Československý filmový týdeník z let 1969 - 1972 na téma ZOO Dvůr Králové a slavné transporty zvířat Josefa Vágnera, dlouholetého ředitele a zakladatele části SAFARI.
00:00 21/1969 - Žirafy, antilopy a zebry z Ugandy do ZOO ve Dvoře Králové
01:18 31/1969 - Afrika ve Dvoře Králové
02:37 41/1969 - Mláďata v ZOO ve Dvoře Králové
04:05 46/1970 - Safari pokračuje : zoologická zahrada ve Dvoře Králové
05:07 37/1971 - Největší letecký transport zvěře Nairobi-Praha
06:18 37/1971 - Druhá část úlovku připlula lodí do Kolína
07:31 38/1972 - ZOO ve Dvoře Králové roste
V roce 1967 se Josef Vágner poprvé vypravil do Afriky, aby pro Československo nachytal první vzácná africká zvířata. Tehdy se kvůli lednovým změnám v republice vrátil bohužel bez velkých zvířat. Na další expedici, tu první skutečně velkou, odjížděl v prosinci 1968 s přesvědčením, že se vrátí se zvířaty za každou cenu.
A dokázal to. I přes veškeré peripetie v Africe a všemožné ústrky a odrazování našich expertů, že mu cestou půlka zvířat „pochcípá“. 11. dubna 1969 vyplula z keňské Mombasy německá loď Vogtland s manželi Vágnerovými a 97 africkými zvířaty na palubě a po šesti týdnech úmorné plavby přistály v Děčíně (00:22) čs. říční čluny, na něž byla zvířata přeložena v Hamburku. „Archa Noemova“ dovezla 27 žiraf Rotschildových, 14 zeber Böhmových, 14 antilop losích, 7 antilop koňských a 76 drobných zvířat, při transportu uhynulo jediné zvíře.
Královédvorská zoologická zahrada se zásluhou manželů Vágnerových stala přes noc slavnou. Návštěvníky z celého Československa lákala nejenom exotická zvířata, ale i kopie afrického loveckého tábora (01:18). Moderně pojaté výběhy a sociální život zvířete, co možná nejvíce přiblížený skutečnému životu v Africe, jistě přispěly k tomu, že se zvířata začala velmi rychle množit (03:00). ZOO Dvůr Králové se brzy stala nejvýznamnějším chovatelem afrických zvířat zejména kopytníků na světě a tento trend trvá dosud.
Ing. Vágner se nevrátil z Afriky v roce 1968 přece jenom s prázdnou. Kromě několika malých živočichů si přivezl ideu na zbudování nového oddělení v zoo - safari. Pro záměr vypustit stáda kopytníků na pláně jako v Serengeti získal od města údolí potoku Netřeba, tzv. Údolíčko, kam Dvoráci chodili na procházky a v zimě lyžovat, pročež nelibě nesli zábor pro bláznivé „safari“ (04:09).
Na konci července 1971 se Josef Vágner vrátil ze své třetí velké expedice, jíž rozdělil do dvou částí. Leteckým transportem (05:06) bylo do Československa dopraveno 7 vzácných buvolců hirola, pár mláďat nosorožce dvourohého (05:52), 4 mláďata slona afrického (06:00), 4 pštrosí kuřata (06:06), 6 paviánů babuin, 3 guerézy habešské, 40 jeřábů pavích, 20 papoušíků škraboškových a 70 plazů různých druhů. Lodním transportem (06:18) z keňské Mombasy, jemuž veleli Vágnerovi synové, Josef a Zdeněk, bylo dopraveno 10 žiraf masajských (06:27), 8 nosorožců dvourohých, 11 kaferských buvolů, 46 zeber Grévyho, 7 antilop losích, 4 pakoňů bělovousých, a 5 pštrosů.
Patrně nejvzácnějším sudokopytníkem afrického kontinentu je hirola (07:18). Tento nejmenší buvolec žije v buši a polopoušti mezi Keňou a Somálskem. Na konci 70. let jich žily tisíce, dnes zbývá asi 300 jedinců. Žádná zoologická zahrada na světě je nechová, výjimkou byl Dvůr Králové. Hiroly pro Československo však měly namále. Vágnerem nachytané antilopy prodal jeho obchodní partner za výhodnější cenu Američanům, ti však neměli vývozní povolení. Patovou situaci vyřešila keňská vláda, jež rozdělila stádo hirol na polovinu. Východočeská zoo se stala první zoo na světě, v níž se podařilo ohrožené kopytníky rozmnožit. Bohužel jejich chov neblaze poznamenaly tragické události roku 1975.
Od roku 1969 ve Dvoře Králové žilo největší stádo žiraf Rotschildových na světě. V roce 1972 k němu přibylo i největší stádo žiraf síťovaných. V roce 1975 tak ve východních Čechách žilo největší stádo žiraf vůbec na světě čítající 46 jedinců. Tato chlouba nejenom Dvora Králové, ale i celého Československa, však byla z nesmyslných a nepochopitelných důvodů zničena. V noci z 30. dubna na 1. května 1975 byly všechny královédvorské žirafy postříleny. Jako oficielní důvod bylo uvedeno důvodné podezření na slintavku SAT 2. Toto podezření se však nikdy neprokázalo a pro nehrají ani prapodivné okolnosti celé tragédie, počínaje krvavou brutalitou celé popravy a konče přítomností příslušníků STB a milic. Kromě žiraf byli bezdůvodně zastřeleni samec buvola pralesního a rodící samice hiroly. Její smrt otřásla celým stádem vzácných antilop natolik, že zakrátko celý chov hirol zanikl.