něco v tom vidí, tak má můj obdiv. p.s. mám průmyslovku a dobře se mi i toho usíná.
31:26 nějakej inside kantorskej joke :D
Ve 103 na Břehovce nejde posouvat víc tabulí najednou