Berton Zvičinský
Berton Zvičinský
  • 15
  • 11 912
Čs. filmové týdeníky - ZOO Dvůr Králové
Československý filmový týdeník z let 1969 - 1972 na téma ZOO Dvůr Králové a slavné transporty zvířat Josefa Vágnera, dlouholetého ředitele a zakladatele části SAFARI.
00:00 21/1969 - Žirafy, antilopy a zebry z Ugandy do ZOO ve Dvoře Králové
01:18 31/1969 - Afrika ve Dvoře Králové
02:37 41/1969 - Mláďata v ZOO ve Dvoře Králové
04:05 46/1970 - Safari pokračuje : zoologická zahrada ve Dvoře Králové
05:07 37/1971 - Největší letecký transport zvěře Nairobi-Praha
06:18 37/1971 - Druhá část úlovku připlula lodí do Kolína
07:31 38/1972 - ZOO ve Dvoře Králové roste
V roce 1967 se Josef Vágner poprvé vypravil do Afriky, aby pro Československo nachytal první vzácná africká zvířata. Tehdy se kvůli lednovým změnám v republice vrátil bohužel bez velkých zvířat. Na další expedici, tu první skutečně velkou, odjížděl v prosinci 1968 s přesvědčením, že se vrátí se zvířaty za každou cenu.
A dokázal to. I přes veškeré peripetie v Africe a všemožné ústrky a odrazování našich expertů, že mu cestou půlka zvířat „pochcípá“. 11. dubna 1969 vyplula z keňské Mombasy německá loď Vogtland s manželi Vágnerovými a 97 africkými zvířaty na palubě a po šesti týdnech úmorné plavby přistály v Děčíně (00:22) čs. říční čluny, na něž byla zvířata přeložena v Hamburku. „Archa Noemova“ dovezla 27 žiraf Rotschildových, 14 zeber Böhmových, 14 antilop losích, 7 antilop koňských a 76 drobných zvířat, při transportu uhynulo jediné zvíře.
Královédvorská zoologická zahrada se zásluhou manželů Vágnerových stala přes noc slavnou. Návštěvníky z celého Československa lákala nejenom exotická zvířata, ale i kopie afrického loveckého tábora (01:18). Moderně pojaté výběhy a sociální život zvířete, co možná nejvíce přiblížený skutečnému životu v Africe, jistě přispěly k tomu, že se zvířata začala velmi rychle množit (03:00). ZOO Dvůr Králové se brzy stala nejvýznamnějším chovatelem afrických zvířat zejména kopytníků na světě a tento trend trvá dosud.
Ing. Vágner se nevrátil z Afriky v roce 1968 přece jenom s prázdnou. Kromě několika malých živočichů si přivezl ideu na zbudování nového oddělení v zoo - safari. Pro záměr vypustit stáda kopytníků na pláně jako v Serengeti získal od města údolí potoku Netřeba, tzv. Údolíčko, kam Dvoráci chodili na procházky a v zimě lyžovat, pročež nelibě nesli zábor pro bláznivé „safari“ (04:09).
Na konci července 1971 se Josef Vágner vrátil ze své třetí velké expedice, jíž rozdělil do dvou částí. Leteckým transportem (05:06) bylo do Československa dopraveno 7 vzácných buvolců hirola, pár mláďat nosorožce dvourohého (05:52), 4 mláďata slona afrického (06:00), 4 pštrosí kuřata (06:06), 6 paviánů babuin, 3 guerézy habešské, 40 jeřábů pavích, 20 papoušíků škraboškových a 70 plazů různých druhů. Lodním transportem (06:18) z keňské Mombasy, jemuž veleli Vágnerovi synové, Josef a Zdeněk, bylo dopraveno 10 žiraf masajských (06:27), 8 nosorožců dvourohých, 11 kaferských buvolů, 46 zeber Grévyho, 7 antilop losích, 4 pakoňů bělovousých, a 5 pštrosů.
Patrně nejvzácnějším sudokopytníkem afrického kontinentu je hirola (07:18). Tento nejmenší buvolec žije v buši a polopoušti mezi Keňou a Somálskem. Na konci 70. let jich žily tisíce, dnes zbývá asi 300 jedinců. Žádná zoologická zahrada na světě je nechová, výjimkou byl Dvůr Králové. Hiroly pro Československo však měly namále. Vágnerem nachytané antilopy prodal jeho obchodní partner za výhodnější cenu Američanům, ti však neměli vývozní povolení. Patovou situaci vyřešila keňská vláda, jež rozdělila stádo hirol na polovinu. Východočeská zoo se stala první zoo na světě, v níž se podařilo ohrožené kopytníky rozmnožit. Bohužel jejich chov neblaze poznamenaly tragické události roku 1975.
Od roku 1969 ve Dvoře Králové žilo největší stádo žiraf Rotschildových na světě. V roce 1972 k němu přibylo i největší stádo žiraf síťovaných. V roce 1975 tak ve východních Čechách žilo největší stádo žiraf vůbec na světě čítající 46 jedinců. Tato chlouba nejenom Dvora Králové, ale i celého Československa, však byla z nesmyslných a nepochopitelných důvodů zničena. V noci z 30. dubna na 1. května 1975 byly všechny královédvorské žirafy postříleny. Jako oficielní důvod bylo uvedeno důvodné podezření na slintavku SAT 2. Toto podezření se však nikdy neprokázalo a pro nehrají ani prapodivné okolnosti celé tragédie, počínaje krvavou brutalitou celé popravy a konče přítomností příslušníků STB a milic. Kromě žiraf byli bezdůvodně zastřeleni samec buvola pralesního a rodící samice hiroly. Její smrt otřásla celým stádem vzácných antilop natolik, že zakrátko celý chov hirol zanikl.
Переглядів: 734

Відео

Čs. filmový týdeník - Augusta a Burian
Переглядів 859 місяців тому
Československý filmový týdeník 2/1957 Na konci roku 1956 se naši filmaři vydali natočit reportáž s muži, kteří podstatnou část svého života věnovali popularisaci pravěku. Těmi muži byli profesor Josef Augusta a malíř Zdeněk Burian, jež od třicátých let do roku 1968 tvořili autorskou dvojici, kdy pod taktovkou vědce a štětcem umělce ožíval dávno zapomenutý svět. Reportáž nás nejdříve zavede na K...
Potkal jsem jelena
Переглядів 601Рік тому
Písňový úryvek z pořadu „Ktosi je za dverami“ z roku 1981. Zpívají Milan Lasica, Jula Satinský a Miroslav Horníček. Jedná se o unikátní záznam, neboť Horníček odmítal zpívat veřejně, domnívaje se, že jeho zpěv je příšerný. A tak jsou záznamy Horníčkova zpěvu obrazem i zvukem vzácnější šafránu. Hudbu složil Jiří Šlitr a slova napsal Miroslav Horníček. Včera v noci o půlnoci dole na Můstku na dva...
Pygmejská modlitba - Josef Vágner
Переглядів 196Рік тому
Z pořadu „Bílá místa“, v němž si povídali sourozenci Ulrychovi se svými hosty, jimiž byli sochař Zdeněk Macháček, národopisec Karel Pavlištík a zoolog Josef Vágner. PYGMEJSKÁ MODLITBA Ó, velký duchu pralesa, děkuji Ti za to, že mám ústa, kterými se mohu smát a kterými mohu zpívat. Děkuji Ti za to, že mám oči, které jsou jasnější a krásnější než diamanty. Děkuji za to, že mám střechu nad hlavou,...
Na horách studénky
Переглядів 2,4 тис.Рік тому
Písňový úryvek z pořadu „Bílá místa“, v němž si povídali sourozenci Ulrychovi se svými hosty, jimiž byli sochař Zdeněk Macháček, spisovatel Lumír Čivrný a zoolog Josef Vágner a cestovatel Miroslav Zikmund. /: Na horách studénky :/ /: sú moje šenkérky :/ /: Ony mně nalejú :/ /: a platby neberú :/ /: Na horách drozdové :/ /: sú moji zvonové :/ /: Oni mně zvóníjá :/ /: až hory hučíjá :/ (/: Na hor...
Tam za mořem - Štefin Příkazský
Переглядів 253Рік тому
Písňový úryvek z pořadu „Bílá místa“, v němž si povídali sourozenci Ulrychovi se svými hosty, jimiž byli sochař Zdeněk Macháček, spisovatel Lumír Čivrný, zoolog Josef Vágner a cestovatel Miroslav Zikmund. Štefin Příkazský - www.klubhz.cz/vzpominka-na-stefina-prikazskeho/ Tam za mořem růža kvitla, já ju trhat nebudem, /: miloval sem švarné dívča, víc milovat nebudem :/ (Utrhel bych tu růžičku, k...
R. A. Dvorský - Když do diskretních cukrárny stěn...
Переглядів 904Рік тому
Z pořadu Půjčovna talentů (1964). Hudba - Fred Raymond Slova - Emanuel Brožík Když do diskretních cukrárny stěn k nám vloudil se den, čaj v koflíku vřel. Přesto že drahá mlčel Tvůj ret, já v očích Ti čet a porozuměl. Kdes v koutku klavír tiše vyprávěl své zkazky o snech lásky, jimž nelze odolat. A do diskretních cukrárny stěn k nám vloudil se den, čaj v koflíku chlad.
Na shledanou, na shledanou (Soumrak do tábora padá)
Переглядів 272Рік тому
Trempířské tango z roku 1935 od Jarky Macha. Jarka Mach (1892-?) byl český hudebník a skladatel tanečních skladeb. Soumrak do tábora padá, měsíc vychází, bolest do srdce se vkrádá, děvče odchází. Sbohem, hochu, přijdu zas až odejde zimní čas, potom zase bude lesem znít kytary hlas : Na shledanou, na shledanou, možná, že budu jednou tvou. Když mě, hochu, máš trochu rád, buď zatím jen můj kamarád...
Válelo se jablíčko, válelo!
Переглядів 586Рік тому
Fox - polka z operety „Brandejsští dragouni (Jede eskadrona)“ od Fandy Mrázka, Josefa Kubíka (slova) a Jaroslava Jankovce (hudba) z roku 1934. František (Fanda) Mrázek (1903-1970) byl český herec-komik, písničkář, textař, libretista, spisovatel a zpěvák. Josef Kubík (1877-1949) byl český herec, režisér, autor, upravovatel a překladatel divadelních her. Jaroslav Jankovec (1896-1961) byl český di...
Zdeněk Burian ve VČ ZOO Dvůr Králové
Переглядів 716Рік тому
Mistr Zdeněk Burian a Dr. Vratislav Mazák ve Východočeské zoo ve Dvoře Králové v roce 1980 za doprovodu ředitele zoo Josefa Vágnera. Návštěva byla součástí natáčení filmového portrétu Mistra s názvem “Viděl světy dávno minulé“. Fotografie a záběry z filmu doprovází Largo z Dvořákovy Novosvětské symfonie, oblíbená skladba Mistrova. Kromě trojice B M V vidíme i některá zvířata přivezená před nedá...
Viděl světy dávno zmizelé...
Переглядів 1,6 тис.Рік тому
Mistr Zdeněk Burian (1905-1981) byl akademický malíř, grafik a ilustrátor. Jestliže si celé generace čtenářů dokázaly a dokáží představit život v pravěku, pak je to zásluhou jeho ilustrací dávných světů. Jeho vidění a výtvarný projev byl ovlivněn spoluprací s paleontologem Josefem Augustou při rekonstrukci fosilních zvířat, rostlin a pravěkých lidí. Cílem bylo, aby obrazy co nejvíce odpovídaly ...
Píseň o děravém džbánu
Переглядів 525Рік тому
Píseň Josefa Stelibského (hudba) a Miroslava Rutteho (slova) z filmu „U pěti veverek“ zpívají Lála Pešek a Jan Pivec. „U pěti veverek“ jest filmová komedie režiséra Miroslava Cikána z roku 1944, v hlavní roli Jindřich Plachta. „Píseň o děravém džbánu“ Přišel pán vypít džbán k děravému džbánu, /: vypil jeden, dal si druhý, tak to šlo až k ránu. :/ Šenkýři, šejdíři, divnou máš Ty míru. /: Ze džbá...
Bude večer
Переглядів 681Рік тому
Písňový úryvek z pořadu „Bílá místa“, v němž si povídali sourozenci Ulrychovi se svými hosty, jimiž byli sochař Zdeněk Macháček, národopisec Karel Pavlištík a zoolog Josef Vágner, jenž píseň „Bude večer“ doprovodil na housle. Josef Vágner (1928-2000) byl původním povoláním fořt, v roce 1965 se však stal ředitelem malé provinční zoologické zahrady ve Dvoře Králové. Po svém příchodu specialisoval...
Momenty filmového festivalu 1964 - sestřih
Переглядів 661Рік тому
Mezi lety 1960 a 1968 vzniklo 5 filmových reportáží z dění na mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Hvězdou a autorem těchto reportáží, jež nesly název Momenty filmového festivalu, byl náš význačný komik, herec, spisovatel, dramatik, ... , Miroslav Horníček. Pořad si rychle získal velikou popularitu zejména proto, že ukazoval známé osobnosti v situacích, v nichž by je nikdo nečeka...
Přednosta stanice (pochod)
Переглядів 1,8 тис.Рік тому
Úvodní pochod z filmu Přednosta stanice složil Jára Beneš. V hlavní roli Vlasta Burian!

КОМЕНТАРІ

  • @lukasbalhar7366
    @lukasbalhar7366 Місяць тому

    Mnohokrát jsem četl že pan Josef Vágner natáčel pro televizi mnohá povídání a rozhovory, ale mrzí mne že v podstatě krom dvou cd v knize o něm nelze nějaké záznamy téměř vypátrat.

  • @RikuoCZ
    @RikuoCZ 3 місяці тому

    Tohle by se mělo obnovit

  • @hanarezkova6860
    @hanarezkova6860 6 місяців тому

    Nádhera ❤

  • @sineranton-kq1kl
    @sineranton-kq1kl 7 місяців тому

    Great Artist!!!

  • @valentinfejes
    @valentinfejes 10 місяців тому

    Unfortunately, I don't understand a single word... Can you upload this video with English subtitles? It was nice to see the master at work, though! I didn't think there was footage with Burian himself!

  • @yassinmirrah4696
    @yassinmirrah4696 10 місяців тому

    the best illustrator

  • @marcelaf3903
    @marcelaf3903 11 місяців тому

    Krása nesmírná ❤️ A navíc vzácní zpěváci jako pan Zikmund .

  • @jaroslavsajdl7167
    @jaroslavsajdl7167 11 місяців тому

    Myslíte že jedna dáma v cukrárně je Věra Ferbasová?

  • @markgotti2448
    @markgotti2448 Рік тому

    Nevíte jak se jmenoval tento pořád? Natáčelo se to v Křížovicích pana Zdeňka Macháčka.

  • @Kilobereta89
    @Kilobereta89 Рік тому

    Vlak na Dobříš to přezpívali dobře, ale tohle má historickou hodnotu. Mimochodem odpočívej v pokoji Jirko

  • @HHH-yy3cy
    @HHH-yy3cy Рік тому

    Skvele. Jen mi tam chybi zvyrazneni ulohy delnicke tridy v nasem zivote, vcetne jejiho predvoje - KSC. Jak smutne...